Příjemnou noc, dnes je pátek 21.9.2018
svátek slaví Matouš,
zítra Darina
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...

První ostrou trenérskou zkušenost v extralize dospělých má za sebou prostějovský rodák Martin Janeček (na snímku). Jedna z hlavních tváří někdejšího „hácéčka“ a bývalý dlouholetý kapitán „žlutomodré síly“ sloužil od poloviny prosince 2017 až do konce uplynulé sezóny coby asistent pražské Sparty, s níž se probil do předkola play-off. Na tuto štaci přes výsledkový nezdar vzpomíná velice pozitivně a cení si příležitosti, jakou dostal, i možosti, jak se mezi elitou a navíc v takto bedlivě sledovaném klubu uvedl.

Nyní se čtyřiačtyřicetiletý kouč rozhodl vydat zase jiným směrem, když sice zůstává u mužské kategorie, avšak jeho kroky směřují o dvě patra níž, kde se ujal jako hlavní trenér druholigové Opavy. A s ní už oslavil první velké vítězství, když v úterý Slezan triumfoval na úvod přípravy v Přerově 5:3. Pro Janečka chutnalo o to sladčeji, že přemohl svého někdejšího kouče Kamila Přecechtěla!

* S jakými pocity se můžete za působením ve Spartě ohlédnout?
„Jednoduše: obrovská zkušenost. Pro mě to byla první a doufám, že ne poslední šance na úrovni extraligového hokeje. Přišel jsem do organizace, která patří mezi nejlepší v republice. Ačkoliv se Spartě letos nedařilo, tak jsem přesvědčen, že je a vždy bude obrovský pojem v českém sportu, nejen v hokeji. Přišel jsem v době, kdy se týmu nevedlo, a musím říct, že v prvopočátku panovala z mé strany obrovská spokojenost. Otočili jsme bilanci a po úvodní porážce v Plzni jsme poté pětkrát v řadě vyhráli. Dostal jsem navíc obrovský prostor od pana Výborného, který mi dal důvěru a jemuž jsme s Jardou Nedvědem pomáhali. Vedli jsme tréninky, dostali jsme možnost realizace i v samotné přípravě na utkání, v proslovech, video přípravách a koučinku na střídačce. Z mé strany panovalo obrovské nadšení a měl jsem v tu chvíli pocit, že jsem v sedmém nebi! Tuto práci totiž miluju a dostal jsem takzvaný dárek shora.“
* Vydrželo vám toto nadšení až do konce?
„Série se pak nešťastnými zápasy otočila. Třikrát za sebou jsme v posledních vteřinách dostávali góly a v prodloužení jsme pak prohráli, jako třeba s Kometou Brno. Vedli jsme, pak nám šest vteřin před koncem srovnali a při prvním střídání nám Nečas utekl a rozhodl. Na hráče padla deka a pan Výborný měl pocit, že s tím musí něco dělat. Doporučil vedení doplnit tým o zkušeného kouče Radima Rulíka a v tu chvíli moje role byla úplně někde jinde. Zase jsem skočil do pozice úplného asistenta, který připravuje servis informací pro hlavní trenéry. Takže se střídal pocit obrovského štěstí se smutnějším obdobím a pak takovým dojetím sezóny.“
* Jak vám byla tato pozice příjemná?
„Trošku jsem se v tom hledal, hlavně v počátku. Byli jsme čtyři na střídačce a měli jsme nejširší realizační tým v extralize. Než si to sedlo a našli jsme si svoje pozice, tak jsem měl prvních čtrnáct dní pocit, že jsem tam trošku zbytečný... Byl jsem i méně šťastný a bylo to pro mě hrozně těžké období. Bez rodiny a daleko pryč. Sice ve svém vysněném hokeji, ale pracovní vytížení nebylo takové. Pak jsme si své pozice našli, přišla olympijská přestávka, potrénovali jsme, absolvovali i soustředění v Kataru, vše bylo fakt na úrovni. Dostali jsme se do předkola, což jsme si předsevzali, když už sezóna byla zpackaná.“
* Co vám tato sezóna v sumáři dala?
„Byla pro mě čest pracovat s takovými trenérskými osobnostmi, jakými jsou pan Výborný i pan Rulík. Bohužel jsme ale narazili na rozjetý Liberec a musím přiznat, že jsme na něj neměli. Oni byli velice dobře připraveni a přál jsem jim pak, aby šli ještě dál. Liberec nás přejel a pro Spartu sezóna skončila. Ještě jsme pokračovali a trénovali, bylo to už ale jen dojetí sezóny, abychom dodrželi smlouvy, hráči byli na ledě a neměli příliš dlouhé volno. K tomu se přidaly články v novinách a reportáže v televizi. Museli jsme sledovat soupeře, jak hrají, koukat na přenosy a bylo to pro nás občas frustrující. Dneska už se tomu člověk pousměje, v tu chvíli mu to ale příjemné nebylo. Možná to měl být způsob trestu ze strany vedení, samozřejmě si slibovalo víc a investovalo do posil spoustu peněz. Byli jsme z toho všichni špatní, znechucení, ale přijali jsme to. Jak se říká, co vás nezabije, to vás posílí a máme zkušenost i z takového konce sezóny.“
* Předpokládal jste, že už ve Spartě nebudete pokračovat, nebo jste v sobě držel naději?
„Nikdo se s námi o další sezóně dlouho nebavil. My jsme samozřejmě tušili, že budou chtít šéfové i kvůli sponzorům a fanouškům udělat rázný řez, takže jsme tušili, že se nás další bytí Sparty týkat nebude. Stále jsem ale v koutku duše doufal, i když jsem pak už musel začít přemýšlet a po očku hledat i jinde, protože bych byl nerad bez práce. Kdybych totiž neměl možnost pracovat jako trenér, byl bych v životě hodně nešťastný. Mám pocit, že je to mé velké poslání. Hned po konci sezóny jsme to tedy nevěděli, ale postupně jsme začali tušit, že Sparta půjde jinou cestou.“
* Kdy padlo to definitivní rozhodnutí, stalo se tak až těsně před podpisem s Uwe Kruppem?
„Ne. My jsme končili začátkem dubna, sešel se s námi Michal Broš, s každým zvlášť projednával, co dál, a sám jsem se ho na rovinu zeptal, smlouvu jsem měl totiž do konce dubna. Chtěl jsem vědět, co a jak bude, přišly mi totiž nějaké nabídky, tak jestli je mohu řešit a jestli se mnou někdo počítá, nebo ne. Jak mi sdělil, že dojde ke změně, panovalo z mé strany zklamání. Chtěl jsem sobě i dalším lidem dokázat, že mám i na takový hokej. To je ale život a vzal jsem to jako férové jednání. Já ovšem strašně věřím své práci a doufám, že se ještě vrátím vysoko do českého hokeje.“
