Při pohledu na druhou nejvyšší fotbalovou soutěž člověka až zarazí, jak je tabulka i dvě kola před koncem vyrovnaná. Svědčí to o tom, že jsou kluby na stejné úrovni, nebo do toho promlouvají i jiné faktory? Myslím si, že na obojím je pravdy trochu. V případě bojů o záchranu dost nepříjemné starosti, pro ty nahoře už o něco klidnější, a to z prostých důvodů.
Myslet si každý může, co chce, ale můj pohled to jen těžko dokáže změnit. Tabulka je takto vyrovnaná hlavně z toho důvodu, že reálně jediným adeptem na postup může být Karviná. U zbytku celků si nedovedu představit, co by v nejvyšší soutěži měly dělat. Pojďme postupně od aktuálního lídra. Karviná má stadion i fanouškovskou základnu a klub minimálně zvnějšku vypadá, že funguje. Proč tedy nezamířit zpátky? Zde ambice být musí.
Jenže co následuje dále? Vyškov by tam člověk i třeba rád viděl, ale ve městě není kde, v Drnovicích podmínky nesplní a hrát nejvyšší soutěž v Brně? Nezájem pro fanoušky i komplikace pro hráče. Velmi podobná scéna i u Líšně, kde se klub stále prezentuje jako poloprofesionální.
Pak tu máme Příbram, která se topí v dluzích. Spása v nejvyšší soutěži ji jen těžko zahojí. Varnsdorf bez zázemí i základny fanoušků. Dukla je sice pojem, ale bez urážky – někdy před třiceti lety. Julisku zaplněnou necelou tisícovkou fanoušků člověk v lize nepotřebuje sledovat. Když se na to podívám subjektivním pohledem, tak musí přijít zeštíhlení soutěží, jinak se fotbal posunovat nebude.