V sedmém ročníku poprvé dorazil Zdeněk Fládr i s kopačkami a doplnil už tak silně nabitou rezervu Chop potu, které dokázala celý turnaj opanovat. Šikovný fotbalista, který se věnuje kromě klasického fotbalu v Nových Sadech také malému fotbalu se zaskvěl řadou důležitých branek a radoval se tak nejen z prvenství ale také ocenění pro nejlepšího hráče turnaje.

* Jak jste si užil sobotní turnaj?

„Velmi. Beru to jako takové zpestření letní přípravy a uvolnění během tohoto posezónního období. Je škoda, že turnajů na Prostějovsku není víc. Dříve k tomu býval ještě Krumsín, teď už ale prapor drží jen Metle. Byl jsem tu letos poprvé, coby hráč. Už loni jsem tu byl jako divák a za mě určitě super.“

* Zde jsou rozměry zcela odlišné oproti malé kopané i malému fotbalu, který pravidelně hrajete. V čem je největší rozdíl?

„Je to opravdu něco jiného. Na Blanensku chodíme hrávat malý fotbal, kde je hřiště ještě větší, a hlavně se hraje na umělce, což je v létě trošku extrém a já s tím spokojený nejsem, protože mám radši trávu. Malá kopaná je zase ještě o dost menší a je to takový zajímavý mix. Já si to ale opravdu užil a musím říct, že mi to vyhovovalo. Zápasy byly celkem v tempu, protože se nebylo na co šetřit, a i dobrá příprava na sezónu.“

* Ve finále jste se potkali A mužstvo s B mužstvem. To byl trošku paradox ne?

„Hecovali jsme to po celý den, že se pak někde potkáme. My jsme si jako „béčko“ šli ten turnaj hlavně užít, tak nějak jsme se i sžívali s tím systémem, a nakonec jsme to zvládli nejlépe (smích).

* Byl nejtěžším momentem duel s AC Roma, kde jste utkání museli v závěru otáčet?

„Asi ano. Ono to čtvrtfinále je vždycky klíčovým bodem turnaje. A měli jsme opravdu na mále. Měli opravdu silné publikum, které je hnalo dopředu a my se dlouho nemohli přes jejich blok dostat. Bylo hlavně vidět, že najednou to mělo ještě úplně jiné tempo než zápasy ve skupině. Nechtěli jsme je upřímně potkat, ale pavouk turnaje si nevybírá. Branka pár sekund před koncem byla nejspíše zlomem celého turnaje.“

* Poprvé na zde na turnaji, hned nejlepším hráčem turnaje. To taky není špatná vizitka…

„Určitě. Já si to opravdu hlavně užil. Bylo to odreagování od práce i fotbalu s kamarády. Podařilo se mi to prolomit i gólově, za což jsem nesmírně rád, protože ve velkém fotbale mi to tam nyní moc nepadá, tak snad mi to vydrží i do sezóny. Po fotbalové i organizační stránce pak není co vytknout.“