Dobrý večer, dnes je středa 26.6.2019
svátek slaví Adriana,
zítra Ladislav
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

Mezi veřejností velmi populární seriál PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku napsal pro dnešní mimořádné číslo poslední letošní díl. A jelikož končit se má příjemně, zařadili jsme jako osmatřicáté pokračování stejně jako loni klání z události, které v současnosti hýbe celým světem. Zaměřili jsme se opět na blížící se svátky, konkrétně pak vánoční trhy. Procházka centrálním náměstím města tak vytvořila příjemný pocit, který stál za to.

Než se pustíme do reportáže, zopakujme, že celý monitoring kolem gurmánství je rozdělen na dvě samostatné, vedle sebe probíhající části. Díváme se „na zoubek“ nejen regionálním restauracím, ale chceme uspokojit i ty z vás, kteří si raději zajdou spíše na pivo než na večeři do komfortnější restaurace. A mezitím pro vás čas od času připravujeme nějaké to překvapení v podobě návštěvy pizzerie, vegetariánské restaurace, letnmích zahrádek, máme za sebou monitoring Hanáckých slavností a nyní tedy již podruhé Vánočního jarmarku v Prostějově.
Připomeňme si také, jaká je historie tohoto projetku, který nezadržitelně míří ke svému čtvrtému jubileu. Vše odstartovaly dvě pilotní části na konci roku 2016, třetí dějství jsme vám přinesli v lednu nadcházejícího letopočtu, načež druhý měsíc roku 2017 vyplnily hned dva díly a v březnu jsme se premiérově vydali k hostincům. Od té doby pokračujeme mimo prázdninových a volebních přestávek v pravidelném rytmu střídání, přičemž příjemným oživením se stávají výše zmíněné mimořádná klání.
Po roční pauze vyhlašujeme také čtenářskou soutěž, ve které můžete hlasovat o své nejoblíbenější místo k posezení.
A kdo by chtěl znát hodnotitele, stačí kliknout na www.vecernikpv.cz a příslušný banner, pod kterým se skrývají nejen potřebné informace, ale i dříve zveřejněné díly.
Teď už se ale pojďme podívat na to, co jsme pro vás dnes připravili...

Loni jsme se ve Večerníku zabývali podrobně vánočním trhem v Prostějově, prošli jsme si náměstí, zhodnotili sortiment stánků a hledali a nalézali stánky s punčem. Vypravili jsme se na stejné místo i letos, abychom zjistili, co zůstalo stejné a co se změnilo. A jestli to byly změny k lepšímu, nebo se příliš nepovedly, to posuďte sami.
Počet stánků, jejich provozovatelé i sortiment, pokud nás paměť neklame, to vše zůstalo víceméně stejné. Víceméně znamená, že se nám zdálo, že dva až tři stánky na kolonádě ubyly, ale třeba se jen přesunuly k muzeu. Také návštěvnost nám připadá stejná jako loni. Dopoledne je řada stánků ještě zavřená, po obědě se všechny otevřou, ale zájemců je zpočátku málo. Oživení představují návštěvníci kluziště a mládež, které skončí vyučování. Jakmile se po šestnácté hodině začne stmívat, kolonáda se zaplní. Po osmnácté hodině ruch zvolna utichá a kolem devatenácté už první stánky zavírají. To platí pro kolonádu, kdo by neznal tento starý prostějovský název, jedná se o část mezi radnicí a muzeem.
Trochu jiná je situace na prostranství před muzeem. Ledová plocha bezesporu přinesla život do míst, která dříve zela prázdnotou, hlavně ve večerních hodinách. Na kluzišti je rušno celý den a toho využívá především megastánek U Sněhuláka, nekorunovaný král vánočních trhů. 

