Dobré ráno, dnes je středa 11.12.2019
svátek slaví Dana,
zítra Simona
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

 

A máme tu další pokračování oblíbeného seriálu PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, který je zaměřený na vše, co se týká regionální gastronomie. V rámci předem daného harmonogramu jsme se dnes již pošesté vrátili v čase , kdy přicházíme se speciální odnoží s příznačným názvem NÁVRAT ZPÁTKY. Tentokrát je díl o to mimořádnější, že jsme nejenže zavítali do diametrálně rozdílných podniků – obyčejného hostince i luxusnější restaurace - současně, ale především se dočkali takřka maximálního hodnocení, což je vskutku výjimečná událost.
Jak je už dlouhodobě známo, celý monitoring kolem gurmánství je rozdělen na dvě samostatné a vedle sebe probíhající části. Dlouhodobě se díváme „na zoubek“ jak restauracím, tak chceme uspokojit i ty z vás, kteří si raději zajdou spíše na pivo s utopencem než na večeři do komfortnější restaurace. Mezitím pro vás čas od času připravíme nějaké překvapení v podobě návštěvy pizzerie, vegetariánské restaurace, zavítali jsme už i do letního občerstvení nebo chcete-li takzvaného kiosku a kaváren. Prostě během posledních dvou a půl let jsme otevřeli dveře více jak padesátce zdejších podniků, některé z nich dokonce i opakovaně. K tomu jsme přidali monitoring Hanáckých slavností či vánočních trhů a příjemným oživením se dle vašich reakcí stala také silvestrovská sonda do zahraničí. Už teď pak máme připraveny další zajímavé inspekce, na které se můžete těšit v podzimních číslech nejčtenějšího regionálního periodika.
A jelikož historie celého projektu je už pořádně košatá, je správný čas si připomenout, že vše odstartovaly dvě pilotní části na konci roku 2016, abychom následně až na výjimky pokračovali v každém druhém týdnu mimo práznidnové a volební přestávky.
Dnes jsme se tedy na konec prvního comebackového půltuctu opět vrátili v čase, abychom si ověřili, kde došlo k příjemným změnám, a kde je pořád něco v nepořádku. Potěší nás, pokud si podniky udrží úroveň, kterou jsme pochválili, popřípadě svoji úroveň zlepší ty, které jsme označili za průměrné, a to ať již počtem hvězd, nebo slovy. Tentokrát jsme pak byli obzvlášť spokojeni, ostatně posuďte sami.
Kdo by chtěl znát celou dosavadní práci hodnotitelů PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, stačí kliknout na www.vecernikpv.cz a příslušný banner ´restaurace´, pod kterým se skrývají potřebné informace i všech pětapadesát doposud zveřejněných dílů.


HOSTINEC NA KOVÁRNĚ
3 HVĚZDY


RESTAURACE FOUR STORIES
4,5 HVĚZDY

OSTATNÍ DÍLY NAJDETE ZDE:

Před nedávnem jsme se zmínili, že už jen těžko hledáme hostince, o kterých by bylo možné něco napsat. U dvou takových jsme naposledy pohořeli, neboť při jejich návštěvě jsme si dali dvě piva, sepsali dva odstavce, což je však na zaplnění hodnotitelské stránky málo. Tudíž jsme nezajímavé zlatavé moky vytěsnili z paměti a použili klávesu Delete. Další pokus jsme učinili nedávno. Chodíváme poměrně často kolem velké prodejny Hruška. Ve stejném objektu sídlí kdysi poměrně známá Restaurace Záhoří. Věděli jsme, že už tam dlouho nefunguje, to bychom se o ní určitě doslechli, ale jako hostinec je snad provozovaná stále. Tak jsme to zkusili... Ještě informace pro ty čtenáře, kterým název Hruška nic neříká. Víte, kde se nachází Družba? Jeden z prvních, ne-li úplně první prostějovský opravdu velký supermarket naproti škole v ulici Dr. Horáka. Kdysi oceňovaný pro svoji prostornost, později převálcovaný nově postavenými hypermarkety, střídající provozovatele, zakotvený u řetězce Hruška, který se v našich krajích moc nevyskytuje, ale například na severní Moravě na něj narazíte na každém kroku. Ale nepřišli jsme nakupovat, nýbrž hodnotit Záhoří. Tak pojďme na to!

