S fotbalem začínal devětadvacetiletý obránce Jakub Urbanec (na snímku) ve východočeském Převýšově, když ještě hrál Českou fotbalovou ligu. Posledních pět sezón strávil na Žižkově, aktuálně ovšem nastupoval pouze za „B“ tým, takže sáhl po možnosti uplatnění v Prostějově. Na Hané, kde působí poprvé, se uvedl velmi dobře. Proti Jihlavě byl u vyrovnávací branky, která přinesla obrat do nepříznivého průběhu utkání.

 

 * Naskočil jste prakticky do rozjetého vlaku, propracoval se do základní sestavy, jak moc to pro vás bylo obtížné?

„Jednoduchost spočívala v tom, že jsem přišel a hned šel hrát. Nebyl čas se rozkoukávat, to mně určitě pomohlo.“

* Byl jste léta zvyklý na hlavní město, jaký pro vás byl přechod na Hanou?

„Jsem tady na Moravě poprvé, ale líbí se mi tady, jsou tady hodní lidé, takže zatím jsem spokojen. Přišel jsem sem hrát, což se zatím plní, doufám, že to tak bude pokračovat.“

* Proti Jihlavě jste nastoupil na pozici pravého obránce, což pro vás určitě není zrovna typická parketa?

„To je pravda, zatím jsem hrál na kraji zálohy, dnes to bylo poprvé na pravém beku, ale já si nevybírám, je mi to jedno.“

* V posledních dvou zápasech jste byl bezprostředně u dvou velmi důležitých gólů, můžete se k nim vrátit?

„Na Dukle to byla hezká střela, sedlo mi to levou nohou na zadní tyč, hezký gól. Jsem rád, že se mi povedl tak důležitý gól a vyhráli jsme tam. Dnes se mi podařilo po rohovém kopu blokovat gólmana, takže jej míč přeletěl a do sítě míč dopravil Šáfa (Jan Schaffartzik - pozn. red.). Standardních situací jsme měli hodně a jsem rád, že jsme si tou jednou pomohli. Gól do šatny je vždy důležitý.“

* Úvod utkání se vám vydařil, pak ovšem přišla pasáž po jihlavské brance, která nebyla jistě optimální?

„Přišlo mi, že jsme byli první poločas zbytečně nervózní, nevím proč. Balón nás neposlouchal, odskakoval nám. Jak jsem říkal, pomohla nám vyrovnávací branka, druhý poločas už byl určitě lepší.“