Vydařený závěr dlouhodobé části extraligy se dvěma triumfy 3:0 nad Šternberkem i v Přerově si prostějovské volejbalistky do play-off zatím nepřenesly. Čtvrtfinále otevřely v Praze hladkou porážkou 0:3, jejich výkon šel ve většině střetnutí zase dolů. Z čehož byla Adéla Stavinohová (na snímku) nastupující coby libero VK hodně zklamaná, představovala si mnohem lepší vstup do vyřazovacích bojů. A stále věří, že společně s parťačkami v rozhodující fázi celého ročníku ještě něco pořádného předvedou.

* Co říkáte na výsledkově nepovedený start série v hlavním městě?

„Těžko se mi to hodnotí, protože takový vstup do play-off byl pro mě zklamáním. Ve čtvrtfinále hrajeme z pozice až sedmého celku tabulky proti druhému Olympu, tudíž bychom měly být uvolněné s tím, že není co ztratit a můžeme jedině překvapit. My jsme však místo toho působily nervózně a dělaly spoustu chyb, dost z nich úplně zbytečných. Jen ve druhém setu jsme ukázaly, že dokážeme i takhle silného soupeře dostat pod tlak a hrát s ním vyrovnaně, nebo být dokonce lepší. K tomu ale nesmíme tolik chybovat. Jakmile jsme začaly znovu kazit, protihráčky toho hned využily, náš pětibodový náskok rychle dorovnaly. A koncovku už si pohlídaly. Opravdu dobré týmy neopakují hloupé chyby, kdežto my bohužel jo. Proto jsme ten zdánlivě vyhraný set nedotáhly do úspěšného konce, i když jsme v něm dlouho byly nahoře. A třetí sada už potom byla z naší strany hodně špatná, pod velkým tlakem domácích ze servisu se rozpadla celá naše hra. Myslím, že podáním jsme je během zápasu taky docela tlačily, ale zdaleka jsme nedaly tolik es jako ony nám. Navíc soupeřky dokázaly i z horší přihrávky útočit mnohem lépe než my.“

* Hraje se v malé hale PVK špatně?

„Mně se tam právě hraje docela dobře, s tamní halou nemám žádný problém. Navíc jsem na ni za dva roky působení v Olympu dost zvyklá. Samozřejmě je hodně jiná než naše hala tady v Prostějově tím, o kolik menší má rozměry. Ale tohle bývá pro volejbalistky obecně problém spíš opačným směrem, hůř se zvyká při přechodu z malé haly do velké. Olympačky jsou zvyklé na tu svou a u nás nebo například v Olomouci, kde je prostoru fakt hodně, se nemusí cítit tak dobře. Toho je potřeba doma využít.“

* Vyřadit kvalitní pražský výběr by se rovnalo sportovnímu zázraku. Šly jste přesto do vzájemné série s reálnou vírou v dílčí úspěch, třeba i v senzační postup?

„Je to pochopitelně těžké, protože víme, jak kvalitní a zkušené hráčky Olymp má. Přesto jsem před sérií věřila, že je hodně potrápíme, minimálně jednou porazíme. Bavit se přímo o postupu proti takovým favoritkám by asi bylo dost troufalé, na druhou stranu nemáme co ztratit a tím víc si čtvrtfinále můžeme užít. Proto mě po prvním vzájemném utkání mrzí, že jsme ho vůbec nezvládly. Prohrát s takovým soupeřem se může, ale po boji a dobrém výkonu. Tímhle směrem je teď potřeba jít do dalšího průběhu série.“

* Hodně se upínáte ke druhému čtvrtfinálovému mači na vlastním hřišti?

„Ano, do něj chceme dát absolutně všechno. Je velká škoda, že do hlediště pořád nemůžou fanoušci, protože divácká atmosféra zvlášť v play-off velice pomáhá. Tohle je však pro všechny týmy stejné, lidi nesmí na sport nikde v Česku. Každopádně doma si věříme a jak už jsem řekla, do zápasu půjdeme Olymp co nejvíc potrápit, klidně ho porazit. Jasnou podmínkou je hrát líp, odvést fakt dobrý výkon. Pak se dá jít bod za bodem, získat jeden set, druhý a nakonec třeba i celé utkání.“

* Vnímáte to tak, že ve vyřazovací fázi můžete vylepšit dojem z nepříliš povedené základní části?

„Takhle nějak to je. Určitě jsme měly bojovat o lepší než sedmé místo, ale zároveň jsme se dlouho v tabulce pohybovaly hodně dole a klidně jsme tak mohly skončit ještě níž. Naštěstí se v závěru podařilo přehrát družstva z vyrovnaného spodku extraligy a tím potvrdit, že nejhůř na tu sedmou pozici patříme. Pokud nepočítám nejsilnější čtyřku, tak na pátou Ostravu a hlavně šesté KP Brno jsme teoreticky mohly mít, jenže tamní holky hrály mnohem líp než my a zaslouženě zůstaly o spoustu bodů před námi. Sezónu tak zatím musíme hodnotit jako nevydařenou. Připadá mi, že se pereme samy se sebou, celý ročník je takový zvláštní – i tou podzimní dlouhou pauzou kvůli koronaviru a specifickými podmínkami téhle doby. Což je však stejné pro všechny, na to se nemůžeme vymlouvat. Já osobně jsem brala play-off jako novou příležitost začít od nuly, něco předvést a zanechat lepší dojem než dosud. Napoprvé to sice nevyšlo, ale máme před sebou další pokusy. Prostě musíme bojovat, rvát se o každý bod, nic nevzdávat. A chtít tenhle divný ročník zakončit se ctí. Moc toužím aspoň po jednom vítězství nad Olympem.“