Příjemnou noc, dnes je pondělí 24.2.2020
svátek slaví Matěj,
zítra Liliana
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

Doslova za dveřmi jsou Vánoce, což jsou jak známo nejkrásnější a nejvýznamnější svátky roku. Tentokrát se velmi populární seriál PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku o gastronomii a kvalitě i úrovní služeb v regionu odklonil od svého tradičního úkolu a pro dnešní vánoční dvojčíslo jsme připravili vskutku speciální díl. Ten je přitom posledním v tomto roce. A jelikož končit se má pozitivně, zařadili jsme jako jednašedesáté pokračování takovou malou sondu do vánoční atmosféry. Procházka centrálním náměstím města, ale i jeho přilehlým okolím pak vytvořila příjemný pocit, který stál za to.

Než se začtete do textu, není na škodu si zopakovat, že celý monitoring kolem gurmánství je rozdělen na dvě samostatné, vedle sebe probíhající části. Už nějaký čas se díváme „na zoubek“ nejen regionálním restauracím, ale chceme uspokojit i ty z vás, kteří si raději zajdou spíše na pivo než na večeři do komfortnější restaurace. A mezitím pro vás čas od času připravujeme nějaké to překvapení v podobě návštěvy pizzerie, vegetariánské restaurace či klasických letních zahrádek. Podnikli jsme také sérii kavárenských dílů a máme za sebou monitoring Hanáckých slavností, načež v předchozích dvou letech jsme komentovali i nabídku Vánočního jarmarku v Prostějově. V poslední době se naším okruhem zájmu staly restaurace v regionu a v neposlední řadě máme za sebou už také dva comebacky v podání druhé hodnotící návštěvy. Příjemným oživením se pak loni stala silvestrovská sonda do zahraničí. Tu dnes střídá očko do vánoční atmosféry.
Kdo by chtěl znát hodnotitele PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, stačí kliknout na www.vecernikpv.cz a příslušný banner, pod kterým se skrývají potřebné informace i všech šedesát doposud zveřejněných dílů.

Napsat něco o Vánocích představuje pro autora zabývajícího se hodnocením úrovně restaurací a hostinců tvrdý oříšek. Naprostá většina lidí v našich krajích tráví vánoční svátky doma se svojí rodinou a těch restaurací, které mají otevřeno a zvou hosty na vánoční menu, je jako šafránu. Abychom ale zůstali u tématu dnešního vánočního dvojčísla, pustili jsme se do speciální sondy, která má odhalit několik zajímavostí.

Štědrý večer mimo domov...
Ve velkých městech spíše najdete restauraci, která pro lidi žijící o samotě, a sice singles, jak zní jejich moderní název, vystrojí štědrovečerní večeři, ale jakmile je to možné, jejich provozovatelé zavřou a uchýlí se k rodinnému stolu. Tedy, kromě singles byste tam mohli uvidět někdy i spíše starší páry, ale že by si vyšla na Štědrý večer do restaurace rodina, to v Česku zvykem není.
Pokud už rodina oželí tradiční podobu štědrovečerního stolu, vypraví se někam do teplejších krajin, kde skloubí vánoční volno s užíváním si teplého moře a zvuků šustícího palmového listí povlávajícího ve večerním vánku. Zvláště pokud už rodiče nemají v domácnosti děti, pro které stojí za to absolvovat ten každoročně se opakující rituál okolo vymýšlení dárků, úklidu, nákupu potravin a vyvařování. A k tomu návštěvy, přejídání se a usínání u televizních pohádek.
Velká nabídka vánočních a novoročních pobytů v hotelech severní Afriky, v jihovýchodní Asii a v Emirátech svědčí o tom, že lidí z našich zeměpisných šířek, kteří volí tuto cestu, není právě málo (jinak by tyto pobyty hotely neorganizovaly). A ceny, které za pobyt v tomto období zaplatíte, jsou většinou o dost vyšší než ceny za pobyt mimo toto období, což je známka toho, že o vás bude u stolu dobře postaráno. Zeptali jsme se našich přátel, kteří takový vánoční výlet absolvovali, jak vypadá například Štědrý večer v Egyptě. Prý podobně jako u nás: personál hotelu ozdobí vánoční stromeček a postará se i o další vánoční dekoraci. Stoly se prohýbají pod množstvím jídel, i když mezi mořskými rybami byste kapra hledali marně.

