Už třetí volební období pokračuje na postu předsedy prostějovské organizace Českého svazu chovatelů Karel Karkan (na snímku), jenž se s krátkou pauzou věnuje chovatelství už více než 60 let a nedá na něj dopustit. I teď doma denně věnuje čas králíkům a drůbeži, s nimiž opakovaně navštěvuje výstavy. Jak ale přiznává, většina chovatelů stárne a mladá generace nejeví takový zájem, jak by bylo potřeba. Pevně věří, že na Prostějovsku se podaří novou generaci vychovat a v této sféře bude nadále pokračovat. Pomoct by tomu měla podle předsedy i přiklepnutá dotace, která zajistí opravu klubovny mládeže, již započali chovatelé svépomocí.

 

* Jak dlouho už funguje v Prostějově okresní svaz chovatelů?

„Český svaz chovatelů pod tímto názvem vznikl v roce 1958 a celorepublikově byl ustanoven v šedesátých letech minulého století. Mělo to vždy formu základní, okresní a ústřední organizace. Okresy už neexistují a rozhodlo se tak udělat krajské sdružení, které ale funguje jen formálně, protože každá organizace si své věci vyřizuje sama.“

* Od kdy jste vy osobně ve svazu?

„Já jsem začal, když jsem byl v šesté třídě, což bylo v roce 1960. Za tu dobu jsem prošel už snad všemi funkcemi. Od základních organizací až po ústřední revizi. Teď dělám předsedu prostějovského výboru už třetí volební období.“

* Jak to nyní vypadá s počtem chovatelů ať už republikově, či zde na Prostějovsku?

„Zlom nastal po roce 1990, protože do tohoto roku bylo obtížné získat jadrná krmiva, která se od státu dostávala na příděl. Proto se chovatelé i nechovatelé hlásili do svazu a dostávali tak příděly. Jeden čas se za to odváděla vajíčka či maso. Po devadesátém roku je trh volný, takže se krmivo i různé směsi dají volně sehnat. Spousta chovatelů se tak už odtrhla a dělá si to sama. Je to škoda, protože tito chovatelé nejsou pod veterinární kontrolou. Zásobování na vesnicích a v domácnostech zbytky stále jsou a směnné neboli barterové obchody fungují. (úsměv) Teď je ve svazu zhruba dvaadvacet tisíc členů. Dříve jich bylo až sto tisíc! Přibližně o tu pětinu se pak snížil počet i v našem regionu.“

* Daří se vychovat mladé členy?

„Je to velmi obtížné, protože dnes už je doba někde jinde, lidé mají jiné zájmy. Děláme ale všechno pro to, aby se nám podařilo mladé lidi přilákat a tato tradice pokračovala i nadále. Máme mezi námi některé mladé chovatele, které připravujeme na chovatelské soutěže odbornosti, kde svaz pořádá olympiádu mládeže. Ta probíhá o prázdninách a trvá týden, kde to mají děti i se zážitky, není to tady jen o chovatelství.“

* Kdybych se sám chtěl stát chovatelem. Co pro to musím udělat?

„Stát se členem svazu. (úsměv) Stačí přijít do některé ze základních organizací, tam požádat o registraci, se kterou vám místní organizace pomůže. Po obdržení vlastního čísla se ihned stáváte členem. Každý je přiřazen do základní organizace, ostatně jako já. I když jsem působil na ústředí, tak jsem stále byl členem základní organizace v Držovicích, kde pokračuji dodnes.“

* Jak nákladné je pro chovatele členství?

„Platí se roční příspěvky, které činí 360 korun, což je zanedbatelná částka. Organizace vám navíc přispívají, takže se jedná zhruba o dvě stě korun. Více to stojí, když dotyčný odebírá časopis, který vychází jednou měsíčně. V časopise jsou ale zprávy o dění ve svazu, ale také řada inzerátů a chovatel si tak může vybrat ze široké nabídky zvířat i pomůcek, což je výhodné.“

* Které chovatele svaz sdružuje?

„Dělí se to na osm základních skupin. Sdružuje chovatele králíků, drůbeže, holubů, zpěvných (harckých) kanárů, okrasného ptactva, hlodavců, koček a kožešinových zvířat. Všechny tyto odbornosti se pak specializují a vytváří si určité kluby.“

* Zde se jedná především o drobné zvířectvo?

„Ano, přesně tak. Dříve to mělo název Český svaz chovatelů drobného zvířectva. Tím, že k tomu přibyly také ovce a kozy, tak došlo k úpravě názvu, ale zde se skutečně jedná hlavně o drobné zvířectvo.“

* Dá se zjednodušeně říct, které zvíře je na chov jednodušší a které náročnější?

„Vždy se jedná o řadu faktorů. Důležité jsou podmínky. Když bude člověk tuto činnost vykonávat ve městě, tak to budou spíše terarijní zvířata. Každé zvíře má pak specifické požadavky. To je třeba pochopit a snažit se tomu vyhovět. Ti, kteří se snaží vyniknout, přicházejí s nějakými novinkami. Je třeba zkoušet a zkoušet, případně se poučit z chyb. Každé plemeno má totiž něco specifického.“

* Čemu vy osobně dáváte přednost a máte nějaké oblíbence?

