Dobrý večer, dnes je pondělí 24.2.2020
svátek slaví Matěj,
zítra Liliana
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

 Pomáhá zvířatům, kterým poskytuje útočiště a azyl, a to po dlouhých patnáct let. Drahoš Kňourek (na snímku) a záchranná stanice pro zvířata v nouzi už je trvale v mapě všech, kterým příroda není lhostejná. Stanice pořádá také exkurze pro školy a osvětové programy, spolupracuje i s ochránci přírody, pod které útočiště v Němčicích nad Hanou spadá. Ročně se v něm vyskytne kolem tří stovek zvířat, často jde o ptáky, zejména poštolky, azyl ale čas od času najdou i srnky, dokonce také bobr. Zkušeností se záchranou poraněných tvorů má ředitel němčické stanice nepřeberně, stejně tak ale i s neochotou a nevědomostí lidí, z nichž někteří chtějí pomáhat až moc, a to i ve chvíli, kdy pomoc není úplně na místě. Nejen o tomto nešvaru se až nezvykle upřímně a takříkajíc polopatě rozpovídal v následujícím rozhovoru.




* S čím nejčastěji se lidé ve volné přírodě setkávají, s jakými zvířaty v nouzi?
„Klasika už pomalu není, protože všechno se nějak vymyká normálnosti. Všechno se nějak posouvá. A teď mě lidé bombardují, ani se mi to nechce věřit, mláďaty. Zajíci.“
* V říjnu?
„Už minulý rok jsem pár případů zaznamenal. Buďto si toho lidé více všímají, nebo tomu nerozumím. Zajímavé je, že to lidé řeší intenzivně. Překvapuje mě na tom ale, že když mi volají, tak mě asi najdou někde na internetu. Tam už je dnes tolik informací, i když některých kravských. Odborníků je přece strašně moc, asi tak deset milionů. (úsměv) Lidé ale i tak volají denně, že mají na zahradě ježka – 200 gramů, 160 gramů, že je tam už tak dva měsíce. Odpovídám jim, ať jsou rádi. Jenže oni, že je malý. A já zase, že vyroste, vždyť do zimy jsou ještě skoro dva měsíce.“
* Jak často se s tím setkáváte?
„Průměrně jsou to tak tři telefonáty za den, tedy dvě desítky týdně. Někdy více. Je to i jakousi změnou lidského bytí. Občané totiž volají také v noci, kdy se vrací z procházek se psem. No a samozřejmě puštěný pes někde v parku čenichá, čenichá a vyčenichá ježka. A řve. Takže pokud je člověk odvážlivec, ježka podlachmá a volá, že se našlo zraněné zvíře nebo ježčí mládě. Stěžují si i lidé, kteří mají ježky na zahradě. Protože pes jim tam pak štěká kvůli nim a je to otravuje. Takže se ho chtějí zbavit. Já jim vysvětluji, jak se jim dá udělat koutek, jak by se mohl přikrmovat, ale ne, oni ho je tam prostě nechtějí.“
* Zajímavý problém...
„No ale co teď s tím. Na internetu už paní psala, že mají problém v Čechách, kde nechtějí brát ježky. A lidem je to těžké vysvětlovat. V dnešní době nechce mít nikdo doma žádné zvíře, všechno jim vadí, jako například netopýři na půdě nebo užovka ve sklepě. Oni by se tak chtěli dívat na zvířata maximálně v televizi nebo někde v zoo. Ale aby měli na zahradě něco živého, na půdě něco nebo ve sklepě, to už ne. To by byla ´tragédie´... Já už jsem na lidi možná někdy nepěkný a hrubý. Nebo jim prostě řeknu, ať otevřou dveře a ta zvířata, co jim tak vadí, zase vylezou.“
* Zdá se, že už vás to zdržuje?
„Nejen zdržuje, ale i štve. Protože stále dokola omílat něco takového, jako když někdo volá a oznámí, že bude kácet strom a v jeho dutině jsou netopýři. Už prostě říkám, že až odletí, tak pak ať ten strom pokácí. A buďte rádi, že máte na zahradě netopýry, protože vám tam žerou mouchy, komáry a jiný hmyz. Lidé si právě neuvědomují, že všechny staré stromy jsou užitečné tím, že mají dutiny. A když to tedy opravdu neohrožuje na životě, tak nevím, proč to musí kácet.“
* Když byste to tedy měl vyčíslit: třeba u linky bezpečí se řeší, že jsou hovory nesmyslné nebo škodolibé, tak jakou část zabírají právě takové sem do stanice?
„V posledních dvou letech jsou zhruba tři čtvrtiny zbytečné. Lidé řeší i to, co by neměli nebo nemuseli.“
* Je to neznalost, či spíše hloupost? Nebo kombinace obojího?
„Je to mezi hloupostí a neznalostí. A prostě nevědomost. Lidé se o to sice chtějí zajímat, neznají ale do hloubky život zvířat. Je to problém i v pohádkách, kde se polidšťují zvířata. Mluví to tam, dělá to věci jako lidi a v dětech i dospělých pak často zůstane dojem, že se tak zvířata skutečně chovají. Že třeba ptákům je v zimě zima. Tak musím vysvětlovat lidem, že ptáci mají peří. Že přeci dříve byly péřové duchny, protože peří je perfektní izolací. Problém je, když je ten pták promočený. To samé když se třeba dívám na zprávy na Nově, když na konci jsou třeba koně od bláta a hovoří se o tom, jak trpí. To je ale třeba o něčem jiném. Kůň v přírodě i další zvířata dělají i to, že na sebe nanesou vrstvu bláta, která zabraňuje tomu, aby promokali. Při slotě to pak z nich sjede. Takže ono to vypadá hrozně, ale zase tak hrozné to není. Důležité je, aby zvíře mělo dost krmení a vody.“
