Nejzkušenější prostějovský politik Jaroslav Faltýnek (ANO 2011) se vrací domů. Přesněji řečeno, v blížících se parlamentních volbách už nekandiduje na Vysočině, ale v rodném Olomouckém kraji. Na zdejší kandidátní listině kryje záda lídrovi Ladislavu Oklešťkovi. Večerníku se podařilo získat obsáhlou zpověď tohoto muže, který v minulých měsících plnil stránky všech celostátních médií. A přestože dlouholetý poslanec má s médii v poslední době jen samé špatné zkušenosti, pro nejčtenější regionální periodikum velice upřímně popsal své pocity nejen z neblahých kauz, které ho v poslední době provázely. Upřímně promluvil také o svém vztahu k Andreji Babišovi, podrazech v politice a rovněž o svém soukromí a největší životní zálibě. Co nenajdete zde, dočtete se již v příštím čísle, kdy vyjde druhá část tohoto unikátního rozhovoru.

 

* Jako prostějovský rodák jste v posledních čtyřech letech tak trochu Prostějovanům sešel z očí. V roce 2017 jste totiž do Poslanecké sněmovny kandidoval v kraji Vysočina. Můžete vysvětlit, proč jste se o hlasy voličů tenkrát ucházel v cizím kraji?

„Rád. Před čtyřmi lety měl na Vysočině jako lídr hnutí ANO 2011 kandidovat Ivan Pilný. Ten však na poslední chvíli odstoupil a předseda Andrej Babiš mě požádal, zda bych oním lídrem kandidátky na Vysočině nebyl já. Jde totiž o zemědělský region, a jak každý ví, já v tomto oboru působím celý život. Proto jsem tento úkol od předsedy Babiše přijal a dopadlo to tak, že jsme ve volbách zvítězili. Dostal jsem nejvíce preferenčních hlasů i proto, že jsem s místními zemědělci komunikoval mnoho let a všechny klíčové podnikatele v tomto oboru znám. A ti mě ve volbách podpořili. Ten důvod mého přesunu je tedy prostý, dostal jsem to za úkol, který jsem splnil.“ (úsměv)

* Neobával jste se ale toho, že ve své domovině tak trochu ztratíte půdu pod nohama?

„Určitě jsem se toho obával. To víte, že po třiceti letech, které člověk prožije v komunální politice v Prostějově a jedno volební období jako poslanec za Olomoucký kraj, jsem tak úkol v podobě přesunutí se na Vysočinu přijímal velice těžce. Ale protože pro pana Babiše pracuji už více jak dvacet let, jsem zvyklý od svého šéfa úkoly přijímat a plnit.“

* Někteří voliči ANO 2011 v Olomouckém kraji to ale tehdy brali i jako určitou zradu. Neměl jste před čtyřmi lety z toho špatný pocit i kvůli nim?

„Ano, měl jsem z toho špatný pocit. Známí a kamarádi mě v Prostějově zastavovali na ulici a máte pravdu, že to brali do určité míry jako zradu, že jsem odešel ze svého rodného města kandidovat na Vysočinu. Ale jak říkám, úkoly se musí plnit.“ (pousměje se)

* Jak vás naopak přijali na Vysočině? Přece jen jste byl pro tamní voliče „cizí“ člověk.

„To máte také pravdu, byl jsem pro ně ze začátku cizák dosazený centrálou hnutí ANO 2011... Tehdy ale byla situace trošku jiná. Pomohli mi moji kolegové-zemědělci, navíc jak už jsem zmínil, z kandidátky na poslední chvíli vypadl pan Pilný a bylo třeba jednat. Takže zdejší lidé mě přijali vlídně, okamžitě pocítili, že jsem jim přišel pomoct. Za následující čtyři roky se ovšem situace vyvinula jinak a logicky se celá změnila. Hnutí se vyvíjí, vyrostly v něm nové osobnosti. A tak když jsem se ptal, jestli by byl zájem o to, abych i do těchto voleb vedl kandidátku hnutí ANO na Vysočině, bylo mi řečeno, že zájem není. To následně potvrdil i tamní sněm. Vytýkali mi hlavně fakt, že jsem do regionu moc nejezdil. A to je pravda. Většinu jednání týkajících se o Vysočině jsem vedl v Praze, což logicky spoustu lidí muselo štvát. Argumentoval jsem vždy tím, že jsem měl po celé čtyři roky povinnosti prosazovat menšinové vládě zákony. Pro ně jsem často usilovně hledal přízeň, jelikož komunisté nás ne vždy podporovali. Musel jsem tomu věnovat opravdu spoustu času. A druhým již zmíněným argumentem bylo, že od roku 2017 ‚vyrostli‘ na Vysočině jejich vlastní kandidáti. Například Martin Kukla, mladý a schopný politik. Prostě a jednoduše vše dopadlo tak, že nyní kandiduji opět v Olomouckém kraji.“

* Kde vlastně máte nyní trvalé bydliště?

