V Mostkovicích „diskutovali“ o odpadech. Místní měli většinou jasno

„Nejsme přátelé!“ upozornila důrazně hned na úvod jedna z obyvatelek Mostkovic Jiřího Pospíšila na veřejné schůzce, která se uplynulou středu konala v sále Obecního úřadu v Mostkovicích. Náměstek prostějovského primátora dorazil se zástupcem společnosti PGP Terminal, aby společně představili projekt Recyklačního odpadového centra, které by mělo vyrůst poblíž areálu letiště ve Stichovicích.

S pochopením pro moderní technologii, která by mohla nabídnout neodkladné řešení problému s komunálním odpadem na Prostějovsku, se u místních nesetkali.

Po řadě emocionálních výpadů ze strany občanů bylo totiž toto setkání po dvou hodinách ukončeno, aniž by předkladatel tohoto záměru měl opravdovou možnost celý projekt smysluplně představit … „Z lokálně na Prostějovsku vytvořeného komunálního odpadu mají v recyklačním centru vzniknout výrobky pro stavebnictví a ekologická paliva pro motorová vozidla. Vstupní odpad pro potřebu zařízení bude v kapacitě dvou popelářských aut za hodinu svážen mimo obec a její dopravní infrastrukturu po předpokládaném silničním obchvatu, který hodlá Olomoucký kraj v blízkosti obce Mostkovice dokončit,“ vysvětluje alespoň na dálku spolumajjitel PGP Terminal Petr Břenek.

Za minulého režimu řadu let fungoval v areálu u letiště ve Stichovicích Vojenský opravárenský podnik. Lidé tehdy ani nemohli tušit, co se zde děje a zda tu nedochází k zamořování životního prostředí. Nyní je situace jiná. Uplynulý týden dostali lidé z Mostkovic možnost seznámit se s informacemi ohledně připravovaného Recyklačního odpadového centra. Bylo znát, že mnozí na schůzku dorazili s dopředu vytvořeným názorem s tím, že „něco podobného za barákem nechtějí“, a zdálo se, že minimálně někteří z nich o žádné další informace ani zájem nemají.

Japonská technologie

Středeční atmosféra byla v sále od počátku napjatá. Zástupce společnosti hned na úvod zdůraznil, že v případě Recyklačního centra se nejedná o spalovnu. „V uzavřeném reaktoru nedochází k hoření, ale k takzvanému plazmovému zplyňování, což je proces molekulárního rozkladu odpadu za vysokých teplot. Výsledkem tohoto termického-chemického procesu je velmi čistý plyn a sklovina, kterou lze použít ve stavebnictví. Vše probíhá v uzavřeném cyklu, provoz nemá žádný komín, který by vypouštěl zplodiny do okolí,“ vysvětlil člen představenstva PGP Terminal Petr Břenek, který připustil, že podobné centrum zatím v Evropě nefunguje. „V nadcházejících dvou letech by se měla podobná recyklační centra na bázi stejné zplyňovací technologie zprovoznit ve Francii, Itálii, Švýcarsku či Švédsku. Ve srovnání s klasickými spalovnami se jedná o velký technologický pokrok. Je to podobné jako s telefony. Můžete volat z budky, ale pokud máte k dispozici mobilní telefon, dáte přirozeně přednost jemu,“ přirovnal situaci Břenek, jehož slova potvrdil i Jiří Pospíšil, který podobný provoz mohl na vlastní oči sledovat při své návštěvě Japonska před asi sedmi lety.

Nic není rozhodnuto

Občané se zajímali o to, v jaké fázi je dohoda mezi Statutárním městem Prostějov a investorem. „V roce 2030 bude ukončeno skládkování komunálního odpadu a většina se bude spalovat či se s ním bude zacházet jinak. Co se týče dalšího postupu, v tuto chvíli zvažujeme dvě nabídky ze strany společností PGP Terminal a FCC. Mohu prozradit, že návrh první uvedené společnosti se nám líbí o něco více, protože se nejedná o klasickou spalovnu a provoz je k životnímu prostředí šetrnější. Nic však dosud nebylo rozhodnuto,“ reagoval Pospíšil.

Dvě auta za hodinu

V souvislosti s provozem centra se lidé nejvíce obávali navýšení dopravy. Faktem ale je, že naložené popelářské vozy by přes obec vůbec jezdit neměly, do Stichovic by zajížděly po silnici vedoucí na Ohrozim. „Centrum by mělo zpracovávat odpad z lokálních obcí a měst         v okruhu asi třiceti až pětatřiceti kilometrů. Jeho maximální roční kapacita by měla být padesát tisíc tun odpadu, reálně to bude zhruba o deset tisíc méně. Denně se tu tedy čistě matematicky počítá se sto třiceti tunami odpadu. Na každý klasický kuka vůz se vejde asi osm tun odpadu. To znamená, že během osmihodinové pracovní doby by měla přijet po silnici do areálu průměrně dvě auta za hodinu. Jednoznačně ale předpokládáme pro návoz reálné využití současné vlečky v areálu napojením na železnici, a tudíž by i tato klasická silniční doprava kuka vozem byla snížena a velmi nízká“, uvedl Petr Břenek.

Zápach nehrozí

Druhou hlavní a celkem logickou námitkou byly obavy před zápachem z naskladněného odpadu. Objevilo se srovnání s cukrovarem, kam se během kampaně navezou tuny řepy, která se teprve postupně zpracovává. „Mohu potvrdit a technologicky garantovat, že odpad se bude vždy přijímat a následně zpracovávat v plně uzavřeném vnitřním prostoru s použitím nejlepších technologií na zachycení a odstranění možného zápachu. Celý proces bude plně monitorován a občané budou mít možnost celodenně nezávisle sledovat plnění veškerých potřebných limitů. Nákladní vůz vjede plně dovnitř a teprve tam se kompletně vyprázdní, a následně se odpad finálně technologicky přemění na suroviny,“ poznamenal v této souvislosti Petr Břenek, kterému se navzdory těmto argumentům i připravené video prezentaci podobného provozu v Japonsku minimálně mnohé z přítomných o výhodách celého projektu přesvědčit zcela nepodařilo. Po dvou hodinách pak byla debata ukončena bez ohledu na to, že připravené podkladové a prezentační materiály nebyly Břenkem všechny plně odprezentovány.

Co na to vedení obce?

Na přetřes přišel také územní plán, který zatím výstavbu podobného zařízení neumožňuje. Na druhou stranu je zde ale možné odpad „obyčejně“ skladovat, což by samozřejmě znamenalo zátěž na životní prostředí mnohonásobně vyšší.

Vedení obce se zatím k celé záležitosti staví zatím rezervovaně. „Jedná se o tak zásadní projekt, že zastupitelstvo musí být ve svém postoji jednotné. Sám jsem se s ním nyní mohl seznámit poprvé, ale prozatím ne dostatečně. Proto se budu i nadále zjišťovat k této problematice podrobnější informace. Je třeba opravdu odpovědně zvážit, jaký přínos by to mělo pro obec a jaká jsou naopak možná rizika. Nechci si vzít na triko, aby lidé za dvacet let říkali, že jsme jim zničili prostředí k životu, nebo naopak propásli šanci na budoucí rozvoj obce i jejího okolí,“ shrnul debatu na žádost Večerníku starosta Mostkovic Jaroslav Peška.

„Realizace a provoz projektu, který by takto měnil odpad na suroviny, by ale obci Mostkovice přinesl každoroční finanční bonus, který může vedení města mohlo smysluplně využít pro investiční a provozní potřeby obce“, doplnil na závěr setkání Petr Břenek.