Štědrý večer mimo domov...
Ve velkých městech spíše najdete restauraci, která pro lidi žijící o samotě, a sice singles, jak zní jejich moderní název, vystrojí štědrovečerní večeři, ale jakmile je to možné, jejich provozovatelé zavřou a uchýlí se k rodinnému stolu. Tedy, kromě singles byste tam mohli uvidět někdy i spíše starší páry, ale že by si vyšla na Štědrý večer do restaurace rodina, to v Česku zvykem není.
Pokud už rodina oželí tradiční podobu štědrovečerního stolu, vypraví se někam do teplejších krajin, kde skloubí vánoční volno s užíváním si teplého moře a zvuků šustícího palmového listí povlávajícího ve večerním vánku. Zvláště pokud už rodiče nemají v domácnosti děti, pro které stojí za to absolvovat ten každoročně se opakující rituál okolo vymýšlení dárků, úklidu, nákupu potravin a vyvařování. A k tomu návštěvy, přejídání se a usínání u televizních pohádek.
Velká nabídka vánočních a novoročních pobytů v hotelech severní Afriky, v jihovýchodní Asii a v Emirátech svědčí o tom, že lidí z našich zeměpisných šířek, kteří volí tuto cestu, není právě málo (jinak by tyto pobyty hotely neorganizovaly). A ceny, které za pobyt v tomto období zaplatíte, jsou většinou o dost vyšší než ceny za pobyt mimo toto období, což je známka toho, že o vás bude u stolu dobře postaráno. Zeptali jsme se našich přátel, kteří takový vánoční výlet absolvovali, jak vypadá například Štědrý večer v Egyptě. Prý podobně jako u nás: personál hotelu ozdobí vánoční stromeček a postará se i o další vánoční dekoraci. Stoly se prohýbají pod množstvím jídel, i když mezi mořskými rybami byste kapra hledali marně.

Jak to bylo vlastně dřív...

Ale vraťme se zpátky domů. Tradiční vánoční menu s rybí polévkou, smaženým kaprem a bramborovým salátem už není takovou povinností, jako tomu kdysi bývalo. Pisatel těchto řádků si nedovede představit, že by ve svém dětství odmítl některý z vyjmenovaných chodů. O tom se zkrátka nediskutovalo. Maximálně si mohl nabrat menší porci. Na dodržení tradic dohlížela přísná prababička.
Co je vlastně na vánočních rituálech tradiční? Dnešní podoba stolu se smaženým kaprem a bramborovým salátem není příliš stará. Pokud bychom se chtěli držet těch zvyků, které se v našich krajích udržovaly po staletí, museli bychom především držet přísný půst už od začátku prosince. A na štědrovečerním stole bychom měli různé kaše a jídla z hub, pokud bychom patřili k těm zámožnějším, pak tedy rybu. A chybět by nesměla vánočka. Porovnejte si jídelníček dnešní s tím „tradičním“. Ani vánoční stromeček nemá tak dlouhou tradici, jak by se mohlo zdát. Přišel k nám až koncem 19. století z Německa, nejprve do zámožných německých rodin a teprve mnohem později se rozšířil i do českých domácností. Takže trvat na dodržování tradic by se vlastně tak přísně nemuselo. Kéž by toto všechno věděl pisatel těchto řádků ve svém dětství, kdy na štědrovečerním stole nesměla chybět krupičná kaše a chléb, protože v očích prababičky to byla tradice. A alespoň symbolickou trochu musel každý sníst, aby v nastávajícím roce..., ale co vlastně? To už si autor těchto řádkl nepamatuje.
Již po několik týdnů jsme všude zaplavováni letáky super- a hypermarketů s vánoční tematikou a televizní reklamy nezůstávají pozadu. Diktát konzumu ale všem nevyhovuje, i když se mu musí chtě nechtě do určité míry podřídit. Zkuste se někoho ve středu zeptat v Kauflandu, jestli dodržuje půst. Tedy zeptat se můžete kdykoliv, ale v den, kdy začínají platit slevy z nového letáku, je situace obzvlášť výživná. I co se nutriční hodnoty plných vozíků týče.

Kavárny vítězí...

