Příjemnou noc, dnes je neděle 25.10.2020
svátek slaví Beáta,
zítra Erik
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

Diváci aktéry pohybujících se na prknech, co znamenají svět, často až milují. Jejich snahu kvitují například i na přehlídkách amatérských divadel. A prostějovské Divadlo Point si už za dobu své existence vybudovalo solidní jméno, k tomu může spoléhat na nové, kvalitní zázemí. Patnáctiny si tak prostějovský soubor svázaný zejména s Gymnáziem Jiřího Wolkera připomíná v nejlepší formě. A snad i proto se v nedávné době divadlo dočkalo ocenění ze strany města, konkrétně za přínos v oblasti kultury. Magistrát tímto uznáním vyzdvihl nejen divadelní činnost, ale i lektorskou činnost na filmových táborech, pořádání majálesů, divadelních přehlídek a festivalů a podobně. Pokud by to šlo, určitě by „poinťáci“ brali i nafukovací hlediště – to totiž často při představeních nestačí, zájem je příliš velký. Během patnácti let logicky prošla celá řada herců a zatímco už mnohé na jejich představeních neuvidíme, nebo zřídkakdy, Vítězslav Lužný (na snímku) patří k jeho stálicím. Byl u zrodu Pointu a dodnes ztvárňuje některé role, naposledy například v titulu s názvem Když se zhasne. Dnes tedy pokračujeme druhým dílem našeho seriálu rozhovorů s laureáty Cen města Prostějova za rok 2019.

 

