Mnohokrát dostal šanci, žádné z nich si nevážil a všechny otřesným způsobem promarnil. Jediné místo, kde je čtyřiatřicetiletý Pavel Ferenc schopen normálně žít, je kriminál. Na svobodě ukradne vše, co mu padne do oka. Svědčí o tom fakt, že byl schopný z hlavního prostějovského kostela vzít kasičku, v níž byly příspěvky do letošní Tříkrálové sbírky. A to opakovaně! V dalším případě ukradené elektrokolo sice vrátil, ale jen proto, aby inkasoval odměnu pro nálezce. Cynický recidivista minulé úterý byl prostějovským soudem odsouzen na 30 měsíců nepodmíněně.

Jeho biologičtí rodiče se o něj nikdy nestarali. A tak byl již jako malý dán k adopci. Dostal se k páru, který nemohl mít vlastní děti, přesto byl připravený jej zahrnout láskou a péčí. Navzdory vší snaze to k ničemu nevedlo. V době dospívání se Pavel Ferenc se svými rodiči dostával opakovaně do ostrých konfliktů, a tak u nich doma na Poděbradově náměstí museli mnohokrát zasahovat policisté. Jeho násilí se však před soud nikdy nedostalo, oba rodiče mu stále znovu a znovu jeho prohřešky promíjeli. Zbytečně. Až do jejich smrti se Pavel Ferenc nenapravil. 

Inkasoval „nálezné“

Poprvé byl odsouzen už jako sedmnáctiletý. Aktuálně má v trestním rejstříku celkem devět záznamů, drtivou většinu svého dospělého života prožil za mřížemi. Různým lidem a institucím dluží zhruba milion korun. Naposledy byl z vězení po celkem čtyřletém trestu propuštěn 15. ledna 2020.

Nedlouho poté sice nastoupil do zaměstnání, kvůli mizerné docházce tam však dlouho nevydržel. Následně se už naplno věnoval tomu, co uměl ze všeho nejlépe. Mimo mnoha jiného ukradl i elektrokolo zaparkované před hlavní poštou. To pak nakonec přes prostředníka vrátil. Že by se v něm hnulo svědomí? Ale kdeže! Bylo to kvůli tomu, že jeho majitelka vypsala prostřednictvím Facebooku pětitisícovou odměnu pro nálezce.

Šel se pomodlit, pak kradl

Přesně rok po svém propuštění se Pavel Ferenc dopustil skutku, jímž překročil nejen hranice zákona, ale i veškeré lidské morálky. V ten den zamířil do hlavního prostějovského kostela Povýšení svatého Kříže. Údajně se chtěl pomodlit, vše ale skončilo tím, že ukradl kasičku, kam lidé nosili své příspěvky na pomoc potřebným. V jeho případě se rozhodně nejednalo o žádný náhodný zkrat. Ještě dvakrát se totiž do kostela po určitém čase vrátil. Vždy si s sebou odnášel i kasičku s logem charitativní sbírky. Tento způsob krádeží se mu očividně zalíbil, a tak si začal dělat zálusk i na vybavení kostela. Když však vstoupil před oltář, aktivoval tím alarm a byl zadržen prostějovským farářem. „Ke všemu se přiznávám, je mi to líto. Když jsem přišel o práci, musel jsem se nějak živit, a tak jsem kradl,“ prohlásil Pavel Ferenc, který nastínil své plány s tím, že po propuštění z vězení se chce odstěhovat do Německa.

Bude krást i nadále?

Soud jej následně poslal na třicet měsíců za mříže. Vzhledem k tomu, že v jeho případě vždy šlo „pouze“ o krádeže, mohl být maximální trest delší už jen o půl roku. „V případě obžalovaného jde o člověka, který dlouhodobě nezná jiný způsob obživy než krádeže. V jeho případě je to ještě o to horší, neboť se neštítil okrást potřebné. Obžalovaný by si určitě zasloužil nejvyšší možný trest, případně zostřený trest. K tomu jsem nakonec nesáhl vzhledem k jeho úplnému přijetí viny,“ vysvětlil soudce Petr Vrtěl, který následně vyslovil zbožné přání, aby se s Pavlem Ferencem již nemusel setkat. „Byl bych však nerad, abyste v krádežích pokračoval třeba v tom Německu,“ uzavřel soudce.

Rozsudek je již pravomocný.