Nová hokejová sezóna je za dveřmi, naopak letní příprava je minulostí. Obojí ukazuje, že je vhodná doba k bilancování a zároveň na pohled kupředu. V jestřábím hnízdě je k tomu málokdo povolanější než trenér týmu Aleš Totter. Ten se připojil k týmu krátce po konci svého předchůdce Jiřího Šejby. A dostal těžký úkol, a sice poslat Jestřáby tabulkou výše, v ideálním případě do play-off bez mezikroku v podobě předkola.

* Poslední přípravný zápas je minulostí, jak tedy celé období hodnotíte? Co se povedlo a co méně?

„Samozřejmě tým se musel nějak poskládat, a to úplně od začátku. Myslím si, že tam od nás byly stabilní výkony, neměli jsme tolik výkyvů. A hráči skutečně rychle absorbují informace, přestože jsme toho na ně naložili hodně. Dobře pracují, tým má celkově charakter a vůli. Uvidíme, na co to bude stačit. Našimi stinnými stránkami je naše produktivita, která nás sráží. Třeba naposledy proti Třebíči jsme dostali lekci z produktivity, protože v koncovce uspěl jen Petr Mrázek. Bylo to ale podobné ve všech zápasech. Na to, do jakých šancí se dostáváme, scoring tomu neodpovídá. Samozřejmě protože se snažíme hrát aktivně, tak jsou tam okénka v defenzivě. Na tom v týdnu zapracujeme. Strašně málo také mluvíme na ledě. Když jsme ale v pětce kompaktní, tak se proti nám velmi špatně hraje. V posledních dvou zápasech jsme měli velký odstup mezi obranou a útokem, proto nám některé věci nevyšly. Dostali jsme taky gól v posledních minutách třetiny, v obou zápasech posledních. Konce třetin se nám nepodařily, když přijde početní výhoda, startujeme soupeře, nebo se nám něco hodně vydaří a vzápětí přijde chybka.“

* Poslední zápas s Třebíčí jste prohráli, a to venku. Nyní míříte znovu na venkovní zápas. Může to tým ovlivnit?

„Určitě to může ovlivnit sebevědomí. My bychom ale byli rádi, aby nás to ovlivnilo v soustředění na detaily. Věříme, že nám to ne že otevřelo oči, ale dalo nám to důležitou zpětnou vazbu. Že musíme třeba hrát celých šedesát minut, všichni hráči a nevynechávat. Jsem ale přesvědčený, že nám to v sebevědomí neublíží, ale zareagujeme

* Tým jinak v přípravě hodně vyhrával. Jakou váhu ale výsledkům přikládáte?

„Určitě je vždy lepší vyhrávat než prohrávat. Vždy jsme chtěli vyhrát, ale důležité bylo vidět, že jsme konkurenceschopní a srovnatelní se soupeři. Rozhodují často jen malé detaily, zápasy končily vesměs o gól, o dva. My postavili nový tým a nyní víme, že se můžeme měřit s každým. To je nejdůležitější výsledek přípravy. Když budeme dělat potřebné věci s týmem, porazit můžeme každého.“

* Tým se skládal prakticky nový. Co pomohlo utvořit kolektiv?

„Mužstvu pomohlo, že někteří kluci už zde byli, další se z dřívějška znali, kdysi spolu třeba hráli nebo v Prostějově působili. Další hráči hrávali pode mnou. Takže kluci věděli, kterým směrem se hokej bude ubírat. Další věcí byla pracovitost hráčů a hodně jsme si pomáhali videem. Ale opravdu příjemně jsem byl překvapený, jak rychle akceptují a reagují na myšlenky trenérů. To je vždy pro trenéra dobrá zpětná vazba, že se jeho práce nemíjí účinkem.“

* Který z hráčů v přípravě nejvíce překvapil?

„Myslím si, že svou roli plus minus plní všichni. Že by tam bylo úplné překvapení a jeho roli a pozici museli překopávat, to ne. Nebo že bychom vyloženě létali v oblacích. Hráčům každopádně věříme.“

* Je už rozhodnuto, kdo by měl nastoupit v zahajovací formaci?

„Víceméně. Ještě jsme chtěli vyzkoušet jednu vazbu. Trochu se nám ale rozbila sestava. Tomáši Jiránkovi jsme totiž museli dát volno na doléčení. A u Rudovského čekáme na zprávu, od desáté minuty zápasu s Třebíčí nehrál. Měli jsme to tedy trochu přeskládané. Představu ale nějakou máme, osmdesát až devadesát procent máme rozhodnuto. Pár otazníčků tam ale ještě je. Rozhodne zdravotní stav hráčů a přístup k tréninkům. Pak to složíme tak, aby to bylo co nejoptimálnější.“

* Beci jako Patrik Husák a Petr Krejčí se hodně tlačí dopředu. Je pro vás zásadní, aby obránci hodně podporovali útok?

„Určitě lpíme na tom a děláme na tom i na tréninku. Chceme to po každém obránci. Musí tam být ale i určité zajišťování, a to nám v posledních zápasech dělalo problémy. Měli jsme velkou mezeru mezi útokem a obranou.“

* Máte dost široký realizační tým. Jaká je nyní role Ivo Peštuky? Oficiálně už není asistentem trenéra...

„Ivo Peštuka je platným členem realizačního týmu. Má na starost papírovou práci, je ale také jedním z asistentů a na střídačce má výraznou roli v zápasech. Beru to tak, že mám čtyři rovnocenné spolupracovníky, ať je to Vlasta Wojnar, trenér brankářů Vlasta Lakosil, nebo kouč individuálních dovedností Petr Hubáček, stejně jako zmíněný Peštuka. Také nám vypomáhá Michal Janeček jakožto odborník zdejší mládeže. Ivo je navíc jedním z mála českých trenérů, kteří koučovali v Calgary. Kdo to z trenérů může říct? (úsměv) Má spoustu výborných postřehů, jsem moc rád, že tam je. Je to Prostějovák, a pevný člen realizačního týmu.“