Práce redaktora je zajímavá, rozmanitá, často poučná. Ale místy taky náročná či divoká. A se spoustou nejistot. Zejména to však je o setkávání s lidmi a tam bývá o kuriózní i vtipné situace vždy nějak postaráno. A jelikož tu máme Silvestr, nemůžeme jinak než přinést několik střípků z redakčního života jak v terénu, tak v kanceláři. Dělat redaktora, to skutečně není nuda. Nikdy nevíte, co se může stát…
* „Góóóóól!!!“
To je nejčastější hláška v neděli pozdě večer, když se chýlí příprava vydání ke konci. Nevěříte? Věřte… Vedle sebe mají místo v kancelářích fanoušek Slavie a Sparty Praha. Štěstí, že u je neodděluje Baníkovec...
* „Dobře, a co chcete po mně?“
Tak tohle nechcete slyšet, když sháníte respondenta na rozhovor a máte málo času. I to se však stává. Jak se ale ukázalo, šlo o obyčejnou záměnu čísla. A brankáři hokejistů Ondřeji Bláhovi jsem se hned poté dovolal.
* „Kam se poděly řízky?“
Příjemnou součástí práce redaktora jsou nečetné tiskové konference. A nejen to, že je na nich obvykle hodně informací, mnohde čeká i občerstvení. Jenže na eskáčku byli účastníci hladoví. A během rozhovoru s koučem Jarošíkem záhadně zmizelo vše, s řízky v čele.
* Mlčení dětí.
Speciální příloha SILVESTROVSKÉ LEGRÁCKY je součástí tištěného vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, který je v prodeji od pondělí 27. prosince
Co nebo kdo se fotí nejhůře? Děti. A s kým se dělají nejhůře ankety? Ano, opět jsou to děti. Holt ne každý čtyřletý či pětiletý prcek je nadšený z hovoru s redaktorem. A tak jindy uštěbetané dítko jen valí oči a doufá, že ho „ten pán s foťákem nekousne“.
* Práci nemíchat se zábavou!
Co je nejnebezpečnější? Jít na akci, kde se pije, a dokonce je to hlavní náplní akce, a dělat z ní reportáž. Co je ale ještě horší, to je setkání na podobné akci s přáteli, kteří nepracují a chtějí se bavit. Odoláte?