Hodnotitelé rezignovali na postní zvyky a nahlédli do prostějovských restaurací a kaváren, jak se u nich projevují blížící se Vánoce. Neprošli jsme ani všechny restaurace, ani všechny kavárny, tak nám to snad ty z nich, které zapomeneme pochválit, prominou. Kavárny v tomto srovnání dopadly lépe. Snad je to tím, že život v nich plyne klidněji, k jejich stolečkům se chodí spíše posedět u kávy a třeba i něčeho sladkého a nespěchá se v polední přestávce zpátky do práce.
Posbírali jsme i pár názorů ve svém okolí a zašli se podívat do kavárny Corso naproti Zlaté brány, do kavárny Kavalír v Netušilově ulici a do kavárny Coctail Café, známé pod původním názvem LeRK, a do kavárny Canall, kultovního místa místní mládeže. A cestou jsme přibrali ještě kavárnu Botanico Café ve Wolkerově ulicy. Některé z těchto kaváren jsme v minulosti hodnotili a na stránkách PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku jste si mohli přečíst recenze.

Vánoce pokaždé jinak...

V kavárně Kavalír nás nadchla vánoční výzdoba již v loňském roce a byli jsme zklamáni, když před Štědrým dnem podnik zavřel a otevřel znovu již bez vánoční výzdoby až po Novém roce. Část našich známých, které jsme na úžasnou výzdobu nalákali, tam nestihla v předvánočním shonu zavítat a těšila se, že to napraví v klidnějším období mezi Vánocemi a Novým rokem, ale bohužel nenapravila. A nenapraví ani letos, respektive napraví, pokud stihnou navštívit kavárnu do 23. prosince, kdy zamkne dveře, aby si její provozovatelé chvíli oddychli. A po Novém roce už Vánoce a jejich výzdoba nebudou aktuální... A že i letos stojí za zhlédnutí, můžeme potvrdit. První krásný vánoční stromeček vás uvítá hned za dveřmi a další dva naleznete uvnitř. Doporučuje se rezervovat si před návštěvou místo, zvláště pokud je vás o něco víc.
Na vánoční výzdobu populární kavárny Corso naproti Zlaté brány nás upozornili naši známí. Líbil se jim vánoční stromeček naproti pultu obsluhy a výzdoba za výkladem. Přišli jsme se podívat a výzdoba se líbila i nám. A bylo plno. Oba hodnotitelé chodí již několik let co Corsa na vánoční punč, návštěva se stala pro ně jedním z předvánočních rituálů. Letos je ale zarazil nápis, že vánoční punč je od Sněhuláka. Na místě si dotazem ověřili, že punč skutečně pochází ze stánku u kluziště, což je proti tradičnímu punči Corsa přece jen jiný „level“. Takže na punč do Corsa zatím nešli, ale v kavárně bylo plno i bez dvojice našich hodnotitelů.
V kavárně Canall jsme v době naší návštěvy žádnou zvláštní vánoční výzdobu nezaznamenali, ale potěšilo nás, že otevřeno bude až na malé výjimky i o vánočních svátcích a mezi Vánocemi a Silvestrem. Kdy tomu tak přesně bude, si můžete přečíst na vývěsce vchodových dveří nebo na Facebooku. Přátelská nálada dotvářená sálajícími kamny na nás dýchla i při krátké návštěvě kavárny. Asi se tam brzy zase vypravíme.
Ani Coctail Café zatím žádnou vnitřní výzdobu připomínající Vánoce nemá, ale vyzdoben je vchod i skleněné tabule vedle vchodu. Potěšilo nás, že i tato kavárna bude mít pro návštěvníky o svátcích otevřeno.
Kavárnu Botanico Café ve Wolkerově ulici jsme zatím nehodnotili, ale víme o ní dost. Když vejdete dovnitř, máte dojem, že jste vstoupili do voňavého obýváku u přátel. Vánoční výzdobu, i když skromnější než u některých větších kaváren, najdete venku i uvnitř. Ale hlavně nás zajímaly adventní páteční koncerty seskupení několika hudebníků, které si už získaly řadu příznivců. Dostalo se nám ale informace, že na muzicírování letošního adventu jsou již všechna místa zadána. Míst není mnoho – nakonec i do obýváku u přátel se mnoho lidí nevejde.
Nejviditelnější je ovšem v Prostějově vánoční atmosféra na náměstí. Vánoční strom před radnicí je opravdu nádherný – ale kdy nebyl? Zaujal dokonce tvůrce serveru seznam.cz, kteří zařadili stream z jeho rozsvícení mezi hlavní zprávy na titulní stránku. Vánoční trhy a jejich atmosféru jsme podrobně popisovali v PROSTĚJOVSKÉM Večerníku již dvakrát, proto si podrobný popis tentokrát odpustíme. Letos je rozložení stánků lehce modifikované, ale všechno to, co jste v nich nacházeli v minulosti, tam naleznete i letos. Kluziště u muzea je vytížené celý den, zabruslit si na ně chodí i celé školní třídy. Přibyly dva stánky Národního domu, nový ředitel vycítil příležitost ke zviditelnění tohoto podniku a vstupu do povědomí i těm lidem, kteří jeho kouzlo (myslíme tím kouzlo restaurace a kavárny v Národním domě) zatím neobjevili. Letos již posedmé jste mohli koupí vánočního punče ve stánku Rotary přispět na dobročinné účely a na tabuli u stánku si přečíst stále se prodlužující seznam institucí a jednotlivců, jejichž život se díky darům z Rotary klubu stal méně svízelným. Punč si můžete koupit u dalších stánků, které už mají svoje „štamgasty“ z let minulých, jako je megastánek U Sněhuláka nebo U Růžového prasátka. Letos mají svůj prostor i oblíbené frgály.

