Dobré ráno, dnes je pondělí 18.2.2019
svátek slaví Gizela,
zítra Patrik
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

Mnozí ze střední a starší generace si vzpomenou na spoustu míst, kde stál pingpongový stůl se síťkou, přes niž se tu větším, tu menším obloukem snažili pálkou přehodit malý bílý celuloidový míček na protější stranu. Nelze samozřejmě říci, že to byla doména časů dávno minulých, ale na druhou stranu nesporným faktem zůstává, že moderní doba přeje trochu jiným sportovním odvětvím. Přitom u málokterého klání lze tak dokonale vyčistit hlavu od všedních starostí, jako u stolního tenisu, byť se to laikovi nemusí zdát. Své o tom ví i ředitel jedné z prostějovských firem a předseda místního oddílu stolního tenisu TJ OP Prostějov Petr Hrůza. Byl to právě on, kdo o neprávem opomíjeném sportu poskytl Večerníku exkluzivní rozhovor...

●● Jak byste charakterizoval stolní tenis?
„Pro letmé přiblížení jde o sport, který je do jisté míry kombinací běhu na sto metrů přes překážky a šachu, kde musíte přemýšlet tři tahy dopředu. Na rozdíl od rekreačního ping-pongu jde o sport náročný na pohyb za stolem, kdy jde o jeden z energeticky nejvydatnější sportů, pokud je mi známo,
a přitom je u něj nutné zapojovat hlavu. Při stolním tenisu si kolemjdoucí spoře oděné dívky prostě nevšimnete.. (úsměv) Děti, které se mu hodlají věnovat na špičkové úrovni, mají klidně i tři trenéry - jednoho na pohybovou přípravu s kondicí, druhého na taktickou přípravu, která je velmi důležitá, třetího pak na psychickou odolnost.“
●● Má historicky stolní tenis něco společného s tenisem?
„Oba sporty vznikly z jednoho kořene. V Evropě se předchůdce stolního tenisu objevil koncem devatenáctého století a na počátku dvacátého se začal používat celuloidový míček, což umožnilo jeho masové rozšíření jako samostatného sportu.“
●● Proč máte v názvu klubu „OP“, přestože sláva tohoto podniku už bohužel zmizela?
„Jsme organizováni jako občanské sdružení, které rozhodlo, že si původní název zachová. Na pozadí jsou ryze praktické důvody administrativního charakteru. Jedním z výkladů této zkratky je také „Občané Prostějova“, což má jistě univerzální charakter.“ (úsměv)
●● Jakými největšími úspěchy se může klub za historii své existence pochlubit?
„Prostějovský stolní tenis dosáhl podle mých vědomostí nejvýše na druhou ligu, která se v našem městě hrála ještě před nějakými pěti lety. Jedním z přelomových momentů byl tehdy okamžik, kdy nám jaksi zmizela střecha nad hlavou... Nejlepší hráči začali tušit, že by to také nemuselo se stolním tenisem
v Prostějově dobře dopadnout. Nebyly kapacity, jednu dobu dokonce hrozilo, že skončíme v nějaké školičce! Pak se nám podařilo získat zázemí U Kalicha, kde je teď jakási naše základna, ovšem ve velmi omezených podmínkách...“ (povzdechne si)
●● Tady se nabízí otázka, jestli máte navázánu spolupráci s prostějovskými školami, které potřebným zázemím disponují?
„Ve fázi hledání nových prostor jsme samozřejmě obešli hodně školských zařízení, ale neumíte si představit, jak mají plné kapacity. V podstatě do nějakých čtyř hodin mají tělocvičny rezervovány školy samotné, když pak rozpočítáte zbylé smysluplné hodiny v jednom týdnu, zjistíte, že se mezi různé kroužky, další sporty a podobně vůbec nemáte šanci vejít.“
●● Jakou nejvyšší soutěž tedy hraje v současnosti váš klub?
„Nejvyšší současná úroveň je krajská. Republiková hráčská základna je poměrně široká, což umožňuje rozvrstvení soutěží od nejnižších okresních přes okresní přebor, dvě úrovně krajských soutěží, divize, třetí, druhou, první ligu až po extraligu. Prostějov loni spadl do nižší krajské soutěže. Dobří hráči, kteří nám mohli pomoci udržet vyšší úroveň, s aktivní hrou skončili, i na tomto stupni lze hrát solidní stolní tenis pouze do určitého věku.“
