Jak Večerník informoval v minulém vydání, stejně jako loni putuje cena z projektu Dětský čin roku podruhé v řadě do Prostějova. A opět v tom má prsty školní družina ZŠ Dr. Horáka vedená energickou a nápaditou Naděždou Kalábovou. Ostatně právě ona stála už před pěti lety za stejným oceněním pro Tomáše Soldána z Vrahovic. Letos se i díky její zásluze může na zajímavé ceny těšit šikovný a přičinlivý Šimon Šmíd (na snímku) ze 4.B a další jeho kamarádi. Škola díky tomu získá od organizátorů projektu 10 000 korun na nákup pomůcek. „Měli bychom si vážit hodných dětí jako je Šimon,“ říká o svém žákovi, který uspěl v kategorii kolektivní čin. Tím navázal na loňskou vítězku Lauru Čurejovou.

 

* Jak bys sám představil to, co jste společně dělali? 

„Už od první třídy chodím s družinou za babičkami a dědečky do domova. Společně s nimi jsme letos udělali knížku na téma Život se zvířecími kamarády. Původně jsem myslel, že to budeme psát my sami. Ale bylo to tak, že oni nám posílali své příběhy doplněné o obrázky a další věci. My jsme to pak celé prožívali spolu s nimi. Nejkrásnější bylo, když jsme jim tu knížku předávali.“

* Jak to probíhalo?

„Šli jsme tam i s vytištěnými knížkami, kromě nich jim dali také dárky, které jsme pro ně vyrobili. Ještě k tomu jsme pro ně měli připravené vystoupení. Někteří přišli dolů, jiné jsme navštěvovali přímo na jejich pokojích. Všichni byli opravdu šťastní. A já jsem byl zase rád, že jsme jim mohli udělat radost.“

* Kdo přišel s tímto nápadem?

„Paní vychovatelka Kalábová, díky níž právě do domovů chodíme. Ona organizuje spoustu podobných akcí. Jsou to třeba pohádková divadla, v nichž vystupujeme, či třeba zpívání písniček, ale i jiná vystoupení pro babičky a dědečky. Do domova jsme mimo jiné pravidelně chodili na jaře a před Vánoci. Vždy jsme donesli nějaké dárky, které jsme vyrobili. Také jsme společně dělali řadu věcí.“

* Co třeba?

„Asi nejlepší bylo loňské pečení vánočních perníčků. To mě moc bavilo, ostatně doma s ním pomáhám i mamce.“

* Jak jsi říkal, tak senioři sami posílali své příběhy, obrázky a tak dále. Co se ti líbilo nejvíce? 

„Asi některá keramická zvířátka, která vyrobili. Ta byla opravdu moc pěkná.“

* Máš ty sám v domově někoho blízkého?

„Zrovna letos na podzim přešla do domova jedna moje babička. Ale kvůli koronaviru jsem ji ještě ani nemohl navštívit.“

* Je pozoruhodné, že jsi díky školní družině poznal prostředí domova pro seniory dříve než ona sama. Přitom pro nikoho ze starších lidí není opuštění vlastního domova a přechod do domova pro seniory jednoduchý. Co ty sám bys své babičce řekl, aby to pro ni bylo co nejsnadnější?

„Asi to, že i v domově si může najít nějakou zábavu. Jako třeba to pečení perníčků nebo nějaké hry. I ty jsme tam už několikrát hráli, asi nejvíc mě bavilo Bingo, což je stolní hra s čísly.“

* Co na tyto návštěvy říkají tvoji rodiče?

„Maminka je zdravotní sestra, takže k podobným věcem má blízko. Ona je ráda, že za staršími lidmi chodíme a rozveselujeme je. Přijde jí to tak správné.“

* Co bys ty sám pro obyvatele domova vymyslel za zábavu?

„Podle toho, co posílali do soutěže, tak by je určitě bavilo něco s keramikou, co bychom dělali všichni společně. Jinak doufám, že příští rok vznikne další kniha, která jim zase udělá radost. Paní vychovatelka už prý něco chystá.“

* Jaké bys navrhoval tentokrát téma?

„Tak mělo by to být něco jiného než zvířata, aby se to neopakovalo. Napadá mě třeba moje oblíbené místo nebo třeba vzpomínka na domov.“

* Součástí ocenění je i návštěva Prahy. Na ni se kvůli aktuální situaci spojené s koronavirovou pandemií vypravíš až příští rok. Víš, co tě tam čeká? 

„Vím, že by se na Staroměstské radnici mělo předávat ocenění za Dětský čin roku a že nás tam s paní vychovatelkou pojede víc. Jak to přesně bude, moc nevím, ale nějaký obrázek jsem si už udělal z toho, co mi vyprávěla moje sestra. Ta tam byla asi před čtyřmi roky. Jela se stejnou paní vychovatelkou, která tehdy také něco vyhrála. Sestře se na radnici ze všeho nejvíc líbila čokoládová fontána, ze které si člověk mohl i trošku vzít. Tak jestli tam opět bude, tak jsem na ni opravdu moc zvědavý.“

* Předpokládám, že touhle dobou se už těšíš i na Vánoce…

„To ano. Letos budou o to zajímavější, že by měly z Prahy dorazit dárky za vítězství v soutěži. Sám nevím, co to bude, takže jsem hodně zvědavý.“

* Je ještě něco dalšího, na co se těšíš?

„Je toho víc. Ale určitě bych byl rád, pokud by se opět otevřely domovy, abychom babičky a dědečky mohli opět navštěvovat. Chodím tam už od první třídy a na ty návštěvy se těším. Tak doufám, že se zas brzy opět setkáme.“

 

ŠIMOM ŠMÍD

* narodil se 19. ledna 2011 v Prostějově

* do čtyř let bydlel v Plumlově, později se i s rodinou přestěhoval do Prostějova

* od první třídy navštěvuje ZŠ Dr. Horáka v Prostějově

* ve škole má nejraději tělocvik včetně plavání, nejméně ho baví matematika, i když i ta mu jde

* v první třídě zvítězil ve výtvarné soutěži, kterou organizovalo Povodí Moravy, oceněn byl obrázek lodi

* má čtrnáctiletou sestru Natálii

* mezi jeho záliby patří zejména sport, od pěti let chodil na gymnastiku, vyzkoušel také korfbal či karate, ale nejvíce ho bavila atletika 

zajímavost: rád uklízí a pomáhá mámě s pečením perníčků