„Už patnáct let mám v Prostějově postavený dům v blízkosti lesoparku Hloučela, kde mám i trvalé bydliště. A přestože kvůli práci v Parlamentu ČR žiji většinou v Praze, s partnerkou se na víkendy rádi vracíme do Prostějova. Praha je Praha, ale doma je doma.“ (usměje se)

* Jak tedy vypadal váš běžný pracovní týden během uplynulého volebního období? Pendlování mezi Prahou, Vysočinou a Prostějovem asi nebylo zrovna jednoduché, že?

„V důsledku toho, že jsem měl zodpovědnost za to, aby menšinovou vládou procházely zákony ve sněmovně, trávil jsem v Praze opravdu drtivou většinu času. S výjimkou některých pondělků, kdy jsem si plnil úkoly ve své poslanecké kanceláři v Jihlavě. Jsem zvyklý ještě z dob, kdy jsem pracoval v Agrofertu, v Obchodních sladovnách v Prostějově nebo v Zemědělském družstvu v Lešanech, vstávat hodně brzy. Každý den jsem byl ve sněmovně už před sedmou hodinou ranní a většinou, jak mi říkal vrátný, jako vůbec první ze všech. Celý den jsem pak trávil v budově, jelikož jsem působil jako předseda poslaneckého klubu hnutí ANO a také v zemědělském výboru. Potkával jsem se s lidmi, kteří něco potřebovali. S ministry, kolegy z opozice i jiných parlamentních výborů. Není žádná pravda, že jsem se choval jako ‚kmotr´, jak mě nazvala některá média, ale faktem je, že jsem spoustu věcí řídil po dohodě s premiérem Babišem nebo předsedou Poslanecké sněmovny Vondráčkem. Když totiž disponujete v parlamentu pouze osmasedmdesáti hlasy, musíte se hodně otáčet, abyste pro schválení daných zákonů vyjednali ve sněmovně většinovou podporu. A to byla moje práce, což nepopírám. Věnoval jsem tomu většinu svého času, a proto nezazlívám kolegům z Vysočiny jejich kritiku, že jsem do tohoto regionu málo jezdil.“

* Hovořil jste o tom, že jste s přítelkyní jezdil na víkendy domů do Prostějova. Kolik těch volných víkendů člověk jako vy má?

„Víte, já jsem nikdy neměl ambice na funkci nějakého ministra nebo významnější post ve sněmovně. Ministři či další vysocí funkcionáři se totiž musí naplno věnovat své práci a reprezentovat také o víkendech. Já jsem se vždycky snažil volné dny věnovat rodině, malování nebo pěstování bonsaí. V posledním období jsem si tak soboty a neděle vyhrazoval pro tyto životní hodnoty, to se přiznávám. Samozřejmě mně to spousta lidí vyčítala. Říkal jsem jim ale, že jsem přes týden každý den od sedmi hodin ráno do pozdního večera ve sněmovně, tak ať o víkendu makají také oni.“ (směje se)

* Když jste tedy doma, které místo v Prostějově nebo ve zdejším regionu máte nejradši a často ho navštěvujete?

„Velice rád s přítelkyní a jejím synem anebo i sám jezdím na kole po cyklostezce v lesoparku Hloučela až na plumlovskou přehradu. To je pro mě báječný relax. Často jezdíme i do Kostelce na Hané. Takže jízda na kole a pobyt v přírodě. Rádi chodíme také na houby. Vyloženě svá oblíbená místa nemám, ale nejčastěji jedeme do okolí Protivanova. Sbírám všechno, nejčastěji hřiby, babky, kozáky, nejvíce potěší pěkný pravák. A co z nich dělám? Nejraději mám polévku a hodně dávám houby pod maso. To je lahůdka.“ (usměje se)

* V průběhu posledních čtyř let bylo o vás hodně slyšet zejména kvůli celostátním kauzám. Začněme popořádku, nedávno vůči vám bylo zastaveno trestní řízení v případě Čapího hnízda. Ulevilo se?

