Příjemnou noc, dnes je středa 14.11.2018
svátek slaví Sáva,
zítra Leopold
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...

Jako rodilý Prostějovan má zájem o to, aby město bylo bohaté na kulturu. O to se snaží v Galerii Cyril, kterou vede a kam si zve zajímavé hosty, aby zde předvedli něco ze svého kumštu. Prostějov vnímá jako místo s dobrým potenciálem, se kterým se dá pracovat a ze kterého by lidé nemizeli při první příležitosti. Sám se vydal na studia do Olomouce a do Brna, aby nyní pracoval na osvětě společenského dění. O což se stará i jako zpěvák skupiny Chilli Weather.

* Jak ze svého pohledu vnímáte výtvarnou scénu v Prostějově?
„Z mého pohledu bylo výtvarné umění ve městě ještě před pár lety zakotveno v určitých vzorcích, podle kterých fungovalo hlavně v podobě menších galerií. Ale tak to dosud funguje ve spoustě měst. V Prostějově je poměrně silná skupina fotografů, takže spousta výstav byla zaměřena hlavně na fotografii. Já sám jsem to nereflektoval do doby, než jsem se osobně začal uměním zabývat. V tom momentě se mi nabízela srovnávání s jinými městy a došel jsem k názoru, což bylo kolem roku 2015, že zde chybí nějaká výstavní instituce, která by prezentovala široké veřejnosti současné umění. Z Prostějova a okolí totiž pochází poměrně dost šikovných současných umělců, ale ta výstavní platforma, která by je na domácí půdě reprezentovala, tady chyběla. Postupem času se to začalo lepšit. V současné době vnímám především Kulturní klub Duha a Galerii Cyril jako dvě výstavní instituce, které přinášejí současné umění a nabízejí tak divákům možnost udělat si o současných trendech v umění vlastní obrázek. Tento pohled je však čistě subjektivní.“
* Pak je tady muzeum...
„Podle mého názoru by to měla být dominantní kulturní instituce, co se týká výstav, ale vlastně nejen jich. Osobně by se m líbilo, kdyby se Muzeum a galerie v Prostějově, jak se celá instituce nazývá, více reflektovalo současnou a nedávnou výtvarnou tvorbu a umění etablované nejen na české umělecké a kurátorské scéně.“
* Co mladí umělci v Prostějově?
„Myslím, že to tady po této stránce ožívá. Především zásluhou, dle mého pohledu, kvalitní střední umělecké školy. Mají tam skvělé malíře a multimediální umělce z řad učitelů i žáků. Je zde velká základní umělecká škola, tři gymnázia a i soukromá umělecká škola, takže potenciál nechybí. Teď jde o to, dát těm mladým umělcům prostor či záminku, aby tady zůstali, nebo se přinejmenším do Prostějova vraceli.“
* Vy sám jste z Prostějova. Neláká vás také se přesunout někam jinam...
„V současné době ani ne. Já mám hodně blízko k olomoucké scéně, protože jsem tam studoval u docenta Vladimíra Havlíka, takže to není daleko. Následně jsem ještě tři roky strávil v Brně. Chtěl bych právě nějakým způsobem narušit ten vzorec vyprazdňování menších měst, kdy se nadaní umělci centralizují především v těch velkých, jako jsou Praha, Brno a podobně. Pak ta menší města jako Prostějov a další strádají. To se však netýká jen umělecké či kulturní scény, ale jedná o obecný jev ve všech spektrech společnosti.“
* Jak jste se dostal k umění?
„Odmalička jsem chodil na ‚zušku´, kde jsem maloval a podobně, takže takový klasický příběh. Ale potřeboval jsem si poté k tomu znovu najít sám cestu. Na gymplu jsem tomu totiž moc nedal, bylo to takové mé líné období. (úsměv) A jelikož máme v rodině architekty, tak jsem se také přihlásil na architekturu, což ale nevyšlo. V Olomouci mě pak zaujal obor výtvarky a společenských věd, takže jsem šel na přijímačky a dostal se. Tam si člověk vyzkouší všechny ateliéry, kresbu, sochu, malbu, keramiku a tak dále. Je tam také ateliér, který se jmenuje intermedia pod vedením zmíněného docenta Havlíka. Hodně mě oslovil a rozšířil mé obzory v tom, co já osobně považuju za umění, nebo co se dá v rámci umělecké či kreativní činnosti všechno dělat a proč. Tehdy jsem začal více vnímat současné umění. To mě dovedlo k tomu, že jsem po skončení bakaláře v Olomouci pokračoval dál v magisterských studiích nejen tam, ale i v Brně na Fakultě výtvarných umění VUT.“
* Momentálně vedete Galerii Cyril, která se rozprostírá ve čtyřech patrech kostelní věže. Jak vás napadlo udělat galerii na tak nevšedním místě a jak těžké je něco takového zrealizovat?