●● Jak váš klub vychovává mladé talenty?
„Především je nutné připomenout, že jsme velmi limitovaní časovou kapacitou. Je potřeba vzít v úvahu, že v našem klubu se hrají zmíněné čtyři soutěže, od nejnižších přes okresní přebor až po zmiňovanou druhou úroveň krajské soutěže. Musí se trénovat a pochopitelně je třeba mít prostor pro odehrání domácích soutěžních zápasů. Nebyl by tedy problém nabrat i více zájemců, ale museli jsme jako maximum stanovit počet dvanácti dětí. Jsou ve věku od devíti do třinácti let.“
●● Pojďme k vám. Jak jste se vy osobně dostal ke stolnímu tenisu?
„Já nejsem asi ten úplně nejlepší příklad, protože jsem jako dítě ping-pong nikdy nehrál, dostal jsem se k němu až téměř ve čtyřiceti letech. (úsměv) Protože mě to hodně chytlo, tak jsem se vypracoval na zhruba krajskou úroveň, ale samozřejmě v tak pozdním věku jsou výkony limitovány.“
●● Takže jste plynule přešel z hráčské kariéry do role předsedy oddílu?
„Mělo to svůj logický vývoj v době, kdy odešli nejen hráči, ale i funkcionáři klubu. Funkci předsedy ale nevykonávám dlouho, pouze poslední dva roky.“
●● Kdy je vlastně optimální s tímto sportem začít?
„To je jednoduché, když dítě vidí přes síťku. (smích) Na rozdíl od jiných sportů tady neexistuje nějaká dětská verze, začíná se u klasického pingpongového stolu. Od výšky se samozřejmě odvíjí základní postoj a také pálku je v počátcích třeba držet trochu výš.“
●● Přejděme nyní k vybavení pro stolní tenis, tedy pálkám a stolu. Dochází zde k nějakému vývoji?
„Stolní tenis snad na rozdíl od všech ostatních sportů má velikou variabilitu povrchů základního náčiní, tedy pálky. Každý z těch povrchů se chová jinak
a umožňuje odlišný typ hry. Se základním povrchem pokrýváte za stolem poměrně velký prostor, kam může míček letět, což někomu nemusí úplně vyhovovat. Moderní tenis se hraje převážně topspinovým úderem, což může být pro hráče problém, takže si může třeba na bekhendovou stranu nalepit speciální povrch, kterým tento způsob hry eliminuje. Hráč stolního tenisu se de facto musí učit hrát několik typů hry najednou. Ofenzivní hráč získá proti stejně hrajícímu protivníkovi určitou úroveň. Pak ovšem narazí na hráče, který třeba umí hrát stolní tenis podstatně méně, ale díky povrchu pálky a taktice jej může pohodlně porazit. A nemusí vydat ani příliš energie, hra sice vypadá pro diváky hrozně, ale je efektivní.“
●● Jakým stylem trénujete děti ve vašem klubu?
„My se snažíme o to, abychom tímto směrem nešli. My chceme, aby se děti naučily normální stolní tenis. Když totiž použijete speciální povrchy, děti začnou rychleji vyhrávat, ale nikam se herně neposouvají. S normálními povrchy se děti naučí širší škálu úderů. Koneckonců i většina hráčů světové špičky používá normální povrchy.“
●● Je v tomto sportu patrný stále nějaký vývoj?
„Samozřejmě. Asi k největší změně pravidel došlo před patnácti lety. Počet bodů v setu se snížil z jedenadvaceti na jedenáct a počet podání jednoho hráče v řadě z pěti na dvě. Později byla také zakázána toluenová lepidla a dnes jsou postupně místo klasických celuloidových míčků zaváděny plastové, které jsou od druhé ligy výš povinné. My si zatím můžeme vybrat a zůstáváme u těch klasických.“
●● Pro zajímavost, kolik dnes stojí klasické pingpongové míčky?
„Pro trénink stačí méně kvalitní za zhruba pět korun za kus, ty jsou použitelné na dva tři tréninky. Ty zápasové kvalitnější přijdou asi na dvacet korun.“
●● Jaká je další finanční náročnost vybavení?