Vánoce na „kuželně“
Nepočítali jsme je všechny, ale hned na první dojem je jasné, že stánky s punčem a dalším občerstvením převažují. Není tak divu, že se prodejci předhánějí, jaký další druh vymyslet, aby získali konkurenční výhodu. Naleznete tam proto punč francouzský, švédský, kubánský, punče dotované všemi myslitelnými druhy tvrdého alkoholu. Samozřejmě nikde nesmí chybět punč bez alkoholu, nazývaný dětský nebo řidičský.
Na kolonádě pak objevíte stánky s širším sortimentem než je tradiční punč. Punčem sice kolonáda začíná - U Prasátka si punč „s malým“ nebo „s velkým“ (což vyvolává reakci vtipů kupujících) můžete odnést ke stolečkům. Tento vítaný bonus nabízí jen málo stánků na kolonádě, před muzeem je tomu jinak.
Naproti „Prasátka“ si můžete prohlédnout stánek s dárky, které potěší vaše blízké v chladném počasí: s čepicemi, šálami a podobným zbožím. Hned vedle se nachází stánek s širokým sortimentem výrobků z rakytníku, také tradiční účastník vánočních trhů. Vedle jsou vystaveny pletené košíky, ty se pod stromeček také hodí.
Po levé straně chybí stánek, který se nám loni velmi líbil, a kde jsme neodolali a nakoupili, a sice stánek uzenářské firmy chlubící se úsměvným nápisem „Založeno v roce 2016“. Jak ten voněl... Lákavému sortimentu uzenin, doplněnému o zabijačkové speciality a guláše, se dalo jen těžko odolat. Ani my jsme neodolali a zakoupili si „veselý tácek“, kde bylo za příjemných pětatřicet korun od všeho kousek.
Ryze uzenářský stánek nahradily stánky se širším sortimentem: kromě spousty různých punčů si můžete koupit teplá jídla: zelňačku, zvěřinový guláš (porce za stovku byla opravdu poctivá), langoše, bramboráky a určitě ještě další lákavé dobroty, na které jsme si zrovna nevzpomněli.
O kousek dál, a sice na křižovatce u kašny, se line vůně z dalšího stánku s pečenými klobásami a lákavě vonícím sortimentem: žebírka, krkovice, bůčky nebo cigára.
Ten přitáhl svou intenzivní vůní naší pozornost, ale nemělo by se vám stát, že byste zapomněli odbočit ještě před stánkem doprava, k plastové krávě, tak populární mezi malými dětmi. Stánek nabízí kromě mléčných výrobků z farmy také lákavé zabijačkové speciality, nejrůznější uzenářské výrobky a kromě toho frgály s několika náplněmi, opět nápor na vaše zažívací ústrojí a peněženku.
Za „křižovatkou“ na vás čeká také škála stánků s punčem a něčím k zakousnutí. Lákavá je vůně bramboráků a langošů, tam musíte většinou vystát malou frontu, i když personál se snaží, co mu síly stačí, aby uspokojil zájemce a nenechal je dlouho čekat v chladném počasí. Fronty u bramboráků, které, jak se nám zdá, se staly hitem letošních trhů, jste si museli většinou vystát u všech stánků s tímto sortimentem.
Předposledním stánkem po levé straně a vlastně posledním stánkem s punčem na kolonádě je tradiční místo Rotary klubu inzerující „punč, který vás zahřeje dvakrát“. Poprvé, když jej pijete, a podruhé pocitem, že jste pomohli přispět na dobrou věc, neboť suroviny na punč pořizuje každý den jiná rodina členů Rotary klubu, která zároveň na stánku prodává. Veškerá tržba směřuje tam, kde je jí nejvíc potřeba – do domovů sociálních služeb, dětských domovů a domovů pro seniory, do speciálních škol pro postižené děti, k lidem, kteří potřebují speciální pomůcky ulehčující pohyb a život vůbec, a na řadu dalších míst. A zdá se, že si lidé zvykli na tento neobvyklý stánek s punčem, protože v den, kdy jsme kolem něj procházeli, bylo u něj stále plno a zavíral na kolonádě jako poslední.
Ještě než kolonádu opustíme, zmíníme stánky s ostatním sortimentem. Ten tvoří pletené výrobky do zimního počasí, kožešinové doplňky a hračky svádějící k pomazlení, vánoční ozdoby a formičky na cukroví, zlaté, stříbrné a zelené jmelí. Otevřela tam svůj stánek i firma z našeho okresu zpracovávající široký sortiment pražených ořechů a sušeného ovoce.

