Dobrý podvečer, dnes je úterý 15.10.2019
svátek slaví Tereza,
zítra Havel
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

V minulém vydání Večerníku jsme přinesli rozhovor s kondiční trenérkou VK Prostějov Solange Soares týkající se volejbalových záležitostí. O fanoušky velmi oblíbené Soli se však ví, že už dlouhé roky žije také jedním sociálním projektem fungujícím v rodné Brazílii. A právě tomuto tématu věnujeme dnešní druhou část interview.

* Můžete přiblížit, jaký projekt to vlastně je a čemu se věnuje?
„Jde o Dětský dům, což ale není úplně výstižný název, neboť to vlastně je obrovský areál, celý komplex složený z mnoha částí. Poblíž mého rodného města Belo Horizonte jsme začínali před nějakými dvaceti lety přebudováním farmy mého otce, načež se areál díky nákupům okolních pozemků postupně zvětšoval a rostl až do současné rozsáhlé podoby. Bereme k nám většinou opuštěné děti z ulice včetně třeba odložených miminek, které někdy najdeme dokonce v popelnici. Nebo se ujmeme dětí, které jejich rodiče bijí, špatně se o ně starají, případně se jich chtějí zbavit. Tím pádem máme u nás děti různého věku, od zmíněných kojenců po mládežníky do osmnácti let. Kapacita je necelých dvě stě dětí, o něž se samozřejmě staráme se vším všudy. Což především znamená, aby jim absolutně nic nechybělo včetně školní docházky a cítily se u nás opravdu jako doma.“
* Jak složité je v Brazílii takový projekt ufinancovat?
„Samozřejmě to není vůbec lehké, ale pomáhají nám stabilní sponzoři, kteří v posledních letech věnují poměrně dost prostředků. Částečně vše dál financujeme my – to znamená naše rodina a dalších pět rodin – ale bez té pomoci od sponzorů by všechno bylo mnohem těžší. Zdaleka přitom nejde jen o peníze, oni nám dávají i jídlo, oblečení a spoustu dalších potřebných věcí. Hrozně nám přitom pomohlo, že svou podporu před několika roky znásobili. Viděli totiž, že všechno funguje a opravdu to jde. V minulosti jsme však řešili i krizi, kdy fakt nebyly peníze, a nevěděli jsme, jak dál. Naštěstí se tohle nejtěžší období povedlo překonat, když největší motivací se asi stala představa, co by si počaly všechny naše děti. Takže jsme své vlastní peníze sypali do projektu nadále a později se výraznějším způsobem zapojili zmínění sponzoři.“
* Máte představu, kolika mladým už váš Dětský domov pomohl?
„Ano, za celých dvacet let dohromady šlo o více než osmdesát tisíc dětí. Za ohromný úspěch navíc považuju, že z tohoto velkého počtu se dostalo okolo dvaceti tisíc mladých na vysoké školy. V zemi, kde žije dvě stě padesát miliónů lidí, se to nemusí zdát někomu moc, spíš jako kapka v moři. Za současných brazilských podmínek to však já osobně beru naopak jako obrovský úspěch, zvlášť když se trvale obejdeme bez státních peněz. Dobře totiž víme, že pokud by se do toho zapojil stát, stala by se ze všeho politická záležitost využívaná hlavně pro něčí zviditelnění a mající úplně jiné cíle.“
* Jaké uplatnění v dalším životě mají děti z vašeho Domova?
„Zmínění vysokoškoláci i někteří další chodí pracovat do firem našich sponzorů, čímž funguje oboustranná provázanost. Máme i doktory, architekty nebo právníky, kteří jako malí neměli v podstatě žádnou životní perspektivu, a nám se povedlo jim dát šanci o ni bojovat. Obecně se snažíme děti připravit v rámci možností co nejlépe na dospělý život. A jsem skutečně šťastná, že se nám to do takové míry daří. Každý zachráněný i správně nasměrovaný život znamená ohromnou radost. Některé děti se k nám pak v dospělosti vrací pracovat, což je taky super. Tím víc fungujeme jako jedna velká rodina.“
* Včetně všech zaměstnanců?
„Přesně tak. Zaměstnáváme převážně starší lidi, kteří už jinde nesehnali práci a přitom jsou šikovní, chtějí dělat. V Brazílii jsou důchody strašně nízké, často vystačí sotva na léky. Takže u nás si senioři slušně přivydělají a ještě máme všichni společně dobrý pocit, že pomáháme potřebným dětem. Někteří zaměstnanci – důchodci, co už nikoho jiného nemají, dokonce bydlí a žijí přímo v areálu Domova, kde děti můžou učit své profesi. Nebo mladí lékaři, kteří u nás vyrostli, se vrací jako dobrovolníci, aby se starali o ty nejmenší. Jak říkám: jsme jedna velká rodina. A pevně věřím, že navždy zůstaneme. V projektu chceme stále pokračovat a v ideálním případě jej nikdy neukončit. Pomáhat určitě bude pořád komu.“

Total Comments

  • GJW
  • Jaro pojištění
  • Ski půjčovna
  • ME korfbal
  • Dyne
  • Sad Smržice
  • Hokej Florýk
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

JAK VÁM SE LÍBÍ RESTAURACI U CÍSAŘSKÉ CESTY?

Fotbalový sumář
Volejbalová horečka
Prostějovská basketmánie
Hokejový servis
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2016 jak sel cas banner
2016 stiny minulosti banner

2018 tv pohoda banner

Barometr

Makají jako o život.

Celkovou uzavírku Plumlovské a Blahoslavovy ulice pochopitelně provázejí výrazné dopravní komplikace v centru Prostějova, ovšem stavební dělníci pokračují ve frézování staré vozovky a pokládce nového asfaltového koberce ve zrychleném tempu. Takže nám řidičům nezbývá než to ještě jeden týden vydržet!


Bydlení na „Sušilce“ nezlevní.

Poté, co Večerník v přechozích vydáních popsal a zveřejnil skutečnosti o naprosto nevyhovujících bytech v nově postaveném domě v Sušilově ulici, navíc za nehorázné nájemné až 11 tisíc korun, jsme čekali vstřícný krok prostějovských radních. Ti ale novým nájemníkům mírnější podmínky nenabídnou...


Total Comments

Osobnost týdne

VÁCLAV HUDEČEK
41 hudecek
Stálice českého koncertního umění a fenomenální houslový virtuos potěšil svým sobotním představením na zámku v Konici především fajnšmekry vážné hudby.

Total Comments

Číslo týdne

 1 426
Přesně tolik lidí je nyní aktuálně na Prostějovsku v registru nezaměstnaných. Je to o pětatřicet lidí méně než na konci předchozího měsíce, což znamená, že podíl nezaměstnaných se ve zdejším regionu stále drží pod dvěma procenty.


Total Comments

Výrok týdne

„MAJÍ ŠTĚSTÍ, ŽE JSEM TAM NEBYL. OKAMŽITĚ BYCH CELOU SLAVNOU KOMISI ROZPUSTIL!“

Primátor Prostějova František Jura nechápe, jak speciální komise mohla vybrat tak hnusný „pomník“ E. Husserla

Total Comments