„Pokud koupíte sebedražší pálku, pořád je to tak zvaná chalupářská pro rekreační hru. Pro soutěžní stolní tenis se kupují zvlášť dřeva a zvlášť povrchy, které si sami lepíme. Při profesionálních soutěžích odehrajete tři zápasy a povrch se mění. Dětem povrch vydrží třeba dva roky. Základní investice do dřeva činí okolo tisícikoruny. Špičkové pálky přijdou i na deset tisíc, ale solidní se dá pořídit i v rozmezí od tří do pěti tisíc korun. Dřevo pak vydrží hráči třeba celou kariéru a obnovuje pouze povrchy, které se mohou pohybovat řádově okolo tisícikoruny.“
●● A jak je to se stoly?
„Vydrží v podstatě neomezenou dobu. Náš klub disponuje sedmi stoly, které máme běžně uskladněné ve složeném stavu a na hru je vždy rozložíme.“
●● Je ping-pong stále masově rozšířen?
„Musíme si uvědomit, že rekreační a soutěžní stolní tenis jsou s trochou nadsázky dva naprosto rozdílné sporty. U toho chalupářského hráči většinou stojí a pracují především rukama, u soutěžního jde v první řadě o práci nohou. Do jisté míry je fakt, že v minulých desetiletích byl ping-pong více rozšířen. Je otázka, co za tím stojí. Umím si představit situaci, kdyby byla nějaká hala s množstvím stolů pro širokou veřejnost, že by při popularizaci tohoto sportu šla křivka zájmu opět nahoru.“
●● Jsou chlapci a dívky zastoupeni rovnoměrně?
„V žádném případě, z devětadevadesáti procent mají o tento sport zájem kluci. Je to dáno i historickou skladbou adeptů tohoto sportu, v němž převažuje mužský živel. Pokud k nám náhodou zavítá nějaké děvče, vydrží třeba tři měsíce, a protože nemá žádnou kamarádku, tak toho zase nechá. Je to samozřejmě hodně o vůli. Stolní tenis je opakovací individuální sport, v němž pokroky nejsou vidět tak rychle jako třeba v kolektivních sportech. Každý se s těžkými začátky musí poprat sám. Děti mají tendenci hrát se soupeři, kteří jsou na tom jen o maličko hůř či lépe, ale zase od kvalitnějšího soupeře se máte šanci víc naučit. S porážkami se ale musíte umět srovnat.“
●● Jak je konkrétně organizovaná krajská soutěž?
„Trvá od podzimu do jara, každé utkání hrají čtyři hráči, byť základna je samozřejmě širší. Hraje se systémem každý s každým plus čtyřhry, z čehož vzniká určitý počet bodů. Soutěž hraje kolem dvanácti týmů podle regionu.“
●● Jak došlo k tomu, že stolní tenis přišel o svou halu, kterou kdysi stavěli členové klubu svépomocí?
„Jednota, která nás sdružovala, považovala náklady na provoz haly za dlouhodobě neudržitelné a v podstatě z ekonomických důvodů nabídla halu k odprodeji. K tomu došlo před třemi lety a hala je teď přestavěná k jiným účelům.“ (povzdechne si)
●● Jak si stojí český tenis na mezinárodním poli?
„Řekněme si rovnou, že nijak zvlášť... Nejenže se nemůžeme měřit s asijskou špičkou, ale ani s evropskou konkurencí. Jména jako Panský, Orlowski, Hrachová patří už nenávratně historii.“
●● V čem tkví recept na úspěchy asijského stolního tenisu?
„V Číně se špičkoví hráči vychovávají samozřejmě od útlého dětství, kdy se z obrovské základny vyberou ty největší talenty, které se pak umístí do tréninkových center, nechodí do normální školy a třikrát denně tvrdě trénují.“
●● Má sportovní veřejnost zájem o tento sport?
„Některé zápasy musí laickému diváku připadat neuvěřitelně nudné. Když na sebe narazí špičkoví hráči, pak je to samozřejmě zajímavá podívaná, ale na nižších úrovních, pokud jeden ze soupeřů používá třeba antitopspinový povrch, je na první pohled hra skutečně nudnější. Pod povrch oko diváka nedohlédne, co je za tím taktiky a práce. Když si vzpomeneme na nedávné mistrovství Evropy v Ostravě, byla místa na tribunách notně prořídlá, až nám z toho bylo docela smutno.“
●● Kde se v naší republice hraje špičkový stolní tenis?
„V našem regionu je na dobré úrovni v Přerově, jinak obecně ve velkých městech jako jsou Praha nebo Ostrava. Čím větší město, tím větší možnosti kluby mají. Na špičkové úrovni se pochopitelně jedná o práci na plný úvazek, nelze to „´lepit´ jako u nás...“