Možností, jak strávit předvánoční čas jinak než shonem a stíháním dosud nezvládnutých, je dost. Zkuste se zastavit, zavolat přátele a dát si schůzku u některého ze stánků na vánočním trhu na vyzdobeném náměstí, nebo v některé ze zmíněných kaváren. Uvidíte, že vás takové setkání pozitivně naladí. A o to dříve stihnete všechny úkoly, které vás před svátky čekají.
Vánočním kavárnám udělujeme.

4 HVĚZDY

OSTATNÍ DÍLY NAJDETE ZDE:

Před nedávnem jsme se zmínili, že už jen těžko hledáme hostince, o kterých by bylo možné něco napsat. U dvou takových jsme naposledy pohořeli, neboť při jejich návštěvě jsme si dali dvě piva, sepsali dva odstavce, což je však na zaplnění hodnotitelské stránky málo. Tudíž jsme nezajímavé zlatavé moky vytěsnili z paměti a použili klávesu Delete. Další pokus jsme učinili nedávno. Chodíváme poměrně často kolem velké prodejny Hruška. Ve stejném objektu sídlí kdysi poměrně známá Restaurace Záhoří. Věděli jsme, že už tam dlouho nefunguje, to bychom se o ní určitě doslechli, ale jako hostinec je snad provozovaná stále. Tak jsme to zkusili... Ještě informace pro ty čtenáře, kterým název Hruška nic neříká. Víte, kde se nachází Družba? Jeden z prvních, ne-li úplně první prostějovský opravdu velký supermarket naproti škole v ulici Dr. Horáka. Kdysi oceňovaný pro svoji prostornost, později převálcovaný nově postavenými hypermarkety, střídající provozovatele, zakotvený u řetězce Hruška, který se v našich krajích moc nevyskytuje, ale například na severní Moravě na něj narazíte na každém kroku. Ale nepřišli jsme nakupovat, nýbrž hodnotit Záhoří. Tak pojďme na to!

..........................................................................
Jako šestačtyřicátý přišel na řadu podnik s názvem:
SPORT BAR ZÁHOŘÍ

FOTO VE SLOŽCE foto/14/ostatní

Než se rozhodnete vstoupit...
Nejprve vás upoutá výrazný neonový nápis Restaurace Záhoří a velkorysá terasa táhnoucí se podél oken připomínající spíše výklady po celé šířce podniku. Na terasu se dostanete po několika schodech a první dojem je, že tento podnik má své lepší časy za sebou. Výklady jsou polepeny výraznou reklamou na pivo Rychtář, tuto značku ale uvnitř nenajdete. U klasického vchodu ze skla a hliníku - jinak se v sedmdesátých letech minulého století nestavělo - zaváháte, máte-li vůbec vejít dovnitř. Značně omšelý stolek se stejně omšelými dvěma židlemi a něčím, co by mělo být snad náznakem popelníků, což ale zrovna překypuje cigaretovými špačky, které si z přeplněných nádobek razí cestu na desku stolu a při zafoukání větru i dál, je první, co vás uvítá. Slabší povahy by to možná odradilo, ale k těm se nepočítáme...