* Co vás přivedlo k divadelnictví? Měl jste už jako „malý“ chuť zkusit někde hrát?
„Moji rodiče, kteří byli a jsou vůdčími osobnostmi Divadla Hanácké obce (DHO), nejstaršího ochotnického divadelního spolku v Prostějově. Ve svých asi pěti letech jsem tam dostal první ‚roli‘ malého čírtěte ve hře Dalskabáty, která se hrála v Městském divadle v Prostějově, a od té doby se to se mnou táhlo. (smích) Následovalo pár dalších rolí v DHO, dramaťáku v prostějovské ZUŠ, představení s uskupením Čistě přírodní produkty a pak hlavně Point.“
* Jak se před 15 lety rodilo právě Divadlo Point? Pamatujete si na to doteď?
„Pamatuji si na to dobře. Přece jen divadlo člověk nezakládá tak často, aby na to zapomněl. (úsměv) Bylo to v době, kdy jsme ve spolupráci s Gymnáziem Jiřího Wolkera uváděli muzikál Čajzni škváru, Olivere v Městském divadle, který jsme napsali společně s Alešem Procházkou a Mirkem Ondrou na motivy knihy Charlese Dickense. Oslovil nás tehdejší ředitel gymnázia Michal Šmucr, zdali nechceme společně rozjet ‚stálou‘ divadelní scénu, my jsme samozřejmě chtěli. Byl to v té době sen, o kterém jsme nevěděli, že ho máme.“
* Co vás přesvědčilo, že se na dění v divadle chcete podílet?
„Hlavně to byla celoživotní chuť se divadlu věnovat a lidi, kteří s námi Point rozjížděli. Byli jsme v divadle pořád, zkoušeli jsme novou hru, tou jsme Point chtěli otevřít (J. M. Synge: Studna světců – pozn.red.). Všichni jsme byli z Prostějova a většina studovala střední školu, tak jsme volný čas, kterého tehdy bylo tak nějak víc, věnovali právě divadlu. Z této původní party vydržel z herců už jen Kuba Hyndrich. Ostatní se po střední škole vydali na vysokou školu, většinou pak už na divadlo neměli čas a později se k němu nevrátili. To je bohužel v našem divadle docela standardní. Tím, že je Prostějov středoškolským městem, nám mladí herci odchází na vysoké školy, málokdo z nich se k divadlu vrátí. Ti šikovnější sice jo, ale na profesionální úrovni.“
* Jak Point začínal? Kde zprvu sídlil a co jste chtěli hrát?
„Po hře Studna světců, která byla odlišná od her hraných v posledních letech, jsme uváděli různé komponované večery, říkali jsme jim Kabarety Divadla Point. Dnes podobnou divadelní formu držíme například při Zhasínání či Rozsvěcení světel. Jednalo se tehdy spíše o taková setkání přátel, jelikož v začátcích našeho divadla v prostorách bývalých šicích dílen v Olomoucké ulici jsme ještě neměli tolik příznivců jako dnes. Do divadla chodili zejména naši kamarádi a rodiny. Většinu diváků jsme znali osobně, což se postupně začalo měnit. (pousměje se) Na tom měla ze začátku zásluhu hlavně hra Ostrov pokladů vycházející z improvizovaných scén na motivy známého příběhu R. L. Stevensona. Z improvizací na zkouškách vznikl scénář a následně herci i diváky oblíbená hra. Podobný způsob vzniku představení jsme použili například ještě u Baskervillské bestie, jež bude mít v příští sezóně po šesti letech derniéru.“
* Divadlo má za sebou řadu her, která je podle vás nejúspěšnější?
„Point má za dobu své existence na kontě asi třicet titulů, což je na amatérský soubor neuvěřitelné číslo. Nejúspěšnější byla bezesporu hra Testosteron, měla bezmála stovku repríz a bodovala i na celostátní přehlídce amatérských divadel Jiráskův Hronov. Další, co se týče počtu repríz, je Baskervilská bestie. Co se týče ocenění z divadelních přehlídek, tak zabodoval Nahý Wolker, Ostrov pokladů, Maturanti nebo Druhý výstřel.“
* Sám jste ztvárnil řadu postav. Je vám některá obzvlášť blízká?
„Každou postavu mám spojenou i s nějakým životním období, takže mi to vzpomínky na ni do jisté míry ovlivňuje. A navíc také s kolegy, s nimiž jsem konkrétní představení hrál. Čili pokud na něco vzpomínám, tak je to spíše konkrétní představení než postava. Z tohoto pohledu nejvíc vzpomínám na v mnoha směrech jedinečný Testosteron. Měli jsme výbornou partu – ano, hráli tam pouze chlapi (smích) – procestovali jsme celou republiku, a i po osobní stránce se toho za dobu, co jsme Testosteron hráli, stalo hodně. Oženil jsem se a narodilo se mi první dítě. To jsou věci zůstávající v paměti do konce života.“
* Některé hry jako právě Testosteron pracují i s trochu ostřejšími výrazy. Je podle vás možné, že může tato skutečnost část diváků odrazovat?
„Myslím, že ve chvíli, kdy jsou sprostá slova použita z opodstatněných důvodů a nejsou ve hře účelově, aby pouze vzbuzovala kontroverzi, tak je všechno v pořádku. Ovšem chápu, když se někdo přes jadrnější slovník nepřenese a odejde, i to se nám párkrát stalo. Ale moje osmdesátiletá babička viděla zrovna Testosteron asi osmkrát a zvala na něj všechny své vrstevnice, takže tak žhavé to zase nebude.“ (smích)
* Jak jste prožíval dobu, kdy jste se museli stěhovat z Olomoucké ulice?
„Bylo to naše rozhodnutí, takže jsem s ním byl smířený. Ten prostor nám už nevyhovoval. Po technické stránce byl ve špatném stavu a my sami jsme cítili, že už nám nemá co dát. Proto jsme se rozhodli pro tento razantní krok. Najednou se vše zklidnilo, měli jsme čas pobavit se o tom, kam by mělo divadlo směřovat. Z kdysi výhradně studentského divadla jsme se za dobu existence Pointu stali stálou divadelní scénou s průměrně pěti představeními měsíčně, což byl ohromný posun.“
* Byla to tehdy velká nejistota?
„V době po odchodu z Olomoucké ulice jsme trochu zpomalili, občasně hráli na zájezdech. Začali jsme zkoušet nová představení a při tom všem jsme věděli, že nějaký prostor, kde představení budeme moci uvést, vždy najdeme. Otázkou byla stálá scéna. Náš nový domov s veškerým zázemím, kam bychom mohli zvát diváky. To byla ta nejistota. Naštěstí netrvala dlouho. Ve chvíli, kdy jsme věděli, že budeme mít k dispozici nové prostory na Husově náměstí, propukla všeobecná euforie a od té doby na této vlně jedeme.“ (úsměv)
* Jaké jsou aktuální plány Pointu a na co se chcete v budoucnu zaměřit?
„V rámci divadla se snažíme prostor doupravit podle našich představ. Postavili jsme vyvýšené jeviště, postupně obměňujeme sedadla v hledišti, máme nově vymalované foyer. Co se týče dramaturgického plánu, tak chceme v následující sezóně pokračovat v reprízování úspěšných představení Miluju svůj mobil a Když se zhasne, rozloučit se s představením Charleyova teta a Baskervillská bestie a nově přidat dvě premiéry. První má předběžně stanovený termín na říjen. O co se jedná, si však nechám zatím pro sebe.“ (úsměv)
* Někteří lidé, ať již působili, nebo působí v Pointu, se stali umělci-profesionály. Vy jste se ale vydal trochu jiným směrem. Neuvažoval jste přesto, že se budete herectvím živit?
„Spousta talentovaných lidí prošla Pointem, nejen herců a muzikantů. Na každého z nich rád vzpomínám a každému z nich přeji, aby se mu dařilo, ale mě samého umělecká profesionální dráha nikdy nelákala. Je to zejména časově náročné povolání, které se obtížně slučuje s rodinným životem, jenž osobně upřednostňuji. Navíc jako profesionální herec si příliš nemůžete vybírat co, kde, kdy a s kým budete hrát. Jako amatérský herec tuto možnost máte a divadlo děláte, jen když chcete. (úsměv) Zodpovídáte se pak už jen svým kolegům a divákům. A to mi vyhovuje.“