..........................................................................
Jako šestačtyřicátý přišel na řadu podnik s názvem:
SPORT BAR ZÁHOŘÍ

FOTO VE SLOŽCE foto/14/ostatní

Než se rozhodnete vstoupit...
Nejprve vás upoutá výrazný neonový nápis Restaurace Záhoří a velkorysá terasa táhnoucí se podél oken připomínající spíše výklady po celé šířce podniku. Na terasu se dostanete po několika schodech a první dojem je, že tento podnik má své lepší časy za sebou. Výklady jsou polepeny výraznou reklamou na pivo Rychtář, tuto značku ale uvnitř nenajdete. U klasického vchodu ze skla a hliníku - jinak se v sedmdesátých letech minulého století nestavělo - zaváháte, máte-li vůbec vejít dovnitř. Značně omšelý stolek se stejně omšelými dvěma židlemi a něčím, co by mělo být snad náznakem popelníků, což ale zrovna překypuje cigaretovými špačky, které si z přeplněných nádobek razí cestu na desku stolu a při zafoukání větru i dál, je první, co vás uvítá. Slabší povahy by to možná odradilo, ale k těm se nepočítáme...

Od exteriéru k interiéru
Ještě venku jsme si přečetli, že na čepu je jedenáctka z Černé Hory a desítka z Topolského pivovaru. Podívali jsme se s kolegou po sobě a řekli zároveň: „Znáš?“ Odpovědí bylo pokrčení rameny a zavrtění hlavou. Nevadí, alespoň vyzkoušíme něco nového a třeba budou mít uvnitř ještě něco jiného.
Přes jakousi předsíň jsme vstoupili dalšími skleněnými dveřmi rámovanými hliníkem do lokálu. Pokud bychom se vydali doprava, vstoupili bychom na WC. Hned za dveřmi se po pravé straně nachází barový pult, pípa a vše, co bývá v hostincích obvykle ke spatření. V regálech toho naopak moc k vidění není. Konkrétně kromě sklenic už jen pár sáčků s brambůrky. Ale pult s kamenným obložením vypadá pěkně, a jak jsme později konstatovali, je i nejzajímavější součástí interiéru. Obrazovka zavěšená vysoko, aby na ni bylo dobře vidět ze všech míst, přitahovala jako magnet zraky všech návštěvníků, běžel totiž přenos ze závodu Světového poháru v biatlonu žen. Bylo vidět, že návštěvníci usazení u stolu hned naproti výčepu patří tak trochu k inventáři.
Vybrali jsme si stůl opodál, objednali první pivo a rozhlédli se kolem sebe. Kromě osvětleného ostrůvku s barovým pultem, obrazovky nad ním a zatím potemnělého zařízení na hru se šipkami nebylo nic, co by přitáhlo alespoň na chvíli pohled návštěvníka. Stejně jako při pohledu zvenčí budil interiér dojem, že má svoje lepší dávno za sebou, dokonce člověka napadlo, že se podnik postupně vyklízí a likviduje. A to, co za něco stojí, se shromažďuje u východu. Už se ani moc neuklízí, protože se stejně bude všechno nově zařizovat. Přitom stoly, alespoň ten náš, byly utřené a obsluha plnila svoji funkci. Jen celkový dojem z interiéru byl takříkajíc neradostný...

Nabídka nápojů a jejich kvalita
Jak jsme se již v úvodu zmínili, pokud jste přišli na pivo, můžete si vybrat ze dvou možností: buď desítku z Topolského pivovaru, nebo jedenáctku z Černé Hory. Pivovar Černá Hora je známý i svátečnějším konzumentům a jeho sortiment je poměrně široký. Má své odpůrce i zastánce. Jedenáctka je jejich standardem, který neurazí, ani příliš nenadchne. Pokud by v nabídce byla některá jiná z jeho značek, asi bychom jí dali přednost. Ale to je naše osobní preference a jedenáctce v podstatě nelze nic vytknout.
Desítka z pivovaru v Topolné, což je obec mezi Zlínem a Uherským Hradištěm, nás nezaujala vůbec. Pivovar je úplně nový, vařit zlatavý mok začal teprve na počátku loňského roku a je součástí komplexu skládajícího se z restaurace, penzionu a nejnověji tedy i sladové výroby. Pěna byla řídká a chuť, jak ji nazvat? Snad se dá použít stejný výraz i pro ni... Nepochybujeme, že v sortimentu tohoto malého pivovaru se najdou i lepší piva, ale k této várce bychom se my sami již nevraceli. Ani nabídka tvrdého alkoholu uvedená na tabuli vedle výčepu – rum, vodka, režná, borovička, zelená, panák za 20 Kč – nás nezlákala, ale všimli jsme si, že u stolu štamgastů dvě rundy „přistály“.

Něco k zakousnutí...
Tento kapitola bude tentokrát netradičně velmi stručná. Prakticky žádný sortiment není zrovna dobrou vizitkou podniku Nedočkali jsme se ani našich oblíbenců: nakládaného hermelínu a utopenců. Byly nám nabídnuty pouze brambůrky, což je i na uspokojení chuti vyvolané pivem málo, o hladu ani nemluvě. Možná jsme si mohli zajít vedle do Hrušky a něco malého k jídlu si přinést, ale to se nedělá...

