Malým zemětřesením loni prošlo Muzeum a galerie Prostějov. V jeho čele se udála výměna, kdy za Soňu Provazovou vzala funkci Veronika Hrbáčková. Ta už v minulosti poskytla Prostějovskému Večerníku otevřený rozhovor o tom, jak a co se v prostějovském muzeu děje. Nyní má za sebou necelý rok ve funkci, a tak přichází na řadu mnohé změny, které pro instituci plánuje. Ale také výstavy, které její tým připravuje. Pro Večerník v půlce března tak hovořila o minulosti jen minimálně, nyní už se muzeum a jeho osazenstvo dívá dopředu. „Muzeum a galerie v Prostějově pracuje na tom, aby změnila svou tvář, byla přátelskou a otevřenou institucí, která nabízí vzdělání, zábavu, potěšení a odpočinek pro všechny. Budeme mít radost, když k nám přijdete!“ vzkazuje ředitelka.


* Jaké výstavy muzeum na druhou půlku března a půlku dubna chystá? Je pak možné, že některé stávající budou prodlouženy?
„Vzala bych tuto otázku s dovolením více zeširoka. Na letošní rok máme pevný výstavní plán, a já doufám, že to tak zůstane. Ve čtvrtek 31. 3. zahájíme slavnostní vernisáží výstavu Pernštejnské ženy. Je to jedna z akcí letošního roku, který je v našem městě přezdívaný rokem Pernštejnů, kdy společně oslavujeme 500. výročí zahájení stavby prostějovského zámku. Pro ty, co mají rádi přírodu bych uvedla výstavu Parohatí a dutorozí. Historické trofeje z celého světa, která pochází ze soukromé sbírky a má ambici přilákat návštěvníky všech věkových kategorií. Letos si celá republika připomene 80. výročí atentátu na protektora Reinharda Heydricha a hromadného transportu prostějovských Židů do koncentračního tábora Terezín. Ani naše muzeum nechce zapomenout tragické osudy židovských spoluobčanů, kteří v roce 1942 museli podle vládního nařízení opustit svůj domov a nastoupit cestu, z níž nebylo návratu. Součástí výstavního projektu bude i Vzpomínka na Bruna Wintera, židovského podnikatele, který naší instituci odkázal svou sbírku hodin. V tomto roce dále chceme nabídnout kvalitní galerijní projekty, které jsme v lednu zahájili výstavou Rozhraní, prezentující grafiky a kresby profesora Zdeňka Janáčka a Miry Macíka. Na letošní Festival současného umění v září máme přislíbenou známou extravagantní umělkyni, o možnostech zatím jednáme. S Mírou Macíkem jsme nastartovali dobrou spolupráci, o dobrou instalaci uměleckých děl již nemám obavy. Na sklonku roku představíme kresby a pastely Miroslava Wagnera, prostějovského rodáka, dlouhá léta působícího v zahraničí. V souvislosti s novou koncepcí muzea, která je založena mimo jiné na partnerské spolupráci s dalšími subjekty, chceme začít pravidelně vystavovat například práce absolventů ZUŠ Vladimíra Ambrose nebo SŠDAM.
* Chystá muzeum také nějaké další přednášky po těch, které například měl p. Kašpar?
„Vytvořili jsme rovněž plán pravidelných přednášek, které chceme našim zájemcům poskytnout jednou až dvakrát měsíčně, vždy ve čtvrtek. Přednášky budou poměrně různorodé, ale budou reflektovat důležité události během roku, výročí, nebo palčivá témata rezonující ve společnosti. Na tento měsíc jsme 24. 3. pozvali kolegyni etnografku z Ostravského muzea Markétu Palowskou, která přijede, aby nám přiblížila životní pouť Boženy Němcové v kontextu její tvorby. Připomeneme si tak 160. výročí úmrtí naší nejslavnější spisovatelky, ale také ženy, manželky a matky. Na duben v termínech 7. 4. a 21. 4. chystáme přednášky Velikonoční putování po nářečích českého jazyka a Velikonoce v rámci církevního roku. Tradice a symboly. První téma nám přednese Mgr. Marta Šimečková, Ph.D. z dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, druhého tématu se zhostím já sama. Ke zmíněné výstavě Pernštejnské ženy nás potom v květnu čeká další přednáškové odpoledne, během kterého nám profesor PhDr. Petr Vorel, CSc. přiblíží osobnost Jana z Pernštejna.“
* Bude muzeum v blízké budoucnosti nějak výrazně měnit stálé expozice? Zde myslím jak hlavní budovu nebo Špalíček, tak Bezručův domek.