Vánoce před muzeem...
Po pár krocích vstupujeme na plochu před muzeem. Zatímco na kuželně proudí lidé decentním krokem v uličce osvětlené jen světly ze stánků, v těchto místech to žije. Výskání mládeže bruslící na dobře osvětleném kluzišti, spousta mládeže v areálu (jinak snad nelze rozlehlou plochu s řadou vyhřívaných přístřešků a velkým prodejním stánkem nazvat) U Sněhuláka a pravidelné diskotéky na ledě přinesly na náměstí život. Kromě populárního „Sněhuláka“, který zavedl jako první věrnostní karty, a pokud si zakoupíte sedm punčů, máte osmý zdarma, jsou tam další čtyři stánky s punčem. Ale v takové konkurenci se prosadit není jednoduché, pokud je to vůbec možné.
Stejně jako loni jsme ochutnali trdelník, opět nebyl uprostřed zcela dopečený, navíc právě došla perníková posypka, na kterou jsme měli spadeno. Z nabídky dalších možností jsme zvolili skořicovou, a nebyla špatná. Před Zlatou bránou jsme našli stánek s širokým sortimentem sýrových výrobků (jeden ze dvou na trzích), ale vybrat si z tolika druhů není vůbec jednoduché, ale ani levné.
Abychom naše hodnocení oproti loňsku oživili, uspořádali jsme malou degustaci nabídky punče u třech populárních prodejců. Hodnotitelů bylo pět a všichni se vzácně shodli. Jeden z punčů od oblíbeného prodejce byl voňavější než běžná nabídka stánků, přiměřeně sladký i teplý, zato druhý vzorek byl velmi nepovedený. Byl vyroben z bílého vína a dotovaný malým rumem, to by bylo v pořádku. Problémem bylo, že víno, ze kterého byl vyroben, bylo zřejmě zkažené, chuť nahořklá a vůni lze těžko nazvat vůní... Třetí vzorek chutnal výrazně vínem, barva punče byla rubínová, teplota nápoje vyšší než činí průměr na trhu. Neprozradíme, které punče to byly, zmínit vítěze snad můžeme, stánek Rotary klubu, kde se každý den střídali prodejci a zároveň výrobci punče, byl ten den nejlepší. Stánek byl bohužel provozován Rotariány jen dva týdny a dnes už jej užívá jiný nájemce. Doufali jsme, že ten nepovedený vzorek byl jen nedopatřením vztahujícím se ke dni hodnocení, ale jeden z nás nevydržel a za tři dny se ke stánku vrátil. Náhoda to nebyla, bohužel...

Shrnutí - celkový dojem
Prostějovské vánoční trhy se od těch loňských nijak neliší. Počet stánků, rozsah nabídky i množství návštěvníků se nám zdají stejné jako loni. Připadalo nám také, že stejné stánky se těší většímu zájmu občanů a u stejných prodejců jako loni je prázdno i letos. Ve srovnání s větší Olomoucí se atmosféra na našich trzích jeví méně pestrá a uvolněná, ceny se neliší. Ale nazdobený vánoční strom před radnicí je u nás určitě hezčí než u našich sousedů. Loni jsme si posteskli, že nám na trzích chyběla nabídka sortimentu rychlého občerstvení a stánek některé z pekáren. Ani letos jsme se nedočkali. Že by platilo okřídlené: Kdo si počká, ten se dočká? Uvidíme za rok...
A ještě poslední poznámka: byli jsme svědky, že prodejce zkontroloval občanky skupince studentů předtím, než jim nalil objednaný punč s alkoholem. To je na pochvalu!

Vánoční trhy k předvánoční náladě v posledních letech tak nějak patří. Jít se projít na slavnostně osvětlené náměstí a cestou si dát pár punčů na zahřátí představuje příjemný oddych ve shonu posledních týdnů v roce. A pokud potkáte cestou přátele, se kterými se zastavíte na pár slov (nebo punčů?), tím lépe.
Hodnotitelé vánočních trhů přejí čtenářům hezké a pohodové Vánoce!

 l4 hvězdičky

 

 A JAK VÁM SE LÍBÍ  VÁNOČNÍ TRHYV PROSTĚJOVĚ?HLASUJTE NA WWW.VECERNIKPV.CZ,NEBO NÁM MŮŽETE NAPSATSVOJI RECENZINA E-MAIL: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,ČI NA ADRESU OLOMOUCKÁ 10, PROSTĚJOV

 

 

OSTATNÍ DÍLY NAJDETE ZDE:

Dnes počtvrté se potkáváme na místě, které má za cíl podívat se na zoubek nejen regionálním restauracím, ale už brzy také místním hostincům. Vše odstartovaly dva díly na konci uplynulého roku, třetí dějství nového seriálu PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku jsme vám přinesli v lednu, dnešní sondou pak uzavíráme první kvarteto.

