Pořád okolo sebe slyším: „Buďte zodpovědní, dodržujte všechna hygienická nařízení, radši vůbec nikam nechoďte a buďte zavření doma, abyste neohrozili rizikové skupiny obyvatel v čele se starými lidmi!“ Tohle je momentálně absolutní priorita celé planety Země.
U nás v České republice jsme však tohle dogma ještě znásobili. Například zákazem veškerého sportování (kromě aktuálních výjimek pro profíky), takže výkonnostní sportovci, hobbíci a zejména děti a mládež nebudou dělat více než měsíc (minimálně) skoro nic.
Leckdo namítne: sport i pohyb jsou ve srovnání se zachováním života zbytné věci. Zčásti je to samozřejmě pravda, ale nejen já říkám, že zjednodušeným řešením koronavirového problému plošnými stopkami doslova ničíme lidské kvality budoucí generace.
Vrcholem navíc jsou zavřené školy a nahrazení normální výuky distanční formou. Sám na vlastním jedenáctiletém synovi pozoruji, jak se při tomto nouzovém systému i za relativně krátkou dobu ve všem viditelně zhoršil. A k dopadům intelektuálním a vědomostním ještě připočítejme ty fyzické i psychické. Vyrostou nám nešikovní hlupáci.