Havlíčkův Brod, Beroun. Ale také třeba německý Freiburg nebo Žilina. Hokejový životopis osmadvacetiletého Jakuba Babky už je poměrně rozmanitý. Ale například na Moravě, tam působil až poslední sezónu – ve Vsetíně. Nyní by ale hokejový univerzál měl přidat sezónu další, a to v Prostějově. Hráče, který v minulé sezóně nasbíral devět bodů, ale běžně se dostává i přes třicet zářezů za sezóny, ale dobře zná nynější kouč Prostějova Aleš Totter. Úplně neznámé prostředí tak Babku nečeká. Pro Prostějovský Večerník se pak vyjádřil ke svým předešlým štacím, k Vsetínu. Ale také k tomu, jak se stalo, že je nasazován do obrany i do útoku.

* Jde o vaše první angažmá v Prostějově. Jak byste se proto fanouškům představil?

„Definoval bych se jako důrazný, bojovný útočník, bruslivý. A jako člověk, co nevynechá žádný souboj. Snažím se pak hrát dopředu i dozadu, celoplošný hokej.“

 * Vy jste pravým příkladem univerzálnosti hráče. Hráváte totiž obranu i útok…

„Ano, taky jsem jako obránce hrál, to bylo hlavně v Českých Budějovicích, poslední sezónu. Do spousty zápasů jsem tak naskočil. A měnilo se to i během jednotlivých zápasů. Když se zranil nějaký z obránců, tak jsem šel z útoku do obrany a pak zas třeba zpátky.“

* Je těžké se takto rychle přeorientovat?

„Ani ne. To bylo i dáno tím systémem, co jsme hráli, tedy v pěti dopředu, předváděli jsme hodně útočný hokej. A hlavně se měli všichni vracet, pět dopředu, pět dozadu. Hlavně mi ale pomohlo, že jsem vedle sebe měl zkušené beky, kteří to za mě hasili, když se někde propadlo.“

* Jak jste k tomu přišel? Není to úplně běžný jev, ne v první lize…
„Není no. Hlavně jsem útočník. Ale tohle bylo tuším ze začátku sezóny v Budějovicích. Zranili se nám dva beci, nebo zkrátka vypadli, teď si přesně nevzpomenu. A hráli jsme obvykle na šest obránců. Útočníků bylo 12, 13 a tak Venca Prospal chodil po střídačce, zda by někdo nešel na beka. Nikdo se nehlásil, tak se hrálo dál. A pak přišel znova s tím, že už by fakt někoho potřeboval. Tak jsem se přihlásil. Bylo to spontánní, nebylo to nic plánovaného. Zápas už jsem tak dohrál, nebylo to zas tak špatné. Takže pak, jak bylo třeba, chyběli beci, tak už jsem tam šel.“
* V Prostějově ale budete primárně útočník?
„Jo, jo, měl bych hrát útok. Právě zase, kdyby byl nějaký problém, byla by tam ta možnost bránit. Ale hlavně jsem útočník.“
* Naposledy se vrátím k Českým Budějovicích. Pokud se nepletu, před rokem jste tam skončil předčasně…?
„Hlavně jsem z Budějovic, trávil jsem tam celý život a většinu kariéry. Cítím se tam jako doma. Spíš mě to fakt mrzelo. Měl jsem ještě platný kontrakt i pro extraligu. A v průběhu předsezónního období se nějak změnily plány. A najednou mi bylo řečeno, že nebudu pokračovat. Musel jsem si tak ze dne na den něco najít.“
* Minulá sezóna ve Vsetíně se vám ani zprvu mužstvu tolik nevydařila. Čím to bylo?
„Jako… samozřejmě je to, jak to říkáte. Zas až tolik se mi nedařilo. Začátek nebyl špatný. Pak jak se to ale přerušilo, tak to mi vůbec neprospělo. Cítil jsem na sobě, že jsem dva měsíce nehrál. Nějak se mi už nepodařilo do toho znovu naskočit, hlavně bodově. Především gólově. Ale říct, čím to bylo… došel jsem k tomu, že mě dostala ta dlouhá pauza. Jinak nevím, nedařilo se. A týmu hodně pomohla změna trenéra před play-off. Dostali jsme nový impulz a docela se začalo dařit. Třetí místo můžeme brát jako úspěch.“

* Berete tedy Prostějov jako angažmá, kde trochu chcete zapomenou na uplynulý rok a konec na jihu Čech?
„Jednoznačně se chci zase nastartovat k výkonům, které jsem podával zde v Českých Budějovicích. A i z toho důvodu, že sem jde trenér, který mě zná a měli bychom zde navázat na svou dřívější práci. Navíc tam budou i další kluci, co hráli v Českých Budějovicích. Takže to byly pro mě hlavní důvody pro příchod do Prostějova.“
* Neodradily vás trochu letošní a loňské zprávy, že se v Prostějově skrze koronavirus výrazně sahalo na odměny hráčům?
„To ani ne, nás to potkalo koneckonců taky. Tohle pro mě tedy nebyl důvod, proč bych sem nešel. A myslím si, že to bylo ve většině týmů, ne-li ve všech. Nad tímhle jsem ani nepřemýšlel.“
* Na závěr by mě zajímalo, zda už jste měl možnost se seznámit s Prostějovem. A to ne hokejově ale s městem jako takovým.
„Jen hokejově, jinak jsem zatím moc času ve městě neměl možnost trávit. Když jsme byli na zimáku, tak jsme se jen procházeli, směrem na přehradu třeba. Byl jsem kdysi na náměstí, vím, že to má historické centrum. Je to příjemná změna od minulého roku.“