Ročník 2020/2021 je pro Jestřáby minulostí. A tak je na čase bilancovat. I letos vedení LHK Jestřábi Prostějov zachovalo tradici a po skončeném působení svého „A“-týmu v Chance lize mužů ČR uspořádal pro média oficiální tiskovou konferenci. Večerník vám nabízí kompletní přepis toho, co na pondělní tiskovce ve V.I.P. prostorách Víceúčelové haly-zimního stadionu zaznělo. Na dotazy přišli v pondělí odpoledne do VIP prostor odpovídat sportovní manažer Jiří Vykoukal, hlavní trenér Jiří Šejba i útočníci Dominik Hrníčko a kapitán týmu Tomáš Kaut.
JIŘÍ VYKOUKAL: „Co dál? potřebujeme trochu času vše probrat“
(sportovní manažer a asistent trenéra)
O sérii předkola play-off: „Řekl bych, že všechny tři zápasy byly vyrovnané. V prvních dvou venku jsme dokázali dlouho vést, ale pokaždé přišly nešťastné odrazy puků a Poruba pak vývoj obou utkání na svém ledě otočila. Ve třetím zápase doma jsme potom snížili na 1:2 a za tohoto stavu byli dvakrát sami před prázdnou bránou, přesto ji netrefili. Soupeř následně šikovnou tečí odskočil na 1:3, závěr už si pak pohlídal.“
O protáčení menšího počtu hráčů oproti minulosti: „Současná covidová doba nám paradoxně pomohla tím, že se uzavřely nižší mužské i juniorské soutěže. O to víc hráčů jsme mohli mít a systematicky s nimi pracovat.“
O posouvání mladších hráčů do role lídrů mužstva: „Velký progres udělal hlavně Dominik Hrníčko, bylo to vidět na jeho hře i bodovém příspěvku. Matěj Novák a Tomáš Jandus se také hodně posunuli a týmu pomohli, stali se jeho důležitou součástí. Podle mého názoru jde o hráče, kteří mají na to jednou působit v extralize, a za sebe jim přeju, ať se jim takový posun v budoucnu podaří.“
O hráčském kádru na příští ročník: „Teprve včera nám skončila sezóna a bude to chtít aspoň pár dní, nějaký čas. Určitě si ke složení týmu řekne své majitel, aby udal směr, jakým se budeme dál ubírat. Každopádně dlouhodobou smlouvu má Petr Krejčí a opce bude uplatněna na Petra Mrázka. Všichni ostatní hráči mají roční smlouvy, tedy do 30. dubna. A tvorba kádru pro příští sezónu tak bude věcí dalších jednání.“
O mimořádných okolnostech uplynulé sezóny: „Hlavně jsme rádi, že nám velkou přízeň zachovalo statutární město Prostějov jako náš nejdůležitější partner. A pevně doufáme, že jeho podpora i naše spolupráce budou dál pokračovat. Obecně je dobře, že vzhledem k situaci s koronavirem vůbec Chance liga pokračovala a mohla se dohrát, byť bez diváků v hledištích. Cílem ji bylo dokončit s co nejmenšími ztrátami, ale jestli by se měla tahle situace včetně zákazu vstupu fanoušků na stadiony opakovat, musel by asi celý Český svaz ledního hokeje zvažovat, jak a jestli vůbec za takových podmínek pokračovat dál.“
O výhledu do dalšího ročníku se čtyřmi sestupujícími: „Herní systém příští sezóny ještě není znám. Teprve se uvidí, co bude a nebude platit, protože v České republice se věci mění velice rychle. Momentálně platí, že by měly sestupovat čtyři celky a ještě jeden jít do baráže. Otázkou zůstává, jestli se soutěž bude po základní části dělit na dvě poloviny jako loni, nebo se odehraje tříkolová dlouhodobá fáze, co přesně s play-off. Vzhledem k sestupovosti však určitě budeme potřebovat o něco širší hráčský kádr než letos.“
O případné spolupráci s extraligovým klubem: „V první lize je teď hodně týmů a každý extraligový klub momentálně má s některým z nich navázanou spolupráci. Tím pádem je pro nás situace z tohoto pohledu složitá, není vlastně koho oslovit.“
O nutnosti dodržování hygienických opatření: „Museli jsme to podstupovat, aby se vůbec mohlo hrát. Šlo o součást sezóny, bez které bychom ji nemohli absolvovat, takže jsme se veškerým nařízením v souvislosti s koronavirem podřídili.“
JIŘÍ ŠEJBA: „Tým udělal herní posun, sráželo nás zakončení“
