Přestože se v uplynulých letech udělalo v Prostějově dost pro omezení hazardních her a počty provozoven s výherními automaty či kasiny rok od roku klesaly, městská pokladna se utěšeně plnila povinnými daněmi z hazardních her. Vždyť třeba ještě v roce 2017 inkasovalo město z hazardu neuvěřitelných více než 69 milionů korun. Z těchto peněz se pak dotovaly sportovní oddíly, kulturní a společenské organizace a další smysluplné věci. Od té doby ale výtěžky magistrát z hazardních her povážlivě klesají. Toto téma Večerník rozebral po posledním jednání zastupitelstva města s primátorem Statutárního města Prostějov1 Františkem Jurou.

Zatímco městská pokladna inkasovala v minulých letech velké výtěžky z hazardních her, letos se dá očekávat jen zhruba poloviční příjem z hazardu. „Domnívám se, že snížení příjmu z hazardních her je způsobeno dvěma vlivy. Prvním je nabytí účinnosti zákona o hazardních hrách z roku 2016, který podstatným způsobem zpřísnil podmínky pro provozování hazardních her a přenesl na provozovatele řadu nových povinností. Tím došlo k výraznému snížení počtu těchto provozovatelů,  zejména z řad běžných restaurací a hospod. Počátkem roku 2012 bylo na území města Prostějova 76 heren, o pět let později pak 44 heren, v říjnu 2019 pouze 14 provozoven hazardních her a v současnosti jich je na území města už jen 9! Druhým důvodem je omezení provozoven hazardních her protiepidemickými opatřeními v roce 2020 a 2021. Tento typ provozoven byl uzavřen bez výjimky a otevřen byl vždy mezi posledními,“ konstatoval prostějovský primátor František Jura (ANO 2011).

Je známo, že výtěžek z hazardních her se rozděloval do sportu a kultury a dotovaly se z těchto peněz další smysluplné projekty. Večerník tedy zajímalo, zda to znamená, že sport a kultura v Prostějově teď budou o tento pravidelný příjem ochuzeny? „Statutární město Prostějov má samozřejmě převažující příjem z jiných daní a zdrojů než z podílu na dani z hazardních her. Sport a kultura tak budou i nadále podporovány a financovány z těchto jiných zdrojů,“ ujišťuje Jura, kterého se jsme se dále zeptali, jak se on sám dívá na problematiku hazardních her a zda je podle něj dobře, že počet kasin a heren v Prostějově rok od roku klesá. „Prostějov se vydal cestou regulace provozování hazardních her formou obecně závazné vyhlášky, ta aktuální je účinná od 1. února loňského roku. Ta obsahuje výčet míst, kde se nesmí provozovny nacházet,“ odpověděl první muž Prostějova s dodatkem, že k úplnému zákazu provozovat hazardní hry na území města se nepřistoupilo, což má několik důvodů. „Především již sám zákon o hazardu obsahuje řadu omezení, která limitují negativní dopady hazardu, například povinnost nevpouštět do herního prostoru osoby zapsané v rejstříku osob vyloučených z účasti na hazardních hrách. Navíc v době, kdy je možné hazardní hry provozovat a hrát on-line, by takový plošný zákaz nevedl k žádnému zásadnímu výsledku. Historie nás opakovaně poučila, že absolutní prohibice problém nevymýtí, ale přestěhuje do pomyslného suterénu mimo veřejnou kontrolu. A v neposlední řadě nemáme žádné informace, že by v souvislosti s provozovnami na území města byl projednáván zásadní počet přestupků a ani neevidujeme stížnosti na jejich provoz. Již v době přijetí obecně závazné vyhlášky o regulaci provozování hazardních her bylo předpovídáno, že počet provozoven bude i nadále klesat. To se potvrdilo a tento trend považuji za žádoucí,“ vysvětlil svůj postoj František Jura, podle něhož je nyní těžké odhadnout, jaké výtěžky z hazardních her bude v budoucnu město inkasovat. „Pokud dojde k dalšímu omezení provozoven v souvislosti se šířením nemoci covid-19, povede to pravděpodobně k poklesu výtěžku z daně z hazardních her z důvodu omezeného příjmu provozovatelů, a tedy k podstatnému snížení odvodů daně provozovnami v době uzavření. Dlouhodobě to může vést k dalšímu snižování počtu provozoven, tím k poklesu výtěžku i po skončení pandemie,“ uzavřel toto téma František Jura.

 

38 graf1