„Když jsem před několika lety vůbec poprvé viděl policejní obvinění, na základě kterého mě i pana Babiše chtěla policie vydat a zbavit nás poslanecké imunity, četl jsem ho jednou, dvakrát a potřetí. A vůbec jsem to nechápal. Ten příběh, který v obvinění policista popsal, se prostě nestal! Onen policista mě vinil, že jsem pomáhal spáchat dotační podvod tím, jak jsem bez výběrového řízení prodal akcie nepotřebné společnosti dětem Andreje Babiše. A když jsem byl pouze jednou jedinkrát na výslechu, říkal jsem vyšetřovateli, že jsme sice prodávali akcie nepotřebné společnosti, ale soukromé společnosti. A tam se přece žádné výběrové řízení dělat nemusí. Přesto jsme si udělali znalecký posudek a akcie jsme prodali se ziskem. Čili nad cenu znaleckého posudku, čímž jsme se chovali s péčí řádného hospodáře. Policista ale neustále zpochybňoval, že smlouva na prodej akcií je fiktivní a účelová. Řekl jsem mu, ať si tedy vybere. Buď je smlouva fiktivní a tím pádem neexistuje. Nebo je účelová. A ano, účelem přece bylo vydělat peníze. Ty jsme vydělali. Fiktivní tato smlouva rozhodně není, existuje notářský zápis a akcie byly v pořádku uhrazeny převodem z účtu. Jestli v tomto někdo spatřuje trestný čin, tak to tedy sorry! Státní zástupce nakonec uznal, že je to nesmysl a obvinění mé osoby stáhl. Nicméně dva roky o mně psaly noviny, že jsem mafián, zločinec, kmotr a další urážky. Nepříjemné pro mě, pro rodinu. Lidé mi nadávali na ulici a přitom se nestalo vůbec nic. Dodnes není celá kauza uzavřena a už se to táhne mnoho let...“ 

* Celou dobu říkáte, že Čapí hnízdo je uměle vyvolaná kauza. Trváte na tom i dnes?

„Samozřejmě je to celé jeden velký nesmysl! Ale hlavně si položme otázku, Čapí hnízdo jako multifunkční objekt sloužící veřejnosti, stálo zhruba jednu miliardu korun. Stálo by tedy panu Babišovi za to páchat dotační podvod za padesát milionů korun? To je jen pět procent z celkové ceny! Navíc tato dotace byla vrácena už v době, kdy celá kauza začala. Nechápu...“

* V říjnu loňského roku jste byl novináři z Blesku přistižen s panem Prymulou v nočních hodinách při jednání v restauraci na Vyšehradě, přičemž jste nedodržovali tehdy platná protiepidemická opatření. Svoji chybu jste uznal a rezignoval na post prvního místopředsedy ANO. Jak se na tuto věc díváte s ročním odstupem?

„Měli jsme tehdy ve sněmovně projednávat příjem lékařů – vojáků z USA v rámci pomoci České republice v době koronavirové pandemie. Já jsem o tom nevěděl vůbec nic a tak jsem sháněl pana Prymulu, aby mi to vysvětlil. Honil jsem ho celý den a nemohl ho zastihnout. Napsal jsem mu, zda by byl ochoten se na toto téma setkat alespoň večer v salónku nad uzavřenou restaurací na Vyšehradě. Tehdejší ministr zdravotnictví souhlasil a tak jsme se tam potkali, načež z toho vznikla obrovská aféra. Za mě říkám, ano, byla to chyba. Když si kladu otázku, zda bych to udělal znovu, tak neudělal! Ale tenkrát mě vůbec nenapadlo, že porušuji nějaká pravidla, která ostatně začala platit až několik hodin po našem setkání. Dostal jsem s Prymulou pokutu od hygienické stanice ve výši tří tisíc korun za to, že jsme před restaurací neměli nasazené roušky a byli jsme k sobě blíž než dva metry. To je celý závěr. Samozřejmě pana Prymulu to stálo post ministra a mě funkci místopředsedy hnutí ANO 2011... Je to pro mě velké poučení, přestože jsem covidová pravidla bral vždycky s velkým respektem a plnil jsem je. Ale ten Vyšehrad jsem prostě posral!“

* Byla tedy podle vás následná aféra kolem tohoto případu adekvátní? Vždyť v tu dobu většina lidí venku roušky nebo respirátory nenosila...