„Tuhle otázku už jsem párkrát dostal a špatné je, že už si přesně nepamatuji, jak to od prvního momentu bylo... Ale asi nějak tak, že během studií na vysoké škole jsem přestal víceméně chodit do kostela. Moje rodina je věřící, do kostela chodí pravidelně a já jsem tam někdy v roce 2015 také zašel. Ve věži, kde je dnes galerie, byl strašný nepořádek a v kostele zaznělo pár hlasů, že by se s těmi prostory dalo něco dělat. Vzhledem k tomu, že moje mamka se pomáhá starat o kostel, dostalo se téma galerie k diskuzi i ke mně a nakonec se řeklo, proč ne. Velký dík patří všem lidem z farnosti i ostatním, kteří pomáhali s úklidem, malováním a dalšími věcmi, aby se tam mohlo začít vystavovat. Loni se výstavní prostor rozrostl ještě o půdní část. Jelikož ale fungujeme jako nezisková galerie, nemůžeme si dovolit, aby byla pořád otevřená. Otevíráme tak od deseti do jedenácti každou neděli, v ideálnějším případě po domluvě přes telefon nebo e-mail. V Praze takhle funguje spousta galerií, takže si myslím, že to půjde i tady. Veškeré kontakty se dají najít na našich webových stránkách www.galeriecyril.cz.“
* Díky těm prostorům vznikají hodně specifické instalace výstav...
„To je pravda. Instalace tam bývají složité, protože to je velmi rozmanitý prostor – půda, schodiště. Specifické to je i tím, že se nachází v kostele, takže tam je také ideologický rozměr, vedle toho fyzického. To znamená, že některé výstavy by do těch prostorů vůbec nepasovaly jako třeba v klasické galerii. Proto hodně prací vzniká přímo na místě, čemuž se pak říká site-specific výstava (místem specifické dílo - pozn. redakce). Jsou ale i výstavy, které to příjemně narušují, jako například výstava Magdaleny Turzové, kterou představují klasické, ale i moderní malby.
* Jak k vám umělci dostanou své výstavy?
„Já jsem v tom ze začátku nechtěl být sám, takže jsem do toho vtáhl svoji spolužačku Barboru Ciprovou, která dělá asistentku produkční Ceně Jindřicha Chalupeckého, což je cena pro české umělce do pětatřiceti let. Bára má tak vysoké produkční a kurátorské zkušenosti, které nám ze začátku pomohly, když měla nějaký tip na výstavu, tak se to připravilo, a ona sama byla kurátorem výstavy. Její přístup mě poměrně dost naučil, například kurátorskému vytrvalému naslouchání a diskusi s umělcem. Později se výstavy řešily takzvaným stylem open call a umělci se nám mohli ozývat sami, pokud měli zájem u nás vystavovat. V tuhle chvíli pořád funguje open call, nebo si vybírám umělce sám.“
* Kromě Galerie Cyril spolupracujete s kinem Metro 70, kde se také pořádají vernisáže a různé akce.
„Je to tak. Zatím tam proběhla, myslím, jedna výstava z mé strany a v přípravách jsou na tento rok určitě ještě tři nebo čtyři další, které budu kurátorovat. Je to moc fajn, jakým směrem se kino ubírá a jak to ředitelka Barbora Prágerová žene dopředu. Seznámili jsme se v průběhu loňského roku, takže když mě oslovila, řekl jsem si, proč ne. V tomto případě se pokouším vybrat umělce, kteří mají z výtvarného umění přesah i do multimediální tvorby, například grafiky či filmu a videa.“
* Mimo galerii jste také hudebník. Už dlouho hrajete ve skupině Chilly Weather, kterou jsme mohli slyšet na Noci kostelů. Jak se to vše dá stíhat?
„Já jsem o tom dnes zrovna přemýšlel. Chtěl bych se tomu všemu věnovat úplně na sto procent, ale to bohužel nejde. Kromě hudby a umění mě baví také lezení, takže máme s kamarádem lezecký kroužek pro děti. Je potřeba si umět rozdělit čas na všechny povinnosti, koníčky a záliby. Také se to musí brát tak, že co člověka v práci nebaví, ho minimálně obohatí o zkušenosti. Každopádně nějakým způsobem se stíhat vše dá a pro mě je strašně super, že věci, na které přijdu v hudbě, můžu aplikovat v umění a naopak. Navíc mě těší, když vím, že svým konáním dělám něco, doufám dobrého, pro společnost.“
* Pro každou skupinu, která se tím primárně neživí a její členové mají jinou práci a spoustu jiných koníčků, je nejtěžší se vůbec scházet na zkoušky. Jak to máte vy?
„My jsme měli docela velkou výhodu, že jako kapela jsme začali na škole. Tři z nás jsou výtvarnici a jeden antropolog, takže zkoušky mohly být přímo na katedře v ateliéru. Teď už to je samozřejmě složitější, ale podařilo se nám najít přímo tady v Prostějově zkušebnu a scházíme se jednou za týden, možná tak za čtrnáct dní. Také nám pomáhá to, že členové nejsou roztahaní po celé republice, ale všichni jsou v Prostějově a Olomouci.“