* Jakou stopu jste tedy zanechal v extralize?
„Já doufám, že dobrou. (pousměje se) Myslím si, že jsem odvedl velký kus práce. Musím pyšně říct, že na mou práci zněla pochvala, a doufám, že to nebyla jen zdvořilostní fráze od trenérů, manažerů i předsedy klubu pana Břízy, když mi sděloval, že se chtějí vydat jinou cestou. Snažil jsem se být pro celý tým strašně potřebný a myslím si, že se mi to povedlo. S mnoha hráči jsem se snažil pracovat individuálně a pomáhat jim v jejich výkonu. Jsem pyšný na to, co jsem ve Spartě odvedl.“
* Přinesl jste třeba i nějaké nové prvky?
„To bych ani tak neřekl. Co se týče odbornosti, tak je Sparta hodně vepředu, i díky velikosti klubu má výborné podmínky. Celkově mají trenéři na nejvyšší úrovni moderní názory, takže jsem úplně nevnesl nové prvky, ale zapadl jsem. Když jsem přišel, měl jsem dvakrát řeč k týmu, o niž mě požádal pan Výborný, když měli kluci hlavy dole a bylo potřeba jim vysvětlit některé věci. To se mi povedlo. Sparta totiž není úplně oblíbený klub mezi soupeři a fanoušky. Bojuje tak s mnoha okolnostmi kolem a má to po psychické stránce hodně těžké.“
* Nyní jste se upsal Opavě. Věříte, že vaše cesta zpátky do extraligy povede právě přes druhou ligu?
„Chtěl jsem zůstat u dospělého hokeje. Co se týče mládeže, dostal jsem hodně velice zajímavých nabídek. Jak jsme docela dlouho nevěděli, že nebudeme pokračovat ve Spartě, tak řada klubů už měla o nových trenérech rozhodnuto a nebylo úplně jednoduché hledat. Ve WSM lize nebylo nic zajímavého pro mě z pohledu vize budoucnosti a Opava přišla s nabídkou slušných podmínek, férovosti i projektu, aby se opavský hokej zvedl. Prostě koncepční práce. V první fázi by se měl stabilizovat ‚A'-tým a do budoucna by chtěl výš. Nepovedly se jim minulé sezóny, ta nedávná byla úplně nejhorší, kdy skončili poslední.“
* Jaká bude vaše role v tomto projektu?
„Naše dohoda s jednateli je taková, že si budu moci na úrovni sportovního manažera skládat tým, což je pro mě strašně zajímavé, ačkoliv jsme se dohodli, že budeme v první fázi stavět na opavských odchovancích a jen drobně doplňovat. Poté se ale bude skládat tým na mou zodpovědnost, to je pro mě strašně zajímavé. Podobnou cestou šel i Karel Mlejnek, který dělal dva roky v Liberci asistenta u pana Pešána a teď je v Sokolově. Jsme domluveni, že si budeme volat a jsem zvědav, jak se s touto rolí popereme.“ (úsměv)
* Jste připraven přeorientovat se víceméně na amatérskou soutěž?
„Myslím si, že to není krok zpátky. V extralize jsem se uvedl, na nějaké úrovni jsem pracoval s mládeží, takže pokud odvedu dva tři roky koncepční práci v Opavě, tak si nemyslím, že by na mě někdo zapomněl. Neberu to opravdu jako žádnou přestupní stanici a chci dodržet to, na čem jsme se s vedením dohodli. A pracovitý trenér, co má výsledky, je vždy vyhledávaný. Musí se ale samozřejmě i dařit. Věřím, že si mě pak někdo všimne. V životopise pak mimo jiné uvidí Spartu Praha i výchovu Pastrňáka od páté třídy až do dorostu, a pokud bude chtít pracovitého člověka s moderními názory, tak po mně sáhne. Já si v těchto věcech strašně věřím a beru to jen jako součást cesty. Asi to tak mělo být, a třeba to stejné budu za dva tři roky říkat v jiném klubu.“
* Jste si ale vědom, že budete muset jít i se svými nároky na hráče dolů?
„Ano, úroveň hokeje bude jiná. Jsme klasický druholigový klub, hráči chodí do práce a fungují jako poloprofesionálové, takže trénujeme jen odpoledne. Musel jsem si tedy opravdu srovnat v hlavě, s kým mám tu čest. Začali jsme ale pracovat už ve středu třetího května a chodí nás na tréninky šestnáct osmnáct. Kluci chodí zadarmo, mají nachystané smlouvy až od konce července, kdy půjdeme na led. Musím říct, že vstávají brzy ráno do práce a pro klub pracují dobrovolně až po práci, ale při jejich úsilí před nimi musím smeknout klobouk. Měl jsem přesně z tohoto strach, ale o to srdečnější je jejich reakce. Vím, že přijde milion problémů a úroveň bude nižší, je to pro mě ale velká výzva. Chce to obrovský cit, abych trefil tu správnou míru zátěže, protože je to pro ně jen součást osobního života. Pokud to zvládnu, tak jsem se jako trenér opět ohromně posunul a může mě to i lidsky posunout.“
* Umíte se vžít do jejich pozice?
„Byl jsem vždy velice pracovitý hráč, nedovedu si ale představit, že bych to dělal takto po práci. Mám pocit, že bych do toho ani nešel. Mám před nimi velký respekt a jsem z toho unesený.
* Hokejem žijete. Umíte a potřebujete si od něj někdy odpočinout?
„Ano, potřebuju, hodně potřebuju. Po sezóně jsem vždy zralý na dva měsíce v Karibiku, nicméně až letos jsem byl poprvé s rodinou na posezónní dovolené a užili jsme si to. Už jsem ale měl domluvenou novou práci a já jsem člověk, který sice leží u vody, už si ale zapisuje poznatky. Sice jsem přítomný rodině, ale derou se mi do hlavy myšlenky a žiju prací. Nevím, jestli umím úplně odpočívat, a vím, že bych se měl krotit, řada zkušených trenérů mi říká, že bych měl umět vypnout, protože tady hrozí vyhoření, ale zatím mám strašně moc energie a elánu do nové práce, těším se na ni a ohromně mě naplňuje. Doufám, že mě to nikdy nepřestane bavit, nejde tuto práci dělat jen napůl, byl by to první krok, abych byl neúspěšný.“

