Příjemnou noc, dnes je sobota 18.11.2017
svátek slaví Romana,
zítra Alžběta
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...

Jednašedesátiletý výtvarný umělec Alexander Mosio provozoval galerii, ve které vystavoval obrazy jiných. On sám měl paradoxně mnoho výstav nejen v České republice, ale také v zahraničí. V minulosti byl dokonce i správcem na zámku Château des Baumelles v Provence. I proto je velmi zcestovalý a zkušený. Samotnému malování se věnuje již od útlého dětství, momentálně vede malířskou školu a kurzy kreslení pravou hemisférou. A nyní se s ním všichni zájemci mohou setkat osobně v Prostějově. V rámci víkendových prostějovských hodů totiž bude malovat tváře zájemcům o portrétní zkratku!

* Uvádíte, že jste se narodil v Karviné, ale hned po narození jste se však přesunul do Frýdku-Místku...
„Ano, bylo tomu přesně tak. V Karviné jsem se narodil, ale žili jsme ve Frýdku-Místku. Hned po narození jsme ses rodiči přestěhovali. Jsme tedy spíše tamní rodák.“ (úsměv)
* Jste narozen ve znamení Berana. Skutečně vás jeho charakteristika vystihuje?
„Dokonale. (směje se) Navíc jsem podle čínského horoskopu narozen v ohnivém znamení opice. I toto znamení mě slušně vystihuje. Dohromady se totiž jedná o vražednou kombinaci!“
* Z výtvarného hlediska jsou pro vás prý důležitá předškolní a školní léta. Znamená to, že už jako dítě jste tíhnul k výtvarnému umění?
„Ano, jen jsem nevěděl, že se jedná o výtvarné umění. Prostě jsem maloval a kreslil vždy, co si sám sebe uvědomuji. Všude i vždy. Například v hodině čtení jsem namaloval portrét učitelky, do které jsem byl právě zamilován.“
* Vaši rodiče jsou také výtvarníci?
„Nikoliv. Ta múza políbila pouze mě.“ (úsměv)
* Vaše studium na Akademii Sztuk Pieknych v Krakově ale bylo předčasně ukončeno. Proč?
„Ani se vlastně ještě nejednalo o řádná studia. Absolvoval jsem přijímačky a dojížděl do jakéhosi nultého ročníku v ateliéru akademie. To bylo v roce 1975. Tehdy se začala v Polsku vyhrocovat politická situace spojená s totálním nedostatkem všeho včetně potravin. Bylo to spojeno s nárůstem protikomunistických nálad a čeští celníci prováděli ostré kontroly na letáky, brožurky a podobně. Muselo se jezdit na doložky a zřejmě si všimli mých častých průjezdů těšínskou celnicí. Zaregistroval jsem zostřený dohled, protože jsem vlastně zažíval permanentní osobní prohlídky tam i zpět. Celou anabázi ukončila takzvaná návštěva zástupců uličního výboru KSČ a skutečnost, že jsem měl tři mladší sourozence, které bych svou revoltou poškodil. Odtud vlastně vedla cesta k studiím v soukromých ateliérech.“
* Když se zaměříme na vaše významné milníky tvorby. Jak jsem zjistila, za jeden z nich považujete dvouletý pobyt v anglickém Leicesteru. Z jakého důvodu?
„Léta nad nutkáním malovat převládalo studium techniky, činnosti k zajištění rodiny, podnikání v oboru reklamy a další nezbytné činnosti. Až v Anglii jsem se opět vrátil k intenzivní malbě. Zejména za to děkuji kontaktům přes portály Made in Leicester a Pedestrian charity, pak, a to především, cestám Skotskem a Orknejskými ostrovy. Potřeba zachytit pocity z těchto zážitků mě katapultovala zpět za štafle.“
* A co ten druhý milník, kdy jste byl správcem na zámku Château des Baumelles v Provence a kustódství v Cha-Ba Gallery na Koh Lantě (Thajsko)? Jak jste se k tomu vlastně dostal?
„Na Château des Baumelles jsem se ocitl přes touhu vyrazit do Provence na delší dobu než jen na dovolenkové pobyty, byť opakované. Proto jsem si našel toto místo. Snad ani není potřeba objasňovat, proč je dlouhodobá práce v Provence pro malíře tak důležitá. Do Thajska na Koh Lantu mě zase zavedl profesionálně se potápějící syn. Možnost pracovat v místní galerii Cha-Ba na pláži Klong Dao pak byla šťastná náhoda.“