* A posunuje se tedy nějak uvažování lidé ve vztahu k přírodě?
„Ano, ale bohužel negativně.“
* Kde k tomu vidíte důvody?
„Je to i o politice. Nedávno jsem četl, že vláda chce dát miliony korun na vysazení deseti milionů stromů. Každý Čech prostě musí vysadit strom. Kdyby spíše vyhlásili zachraňování, nekácení stromů. Kdyby to spíš obrátili. Pořád se kácí, když se podíváte kolem, všude to tak je. A odůvodnění? Strom je moc starý. Důležité je, že neumíme s přírodou fungovat. Přerušilo se to.“
* My jsme trochu odbočili od těch podzimních problémů se zvířaty ve volné přírodě. Jsou tedy například takoví tažní ptáci častěji pacienty vaší stanice?
„Oni už ani moc netáhnou. (smích) Oteplilo se tady, takže ornitologové zjišťují, že někteří ptáci už ani neodlétají. Takže klima se asi opravdu mění.“
* A ptáci obecně?
„Víte, často si umíme jen stěžovat. Třeba mám syna vinaře a ten má problém se špačky. V celé Evropě to tak není, mají vinice zasíťované. Jen tady do toho vinařství nejdou, že je to moc drahé nebo co. Ale když pojedete do Německa, do Rakouska, do Itálie, všechno je zasíťované.“
* Takže ve vztahu ke zvířatům je podle vás hlavně problém v hlavách?
„Je to všechno o hlavách lidí. Třeba sem chodí školy a to je někdy utrpení...“
* V jakém smyslu?
„Přijde sem třicet dětí. A když s nimi mluvím, tak zjistím, že třeba dvě tři o tom něco ví. A to většinou díky tomu, že mají otce nebo dědu rybáře či myslivce. Zbytek ale netuší. A nejhorší na tom je, že ani učitelé netuší. A to je potom tristní, když já něco vykládám, ptám se jich potom a děti neví, tak se dívají na paní učitelku. A když vidím, jak jí rudnou uši, taky neví, tak to zachraňuji tak, že paní učitelka ví a řeknu to za ni. Je to trochu absurdní, ale už to bohužel není nic neobvyklého. Stalo se mi třeba, že jsem tu měl kozla s kozou, u které byly děti se třemi učitelkami. Jedna za mnou přišla a ptá se: ‚Pane Kňourek, je mi to takové trapné. Ale je to kozel nebo koza?' Ptala se mě na kozla... To už je dost blbý. Toto jsou věci, se kterými se setkávám docela často.“
* Vraťme se ale ještě ke zvířatům.
„Moc tažných ptáků se k xnám už opravdu nedostává. V okolí je taky málo zvěře. I když teď se sem stahuje docela srnčí, ale místní myslivci se s tím umí vypořádat tak, že nikdo nepotřebuje záchrannou stanici... U Prostějova je to tak, že stále častěji se přímo ve městě vyskytují malí zajíci. Co je jinak takový evergreen, to jsou prostějovské labutě. Denně mám telefonáty od různých pozorovatelek. Někdy z toho snad udělám paměti. Je to totiž úsměvné, až tragikomické. Ozvala se mi třeba jedna paní, že labutí mládě je pomalejší, takové mimo, zaostává za ostatními a musí ho pak zachraňovat na přechodu před auty, poté však na ni zaútočí labuť stačí. A že nám zjistí číslo kroužku, jestli s tím něco neuděláme... Nebo to bylo, že jedna z labutí měla mít zlomené křídlo. Řekl jsem, že až pojedu do Prostějova, tak se na to podívám. Jenže byli akční, volali městskou i státní policii, kteří ji nechali na Irisu. Já tam přijel a zjistil jsem, že jí to špatně roste. Svého času jsem ale zažil i kauzu ohledně labutě na Podhradském rybníku. Dokonce se tehdy do toho zapojili i Srstka a Kubišová!“
* S labutěmi se přes zimu často řeší, zda přimrznou, nebo ne. Jak to tedy s nimi je? Kdy je lepší se starat, kdy jde naopak o zbytečnost?
„Základní pravidlo je, že zdravá labuť nepřimrzne. Navíc při našich posledních zimách není vůbec důvod něco takového řešit. I když zamrzne, stejně nenapadne velká vrstva sněhu. Tam jde o kombinaci ledu a vysoké vrstvy sněhu. V takovém případě by se nedostala ke krmení, tím by byla zesláblá a potom by byl problém. Když někdo volá kvůli přimrzlé labuti, tak většinou se ptáci kvůli predátorům zdržují uprostřed vodní hladiny. Hlavně říkám, hoďte po ní třeba kouli sněhu nebo něco, zkuste ji vyplašit, zda se zvedne, nebo ne. Hlavně tam nelezte. U labutí pak platí taky to, že se živí třeba potravou z vodních řas. Mnohde jsou ale vody jedovaté a tak se pasou na polích. Takže někdy, když se pasou na řepce, bývají takové malátné, přiotrávené. To už naštěstí není, zemědělci používají trochu jinou řepku. Ale zase lidé jsou extrémně všímaví, takže jezdí autobusem do práce a volají, že vidí ráno i večer stejnou labuť na poli. Musím tedy vysvětlovat, že labutě se živí ráno a přes den nic nedělají. A jinak zažívají v klídku, v pohodě. Takže labuť nemá důvod se zvedat, když je nažraná a nic ji neohrožuje.“
* Jak to vlastně funguje v záchranné stanici? Jaký je zde servis pro zvířata?
„Dostanou přístřešek, vodu, krmení, zvířata ošetříme. Bohužel nemám kapacitu na nějaké vzorky. Třeba ve Vlašimi je veterinární ordinace s placeným doktorem. To jsou ale střední Čechy, ne Němčice někde v Olomouckém kraji.“ (pousměje se)

