Příjemnou noc, dnes je pondělí 14.10.2019
svátek slaví Agáta,
zítra Tereza
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

Přestože i v tomto sportu dosahují prostějovští sportovci velmi dobrých výsledků, není lukostřelba až tak častým přispívatelem aktuálních zpráv.

Také zde jdou ale v Prostějově bezesporu správnou cestou a stěžejní aktivity oddílu napřimují do práce s mládeží. Jak konstatuje dlouholetá předsedkyně Lukostřelby Prostějov Magdalena Majarová, která v této funkci oslaví příští rok už dvacet let, o budoucnost tohoto odvětví nemají obavy. A protože všechny sporty se časem vyvíjejí, zajímal se Večerník v exkluzivním rozhovoru, co nového se za poslední roky událo na prostějovské střelnici...

●● Připomeňte čtenářům nejprve počátky lukostřelby v našem městě...
„Za vznik lukostřeleckého oddílu může zakládající člen František Sedláček, který pracoval ve Vítkovicích, kde byl členem tamního oddílu. Lukostřelba jej ovlivnila a věnoval se jí celý život, proto logicky po návratu do Prostějova zde založil na přelomu padesátých
a šedesátých let nový oddíl. Ten původně sídlil v Čechovicích, poté přešel do Prostějova pod hlavičku TJ OP. Zároveň naši předchůdci získali prostor za zimním stadionem, kde sídlíme do dneška. Museli si jej pochopitelně upravit, protože tady bylo rumiště. Od té doby oddíl funguje nepřetržitě.“
●● Jaké byly největší úspěchy v historii oddílu?
„Vyrostla tady spousta významných osobností tohoto sportu počínaje zakladatelem Františkem Sedláčkem přes Antonína Přikryla k Martinu Hámorovi. To je ta starší generace, která ovšem našla své následovníky, z nichž se rekrutují úspěšní lukostřelci reprezentující Českou republiku na mezinárodním poli. Na olympiádu do Mnichova v roce 1972 měl jet Tonda Přikryl, ale nakonec se nezúčastnil,
a v Barceloně v roce 1992 byl Martin Hámor, ale tomu závod vzhledem k zdravotním problémům zrovna nevyšel.“
●● Jak jste se vy osobně dostala k lukostřelbě?
„K tomuto sportu jsem se dostala vlastně díky dětem. Holky nebyly žádní drobečci, tak jsme hledali vhodné sportovní odvětví, až nám právě Antonín Přikryl navrhl, ať přijdeme na střelnici. Prvně střelba z luku zlákala manžela, pak jsem to vyzkoušela i já. V té době se totiž střílela liga smíšených družstev, kde museli být aspoň dva členové opačného pohlaví. Žen byl nedostatek, takže jsem vlastně oddílu pomohla, a tak jsme začali střílet celá rodina.“ (úsměv)
●● Našla jste k tomuto sportu skryté vlohy?
„Možná ano, inklinovala jsem třeba
i k malorážce, takže mě tyto střelecké disciplíny oslovily. Hlavně to byla ale výborná relaxace od všedních starostí, na střelnici jsem si vždy výborně odpočinula a vyčistila hlavu. Střelba z luku vyžaduje koncentraci, musíte se naučit soustředění. Další výhodou bylo, že jsme byli pohromadě celá rodina, jezdili jsme společně na závody, přesto jsme ale každý měli jakoby svého koníčka. Každému šla střelba jinak, každý chtěl individuálně uspět. Vlastně díky pozdnímu mateřství, kdy jsem měla víc času na trénink, jsem se dostala do Top deset v České republice, což znamenalo pozvánku do reprezentace, s níž jsme jezdili po závodech v rámci tehdejšího socialistického bloku. Od kolegyň jsem sbírala další cenné zkušenosti.“
●● Po skončení aktivní kariéry jste ale lukostřelbě zůstala věrná?
„Po jistých zdravotních problémech jsem se v devadesátých letech začala zajímat o trénování a pomáhala manželovi, který v té době už trénoval dětské adepty lukostřelby. Od roku 1996 dělám předsedkyni oddílu a od té doby se prakticky víc soustřeďujeme na výchovu mládeže. Když jsme měli úspěchy v mužské kategorii, nebylo příliš času na trénování dětí, avšak poté, co jsem vlastní aktivní činnost utlumovala, jsem získala prostor právě pro tyto aktivity.“
●● Kolik věkových kategorií máte v oddílu?