* Vlastnil jste dokonce svou galerii. Můžete čtenářům prozradit, kdy a kde to bylo?
„Mít svou galerii byl takový můj tajný sen. Tak jsem v letech 2013 až 2015 otevřel Galerii Tinta na Anenském náměstí v Praze. Prezentoval jsem tam ne příliš známé české, moravské, a díky spolupráci s Andym Hrycem, i slovenské malíře. Celkem mě to bavilo.“ (úsměv)
* Měla úspěch a jak ji sám zpětně hodnotíte?
„Z profesního hlediska to považuji za nesmírně přínosné. Setkal jsem se s mnoha úžasnými tvůrci a styk s nimi a s jejich prací mě obohatil.“
* Prý jste galerii však prodal...
„Bohužel jsem zjistil, jak je život galeristy náročný na čas, zejména na peníze, a projekt ukončil. Práce malíře je mi přeci jen bližší.“
* V současné době žijete a pracujete střídavě v Praze a v Bašce u Frýdku-Místku. Co vás vede k pobytu na dvou místech?
„Být v Praze je pro tvůrce, a to nejen výtvarníka, důležité. Je tam mnohá příležitost k uměleckému obohacení. Na venkově mám svůj ateliér a klid na práci. V Praze by se jeden pro samé umělecké diskuse k tvorbě ani nedostal.“
* Jaké je vaše nynější výtvarné zaměření? Změnilo se nějak od doby, kdy jste začal tvořit?
„Jak jsem již uvedl, byla to krajina, která mě vrátila k soustavné tvorbě. Nejdříve bych snad ve svých obrazech mohl najít ovlivnění impresionismem. Dnes se od krajin pomalinku odvracím k jiným tématům. Zejména figurálním a portrétům. Také výtvarný projev ze sebe pomalinku stírá impresi, a to směrem k expresivnějšímu pojetí. Čemu se však bráním zuby nehty, je úkrok k dnes natolik módním temným projevům deprese. Rád se směji a mám rád veselé příhody. Proto k temným barvám neuteču. Ostatně nevěřím, že člověka, jenž se navečer umořen přivleče domů, osloví Mosiův depresí prosáklý obraz.“
* Máte v současné době nějaký cíl?
„Malovat a taky učit talenty. Možná se to bude jevit jako klišé, ale kolikrát mám z učení větší tvůrčí přínos, než kdyby někdo učil mě.“
* V Avatarce jste zmínil kurzy malování pravou hemisférou. Můžete to čtenářům přiblížit?
„Měl jsem příležitost studovat postupy výuky kreslení podle Dr. Betty Edwards. Je úžasné, jak se touto metodou dají k poměrně slušné kresbě přivést lidi, nad jejichž výtvarnými projevy byste jinak už jen zlomili hůl. Je to celý soubor postupů, jak si uvědomit kreativní schopnosti dřímají v pravé mozkové hemisféře. A taky jak je dnešní tepající dobou tato schopnost denně ubíjena. Nejlepší je to vyzkoušet.“
* Zazněla i zmínka o tom, že bychom měli děti vést ke kreslení kvůli psychice. Je možné to trochu rozvést pro lepší pochopení?
„Je to komické, ale to, oč se snažíme ve školství, je vštěpit dětem vědomosti, aby se daly využít jejich kreativní schopnosti. Přičemž matematika, fyzika a jiné logické schopnosti jsou ty, které mimo dalších, sídlí v levé mozkové hemisféře. Tam se jen měří, váží, počítá a vykonávají další, zjednodušeně řešeno, logické činnosti. Výstupy pravé hemisféry, ve které sídlí tvůrčí duch, jsou touto levou půlkou bagatelizovány a zlehčovány tak, až v ně sami přestáváme věřit. Je třeba zrovnoprávnit myšlenkové výstupy obou hemisfér. Marně budete umět počítat a měřit, když vás nenapadne žádný nápad, který by k měření byl k dispozici. Každý vynález vznikl v kreativní části mozku, odkud byl i zachycen kresbou. Až teprve pak se počítá, zda ten nápad není hloupost. Kreslení a tvůrčí předměty by měly být přepracovány z úrovně zájmových kroužků a měly by být postaveny mezi hlavní předměty. Jinak se ukracujeme o přesně polovinu schopností. A pak, pobyt v pravé hemisféře je tak opojný, že již nepotřebujete jinou drogu.“ (úsměv)
* Co zavedlo vaše kroky do Prostějova?