A jak jsme předeslali, na stránkách nejčtenějšího regionálního periodika se v letošním roce našeho dvacátého výročí budete s touto novinkou setkávat stále více pravidelněji. Věříme, že vás zaujme a jeho úroveň bude stoupat. Navíc se bude bojovat o zajímavé výhry. Oceňovat budeme jak samotné provozovatele, tak i čtenáře. Na samém konci pak dojde i na finanční odměny.

Kdo by chtěl znát hodnotitele PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, stačí když klikne na www.vecernikpv.cz a na pravé straně najde příslušný banner, pod kterým se skrývají všechny potřebné informace i tři dříve zveřejněné díly. Teď už ale pojďme do restaurace, „U Tří bříz“ už jsou asi netrpěliví...

...........................................................................

Jako čtvrtý přišel na řadu podnik s názvem:

RESTAURACE U TŘÍ BŘÍZ PROSTĚJOV

FOTO STÁHNOUT Z WEBU

Než se rozhodnete vstoupit...

Tentokrát jsme se vypravili do restaurace, která si slušné renomé získala širokou nabídkou jídel denního menu za více než příznivou cenu a možností konání oblíbených rodinných oslav či firemní večírků. Jmenuje se „U Tří bříz“. Jestli se tam břízy někdy nacházely nebo snad ještě někde v okolí nacházejí, jsme si nikdy dříve nevšimli, a vzhledem k nastupující tmě to nebylo možné zjistit ani  v době naší návštěvy. Neformálně je mezi zákazníky používán také název ´Na Kopečku´, dříve bylo vžité ještě označení ´V Sakristii´, neboť nedaleko je kostel sv. Petra a Pavla.

Restaurace je umístěna v přízemí nemovitosti postavené v sedmdesátých letech minulého století. Provozovány jsou zde i takzvané objekty občanské vybavenosti, tedy obchody a restaurace. Nejlepším řešením je přijít pěšky, poměrně velké parkoviště v bezprostřední blízkosti totiž slouží hlavně obyvatelům přilehlého domu, a jen výjimečně tak naleznete místo k zaparkování.

Jak se stalo naším zvykem, nejprve jsme si chtěli prohlédnout internetové stránky. Přestože na nich existuje odkaz Menu PV, web hlásil: „stránka nebyla nalezena“. Náhoda to nebyla, ani opakované vyhledání v příštích dnech nepřineslo jiný výsledek. Z tohoto důvodu naše příprava tentokrát spočívala „pouze“ v absolvování rodinných oslav kulatých narozenin příbuzenstva a několika večeří při příležitosti výročních schůzí turistického oddílu...

Interiér

Vstupujeme vchodem řešeným ve stylu architektury z dob vzniku stavby. Vítají nás skleněné tabule v chladných hliníkových rámech, načež se dále ubíráme chodbou kolem záchodů, kterou se snaží „zútulnit“ reklamní panely s fotografiemi obložených mís z produkce restaurace. Dostáváme se do části, která by se dala nazvat výčepem. Po levé straně se nachází nejprve z poloviny zavřený salonek pro patnáct až dvacet osob i docela estetický barový pult s pípou.  Zbytek místnosti je zařízen jednoduchým vybavením běžného výčepu. Při naší návštěvě zde bylo poněkud nakouřeno. Nekritizujeme to, myslíme si, že každý hospodský má mít právo rozhodnout se, jaké zařízení bude provozovat, stejně tak každý návštěvník má mít právo rozhodnout se, kam půjde. Po 30. květnu 2017 však bude rozhodnuto za hospodské i návštěvníky... Naše návštěva proběhla večer, v poledne je zde kouření zakázáno.