„V činnosti jsou vlastně všechny mládežnické kategorie od mladších žáků přes starší žáky, kadety po juniory, což dnes činí jádro činnosti klubu. Problém je, že jsme u nás ustoupili od systému středisek při školách, což je ve světě běžné. Tak se stává, že nám talentovaná mládež odchází, když začíná studovat třeba na vysoké škole nebo pracovat v zahraničí. Lukostřelba není o penězích, do ní naopak musíme prostředky vkládat, takže z tohoto pohledu se nelze divit, že studium a profese jsou na prvním místě.“
●● A jak to tedy funguje v zahraničí?
„Lukostřelba se celosvětově hodně omladila, spousta kvalitních střelců jezdí na Světový pohár. Je to právě tím systémem výchovy, od kterého jsme u nás ustoupili. Při školách, oddílech, univerzitách existují střediska práce s mládeží, takže sportovci mohou studovat a zároveň se věnovat lukostřelbě. Pro vrcholné výkony je potřeba trénovat aspoň pětkrát týdně minimálně tři hodiny, což samozřejmě vezme hodně času. Aspoň se už vracíme k celorepublikové systemizaci tréninků, podobně jako dřív bývaly trenérské metodiky.“
●● Kdy je nejlépe s tímto sportem začít?
„Prakticky v každém věku, existují třeba i kategorie nad padesát let. Také v našem oddíle máme lukostřelce, kteří začínali až někdy v pětapadesáti. Nejstarší lukostřelec českého svazu, který chodil na závody, střílel ještě v nějakých pětadevadesáti letech a dlužno podotknout, že nebyl výsledkově poslední. (úsměv) Běžně se ale začíná tak od deseti let, dnes je trend směrem k mladším dětem. Díky mým dcerám, které se dětem věnují, teď nabíráme nejmladší kategorii osm až deset let. Jsem ráda, že si v klubu vychováváme i novou trenérskou generaci.“
●● Jaké musí mít člověk předpoklady?
„Pokud je cholerik, asi nebude moc dobře střílet, protože k úspěšné střelbě je potřeba sebeovládání a koncentrace. Adept se potřebuje naučit ovládat vlastní tělo a vnímat pokyny trenéra. Také je samozřejmě důležité posilovat celé tělo, zejména pak ramenní i zádové svalstvo a nohy, protože při závodech se celý den stojí a navíc je třeba si chodit pro šípy, což dá za závod také pár kilometrů.“
●● Tento rozhovor vedeme v nové hale u střelnice, jaká byla historie jejího vzniku?
„Přes zimu jsme neměli kde trénovat, být v azylu v různých tělocvičnách není optimální. Jednak je to samozřejmě finančně náročnější, jednak je potřeba postavit terčovnice, složit luk, pak chvilku střílíte, což stačí jen na údržbu kondice, a už je potřeba zase balit. Proto jsme díky dotaci z MŠMT byli schopni postavit vlastní halu. Vzhledem ke krácení dotace museli přiložit ruku k dílu i členové, museli jsme se vzdát plánovaného zázemí. I tak je to ale ohromný posun dopředu.“
●● Dnes už je lukostřelba asi celoroční sport?
„Ano, pořádají se halová mistrovství, takže je pro nás výhodou, že se ti nejlepší členové mohou v této hale připravovat podle potřeby. Lukostřelba nepatří k až tak populárním a tudíž bohatým sportům, byť od města dotaci každoročně dostáváme, za což jsme samozřejmě vděční. Dík patří také našemu dlouholetému hlavnímu sponzorovi, bez jehož podpory bychom si nemohli pořídit takové vybavení, abychom mohli kvalitně střílet první ligu.“
●● Co vlastně musí mít začátečník za vybavení?
„Disponujeme vlastními cvičnými luky, takže na úplný začátek tréninku nářadí dětem zapůjčíme. Pokud se ukáže, že dítě je šikovné a chce se tomuto sportu dále věnovat, je na rodičích, jestli investují do vlastního vybavení, aby se malý lukostřelec posunul dál. Obvykle po nějakých dvou třech měsících jsme schopni odhadnout, jestli je tady dítě pouze z povinnosti, nebo jestli ho střelba opravdu baví. Základní vybavení přijde zhruba na pět tisíc korun. Není ale nutné s růstem dítěte pořizovat komplet nové vybavení, obvykle zůstává kovový střed luku a dokupují se jen silnější ramena, jak se zvyšuje vzdálenost, například z třiceti na padesát metrů v žákovské kategorii.“
