Zapojila se do sabotáže německého zbrojního průmyslu, vdala se za spoluzakladatele první farmaceutické fakulty u nás, dopisovala si s Václavem Havlem, zajímala se o dění v kultuře, sportu i politice a celý život byla připravena pomáhat. Zároveň nešlo přehlédnout její sarkastický smysl pro humor. „K přesnému určení mého věku musíte spočítat letokruhy na průřezu,“ žertovala v závěru svého života Ludmila Čelechovská. Rodačka z Lutotína by se letos 6. prosince dožila 97 let.

 

 

Ludmila Čelechovská se narodila 6. prosince 1923 v Lutotíně. Z nedalekého Kostelce na Hané pocházel její budoucí manžel Jaroslav Čelechovský. Za protektorátu byla jako mladá dívka nacisty „totálně nasazená“. Znamenalo to, že musela pracovat ve dvanáctihodinových denních i nočních směnách v německé továrně na součástky pro zbrojní průmysl. V těžkých podmínkách se podílela na sabotážích, díky nimž se munice stávala nefunkční. „Vzpomněla jsem si na ni na ostrově Malta, kde v jednom z kostelů zůstala ve stropní kupoli zaseknutá nevybuchlá německá bomba,“ ohlédla se zpět její dcera Lilian Amann.

Stěhování na Slovensko

Po válce se šťastně shledala se svým nastávajícím, který byl po celou válku rovněž „totálně nasazen” v Německu. Po svatbě se přestěhovali do Brna, kde Jaroslav Čelechovský vystudoval Masarykovu univerzitu a získal doktorát přírodních věd.

V 60. letech jej pak celá rodina následovala do Bratislavy, kde spoluzakládal tehdy jedinou farmaceutickou fakultu v Československu, na níž se stal vedoucím katedry fyzikální chemie.

Ludmila Čelechovská si tam doplnila technické vzdělání a práci našla v bratislavském Ústavu dopravního projektování.

Cesty po světě

Když v 80. letech minulého století ovdověla, vrátila se zpět na Moravu, do svého bytu v Brně, a začala jezdit pravidelně na Hanou. V Kostelci na Hané zdědila domek se zahrádkou a osvojila si opuštěné kotě Aničku, která jí pak dělala radost celých 15 let. „Maminka procestovala kus světa. Nejčastěji však pobývala v Německu a Velké Británii. Seznámila se s anglickými rodiči mého manžela a začala se aktivně učit anglicky. Pozvala je do České republiky, aby navštívili Prahu, Brno, Kostelec a zámky Tovačov a Plumlov, kde jsem v té době pořádala své výstavy. Ze všech měst však měla nejraději Londýn,“ prozradila Lilian Amann.

Garderobiérkou Václava Havla

Právě k městu nad Temží se váže historka, kdy se v Muzeu voskových figurín Madame Tussauds vyfotografovala s figurínou tehdejšího prezidenta Václava Havla. „Vypadali spolu dobře, jen pan prezident měl nakřivo kravatu. Moje maminka mu ji dala do pořádku, a dokonce mu o tom napsala na Pražský hrad. Václav Havel jí obratem odpověděl. To bylo překvapení, když ze schránky vypadl dopis s hlavičkou Kancelář prezidenta republiky!“ zavzpomínala Lilian Amann. 

Žijte nejlépe, jak umíte!

Ludmila Čelechovská byla kromě svého zaměstnání po celý život aktivní v organizaci Červený kříž a jako certifikovaná Dobrovolná sestra byla k dispozici v krizových situacích. Kromě toho celé čtvrtstoletí ze svojí penze pravidelně přispívala humanitárním organizacím, mezi něž patřili například Lékaři bez hranic. „Když se redaktor jednoho brněnského časopisu maminky zeptal, co by poradila dnešní generaci, tak mu odpověděla: ‚Žijte, jak nejlíp umíte, stojí to za to!‘ Myslím, že právě tohle umění žít dokonale ovládala,“ uzavřela Lilian Amann.