Hudební skladatel, textař, klavírista, legenda naší scénické a filmové hudby a představitel moderní hudby Jiří Bulis ( *3. října 1946 v Chomutově) byl spjatý se slavnou érou HaDivadla působícího v letech 1974–1985 v Prostějově.

 

Po studiích v Olomouci a Brně spolupracoval s brněnským Divadlem na provázku a od roku 1977 začal spolupracovat s HaDivadlem. Je autorem hudby pro řadu inscenací, například Strakatý máslo, Komedie o strašlivém mordu ve sviadnovské hospodě L. P. 1716 aneb Ondráš, Život ze sametu barvy lila, Panoptikum, Pouť k Milosrdným, Bylo jich pět a půl, Biletářka. Zhudebnil verše Sergeje Jesenina, Jaroslava Seiferta, Bulata Okudžavy a Oldřicha Mikuláška.

Napsal hudbu ke čtyřiceti filmům a televizním inscenacím. Mezi nejznámější patří Šašek a královna v režii Věry Chytilové, Poslední leč Vladimíra Síse a Sedím na konári a je mi dobre Juraja Jakubiska. Jeho písně, šansony a songy byly osobité, uhrančivé a neopakovatelné. Například známé skladby Hosté na zemi, Andělé radosti či píseň Běh života zpívaná Hanou Hegerovou. Z jeho tvorby vyšlo několik CD (album Tiché písně, Hosté na zemi, Works/Věci). Za scénickou hudbu mu byla udělena Cena Alfréda Radoka in memoriam.

Jiří Bulis zemřel tragicky ve svých šestačtyřiceti letech 12. května 1993 při automobilové nehodě na cestě z Brna do Ostravy mezi Prostějovem a Olomoucí. Poslední rozloučení proběhlo v obřadní síni Městského hřbitova v Prostějově, kde je také pohřben. Pomník s notovou osnovou a faksimilí podpisu doplněnou životními daty nám připomíná i jeho sepětí s Prostějovem.

Jiří Bulis žije dál ve své hudbě a na našich jevištích, například na vzpomínkovém pořadu konaném 21. listopadu 2014  k 40. výročí HaDivadla v divadelním sále Národního domu.

Na svého velkého kamaráda, vynikajícího a osobitého hudebníka dodnes vzpomíná režisér HaDivadla, herec a spisovatel Arnošt Goldflam. „V citu pro divadelní hudbu byl naprosto geniální. Měl i velký cit pro melodii. Byl také mistr překvapení. Naprosto geniálním způsobem dokázal v rámci jedné skladby vystřídat různé rytmy a melodie,“ uvedl Arnošt Goldflam.