„V první řadě příležitost, ale také vzpomínky na dávné příjemné zážitky.“
* Svou vernisáž v Art kavárně Avatarce jste nazval Čistý průstřel tvorbou. Proč právě takové pojmenování?
„Vždyť to takový průstřel je. Jsou tam věci z Orkney Islands jako Vrak lodi Mona Yvonne až po poslední portréty akademického malíře Bohumila Žemličky.“
* V rámci nedávné vernisáže zazněla věta: „Obrazy jsou básně malované na duši, co o nich říci - komu z nás přísluší?“ Tato myšlenka je původní nebo od někoho jiného?
„Tuto větu pronesl na úvod mojí autorské výstavy v Galerii ´U Zlatého kohouta´ v roce 2015 pedagog, spisovatel, dramatik, režisér rozhlasových pořadů, především však můj přítel Jan Tůma.“
* Na webových stránkách máte i malířskou školu - tu vedete vy sám?
„Ano, ale mám i pomocníky. Na rozvoji školy se průběžně pracuje.“
* Jaké jsou podmínky pro přijetí do této školy a kolik stojí výuka?
„Nejsou to samozřejmě ´talentovky´, které by zájemci absolvovali. Jen v některých případech přicházejí lidé, kteří by již nemalovali. Těm pak spíše doporučuji absolvovat jako úvodní kurz kreslení pravou hemisférou, aby se naučili kreslit. Ne, že by to nepotřebovali i mnozí, zejména abstraktní, kolegové. Cena se odvíjí od druhu kurzu a jeho délky. Například takový weekendový kurz kreslení pravou hemisférou, což je poctivých dvacet hodin výuky, stojí i s dodaným kresebným materiálem dva tisíce sedmset korun na osobu.“
* Je to myšleno jen pro děti nebo i pro dospělé?
„S dětmi je problém. Zejména mám obavy je vypustit z učebny někam do prostoru bez dospělého doprovodu. Strach, že by se jim mohlo něco stát, je silnější než příležitost pracovat s tak tvárným materiálem.“
* Máte nějaký svůj vzor? Někoho, kdo vás třeba inspiroval?
„Jak se člověk vyvíjí, vyvíjí se i jeho vzory. Kdysi jsem studoval Jana Zrzavého a další členy avantgardy dvacátých let minulého století. Zase zcela nedávno jsem se například nořil do problematiky působení barev a hudebních tónů podle Vasilije Kandinského. V Avatarce visí dva obrazy namalované pod vlivem tohoto studia Červený kůň a Džbánek na smetanu ve Fis dur.“
* Co se přihodilo, že jste se stal zakládajícím členem Klubu výtvarníků Frýdecko-Místecka?
„To se tak stane, když chodíte světem umazaný od barev. Byla to doba, kdy se lidé pod vlivem nadšení z nových možností sdružovali. Teď se spíše sdružují ze strachu.“
* Ve kterém roce jste se přestal umělecky vzdělávat? Nebo se neustále vzděláváte a učíte novým odvětvím výtvarného umění?
„Jak jsem již uvedl, nelze absolvovat školu a pak už nikdy knihu neotevřít... U malířů je to především o návštěvách galerií, těch jsem po celé Evropě prolezl neuvěřitelné množství. Vzdělávání totiž nikdy nekončí. Posledním studiem je ostatně studium umění plavného skoku do rakve.“ (smích)
* Připravujete v blízké době nějakou další vernisáž vlastní tvorby?
„Jistě. V říjnu budeme mít společnou výstavu v klubu Salón 2017 a prvního prosince se koná vernisáž mojí autorské výstavy v Galerii ´U Zlatého kohouta´ v Praze. Tam již nyní vystavuji pravidelně jednou za rok. Snažím se představit nové obrazy i nové postupy, ke kterým jsem za rok dospěl. Snad je tam k vidění, že jsem v tvorbě neusnul a nespím.“ (úsměv)
* Byla by nějaká perlička nebo zajímavost z vašeho života?
„Myslíte jako něco z natáčení? (smích) Tak jednu mám. V roce 2016 jsem byl na nábřeží zátoky v Saint Cyr sur Mer v Provence zatčen policií, když jsem tam neoprávněně maloval tváře zájemců o portrétní zkratku. Snad se mi to nestane i na prostějovských hodech v září, když tam budu, coby doprovodný program k probíhající výstavě v Avatarce, činit totéž.“
* Co považujete za svůj největší úspěch?
„Že jsem přestal kouřit. Ze dne na den, ze čtyřiceti Marlborek na nula.“