(hlavní trenér)
O celé sezóně: „Přišel jsem do Prostějova loni v létě s tím, že změníme herní pojetí, což se stalo. Kluci začali hrát mnohem rychleji, agresivněji i útočněji, tohle bylo podle mě plus. Tým neměl takové složení, aby vycházel zezadu s větší kontrolou puku. Proto jsme rychle přecházeli dopředu, ale v podstatě celou sezónu nás brzdilo zakončení. Uměli jsme si vypracovat hodně útočných akcí, na jejich konci však vázlo proměňování šancí, střelba. Úplně nejvíc jsme se pak potýkali s vyloučeními a přesilovkami. Nicméně po listopadové pauze jsme do toho líp najeli, začalo nám to víc padat do brány a herní projev se celkově zvedl. Pak přišly nějaké interní věci v klubu, které nás trochu srážely dolů. S tím jsme si naštěstí poradili, neboť zdejší tým je opravdu pracovitý a tvořený slušnými kluky, kteří chtějí pro mančaft udělat všechno. Konec základní části přesto nevyšel dobře: ať jsme se snažili, jak chtěli, góly nám tam přestaly padat. Před play-off jsme si společně sedli a řekli co a jak na základě výborně připravených video rozborů Jirky Vykoukala. Na Porubu jsme díky tomu byli skvěle připravení, měla s námi velké problémy. Ani při maximální pracovitosti a píli se však nemusí vyhrát. Na tak silného soupeře je potřeba i větší kvalita v mužstvu, víc rozdílových hráčů schopných dát rozhodující góly. Třeba ve třetím utkání série jsme dotáhli na 1:2 a pak stáli dvakrát před prázdnou bránou, ale nevyrovnali. Tam se lámal chleba tohoto zápasu i celého předkola.“
O protáčení menšího počtu hráčů oproti minulosti: „Já nevím přesně, jak to tady bylo dříve. Ale pro tuhle sezónu jsme měli daný počet lidí, kteří v týmu jsou, plus mínus něco. Já nejsem zastáncem nějakých velkých změn, pořád hledat někoho nového. Lepší je pracovat s tím, koho máte, a po nějakém čase je ta práce i vidět. Pro nás bylo zásadní mít pořád k dispozici aspoň dvacet až pětadvacet hráčů, v případě potřeby jsme řešili doplnění o jednotlivce. Minimalizovat tým třeba na patnáct lidí nejde, potřebujete jich víc pro odpovídající tréninkový proces a správný rytmus zatížení i odpočinku. Jirka Vykoukal mi říkal, že dřív tady bylo hráčů někdy méně, což se pak trénovat pořádně nedá. My jsme prostě pracovali s tímhle kádrem bez mnoha změn.“
O posouvání mladších hráčů do role lídrů mužstva: „Po svém příchodu jsem kluky moc neznal a poznával je až během přípravy, kde ze sebe každý vydal, na co měl. U většiny mladších hráčů to pro ně nebyla první ani druhá sezóna v Chance lize, něco již za sebou měli. A někteří určitě mohli být ve svém věku výš. Názorným příkladem je třeba Tomáš Drtil, byť už je starší. Původně tady byl spíš jen do počtu, ale díky novému hernímu pojetí najednou získal větší jistotu i sebevědomí a stal se z něj klíčový obránce. Obecně platí, že každý hokejista by se měl během každé sezóny někam posouvat. Z našeho mančaftu to letos určitě dokázali Matěj Novák, Tomáš Jandus, Dominik Hrníčko či Petr Chlán, který má všechno, ale potřebuje víc kontrolovat hlavu, být pořád zapojený do hry. Vždycky mu říkám, že ztrácí signál, připojení na wifinu. (smích) Pokud jednou chce do extraligy, musí ještě víc zabrat, aby se z něj nestal jen pendler mezi nejvyšší soutěží a první ligou. To znamená makat na maximum každý trénink i zápas, dát hokeji všechno.“
O svém případném pokračování v Prostějově: „Dal bych tomu nějaký čas. Každý máme ze sezóny nějaké pocity, skončili jsme teprve včera (tj. v neděli 14. března). A za nějakou dobu se určitě dozvíte, jak to bude dál.“
O nutnosti dodržování hygienických opatření: „Z mého hlediska jsem to nijak moc nepociťoval, bylo mi to jedno. Prostě nastala taková situace a hotovo. Navíc jsme si na časté testování postupně zvykli, brali jej v pohodě.“
TOMÁŠ KAUT: „Potřebovali jsme, aby fungovalo i vše okolo...“