Od exteriéru k interiéru
Ještě venku jsme si přečetli, že na čepu je jedenáctka z Černé Hory a desítka z Topolského pivovaru. Podívali jsme se s kolegou po sobě a řekli zároveň: „Znáš?“ Odpovědí bylo pokrčení rameny a zavrtění hlavou. Nevadí, alespoň vyzkoušíme něco nového a třeba budou mít uvnitř ještě něco jiného.
Přes jakousi předsíň jsme vstoupili dalšími skleněnými dveřmi rámovanými hliníkem do lokálu. Pokud bychom se vydali doprava, vstoupili bychom na WC. Hned za dveřmi se po pravé straně nachází barový pult, pípa a vše, co bývá v hostincích obvykle ke spatření. V regálech toho naopak moc k vidění není. Konkrétně kromě sklenic už jen pár sáčků s brambůrky. Ale pult s kamenným obložením vypadá pěkně, a jak jsme později konstatovali, je i nejzajímavější součástí interiéru. Obrazovka zavěšená vysoko, aby na ni bylo dobře vidět ze všech míst, přitahovala jako magnet zraky všech návštěvníků, běžel totiž přenos ze závodu Světového poháru v biatlonu žen. Bylo vidět, že návštěvníci usazení u stolu hned naproti výčepu patří tak trochu k inventáři.
Vybrali jsme si stůl opodál, objednali první pivo a rozhlédli se kolem sebe. Kromě osvětleného ostrůvku s barovým pultem, obrazovky nad ním a zatím potemnělého zařízení na hru se šipkami nebylo nic, co by přitáhlo alespoň na chvíli pohled návštěvníka. Stejně jako při pohledu zvenčí budil interiér dojem, že má svoje lepší dávno za sebou, dokonce člověka napadlo, že se podnik postupně vyklízí a likviduje. A to, co za něco stojí, se shromažďuje u východu. Už se ani moc neuklízí, protože se stejně bude všechno nově zařizovat. Přitom stoly, alespoň ten náš, byly utřené a obsluha plnila svoji funkci. Jen celkový dojem z interiéru byl takříkajíc neradostný...

Nabídka nápojů a jejich kvalita
Jak jsme se již v úvodu zmínili, pokud jste přišli na pivo, můžete si vybrat ze dvou možností: buď desítku z Topolského pivovaru, nebo jedenáctku z Černé Hory. Pivovar Černá Hora je známý i svátečnějším konzumentům a jeho sortiment je poměrně široký. Má své odpůrce i zastánce. Jedenáctka je jejich standardem, který neurazí, ani příliš nenadchne. Pokud by v nabídce byla některá jiná z jeho značek, asi bychom jí dali přednost. Ale to je naše osobní preference a jedenáctce v podstatě nelze nic vytknout.
Desítka z pivovaru v Topolné, což je obec mezi Zlínem a Uherským Hradištěm, nás nezaujala vůbec. Pivovar je úplně nový, vařit zlatavý mok začal teprve na počátku loňského roku a je součástí komplexu skládajícího se z restaurace, penzionu a nejnověji tedy i sladové výroby. Pěna byla řídká a chuť, jak ji nazvat? Snad se dá použít stejný výraz i pro ni... Nepochybujeme, že v sortimentu tohoto malého pivovaru se najdou i lepší piva, ale k této várce bychom se my sami již nevraceli. Ani nabídka tvrdého alkoholu uvedená na tabuli vedle výčepu – rum, vodka, režná, borovička, zelená, panák za 20 Kč – nás nezlákala, ale všimli jsme si, že u stolu štamgastů dvě rundy „přistály“.

Něco k zakousnutí...
Tento kapitola bude tentokrát netradičně velmi stručná. Prakticky žádný sortiment není zrovna dobrou vizitkou podniku Nedočkali jsme se ani našich oblíbenců: nakládaného hermelínu a utopenců. Byly nám nabídnuty pouze brambůrky, což je i na uspokojení chuti vyvolané pivem málo, o hladu ani nemluvě. Možná jsme si mohli zajít vedle do Hrušky a něco malého k jídlu si přinést, ale to se nedělá...