Kvalita servisu
Pokud kritizujeme víc než omezenou nabídku nápojů i něčeho k snědku, netýká se naše výtka slečny, která nás obsluhovala. Ta svoji úlohu plnila dobře. Pohybovala se po lokále svižně, včas se zeptala, jestli si dáme další pivo, a nevnucovala se.

Místo úlevy
Místo úlevy se nachází ve vstupní chodbičce a je zřetelně označeno. Má oproti většině toalet jeden bonus, a sice teplou vodu u umyvadla. Jinak působí stejným dojmem jako lokál. Ne že by tam byla viditelná špína, ale všechno je takové, jak to jen nazvat, možná by se hodil výraz „ušmudlané“. A navíc to tam vůbec nevoní, jestli rozumíte, co tím chceme říct...

Shrnutí - celkový dojem
Od kdysi prosperujícího a ceněného podniku jsme čekali víc. Věděli jsme, že restaurace již řadu let nefunguje, ale čekali jsme alespoň hostinec na průměrné úrovni z těch, které jsme již v Prostějově navštívili. Místo toho jsme nebyli nadšeni ani vzhledem, ani nabídkou piva, o ostatním se znovu raději nezmiňujeme... Až na účtence jsme si přečetli, že Záhoří dnes nese název Sport Bar. Myslíme si, že i návštěvníci takového podniku si zaslouží lepší prostředí. Provozovatel jistě ví, co lidé žádají a s čím už by neuspěl, ale příjemnějším prostředí a o něco širší nabídka by možná přitáhly další hosty. V nejbližším okolí žije v panelácích poměrně velké množství lidí a konkurence žádná. Myslíme si, že neokázalá příjemná hospůdka s širší nabídkou, která by v sobě spojila restauraci, hostinec i kavárnu, by si tam místo našla. A se vzhledem chladné neosobní restaurace z dob socialismu se dá také něco dělat.

Při našich hodnoticích návštěvách hostinců a restaurací máme většinou pocit, že se musíme ještě vrátit a dát si to, co jsme nestačili ochutnat při minulé návštěvě, popřípadě si užít příjemné atmosféry. Z kdysi populární Restaurace Záhoří, která se změnila v hodně skromnou sídlištní hospodu s názvem Sport bar, jsme tento pocit neměli. Myslíme si, že toto místo má potenciál poskytnout obyvatelům z okolních domů něco lepšího, co by lákalo zajít na oběd, na kávu se zákuskem, na menší rodinnou oslavu nebo jen tak na pivo. Zde jsme nic takového nenašli...

Total Comments

  • Box
  • Konstrukta
  • Zima PV
  • Kendrion
  • Praktik
  • Hopi
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

JAK VNÍMÁTE DÍVKY, KTERÉ SI NECHÁVAJÍ PLATIT OD MUŽŮ ZA "OTROCTVÍ"?

P3_restaurace_lazne
Fotbalový sumář
Volejbalová horečka
Prostějovská basketmánie
Hokejový servis
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2016 jak sel cas banner
2016 stiny minulosti banner

2018 tv pohoda banner

Barometr

Máme rozpočet i vyhlášky.

Důležité úterní jednání prostějovského zastupitelstva se nijak neprodlužovalo. Komunální politici celkem racionálně projednali a schválili nejdůležitější dokument města. Na světě je tak nejen rozpočet města Prostějov na rok 2020, ale i nové vyhlášky o hazardu, odpadu či psech.

I tak se dá vydělávat!

Nová móda se rozšiřuje mezi prostějovskými dívkami, které hodlají využívat nejen své přirozené krásy, ale i tvrdé povahy. Jak jinak než přes internet si našly přivýdělek, který je hodně za hranou mravního chování, nicméně nese to. A tak mladé holky poroučí mužům a inkasují „lehce“ vydělané peníze...

Total Comments

Osobnost týdne

ONDŘEJ HAVELKA

49 havelkaFenomenální zpěvák, herec a tanečník se ve čtvrtek představil se svým Melody Makers prostějovským fanouškům na prknech divadla. A jak jinak než především swingovou hudbou z třicátých let.

Total Comments

Číslo týdne

 3 528

Výtěžek z prodeje vlastnoručně vyrobených pamlsků při nedávném Restaurant Day věnoval PROSTĚJOVSKÝ Večerník psímu útulku Voříšek v Čechách pod Kosířem. Odměnou byl ve čtvrtek veselý psí štěkot.

Total Comments

Výrok týdne

„JDU SI ZAKOUŘIT, TO SE NEDÁ POSLOUCHAT!“

První náměstek prostějovského primátora Jiří Pospíšil si od výtek opozice musel dát během zastupitelstva nejednu „rauchpauzu“

Koordinátor útvaru BESIP pro Olomoucký kraj MIROSLAV CHAROUZ se k současnému stavu na silnici vyjadřuje v exkluzivním rozhovoru na strna 14 hodně kriticky.

Total Comments