VÍTĚZSLAV LUŽNÝ

* narodil se 30. listopadu 1987 v Prostějově
* amatérský divadelní herec, spoluzakladatel Divadla Point
* vystudoval Střední odbornou školu průmyslovou v Prostějově, později vystudoval Vysoké učení technické v Brně a také má titul z Ústavu soudního inženýrství na VUT v Brně
* aktuálně pracuje jako soudní znalec
* v roce 2005 stál u začátků prostějovského Divadla Point, už o rok dříve vznikla hra Čajzni škváru, Olivere, ve které si zahrál
* odmalička se věnuje divadlu a herectví
* v roce 2019 se objevil zatím v poslední hře Pointu s názvem Když se zhasne. Ve hře si zahrál se svou manželkou Lucií, paradoxně ale na jevišti netvořili pár
* letos v červnu se mohl s kolegy radovat z ceny města pro oblast kultury, kterou Divadlo Point získalo
* mezi jeho další záliby patří vysokohorská turistika a cykloturistika
zajímavost: celá nejbližší rodina se věnuje ochotnictví – matka je režisérkou a dramaturgyní Divadla Hanácké obce, otec je příležitostným hercem a technikem, bratr taktéž působí v Divadle Hanácké obce a dcera navštěvuje „dramaťáček“

Total Comments

  • Makový pohřební služba
  • 1

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

Souhlasíte s vládními opatřeními v souvislosti s pandemií koronaviru?

2017 vitejte na svete banner

Speciály Večerníku

2019 tv pohoda banner

 

Barometr

Hřbitov v novém.

Prostějovští radní se vytasili s plánem na příštích šest let, který zahrnuje kompletní rekonstrukci Městského hřbitova v Brněnské ulici. Opravou má projít smuteční síň, cestní síť, vybudovat se mají nové parkovací plochy a radnice hodlá dokoupit nový mobiliář. Pomoci mají samozřejmě evropské fondy.

 

Hrozící povodně.
Po abnormálních srážkách přišlo nebezpečí rozvodnění řek i říček také na Prostějovsku. Vodohospodáři vyhlásili na říčce Hloučele pod přehradou, na Romži ve Stražisku a dalších místech Prostějovska různé povodňové stupně ohrožení. V závěru týdne se situace naštěstí uklidnila.

Nezapomněli na lidi.

Total Comments

Osobnost týdne

Josef SUCHÁNEK

Pečeť tomu definitivně dá až ustavující zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje, ovšem už nyní je více než jisté, že novým hejtmanem bude právě lídr seskupení Pirátů a STAN.

11 stasova

THUAN DINH DUC

 

Total Comments

Číslo týdne

92

Statistika počtu obyvatel Prostějova za první pololetí opět nezní lichotivě. Město přišlo za prvních šest měsíců o dalších dvaadevadesát obyvatel.

33

Total Comments

Výrok týdne

„JE TO NA POVÁŽENOU, SUBDODAVATEL TO ZMASTIL!“

Šéf odboru dopravy prostějovského magistrátu Miroslav Nakládal vysvětlil, proč je z Prostějova do Kojetína tak „daleko“.

Total Comments

-