(kapitán)
O průběhu sezóny: „Začátek nám nevyšel úplně podle představ, ale potom jsme se zvedli a postupně to nabíralo nějaký směr. Nepomáhaly nám však časté přestávky během soutěže. Měli jsme dost nově poskládaný tým, přišel nový trenér i spousta hráčů a potřebovali jsme čas na sehrávání, dát se dohromady. Samozřejmě se za tohle neschováváme, určitě nám však pauzy neprospěly.“
O příčinách nepovedeného závěru dlouhodobé části: „V posledních sedmi kolech se toho sešlo asi víc. Samozřejmě těžší los, ke konci jsme narazili většinou na nejsilnější soupeře. Když jsme zapracovali na nějakém herním problému a pořešili ho, tak hned vyplavalo něco jiného, celkově toho bylo hodně. Což se pak projevilo i na výsledcích, proto jsme klesli ze šestého místa na jedenácté.“
O tom, jestli měl mančaft na víc: „Já myslím, že určitě. Tenhle tým má kvalitu, ale po těch loňských změnách potřebuje nějaký čas. A je potřeba, aby fungovaly i ostatní věci. Aby se to prostě sešlo na všech frontách najednou. Což v některých ohledech nebylo úplně jednoduché a nepomohlo nám to.“
O nutnosti dodržování hygienických opatření: „Když jsme v listopadu seděli doma a nemohli vůbec nic, to bylo špatné. Jakmile nám pak dovolili znovu trénovat i hrát zápasy, měli jsme velkou radost, že se všechno zase rozběhlo. A pravidelné testování i veškeré další věci okolo covidu jsme brali podle toho. Že je prostě potřeba to podstupovat.“
DOMINIK HRNÍČKO: „Měli jsme určitě na lepší umístění“
(útočník)
O předkole play-off: „Věděli jsme, že Poruba má nějakou kvalitu, ale na každý tým se dá připravit. Všechny tři zápasy série jsme, myslím, odehráli dobře, z prvních dvou venku vedl soupeř snad jen pět minut, a přesto oba vyhrál. Domů jsme tak jeli za stavu 0:2 na utkání, i když jsme na ně měli. A minimálně jedno vítězství si mohli přivézt, aby to bylo 1:1. V úvodní části třetího zápasu jsme pak působili trochu odevzdaně, dostali dva góly. O přestávce přišly nějaké změny, trenéři nás zvedli a řekli, ať hrajeme svůj hokej. To se dařilo, snížili jsme a měli vyložené šance na vyrovnání, včetně samostatných nájezdů. Bohužel jsme je nedali, soupeř zvýšil na 1:3. A potom už věděl, že vyhraje, přidal ještě čtvrtý gól, my jsme asi trochu rezignovali.“
O příčinách nepovedeného závěru dlouhodobé části: „Měli jsme delší šňůru vítězství a dostali se na šesté místo, pak přišla reprezentační pauza. Ta nám vyloženě uškodila, po ní jsme prohráli zápasy proti favoritům a následně se z útlumu nemohli dostat. Do play-off jsme však šli s tím, že jde o úplně jinou soutěž a že i my budeme hrát úplně jinak než ke konci základní části. Což se podle mě dařilo, naše výkony šly v předkole zase nahoru. Ale jak říkám, chtělo to vyhrát aspoň jedno utkání v Porubě, potom by i ten domácí zápas možná vypadal jinak.“
O tom, jestli měl mančaft na víc: „Určitě jsme mohli dosáhnout na lepší umístění, než je konečná jedenáctá pozice. Náš tým měl všechno, včetně pracovitosti i obětavosti. Bohužel nám uškodila série porážek ke konci základní části, vinou které jsme v tabulce klesli dost dolů.“
O svých četných gólech v oslabení: „Nemyslím si, že jsem nějaký specialista na oslabení. Každý hráč má něco, s čím pracuje, u mě je to třeba rychlost. Na oslabení vždy chodíme hlavně s tím nedostat gól, a pokud vyhodíme puk z obranného pásma, snažím se využít své rychlosti a být u něj první. Zaplaťpánbůh se to několikrát povedlo a bylo z toho pár vstřelených branek.“
O nutnosti dodržování hygienických opatření: „Ze začátku to bylo trochu divné, když nám každý druhý nebo třetí den strkali do nosu špejli. Ale postupně jsme si na to zvykli a časem už šlo o součást přípravy na utkání: jakmile nás testovali, tak jsme věděli, že se blíží zápas.“ (úsměv)