DAVID BARTOŠ
* narodil se 25. ledna 1993 v Prostějově
* studoval na Wolkerově gymnáziu v Prostějově, poté v Olomouci a v Brně
* momentálně vede Galerii Cyril, která sídlí v kostele sv. Cyrila a Metoděje
* od roku 2017 je učitelem výtvarné výchovy, grafických a audiovizuálních programů na Moravské střední škole v Olomouci
* mezi jeho koníčky patří umění, hudba a lezení, je i lezeckým instruktorem
zajímavost: ve svém vytíženém programu si najde i čas, aby pomáhal jako dobrovolník na veterinární stanici v Kostelci na Hané.

Total Comments

  • Repoint nabídka na listopad 2018
  • interforst
  • pv_zima
  • toray
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

Jste spokojeni s volbou prostějovského primátora, kterým se stal František Jura?

Fotbalový sumář
Volejbalová horečka
Prostějovská basketmánie
Ceník inzerce
Hokejový servis
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2016 jak sel cas banner
2016 stiny minulosti banner

2018 tv pohoda banner

Barometr

Město už žije zimou.

 Uplynulý pátek byla definitivně zahájena Prostějovská zima, a to konkrétně slavnostním otevřením provozu mobilního kluziště na náměstí T. G. Masaryka. Přestože kalendářní dá na sebe zřejmě ještě nějaký ten týden čekat, tak kulturní je zde. Zatím si užijme bruslení, brzy se dočkáme vánočního jarmarku.

Nemá to konce

Problémy bývalého šéfa mládežnického hokeje v Prostějově Michala Tomigy jsou, zdá se, ještě větší, než se původně myslelo. Na jeho hlavu už padlo obvinění z dotačních podvodů, nově pak také obvinění z přečinu krácení daní se škodou bezmála čtyř set tisíc korun. Kde se tato kauza zastaví...?

Vítězkou prestižní ankety o nejoblíbenějšího učitele v Olomouckém kraji se stala Karolína Mlčochová ze střední školy Trivis. K vítězství museli oblíbené kantorce dopomoci samotní studenti. Jejich úkolem totiž bylo přesvědčit porotu, proč právě jejich navržená kandidátka je tou nejoblíbenější. A povedlo se!

Total Comments

Osobnost týdne

Eliška Balzerová

 
balzerovaVšech patnáct postav v laskavé komedii Můj báječný rozvod zvládla s bravurou v prostějovském divadle skvělá česká herečka Eliška Balzerová. Pondělní závěrečný díl festivalu Aplaus 2018 vyšel na jedničku, a to před naprosto vyprodaným hledištěm.

Total Comments

Číslo týdne

83
Přesně tolik schodů k nebi vede přes novou rozhlednu Kopaninka, která se vypíná u Repech do výše 22 metrů. Pátý objekt tohoto druhu na Prostějovsku a první v jeho západní části by měl přilákat turisty i cykloturisty ze širokého okolí, pro něž bude otevřena 2. prosince. Celkové náklady na výstavbu se vyšplhaly ke třem milionům korun.

Total Comments

Výrok týdne

„JSEM PROSTĚ EXHIBICIONISTA“

Frontman legendární skupiny
Olympic Petr JANDA učinil v exkluzivním rozhovoru pro Večerník vážné přiznání...

Total Comments