„Na nás politiky se každý zaměřuje a dívá mnohem pozorněji. Tak to prostě je. Když jdete do politiky, musíte se vysvléct úplné do naha. Já jsem na to zvyklý už z Prostějova, kde jsem byl radním pětadvacet let. Jestli to bylo adekvátní? V té době vláda připravovala nová restriktivní opatření proti covidu, a když se pak dva politici objeví venku bez roušek, je to jako pěst na oko. Opakuji, byla to chyba.“

* V živé paměti i vašich voličů je nejnovější kauza z jara letošního roku okolo vašeho diáře, který novinářům zřejmě předala vaše bývalá žena. V diáři jsou vámi napsané podrobnosti o vašich obchodních jednáních, mnohé vaše byznysové vazby a také podrobnosti o rozdělování veřejných zakázek. Zveřejnění vašich poznámek bylo pro vás asi hodně husté sousto, že?

„To máte těžké. Když vám někdo ukradne osobní diář a vlastní poznámky, pak to prodá nebo předá novinářům, to je věc, se kterou nepočítáte. Na druhé straně záležitost šetří policie a já sám jsem vyzval orgány činné v trestním řízení, aby se tím zabývaly. Tím pádem já bych teď nechtěl tuto kauzu konkrétně komentovat, abych vyšetřování nějak neohrozil. Pro mě osobně je celá tato záležitost lidsky velice nepříjemná.“

* Letos se v médiích také propíral váš i Babišův střet zájmů. Kdo podle vás vůbec tyto kauzy vyvolává a je cílem vás pouze očernit?

„Hnutí ANO 2011 je pro část politického spektra v naší zemi prostě nechtěné. Když politici i média od začátku útočí na Andreje Babiše v záležitostech Státní bezpečnosti, dluhopisů, Čapího hnízda nebo střetu zájmů, nějak jim to nefunguje. ANO totiž po těchto vyvolaných kauzách vždy vyhrálo všechny volby. Takže ta špína házená na premiéra nefunguje a tak se logicky zaměřují na ‚dvojku‘ v našem hnutí, kterou jsem byl já. Trefovali se tedy do mě kvůli Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu a předhazovali mi, že stát kvůli mně bude vracet dvacet milionů korun. Já jsem byl přesto v tajné volbě zvolen poslanci do dozorčí rady SZIF. Novináři pak přišli s tím, že když jsem pracoval v Agrofertu, nemůžu být v tomto důležitém orgánu SZIF, prý je to střet zájmů. Já jsem tedy odstoupil, ale dodnes tam sedí kolegové poslanci. Požádal jsem, aby Evropská komise pro zemědělství celou záležitost prošetřila a vydala jasné stanovisko. Stalo se, a ze šetření Evropské komise vyplynulo, že v žádném střetu zájmů nejsem a peníze se vracet nebudou. Ale půl roku se psalo, že kvůli Faltýnkovi se budou vracet peníze. Další nesmysl!“

* Hodně probírané bylo také vaše údajné pletení se do výběrového řízení na provozování mýtného systému. O co vlastně šlo?

„Řeknu to velice stručně. Před mnoha lety v roce 2006 vybrala vláda ODS, KDU-ČSL a TOP 09 provozovatele mýtného systému v naší zemi společnost Kapsch. Uzavřela s ní smlouvu na deset let za dvě miliardy korun ročně z toho, co se na mýtném vybere. Když jsme my s hnutím ANO 2011 přišli v roce 2014 do vlády, zjistili jsme, že smlouva je sestavena tak blbě, že nejde vypovědět. Takže jsme začali jednat tak, aby po deseti letech smlouva skončila a bylo vyhlášeno nové transparentní výběrové řízení na nového provozovatele. Tehdy se nám podařilo přesvědčit Kapsch, že sníží cenu o půl miliardy korun ročně po dobu tří let. Během těchto tří let se připravilo nové řízení a my jsme daňovým poplatníkům ušetřili půldruhé miliardy korun! Nové výběrové řízení pak vyhrála firma SkyToll s nabídkou o jednu miliardu nižší ročně než se platilo Kapschi. Takže za deset let je pro státní pokladnu ušetřeno rovných deset miliard!“

* A jaká byla teda vaše role?