●● Závodní vybavení je asi podstatně dražší?
„Ano. Prom příklad Michal Hlahůlek, který v červnu letěl do Ameriky na mistrovství světa juniorů, má už špičkové vybavení, které přijde i na padesát tisíc korun.“
●● Jakých úspěchů dosáhli členové klubu v posledním období?
„V posledních letech jsme se drželi úspěšně v první lize mužů, loni jsme byli třetí, předtím jsme soutěž několik let vyhrávali. Bohužel ti nejlepší nám odešli na studia, takže letošní sezóna je velká neznámá a nastanou trochu hubenější časy. První ligu střílí osm družstev z celé republiky, tvoří je čtyři lukostřelci, z nichž bodují tři nejlepší. Střílela se takzvaná sestava FITA, což byla střelba na vzdálenost devadesát, sedmdesát, padesát a třicet metrů, na každé trati bylo šestaatřicet šípů. Maximum možných bylo 1440 bodů, dobré výsledky byly kolem třinácti set. Při současném trendu zkracování a zrychlování se světové soutěže začaly střílet na dvakrát sedmdesát metrů, což dává maximum 720 bodů, nejlepší naši kluci střílí okolo 650 bodů. Družstva nejprve odstřílí kvalifikaci, poté následuje eliminační fáze. V ní střílí soupeři sady, družstvo s větším bodovým ziskem obdrží dva body, soupeř nulu. Kdo dosáhne čtyř bodů, postupuje dál. Jednotlivá kola se pořádají v Praze, Plzni, Voticích a Ostravě.“
●● Co lukostřelba na mezinárodním poli?
„Světová konkurence je docela tvrdá, na olympiádu se kvalifikuje jen čtyřiašedesát střelců, pro srovnání na soutěžích světového poháru jich bývá sto padesát. Navíc jde o finančně nákladnou záležitost, světových pohárů je šest do roka a není třeba možné poslat čtyři střelce na závod do Číny. Většinu nákladů si přitom reprezentanti hradí sami. Mistrovství světa se pořádá každé dva roky a střídá se s evropským šampionátem. Ke světové špičce patří východní státy Korea, Čína, dále USA, Rusko, Ukrajina, prosazují se i rozvojové země Írán, Indie, běžně jsou k vidění střelkyně v šátcích. Velký lukostřelecký boom zažívá také jižní Amerika.“
●● Spolupracujete s prostějovskými školami?
„Dva roky máme dobré kontakty s Masarykovou základní školou, která nám pomohla v zabezpečení zázemí před realizací naší haly v době, kdy jsme přišli o možnost trénovat v hale stolního tenisu TJ OP. Také jsme tam nabrali hodně adeptů lukostřelby v žákovské kategorii. Teď se u nás teprve zabydlujeme, ale už jsme tady uvítali gymnazisty, kteří mají ´Týden netradičních sportů´, mezi něž zařadili i lukostřelbu. Vzhledem k tomu, že zrovna prší, bychom jinak museli tuto akci odvolat.“
●● Najde hala i jiné využití?
„Jakmile začne hala fungovat ve standardním režimu, rozšíříme hodiny pro veřejnost. Je běžné, že se domluví parta kamarádů, kteří se rozhodnou vyzkoušet něco netradičního, nedávno jsme tady třeba měli patnáctičlennou skupinu. Předpokládáme, že zájem bude hlavně přes zimu, kdy není taková nabídka sportů. Cena u nás činí stopadesát korun na hodinu včetně zapůjčení nářadí a času instruktora.“
●● Hokejky a rakety zaznamenaly za poslední desetiletí bouřlivý vývoj. Týká se to i luků a šípů?
„V naší době jsme neměli špičkové nářadí, které se většinou vyrábí v Americe nebo Koreji. Vývoj i v tomto sportu značně postoupil. Dříve byla ramena luku z laminátu a dřeva, dnes nastoupil karbon, který je měkčí a dává šípu větší dynamiku. Tudíž i v případě silného luku je nátah příjemnější. Také v případě šípů se změnil materiál z duralu na karbon, takže jsou lehčí a ve větru přesnější.“
●● O takové náčiní je asi potřeba pečovat?
„Kolem lukostřelby je spousta práce. Je potřeba udržovat luky, opravovat šípy, vyrobit kvalitní tětivy. Celé zázemí teď zabezpečuje manžel, který se stará o zázemí našeho sportu. Vše musí být individuálně seřízené, luk a šípy musí pasovat na daného střelce. Faktorů, které ovlivňují kvalitu střelby, je více, takže nastavení nářadí je tak trochu alchymie.“