„Muzeum a galerie v Prostějově mělo do loňského roku na hlavní budově v nabídce šest stálých expozic. Historickou a archeologickou z roku 2013, geologickou a národopisnou z roku 2017. Vůbec nejstarší byly expozice Hodin a Jiřího Wolkera z roku 2000. Podivný zásah do expozice Jiřího Wolkera v podobě dlouhodobé výstavy modelů letadélek (od roku 2015) je známý. Nyní budu hovořit v obecné rovině. Doba životnosti expozic, se pohybuje v průměru kolem sedmi let, přičemž se musí zohlednit i objem vynaložených prostředků. Pokud bude expozice stát v řádu několika milionů, nejspíše se nebude po sedmi, možná ani po deseti letech měnit. Není to ekonomické. Na druhou stranu, pokud expozice nejsou zdařilé již v době svého vzniku, jde o velmi nešťastnou situaci. Ke stavu prostějovských expozic musím říct, že expozici Jiřího Wolkera a Hodin jsme v posledních dvou měsících již zrušili. Pamětní síň básníka v této podobě již zůstat nemohla a hodiny, o nichž se návštěvník bez průvodce nedozvěděl vůbec nic, již také ne. U všech expozic v našem muzeu je jeden zásadní problém, a tím je forma instalace, případně způsob sdělení. Ty neodpovídají, ani s ohledem na jejich různé stáří, dnešním moderním standardům a nárokům ze strany veřejnosti. V tomto směru prostějovské muzeum dlouhodobě stagnuje a je třeba si to popravdě přiznat. Výhledově a postupně tedy budeme muset obměnit všechny expozice. Jako první začneme pracovat na osobnosti Jiřího Wolkera a dalších prostějovských rodáků, následně na „hodinách“, o které nechceme v žádném případě Prostějovany ochudit. Aktuálně tedy některé expozice rušíme, ale jen proto, abychom je mohli udělat lépe. V těchto dvou čerstvě zrekonstruovaných sálech zatím nabídneme jiné zajímavé výstavy, o nichž jsem již mluvila. Expozice Petra Bezruče v Červeném domku v Kostelci na Hané je další velké sousto. Nezajímavá prezentace v interiéru a nedořešené okolí objektu je obrovská výzva. Představu o tom, jak by tato muzejní lokalita měla vypadat, mám, horší je to s možnými dotacemi, protože domek se otevíral v roce 2020 a my jsme nuceni záhy poté konstatovat, že se to nepovedlo. To je vážně velký průser. Pokud se ale podaří peníze sehnat, tak na přeměnu interiéru i exteriéru se moc těším. Každopádně chceme i tak alespoň dvakrát do roka držet speciální akce věnované vzpomínce na Petra Bezruče. Letos to budou celodenní akce s komentovanou prohlídkou Po stopách stužkonosky modré k příležitosti Světového dne knihy a autorských práv (23. 4.) a Babí léto s Bezručem (17. 9.) s ukázkou drobných plazů od soukromého sběratele.“
* Ve Špalíčku byl problém s některými prostory, co nebyly v minulosti zkolaudované. Podaří se je na jaře papírově dořešit a zpřístupnit veřejnosti?
„Co se týče budovy Špalíčku, expozice Zmizelé a znovuobjevené židovské město věnující se Židovskému osídlení Prostějova a expozice filozofa E. Husserla (otevřeny 2016) se nacházela ve třetím nadzemním podlaží, konkrétně na chodbě a v malé podkrovní místnosti, které nebyly a ani nikdy nemohou být zkolaudované jako výstavní. To máme od Hasičského záchranného sboru potvrzeno. Proto bylo nemyslitelné tento stav prodlužovat a načerno sem kohokoli pouštět. Po deinstalaci, v srpnu 2021 jsme prostory vyhradili jako zázemí pro kancelář odborných pracovníků. První patro dál využíváme na různé výstavy, ale do budoucna by mělo sloužit pro expozici a výstavy s židovskou problematikou. V letošním roce zde budou probíhat výstavy již avizované Návrat domů nežádoucí a Vzpomínka na Bruna Wintera.“
* Chystáte nyní nějakou akci pro děti?
„V posledních letech návštěvnost muzeí obecně klesá, a není to jen pandemií Covid-19. Člověk, který do muzea přichází, touží něco vidět, chce se seznámit s místním kulturním hmotným dědictvím, zároveň si všímá i způsobu, jak je mu toto všechno předkládáno. Proto chceme již brzy veřejnosti nabídnout zábavnou novinku muzejních kvízů. Nejde o nic revolučního, v hospodách jsou kvízy hodně populární. Rozdíl bude v tom, že my je „ušijeme na tělo“ přímo muzeu. Každý by se měl pobavit a něco se dozvědět. Chceme začít netradičním způsobem představovat expozice, výstavy, konkrétní sbírkové předměty a osobnosti. Dostane se však i na další nemuzejní témata. A protože se zvláště děti nerady učí, my jim takto pomůžeme, jak si vědomosti zapamatovat. Bude to škola hrou. Účastnit se budou moci všechny věkové kategorie, což bude moc fajn, protože každý zná něco jiného a všichni se mohou doplňovat. Navíc tyto kvízy podpoří pospolitost, vzájemné sdílení a utužování kamarádských i rodinných vztahů. Chceme, aby se každý rád do muzea vracel a necítil se sám.“
„A protože k muzeu patří také hvězdárna, která pravidelně myslí na děti, tak prozradím, že stávající nabídku pro školy chtějí edukátoři doplnit o nový cyklus pořadů pro nejmenší, s názvem Adolf a Terry. První představení, astronomickou pohádku z prostředí hvězdárny Hledání psí hvězdy se plánuje sice až na závěr roku 2022, ale pro žáky základních škol se budou stávající pořady rozšiřovat o pracovní listy a případně i elektronické doplňky na našich webových stránkách. Vzniknou dva až tři nové pořady věnované vzdáleným planetárním soustavám, Zemi, Slunci a kosmologii. Dále pracujeme na podkladech pro 3D/2D projekci Země vzdálená, která se bude zabývat hledáním života ve vesmíru. Další projekce s názvem Sol aneb jeden den pro Slunce se bude snažit odpovědět na otázku jaká je tato hvězda doopravdy.“