„Můj obrovský ‚průšvih´ v této záležitosti je, že jsem tomu napomohl. Když se blížil konec sporu se společností Kapsch, její zástupci původně blokovali nové výběrové řízení a vznikaly tak vzájemné půtky s ministerstvem. Náměstek ministra dopravy Kopřiva mě v tu chvíli požádal o pomoc a intervenci, aby Úřad na ochranu hospodářské soutěže v této věci rychle rozhodl a mohla se rychle uzavřít smlouva s novým vítězem. Já jsem se tedy setkal s panem Rafajem, což zjistila policie, protože ho odposlouchávala. Následně se objevilo v novinách palcovými titulky, že je to skandál, protože jsem panu Rafajovi řekl, ať udělá to, co chce Kapsch. I tato společnost chtěla po úřadu, aby rychle rozhodl a ukončily se tak dlouhé tahanice. Já jsem jen panu Rafajovi řekl, aby úřad rozhodl rychle, že to chce i Kapsch, aby stát mohl uzavřít novou smlouvu s vítězem konkurzu. A úřad opravdu rychle rozhodl. To je celá tato kauza. Takže to, co novináři napsali, bylo vytržené z kontextu tak, aby to vypadalo jako ovlivňování... Ale k ničemu takovému nedošlo.“

* Byl jste ohledné této věci vypovídat na policii?

„Ano, jednou. A policie po mém výslechu celou záležitost odložila. Ale to už nikdo nenapsal! Tím celá kauza skončila, ale Faltýnek má od té doby na čele razítko zločinec...“

* Dotýká se vás nějak tato kauza ještě dnes?

„Je to pro mě obrovská životní zkušenost. Už prostě neřeším a nepletu se do věcí, které se bezprostředně netýkají jednání sněmovny. Jako za místopředsedou hnutí ANO za mnou chodila spousta lidí, kteří chtěli s různými věcmi pomoci, ať někam zavolám, něco zjistím a podobně. Já jsem si všechno poznamenal, a buďto jsem to řešil, nebo neřešil. Mám pověst člověka, který se setká s každým, kdo o to požádá. Ať už to bylo v Prostějově, Praze nebo v Jihlavě. A já si myslím, že politik je tu od toho, aby se setkával s lidmi z regionu, za který byl zvolen, poslouchal jejich názory a řešil jejich problémy a přání.“

* Je tady ale ještě jedna nepříjemnost, brněnská kauza STOKA...

„Od vzniku hnutí ANO 2011 jsem měl za úkol vybudovat po celé republice stranickou strukturu a ve všech městech včetně Brna místní buňky. A nezabráníte tomu, aby do našeho hnutí vstoupili lidé, kteří se nakonec ukáží jako velký problém. To se přesně ukázalo v Brně, kde běží soud s panem Švachulou a dalšími. Nevím nic bližšího o tom, co se dělo na brněnském magistrátu. Nicméně vedení hnutí ANO rozpustilo celou tamní organizaci a začalo s jejím budováním úplně znovu. Já už jsem ale teď jen řadovým členem hnutí ANO, takže těmto záležitostem se již nevěnuji.“

* V nedávné době vás média také vtáhla do financování výstavby Národního sportovního centra v Prostějově a vašeho napojení na pana Černoška. Jak to tedy bylo s dotací na NSC?

„Pana Černoška znám už čtyřicet let, poměrně dlouho byl mým sousedem a mohu říct, že jsme kamarádi. Za to, co dokázal ve sportu, a nejenom v tenise, já před ním smekám. Když v Prostějově vznikla myšlenka postavit novou sportovní halu, tak já jako Prostějovák jsem tuto myšlenku stoprocentně podporoval. Jednání o výstavbě probíhala i na vládě, protože podobných žádostí o dotaci na vybudování Národních sportovních center bylo v republice několik. A já jsem rád, že se jedno takové nakonec podařilo prosadit i do Prostějova a že hala slouží sportovcům, školám a široké veřejnosti. Nestydím se za to, že jsem ve sněmovně pronesl svůj názor. Jde o dobrou věc a projekt si dotaci zaslouží. Jestli tohle je považováno za lobbing, tak prosím...“

* Zeptám se takto, stojí vám to všechno za to?