Total Comments

  • zlechov
  • supersektor
  • koselec n h
  • Interforst
  • pvecko
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

JAK VÁM SE BĚHEM LÉTA LÍBÍ V PROSTĚJOVSKÝCH RESTAURACÍCH?

Fotbalový sumář
Volejbalová horečka
Prostějovská basketmánie
Ceník inzerce
Hokejový servis
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2016 jak sel cas banner
2016 stiny minulosti banner

2018 tv pohoda banner

Barometr

Sportu dveře dokořán!

Minulý čtvrtek dopoledne bylo i za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy a dalších politických i sportovních celebrit slavnostně otevřeno Národní sportovní centrum v Prostějově. Krásnou halou za 130 milionů korun od státu se město může právem pyšnit.

Káže vodu, pije víno!

Další skandál se valí na hnutí Změna pro Prostějov. Tentokrát se provalil malér na zastupitelku Hanu Naiclerovou. Tato žena porušila stavební zákon, když zakoupený dům v Čehovicích měla dle povolení rekonstruovat, známá kazatelka morálky ho však rovnou zbourala. Hrozí jí až 500 000 korun pokuty!

Total Comments

Osobnost týdne

Aneta Langerová
Zpěvačka, hudebnice a vítězka soutěže Česko hledá SuperStar z roku 2004 svým vystoupením na náměstí T. G. Masaryka uzavřela letošní Hanácké slavnosti v Prostějově. Koncert populární zpěvačky rozezpíval celé centrum a byl vydařenou tečkou za letošními hody.

aneta

Total Comments

Číslo týdne

 1769
VPodle nejnovější statistiky Úřadu práce je nyní právě tolik obyvatel Prostějovska ve věku od 18 do 64 let bez zaměstnání. Je to o tři klienty více než předchozí měsíc, ale i tak patří náš region k těm s absolutně nejnižší nezaměstnaností.

Total Comments

Výrok týdne

„DIEGO NENÍ ŽÁDNÝ BUZERANT A TOMU PEDOFILOVI SE BRÁNIL!“

Ladislav Lakatoš svérázné brání šestnáctiletého syna, kterého měl údajně obtěžovat sedmašedesátiletý Josef S.

Total Comments