Kvalita servisu
Pokud kritizujeme víc než omezenou nabídku nápojů i něčeho k snědku, netýká se naše výtka slečny, která nás obsluhovala. Ta svoji úlohu plnila dobře. Pohybovala se po lokále svižně, včas se zeptala, jestli si dáme další pivo, a nevnucovala se.

Místo úlevy
Místo úlevy se nachází ve vstupní chodbičce a je zřetelně označeno. Má oproti většině toalet jeden bonus, a sice teplou vodu u umyvadla. Jinak působí stejným dojmem jako lokál. Ne že by tam byla viditelná špína, ale všechno je takové, jak to jen nazvat, možná by se hodil výraz „ušmudlané“. A navíc to tam vůbec nevoní, jestli rozumíte, co tím chceme říct...

Shrnutí - celkový dojem
Od kdysi prosperujícího a ceněného podniku jsme čekali víc. Věděli jsme, že restaurace již řadu let nefunguje, ale čekali jsme alespoň hostinec na průměrné úrovni z těch, které jsme již v Prostějově navštívili. Místo toho jsme nebyli nadšeni ani vzhledem, ani nabídkou piva, o ostatním se znovu raději nezmiňujeme... Až na účtence jsme si přečetli, že Záhoří dnes nese název Sport Bar. Myslíme si, že i návštěvníci takového podniku si zaslouží lepší prostředí. Provozovatel jistě ví, co lidé žádají a s čím už by neuspěl, ale příjemnějším prostředí a o něco širší nabídka by možná přitáhly další hosty. V nejbližším okolí žije v panelácích poměrně velké množství lidí a konkurence žádná. Myslíme si, že neokázalá příjemná hospůdka s širší nabídkou, která by v sobě spojila restauraci, hostinec i kavárnu, by si tam místo našla. A se vzhledem chladné neosobní restaurace z dob socialismu se dá také něco dělat.

Při našich hodnoticích návštěvách hostinců a restaurací máme většinou pocit, že se musíme ještě vrátit a dát si to, co jsme nestačili ochutnat při minulé návštěvě, popřípadě si užít příjemné atmosféry. Z kdysi populární Restaurace Záhoří, která se změnila v hodně skromnou sídlištní hospodu s názvem Sport bar, jsme tento pocit neměli. Myslíme si, že toto místo má potenciál poskytnout obyvatelům z okolních domů něco lepšího, co by lákalo zajít na oběd, na kávu se zákuskem, na menší rodinnou oslavu nebo jen tak na pivo. Zde jsme nic takového nenašli...

Total Comments

  • Infos
  • Ples Jevíčko
  • Basic
  • Interforst
  • Kendrion
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

JAK VÁM SE LÍBÍ V ZAHRANIČNÍCH RESTAURACÍCH?

2020 plesy
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2019 tv pohoda banner

 

Barometr

Památky lákají.

V Olomouckém kraji vloni došlo k nejrychlejšímu nárůstu počtu turistů v rámci celého Česka. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu. Návštěvnost narostla téměř o devět procent a více lidí zde také přenocovalo. V regionu se vloni ubytovalo přes tři čtvrtě miliónu hostů.

Sabine páchala škody.

Černé předpovědi se vyplnily a orkán s dívčím jménem způsobil výrazné škody i v regionu. Strhával střechy, vyvracel stromy a ničil také elektrická vedení. Škody sčítá i prostějovský magistrát, kvůli dalším škodám byl nucen dokonce na dva dny uzavřít Městský hřbitov.

Total Comments

Osobnost týdne

ZDENĚK IZER
06 pawlovska
Známý bavič a imitátor tentokrát rozechvěl bránice divákům při svém nedělním představení v němčickém kině Oko, u něhož nechyběl ani Večerník

Total Comments

Číslo týdne

1 708


Jde o varování? Také na Prostějovsku se výrazným způsobem zvýšila nezaměstnanost, a to o čtrnáct procent. Aktuálně je na prostějovském „pracáku“ registrováno přes sedmnáct stovek lidí bez práce.

Total Comments

Výrok týdne

„LIDÉ SI NA MĚ UKAZUJÍ PRSTEM“

Redakci se ozval svědek bedihošťského případu skorovraždy. Nešťastný muž J. C. si postěžoval nad chováním spoluobčanů. Někteří jej prý viní ze spoluúčasti...

Total Comments