Mužstvo převzal v lednu tohoto roku, k prvnímu ostrému zápasu však vedl své svěřence až v srpnu. Nutno říct, že po loňské sezóně nezdarů a černých myšlenek se Lubomíru Kelucovi (na snímku) podařilo mužstvo správně nasměrovat. Přišli někteří noví hráči, kteří do kádru skvěle zapadli, a vrátil se také střelec David Preisler. I díky všem těmto změnám se najednou stal Kostelec velmi nepříjemným soupeřem pro všechny celky a po nedokončeném podzimu se vyhřívá na šestém místě.

* Panuje spokojenost se sedmnácti body po deseti kolech?

„Kdybych to měl brát jako vysvědčení, tak bych to nazval jako chvalitebné. Obrovská ztráta pro nás byla v zápase s Kojetínem, což je pro mě zápas, který jsme hrubě nezvládli. Kdybychom měli dvacet bodů, byl bych spokojen maximálně.“

* Kde mužstvo ukázalo největší sílu a na čem je potřeba ještě zapracovat do jarní části?

„Sílu jsme ukázali hlavně v tom, že se hráči dokázali zvednout po nevydařeném půl roce, i když byl kádr dobře posílen. Vyléčili se nám zranění hráči, kluci se dali dohromady a začalo to jít. I když se ani ten začátek přípravy výsledkově nezdařil, mužstvo potom pochopilo, že když bude poctivě trénovat, bude to jiná písnička. Navíc se pak dala dohromady i hodně dobrá parta, která je na fotbal nejdůležitější. Na lavičce by mohl stát kdokoliv, ale když tam nebude parta lidí, kteří potáhnou za jeden provaz, je vám k ničemu. Zapracovat však musíme na ofenzivě, kde bychom měli být ještě hladovější a méně zbrklí, než doposud jsme.“

* Všechny čtyři regionální souboje jste zvládli vítězně. Čemu toto přisuzujete, že jste vypjaté bitvy dokázali zvládnout?

„Myslím si, že to bylo i takové zadostiučinění pro mužstvo. V loňské sezóně se mu proti těmto celkům nedařilo a troufám si říct, že i proto do těchto zápasů kluci dali více než soupeři. Ale každý zápas měl jiný příběh. S Plumlovem nám velmi pomohlo, že soupeř přijel nakopnutý výhrou s Čechovicemi. Proti Protivanovu nám zase pasovala jeho tradiční nakopávaná, která nám seděla. S Čechovicemi to byl podle mého názoru parádní zápas, kde se předvedla obě mužstva. A Určice přijely zcela odevzdané, tam to mohlo klidně skončit i ještě vyšším rozdílem, než bylo konečné skóre. Na jaře nám to však budou chtít jistě všichni vrátit.“ (úsměv)

* Nyní se nemůže ani trénovat. Dostali hráči volno úplně, nebo probíhá individuální příprava?

„Hráči dostali volno. Máme ale domluvu, že se začneme scházet, jak jen to bude možné. Ať je to prosinec, či leden. Hned jak to bude možné, následně od poloviny ledna začneme pomalu zintenzivňovat. Do té doby to bude udržovačka, aby se hráči alespoň trochu hýbali a zahráli si fotbálek. Myslím si, že osm týdnů přípravy by bylo až moc. Počítáme, že by se mohlo začít i dříve, tak uvidíme.“

* Na první ostrý start jste ve funkci čekal skoro tři čtvrtě roku, byla to výhoda či nevýhoda?

„Paradoxně nám to spíše pomohlo. Výhoda tam byla obrovská v tom, že když jsem mužstvo převzal, sháněli jsme hráče, kteří budou chtít hrát za Kostelec a bojovat za něj. Museli jsme to nějak nastartovat, protože kluci byli až zbytečně skeptičtí a přemýšleli nad přestupy a věcmi mimo fotbal. Nahrálo nám to v tom, že se atmosféra uklidnila, parta se zlepšila, dostavilo se pozitivní myšlení. Navíc se podařilo i pár přestupů a vrátil se Preisler, takže to pomalu šlo nahoru.“