Tady se děje něco jedinečného! Archeologové v uplynulých týdnech pokračovali na odkrývání největšího známého keltského sídliště ve střední Evropě. To se nacházelo v těsné blízkosti nynějších Němčic nad Hanou. Na poli v lokalitě zvané „Kratiny“ mezi lety 300 až 120 před naším letopočtem přebývaly tisíce Keltů. Kdo na toto místo někdy zavítal, zjistil, že z něj měli nádherný výhled do okolní, převážně rovinaté krajiny. Sami archeologové tu v průběhu uplynulých dní odhalili keltskou svatyni, jantarovou dílnu i dům, v němž kdysi žili tito stateční bojovníci, svědomití hospodáři i šikovní řemeslníci. Zajímavostí je i nález „keltského casina“.   

V minulých letech jste na tomto poli mohli najít zlatou či stříbrnou keltskou minci. Nebyl problém objevit také platidla z Řecka, Říma, Kartága či Egypta.  Stačilo, když místní zemědělci zorali pole a už se sem tam v hlíně zaleskl vzácný kov. Za uplynulých bezmála dvacet let zde tisíce mincí vysbírali brněnští archeologové, další si v kapse odnášeli nelegální sběrači.

Už loni archeologové na jednom z nejvýznamnějších nalezišť střední Evropy u Němčic nad Hanou odkryli jedinečnou sklářskou dílnu. Začátkem letošního července se na místo vrátili. „Zdejší lokalita je naprosto výjimečná. Rozkládá se na území 40 hektarů a jde o zatím největší objevené mocenské a industriální centrum starých Keltů v celé střední Evropě,“ zdůraznil hned na úvod Ivan Čižmář z Ústavu archeologické a památkové péče Brno.

Pokračuje v práci otce

On sám má pátrání po pozůstatcích starých Keltů skutečně v krvi. Jeho otec Miloš totiž celých deset let pracoval na výzkumu slavného oppida ve Starém Hradisku. V závěru své profesní kariéry pak objevil ještě větší keltské centrum právě u Němčic nad Hanou. To před víc jak 2 tisíci lety vzniklo přímo na hlavní větvi tzv. Jantarové stezky propojující sever Evropy s pobřežím Středozemního moře. Vzniku slavného oppida pak časově předcházelo. „V době, kdy tu Keltové žili, byli na vrcholu. Necítili se ohroženi, nepotřebovali tedy ani žádné opevnění. V té době se jim dařilo dobývat nová území v Itálii, Řecku či Makedonii, čile vyráběli i obchodovali. Byli to právě oni, kdo vyplenil slavnou věštírnu v řeckých Delfách, z níž získali velké množství zlata. Ovšem ve druhém století před Kristem se situace změnila a oni už nebyli tak suverénní. Naopak se v důsledku pronikání germánských kmenů a dalších okolností stáhli z úrodné nížiny do kopců, kde si vystavěli dobře opevněné oppidum Staré Hradisko. Tam se snažili navázat na předchozí řemeslnou i obchodní činnost. To se jim však na dlouho nezdařilo a okolo roku padesát před naším letopočtem oppidum opustili,“ nastínil Čižmář. 

Zabité meče i jantarová dílna

Na polích se v minulosti našly tisíce keltských mincí, a to jak zlatých statérů stejně jako stříbrných obolů. Letos k předchozím nálezům přibyly mnohé další. „Na základě předchozích výzkumů jsme se zaměřili na odkrytí keltské svatyně, která byla od okolí oddělena příkopem. Kromě dvou žárových hrobů jsme v ní nalezli zbytky pěti tzv. zabitých mečů. Jednalo se o zbraně zemřelých bojovníků, které byly záměrně poničeny, aby je už nikdo jiný nemohl používat,“ osvětlil zkušený archeolog.

Dalším unikátním nálezem je jantarová dílna, v níž se vyráběly krásné keltské šperky. „Stála jen kousek od sklářské dílny. O tom, že se tu zpracovával jantar, svědčí i fakt, že na její podlaze byla objevena spousta zlomků této vzácné suroviny,“ vysvětlil Ivan Čižmář. Posledním odhaleným objektem je běžné keltské stavení. „V něm zjišťujeme, co tehdejší obyvatelé jedli a pěstovali i jaká zvířata chovali,“ podotkl.

Keltské casino

Kromě toho bylo již na nalezišti objeveno obrovské množství zlatých i stříbrných mincí, skleněných a jantarových šperků, železných spon ke spínání oděvů, zbytky džbánů a další keramiky. Objevena byla i jedna pozoruhodná kuriozita. „Říkáme tomu němčické casino. Našli jsme hrací kostku, která však neměla tvar krychle, ale kvádru. Kromě toho také keramické oválné předměty, které plnily funkci jakýchsi hracích žetonů,“ prozradil dále Čižmář.

Kdo by se chtěl na místo archeologického výzkumu podívat, má šanci. Stačí, aby před příjezdem do Němčic nad Hanou ve směru od Prostějova odbočil doprava na polní cestu. Během dvou uplynulých neděl sem mohli lidé zavítat v rámci tzv. Archeologického léta organizovaného Akademií věd ČR. „Přicházeli sem zejména zájemci o historii či místní nadšenci. Nyní už budeme s výzkumem pro letošek končit. Následující rok budeme získané materiály zpracovávat, a pokud vše dobře půjde, tak za dva roky tu budeme zase,“ uzavřel Ivan Čižmář s tím, že na podzim by měla proběhnout přímo v Němčicích přednáška pro veřejnost.