Architekturu sedmdesátých let nezapřou ani další prostory restaurace.  Velký sál byl budován pro racionální nasycení masového množství strávníků, nikolv pro zážitkovou gastronomii v intimním prostředí. Ve stejném duchu jsou řešeny i salonky - sklo, hliník, dlažba, strohost stěn...

Co restaurace nabízí...

O nabídce poledního menu je zmínka v úvodu, výběr v příznivých cenových relacích je pravidelně obměňován. Poutač umístěný na chodníku u silnice láká projíždějící motoristy na jednu nebo dvě akce dne. O návštěvníky zřejmě nouze nebude...

Stálý jídelní lístek, ze kterého jsme čerpali, je obsáhlý, nabízí dvanáct druhů jídel z vepřového masa, třináct z kuřecího masa, šest druhů pokrmů z ryb, devět bezmasých jídel a půltucet druhů zeleninových salátů pojatých jako hlavní chod, přílohové jsou pak uvedeny samostatně.

Všechny restaurace nemusí nabídkou uspokojit pana Pohlreicha, ale zde by se asi vyřádil. Hovězí maso úplně chybí, s ním zřejmě i klientela se zájmem o jídlo vyšší cenové relace. Pozastavili jsme se ale nad tím, že všechna bezmasá jídla jsou jen smažená. Dopředu litujeme vegetariánsky orientované návštěvníky a ty děti, které maso v oblibě také právě nemají.

Zkrátka jídelní lístek jako poplatný době vzniku restaurace... I názvy jídel tomu odpovídají, naštěstí jsou pod vznešenými názvy uvedeny hlavní ingredience, ze kterých se příslušný chod skládá. Alespoň něco, co v sedmdesátých letech vůbec nebývalo zvykem. A ještě jedna změna. V části věnované rybám jsou kromě (mraženého) filé dvě jídla z lososa, který je také výdobytkem porevoluční doby. Tedy ne že by tehdy neexistoval, jen prostě v tuzemsku nebyl...

Chcete-li oběd nebo večeři zakončit sladkou tečkou a nejste-li právě milovníkem zmrzlinových pohárů se šlehačkou, máte smůlu. Nebo vlastně štěstí, ušetříte svému tělu značnou dávku kalorií.

Na jídelním lístku jsme objevili jen vína rozlévaná. V daný moment nám to vyhovovalo vzhledem k tomu, že jeden z nás přijel autem. Restaurace sice disponuje také nabídkou lahvových vín, avšak díky zkušenosti z nedávné rodinné oslavy jsme věděli, že sortiment není široký a nevychlazená vína mnoho potěšení konzumentům nepřinesla.

  

Jak nám chutnalo

Předkrmy „U Tří bříz“ nevedou, takže jsme tentokrát měli jednodušší rozhodování a mohli hned přistoupit k hlavnímu chodu. Po krátké poradě s vrchním jsme zamítli jeho doporučení smažených jídel a zvolili sami. Objednali jsme jedenkrát kapsu Venecia, a to z kuřecích prsou plněných italskou šunkou, sušenými rajčaty a sýrem, druhá objednávka zněla na Kosířskou jehlu, což představoval špíz s kousky vepřového masa, slaninou, cibulí a klobásou. Pomineme-li dnes už velice „retro“ znějící nic neříkající názvy a univerzální oblohu ze syrové zeleniny, ze které guru české gastronomie Zdeněk Pohlreich leze po zdech, bylo jídlo velmi slušné, i když ne nijak mimořádné. Hlad byl zahnán, žaludek si nestěžoval, druhý den si však už nevzpomenete, co že jste to vlastně jedli...

K lítosti druhé motorizované poloviny mohl jen jeden z nás ochutnat zmíněná rozlévaná vína. Volba padla na červený Portugal a Tramín, který, jak se ukázalo, došel a byl po dohodě nahrazen odrůdou Chardonnay. Káva představovala restaurační standard.

Kvalita servisu

Personál byl přátelský, ale nikoliv nevhodně familiární. Vrchní několikrát nevtíravě položil dotaz, zda něco nepotřebujeme, vždy včas, abychom si objednali další nápoje. Humornou situaci jsme zažili s jinak ochotnou číšnicí. Podle vyšitého znaku na vestě ški zřejmě o učnicí, která místo objednaného Tramínu červeného přinesla červené víno, ale poté, co jsme si vyjasnili terminologii, sama zčervenala a asi osmkrát se nám omluvila. Paradoxem bylo, že Tramín červený stejně k dispozici nebyl...