DRAHOŠ KŇOUREK

* narodil se 18. listopadu 1953 v Brně
* zemědělec, ekolog, ředitel záchranné stanice pro zvířata v nouzi v Němčicích nad Hanou
* dětství a mládí trávil v Brně
* studoval veterinářství v Kroměříži, vystudoval obor chovatel–pěstitel ve Vyškově, ve studiích pokračoval nástavbou
* po vojně působil krátce v Armádě České republiky
* většinu svého profesního života se ale pohyboval kolem chovu a péče o zvířata
* pracoval jako zootechnik, dále jako vedoucí živočišné skupiny ve firmě Bioveta
* patnáct let působí v záchranné stanici pro zvířata v Němčicích nad Hanou
* mezi jeho záliby patří právě práce se zvířaty, dále zemědělství
* je ženatý, má čtyři děti
zajímavost: záchranná stanice v Němčicích nad Hanou pod jeho vedením pokrývá širokou oblast, lidé tam mohou poraněná zvířata vozit ze širokého okolí včetně Vyškovska nebo jihu Olomoucka

Total Comments

  • Infos
  • Ples Jevíčko
  • Basic
  • Interforst
  • Kendrion
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

JAK VÁM SE LÍBÍ V ZAHRANIČNÍCH RESTAURACÍCH?

2020 plesy
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2019 tv pohoda banner

 

Barometr

Památky lákají.

V Olomouckém kraji vloni došlo k nejrychlejšímu nárůstu počtu turistů v rámci celého Česka. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu. Návštěvnost narostla téměř o devět procent a více lidí zde také přenocovalo. V regionu se vloni ubytovalo přes tři čtvrtě miliónu hostů.

Sabine páchala škody.

Černé předpovědi se vyplnily a orkán s dívčím jménem způsobil výrazné škody i v regionu. Strhával střechy, vyvracel stromy a ničil také elektrická vedení. Škody sčítá i prostějovský magistrát, kvůli dalším škodám byl nucen dokonce na dva dny uzavřít Městský hřbitov.

Total Comments

Osobnost týdne

ZDENĚK IZER
06 pawlovska
Známý bavič a imitátor tentokrát rozechvěl bránice divákům při svém nedělním představení v němčickém kině Oko, u něhož nechyběl ani Večerník

Total Comments

Číslo týdne

1 708


Jde o varování? Také na Prostějovsku se výrazným způsobem zvýšila nezaměstnanost, a to o čtrnáct procent. Aktuálně je na prostějovském „pracáku“ registrováno přes sedmnáct stovek lidí bez práce.

Total Comments

Výrok týdne

„LIDÉ SI NA MĚ UKAZUJÍ PRSTEM“

Redakci se ozval svědek bedihošťského případu skorovraždy. Nešťastný muž J. C. si postěžoval nad chováním spoluobčanů. Někteří jej prý viní ze spoluúčasti...

Total Comments