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

  • fynsis
  • optika
  • agel
  • Fischer Automotive
  • JH Reality
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlas lidu...

Myslíte si, že by v centru Prostějova měla být nabídka služeb sadomasochistického salónu?

Fotbalový sumář
Volejbalová horečka
Prostějovská basketmánie
Ceník inzerce
Hokejový servis
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2016 jak sel cas banner
2016 stiny minulosti banner

2017 tv pohoda banner

Barometr

Lidé mají dobré srdce.

Po celou sobotu trvala v supermarketu Billa celostátně pořádaná Národní potravinová sbírka. A jak se přímo na místě i Večerník přesvědčil, Prostějované jsou vůči bezdomovcům velmi štědří. Každou hodinou přibývaly ve prospěch Azylového centra desítky kilogramů potravin. 

 

Žádná sebereflexe.

Na pondělním mimořádném jednání prostějovského zastupitelstva se Josef Augustin (KSČM) konečně dostal k tomu, aby se vyjádřil ke své možné rezignaci na svůj mandát. Pravomocně odsouzený advokát však nevyslyšel četných výzev svých kolegů a bez většího komentáře stroze sdělil, že zastupitelem zůstává...

Osobnost týdne

TŘI SESTRY
46 02 trisestry copy copyParádní představení a sál Společenského domu v Prostějově narvaný k prasknutí. Co více si přát? V bouřlivé atmosféře zde odehrála uplynulý pátek večer svůj koncert legendární skupina Tři sestry v čele s Lou Fanánkem Hagenem.   

Číslo týdne

47000

Kultura, historie a společenské akce. To je spojení, které přitahuje pozornost i v prostějovském regionu. A tak si už druhou úspěšnou sezónu může odškrtnout zámek v Čechách pod Kosířem. Zatímco loni jej navštívilo přes třicet tisíc lidí, letos to i díky řadě doprovodných akcí bylo celkem sedmačtyřicet tisíc osob!

Výrok týdne

KLIDNĚ PŘIJĎTE

NA KAFE, ABYSTE

POZNALI, V JAKÉM

ŽIJEME BRAJGLU!“

Na setkání s radními se jedna z obyvatelek

Okružní ulice rozčilovala kvůli hluku

z automobilové dopravy, který je prý děsný.