Místo úlevy...

Toalety se nacházejí hned vedle vchodu, přestože ve srovnání s minulostí udělaly krok vpřed co do čistoty, a půl kroku co do vybavenosti, jsou stále řešením umístěné do pivnice z roku 1970. O minimální intimitě při konání potřeby nemůže být ani řeč, alespoň na pánském WC, dámské jsme neměli možnost posoudit. V minulosti poměrně nedávné byly vylámané kliky u kabinek a jediné umyvadlo bez kohoutku, což je nyní napraveno.

Shrnutí - celkový dojem

Prostor „U Tří bříz“ je zejména restaurací pro oběd v polední pracovní přestávce, popřípadě pro klasické posezení u piva. Mimochodem podle vyvěšených diplomů dobře ošetřeného litovelského. Doporučit by se dala i pro nepříliš náročnou rodinnou oslavu, rozhodně však ne pro intimní večeři zamilované dvojice. I když jsme takový pár pro tentokrát nepředstavovali, ani volba mezi hlučným a zakouřeným výčepem verus ohromným sálem, ve kterém jsme seděli sami, neposkytuje právě příjemné prostředí.

Prostějovská restaurace „U Tří bříz“ má dobrou šanci stát se vyhledávanou v případě, že přijde do módy retro styl socialistické éry. I kdyby jídlo bylo famózní, prostory jeho úroveň chtě nechtě nad průměr nemají šanci dostat. V první větě resumé však nejde o žádnou ironii, v bývalé NDR tento styl již slaví úspěchy. Stejně tak ne každý Prostějovan potřebuje nezbytně k obědu luxus. Otázkou je, zda-li stále častější mínění spadají spíše k jídelně, vyhovuje majitelům...

Proto tentokrát udělujeme...

Total Comments

  • Rock of Memory
  • BIG BEN
  • Jelen
  • Domovní správa Prostějov
  • Prostějov Cup 2019
  • Interforst
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

P2_bigben

Anketa - hlavní

Na kterou z letních akcí se těšíte nejvíce?

Fotbalový sumář
Volejbalová horečka
Prostějovská basketmánie
Hokejový servis
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2016 jak sel cas banner
2016 stiny minulosti banner

2018 tv pohoda banner

Barometr

Pokračování tradice.

Na kvalitní vystoupení z Argentiny navázali parašutisté Armádního sportovního oddílu Dukla Prostějov reprezentující Českou republiku při úvodním závodě Světového poháru 2019 na přesnost přistání. Konal se v Chorvatsku a Hanáci přivezli z Balkánu jedno zlato i bronz!

Měsíc potop neskončil.

Jestli si někdo myslel, že záplavy na Němčicku z předminulého týdne byly těmi posledními, co prostějovský region postihly, zmýlil se. Minulý týden vtrhla velká voda po krátké průtrži mračen i do Čech pod Kosířem a Stařechovic. Kanály nestíhaly pobrat veškerou vodu, ta pak vyplavila tři desítky rodinných domů.

Total Comments

Osobnost týdne

Pavel CALLTA
25 callta
V rámci programu Prostějovského léta vystoupil uplynulý čtvrtek na náměstí T. G. Masaryka zpěvák, kterého obdivuje především mladá generace. Není tedy divu, že mezi stovkami diváků koncertu byly především náctileté fanynky.

Total Comments

Číslo týdne

42 437 704

Přesně tuto sumu peněz muselo v roce 2018 zaplatit statutární město Prostějov za odvoz a likvidaci komunálního odpadu. Občané však prostřednictvím poplatků uhradili pouhou polovinu uvedených nákladů. Odborníci tvrdí, že je to málo!

Total Comments

Výrok týdne

„KDYŽ NĚKDO UMÍRÁ,
NESMÍ ANI NA CHVILIČKU
POCIŤOVAT, ŽE JE ODEPSANÝ!“

Odborný garant paliativní péče prostějovské nemocnice Miroslav Kala takto hovořil při slavnostním otevření nového oddělení.

Total Comments