„Během uplynulých let se víceméně jen potvrdilo, že v politice to skutečně nefunguje jako v byznysu. V této sféře bohužel neplatí dohody podáním ruky. V podnikání koupíte firmu za miliardy korun a domluvíte se na tom tak, že si právě stisknete ruku. Politika je svět podrazů, závisti a nenávisti. Ale je to obrovská životní zkušenost. Často se ptám, jestli mi za to stojí permanentně si nechat srát na hlavu? Ale pak si řeknu, že přece se nechceme tak lehce vzdát?!“

 

Jaroslav FALTÝNEK

* narodil se 28. dubna v Prostějově

* právě v tomto městě strávil celé dětství a chodil na základní školu i gymnázium

* po gymnáziu nastoupil na VŠ zemědělskou (nyní Mendelova univerzita), Agronomická fakulta

* ještě během studií uzavřel smlouvu se Zemědělským družstvem Lešany a hned po promoci v roce 1984 tam také nastoupil a pět let pracoval jako specialista na výživu a ochranu rostlin

* v roce 1989 nastoupil na Okresní zemědělskou správu a po revoluci se stal ředitelem Agrární komory Prostějov

* v roce 1995 se stal manažerem Obchodních sladoven Prostějov

* nabídku na přechod do Agrofertu dostal v roce 2000, kdy se řešil konkurs Obchodních sladoven Prostějov v rámci skupiny Tchecomalt Group

* v Agrofertu jsem se stal šéfem zemědělské divize a akvizic s působností po ČR a Slovensku, pomáhal také budovat zemědělsko-potravinářskou část Agrofertu

* pracovní pozice v koncernu opustil poté, co se stal v roce 2013 poslancem

* o politiku se začal zajímat hned po revoluci, důvodem bylo zvýšení kvality zemědělství, spoluzakládal Zemědělskou stranu

* v roce 1994 se stal zastupitelem města Prostějov

* po sloučení Zemědělské strany s Liberálně-sociální unií (LSU) v zastupitelstvu pokračoval, po zániku LSU v polovině 90. let vstoupil do ČSSD a od té doby až do roku 2012 za sociální demokraty byl vždy zvolen do zastupitelstva města Prostějov

* za ČSSD byl také v letech 2008 až 2012 krajským zastupitelem v Olomouci

* v prostějovském zastupitelstvu skončil až v roce 2018, přestože byl preferenčními hlasy voličů posunut z 12. místa až na 3., ale z časové vytíženosti mandát po 24 letech přepustil

* v roce 2011 spoluzakládal na základě dohody s Andrejem Babišem společně s Richardem Brabcem, Věrou Jourovou, Janem Volným a dalšími lidmi hnutí ANO 2011

* po volbách v roce 2013 se stal poslancem

* hnutí ANO 2011 vstoupilo do vládní koalice s ČSSD a KDU-ČSL

* nastoupil na místo předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO a předsedy Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

* v roce 2015 se stal 1. místopředsedou hnutí ANO 2011

* v roce 2017 hnutí ANO 2011 obhájilo vítězství ve volbách a pokračuje tak Faltýnkovo působení v parlamentních pozicích, nečekaně kandidoval v kraji Vysočině

* 23. října 2020 rezignoval po kauze „Vyčehrad“ na post 1. místopředsedy hnutí ANO 2011

* v letošních volbách kandiduje za hnutí ANO 2011 na druhém místě v Olomouckém kraji

* jeho velkým koníčkem je malování, od dětství chodil na LŠU v Prostějově a začal malovat pod vedením profesora Vály

* maluje od té doby celý život, po většinu té doby technikou enkaustika, což je malování voskem, v posledních letech přešel na akryl na plátně

* asi tisícovka jeho obrazů už je mezi lidmi, měl také 15 výstav

* dalším koníčkem jsou bonsaje, kterým se začala věnovat již v devadesátých letech minulého století

* je rozvedený (dlouhodobě žije s přítelkyní Martinou), má dva syny – Jiřího a Jaroslava

zajímavost: na gymnáziu hrál ve studentské kapele na basovou kytaru a dodnes si dle svých slov zabrnká, má sólovku i basu

Druhý díl velkého exkluzivního rozhovoru s prostějovským poslancem a "pravou rukou" Andreje Babiše najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vychází v pondělí 4. října