„Já jsem dost úzce specializován na králíky a drůbež, rukama mi prošla řada plemen. Králíků je mnoho vyšlechtěných plemen, nejjednodušší na chov jsou zakrslí, kteří stále získávají na oblibě, často se s nimi trénuje i na soutěže králičího hopu. U těch velkých je to náročnější. Delší čas rostou, menší a střední plemena jsou tak výhodnější. Že bych měl ale jedno oblíbené plemeno, se říct nedá.“

* Většina výstav probíhá na podzim. Proč právě tento čas?

„Celá příroda se řídí určitými pravidly. (úsměv) Na jaře je to především o mláďatech. Na podzim už se mláďata blíží k dospělosti a v tuto dobu je tak nejlepší vybírat ta, která se mohou zařadit do chovu, takzvaně uchovnit. Zde to záleží na posuzovatelích, kteří určují, zda se blíží ke standardům. Ty se v dnešní době hodně přibližují těm evropským, a především oblasti původního západního Německa, protože tam hrají prim v chovatelství. Chvíli trvá, než plemeno určitým způsobem přeorientujete.“

* Co všechno musíte na výstavy připravit?

„Vystavovat mohou jen členové svazu a jejich zvíře musí být registrováno. Také musí být pod veterinárním dohledem. My musíme jít žádat také o to, zda můžeme výstavu pořádat z důvodu případných nemocí a dalších. Například teď je aktuální ptačí chřipka. K tomu nám svaz pošle posuzovatele, kteří zvířata musí nejprve ohodnotit. No a podle toho se rozhodne, zda je na výstavu vlastně pustí.“

* Domovský areál máte v Plumlovské ulici, ten nyní čeká rekonstrukce díky zastupitelstvem odsouhlasené dotaci. Jak důležitý krok to pro vás je?

„Velmi. Staví se tam klubovna mládeže. Jejím smyslem je, aby se daly pořádat různé přednášky a semináře pro začínající chovatele. Také abychom tam mohli pořádat výstavy v případě nepříznivého počasí. Kromě toho máme ještě velkou halu o kousek dál, ale tam se dá fungovat jen v případě rozumného počasí, protože pokud svítí dost slunce, tak je tam nesnesitelně, pro zvířata je to životu nebezpečné. Nová budova by ale neměla sloužit jen chovatelům, ale i zahrádkářům. Bude tak víceúčelová. Z toho máme velkou radost a musím poděkovat městu za tuto podporu, bez které bychom to svépomoci nezvládli.“

* Za poslední roky jste toho tam ale svépomocí odpracovali už spoustu.

„To ano, tuto práci už tam děláme deset let. Když to řeknu jednoduše, tak my už jsme spíše takovým klubem dědků. (smích) Fyzicky náročnější práce už proto nezvládneme. Snažili jsme se udělat různé drobné práce, a když na to byly finance, tak i povolat odborníka na něco odborného. Poslední kroky už jsou záležitostí vyloženě odbornou, na to už zkrátka peníze nemáme, proto jsme požádali město. Jsme opravdu rádi, že nám vyšlo vstříc.“

* Kam mohu v nebližší době za vámi zájemci zavítat?

„První výstava proběhla v Držovicích a nyní se chystáme šestého června do Plumlova na hody. Poté by měla ještě do prázdnin proběhnout ukázka v Určicích a Hrubčicích. Pokračujeme poté v průběhu podzimu. A vše završuje výstava v Prostějově, která je jednou za čtyři roky i krajskou.“

* Co dalšího chystáte?

„Podařilo se nám během voleb trošku omladit výbor, za což jsme rádi. Nyní tak dolaďujeme detaily, jak přilákat další mladé chovatele. Připravujeme proto různé ukázky na základních školách a možná to proběhne i na středních. Každopádně je budeme prezentovat v našem areálu s odborným výkladem. Pevně věříme, že by se nám někdo mohl přihlásit a my tak snad získali (ne)jednoho nového člena.“

 

KAREL KARKAN

* narodil se 3. října 1948 v Prostějově

* s manželkou žije v Mostkovicích

* vystudoval vysokou školu zemědělskou v oboru výživář a plemenář

* pracoval jako výživář hospodářských zvířat pro okres Prostějov

* této profesi se věnuje nadále i jako důchodce

* aktuálně se věnuje konzervování a silážování

* členem svazu chovatelů se stal už v roce 1960

* chovatelství se s jistou pauzou věnuje neustále v rámci organizace si prošel celou řadou funkcí

* už třetí volební období je předsedou prostějovského okresního Svazu českých chovatelů má také funkci pokladníka

zajímavost: doma mají rozdělenou zahradu na poloviny, jeho část slouží k chovatelství, manželčina zahradničení