MAGDALENA MAJAROVÁ
✓ narodila se v roce 1943 v Prostějově
✓ celý život pracovala jako švadlena
✓ v osmdesátých letech patřila ke špičce české ženské lukostřelby, dosud drží rekordy v seniorské kategorii a získala hned několik druhých míst z mistrovství republiky
✓ pracovala pro Český lukostřelecký svaz v mnoha funkcích, například jako reprezentační trenérka
✓ v loňském roce byla zařazena do „Síně slávy“ Českého lukostřeleckého svazu
zajímavost: k lukostřelbě se dostala až ve svých sedmatřiceti letech

Total Comments

  • GJW
  • Jaro pojištění
  • Ski půjčovna
  • ME korfbal
  • Dyne
  • Sad Smržice
  • Hokej Florýk
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

JAK VÁM SE LÍBÍ RESTAURACI U CÍSAŘSKÉ CESTY?

Fotbalový sumář
Volejbalová horečka
Prostějovská basketmánie
Hokejový servis
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2016 jak sel cas banner
2016 stiny minulosti banner

2018 tv pohoda banner

Barometr

Zámek památkou roku.

V obrovský souboj lidí hlasujících na sociálních sítích se proměnila soutěž o moravskou památku roku, která se v posledních letech dočkala významné obnovy, či dokonce záchrany. A podařilo se, zvítězil zámek v Čechách pod Kosířem, který přeskočil konkurenta z Kunína.


Letošní úroda?

Tragédie! Špatné, mizerné, bída. Taková slova nejčastěji padají v souvislosti s takřka veškerou úrodou. Jak sadaři, tak zemědělci si stěžují na celou řadu věcí, které způsobily, že letošek nevypadá vůbec utěšeně. Nedařilo se příliš třeba obilninám nebo cukrovce, tradičním plodinám na Hané. Někdejší bašta tak pláče a ačítají se ztráty...

Total Comments

Osobnost týdne

MICHAL DLOUHÝ
40 dlouhy
Známý herec minulé úterý společně s Kateřinou Lojdovou předvedl v Prostějově excelentní výkon v divadelní hře Válka Roseových. Nebylo divu, že si po konci šel pětkrát pro potlesk diváků na otevřené scéně.

Total Comments

Číslo týdne

 1 988
Na Prostějovsku pracují aktuálně legálním způsobem necelé dvě tisícovky cizinců. Podle odborníků bude tento počet i nadále stoupat, protože práce je tolik, že zaměstnavatelé už z domácích zdrojů nemají kde brát.

Total Comments

Výrok týdne

„Už posedmé mi bourají domov!“

Jeden z bezdomovců od místního nádraží si Večerníku postěžoval, že bydlet v polorozpadlých nemovitostech není vůbec nic jednoduchého a dlouhotrvajícího.

Total Comments