Total Comments

  • Prohlídky Kostel
  • Nohejbal
  • Kendrion
  • 1
  • 2
  • 3

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

Chtěli byste jít v Prostějově na Fed Cup?

Fotbalový sumář
Volejbalová horečka
Prostějovská basketmánie
Ceník inzerce
Hokejový servis
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2016 jak sel cas banner
2016 stiny minulosti banner

2018 tv pohoda banner

Barometr

Gečnukův triumf.

Nejenom tenisté a tenistky mohou vystoupat na grál krajského sportu. Třetím takovým do party se stal parašutista Dukly Prostějov Jiří Gečnuk, který ovládl anketu Sportovec Olomouckého kraje za rok 2018. Český reprezentant posbíral během kariéry celou řadu medailí, pyšní se také titulem absolutního mistra světa.


Nájemníci se nehrnou.

Nově postavený prostějovský komunitní dům v Sušilově ulici pro potřebné seniory za osmdesát milionů korun příliš netáhne. Magistrát totiž v luxusní nemovitosti nasadil tak vysoké ceny nájemného, že kapacita je nyní zhruba naplněna jen z více než poloviny. A to je hodně málo...

Přechody budou!

Total Comments

Osobnost týdne

JIŘÍ KOLBABA
07 kolbabaPo roce do Prostějova opět zavítal nejznámější český cestoval. V sále kina Metro 70 poutavě vyprávěl o své cestě po Havajských ostrovech, které Prostějovanům popsal jako opravdový ráj. Byla to vskutku zajímavá přednáška.

Total Comments

Číslo týdne

 2
Dvě nové ulice má od minulého úterý Prostějov. Jistě, vybudované domy ve Vrahovicích a také v Čechovicích nějaký čas už stojí, ovšem zdejší noví obyvatelé se nedokázali shodnout na názvu ulic. Tak vězte, že nyní máme v našem městě Meruňkovou a Frébortovu ulici!

Total Comments

Výrok týdne

„„JE TO MOJE CHYBA, A TO SE STÁVÁ VÝJIMEČNĚ!“

Primátor Prostějova František Jura přiznal pochybení v jednom ze svých výroků směrem ke Společenskému domu.
Sebevědomí mu ale rozhodně nechybí...

Total Comments