Obchody a služby se pro nás staly samozřejmostí. Právě tato odvětví využívá většina z nás dnes a denně. Bez prodejen s nejrůznějším sortimentem se už dnes neobejdeme a je jedno, zda se jedná o základní potraviny, oděvy, bytové doplňky, nebo náhradní díly. Stejně důležité jsou pro nás ale i služby, které ve velké míře využíváme na všemožné práce a v situacích, se kterými bychom si sami neporadili. Není tomu ještě tak dávno, co bylo spíše svátkem zajít do obchodů a udělat si zásoby na pár dnů, někdy i týdnů. Pokud tedy zboží vůbec bylo, v lepším případě zbylo, někdy se stály naprosto běžné několikahodinové fronty. Dnešní dostupnost zboží i služeb je oproti tomu veliká. Vedle nabídky k tomu přispěly i moderní nákupní technologie. Připadne nám samozřejmé využívat moderního nakupování, ale i kamenných obchodů. A tak všechny formy nakupování vedle sebe žijí a fungují, což je jedině dobře.

 

Proč u nás chybí léky?

Aby u nás nebylo problémů už tak dost, vyskytl se nedávno další. On se sice tu a tam opakuje, nikoli však v takovém rozsahu. V lékárnách se často můžete setkat s pokrčením rameny lékárníka, že u tohoto léku je v současné době „výpadek“. Věta ministra zdravotnictví Válka „když si člověk obvolá sto lékáren, lék, který potřebuje, určitě najde“, možná jednou vstoupí do historie. Co s tím? Jak je to vůbec ve vyspělém tržním hospodářství možné? Ukážeme si, že právě proto.

Jedním z akutních problémů našeho zdravotnictví je nedostatek základních léků, jako je Penicilin, Nurofen či Paralen. Navíc se problém nabaluje a přenáší na další skupiny léků. O nedostatku či nedostupnosti léků se v EU mluví desítky let. Debata nabrala na naléhavosti především v poslední dekádě, kdy se z občasné nedostupnosti spíše marginálních produktů stal systémový problém, který se roky pouze umocňuje.

Jedním z navrhovaných řešení byly hromadné nákupy léčiv na úrovni Evropské unie pro všechny členské státy. Tyto nákupy však nepomohou v případě Nurofenu, Paralenu ani Penicilinu. Hromadné pořizování zásob mělo sloužit k tomu, aby zvýšily dostupnost léků, které jsou inovativní, drahé, a tudíž málo dostupné pro pacienty. Smysl léky nakupovat na celoevropské úrovni má jen tehdy, pokud jejich nákup přinese výraznou úsporu na jejich ceně.

Souhrnné nákupy jsou vhodné i v případě nenadálých událostí, jako je pandemie, kdy lék nebo vakcína ještě neexistují. Jejich vývoj bude stát miliardy eur. Jenže to není tato situace. Ta má kořeny v nefunkčním systému. Léky jako Nurofen, Paralen či Penicilin jsou základní léky, jenž lékařská věda používá desítky let. Jejich výrobní hodnota je při započítání patentové ochrany prakticky nulová a obyčejně se počítá maximálně na pár desítek korun za krabičku. Zároveň je však potřeba každoročně miliony krabiček po celé EU. A ty většinou nejsou vůbec (nebo jen částečně) placeny ze zdravotního pojištění.

Příčiny každého nedostatku léků lze rozdělit do dvou základních skupin – nenadálé a systémové. K těm nenadálým patří především narušení dodavatelských řetězců, silná sezóna respiračních onemocnění a technické problémy v některých továrnách vyrábějících dílčí látky, jež se používají k výrobě těchto léčiv (hlavně v Číně a Indii).

První systémový problém úzce související s těmi nenadálými je ten, že některé nenahraditelné komponenty pocházejí ze zemí mimo EU. Důvody? Výroba zatěžuje životní prostředí nebo je při splnění evropských standardů příliš drahá. Tyto látky většinou vyrábí jedna až tři továrny na celém světě. Stačí tak nějaký výpadek, krize, drama v jediné z těchto továren a rozjíždí se nám problém. Zvedne se cena této látky a výrobce ji prodá tomu, kdo nabídne vyšší cenu. To způsobí, že výrobci, kteří mají továrnu v EU, nemohou vyrábět a problém se začíná kumulovat.

Evropská komise si uvědomila, že je potřeba, aby se výroba některých látek znovu vrátila do EU a zavázala se udělat vše pro to, aby se tak stalo. Jenže. Buď tento přesun a fungování zaplatí Unie či členské státy, nebo žádný přesun nebude, protože výroba se přesunula právě z důvodu, že v EU není finančně rentabilní. Anebo bude zdravotnictví v členských státech pod tlakem, protože takto vyrobené léky budou prostě dražší a pacienti si připlatí. Pokud se nenadálé příčiny zkombinují s těmi systémovými, vzniká smrtonosný koktejl, který si dnes „užíváme“.  

Vzhledem k tomu, že dle práva EU jsou léčiva obyčejné zboží jako cukr nebo mouka, podléhají zákonitostem trhu. Co udělají v případě nedostatku velké a bohaté státy jako Německo a Francie? Zvednou úhradu poskytovanou pojišťovnou na tyto léky a jejich lékárny vykoupí všechny dostupné zásoby. My, protože je naše zdravotnictví dlouhodobě podfinancované a už tak v něm chybí peníze, si takový luxus nemůžeme dovolit. A protože jsou léky pouhé zboží, podléhají svobodě pohybu zboží po EU.

Zde se tak dotýkáme dalšího systémového problému. V EU jsou různé cenové hladiny a odlišná kupní síla! Protože jsou léky u nás obecně levnější (nominálně, nikoli ve vztahu ke kupní síle obyvatel), tak se ve velkém vyváží. To je další faktor, který prohlubuje problém. Německo a Francie si v případě nedostatku u nich doma nechají dovézt i to málo, co je u nás na skladech. Krabičky se přelepí německými a francouzskými nápisy a za našimi hranicemi se vesele prodají za dvoj- až trojnásobek ceny.

Je třeba přijmout domácí legislativu, jež by distributorům a výrobcům nařizovala držet dostatečné zásoby. Toto opatření je možné podepřít i drakonickými pokutami. Zákony, které tento problém částečně řeší, mají naši sousedé jako Slovensko, Německo či Polsko. ČR ne. U nás si farmaceutická lobby prosadila takový rámec, který vyhovuje především jim, popř. velkým státům.

Samostatnou kapitolou je absolutně nevyhovující úprava patentového práva EU. Ta je nastavena tak, že se vyrábí jen to, z čeho je nejvyšší zisk. To jsou většinou léky, na které jednotliví výrobci drží exkluzivní patenty. A farmaceutické giganty si jejich délku trvání neustále „uměle“ obnovují. To vede k tomu, že staré jednoduché léky z trhu mizí a jsou nahrazovány mírně inovovanými jmenovci, do jejichž složení jsou přidávány třeba nějaké další látky. Proto vznikají různé „Paraleny Grip“, „Nurofeny Rapid“ atd. Původní léky by byly moc levné a nepřinesly by pohádkové zisky.

Vše výše uvedené je onen smrtelný koktejl, který zapříčiňuje, že máme výpadky a nedostatky léků. Pokud se s tím nic neudělá, budou se nadále zhoršovat.