Před letošní sezónou musel společně se svými dvěma kolegy ve výkonném výboru řešit nejen změny v realizačních týmech, ale také ve vedení, kde skončil předseda klubu Marek Černošek.

Jeho role však i přesto zůstává stále stejná a nově chodu klubu pomáhá spojka v podání Filipa Smejkala, který se stal sportovním manažerem. Na ledě už však bývalého reprezentanta neuvidíte, Pavel Kumstát se i tak přijde na tréninky podívat.

* Před novou sezónou skončil ve vedení klubu Marek Černošek. Byla to pro vás překvapivá informace, nebo jste o tom věděli předem? 

„Marek skončil na vlastní žádost, protože byl pracovně zaneprázdněn, dalo se to očekávat a mě to ani nepřekvapilo. Vše k tomu víceméně směřovalo.“

* Nyní už jste ve výkonném výboru zůstali pouze tři. Změnila se nějakým způsobem vaše role? A jak je máte nyní s Radkem Mudrlou a Martinou Markovou, která byla zvolena předsedkyní, rozděleny?

„Moje role ve výkonném výboru se nezměnila, v podstatě o všem rozhodujeme ve třech lidech, tak jako to bylo předtím, když jsme byli čtyři. Pokud se na něčem neshodneme, tak hlasujeme. Potkáváme se jednou týdně a řešíme spoustu věcí, ale největší administrativní práci samozřejmě odvádí Martina Marková. Stráví na zimním stadionu nejvíce času a má o všem tím pádem největší přehled. Všichni tři k tomu máme svoje hlavní civilní zaměstnání, takže někdy toho máme opravdu dost.“

* Vaše základna je stále na vzestupu. Sháníte i nějakou posilu do vedení klubu, nebo se to zatím dá zvládat ve tříčlenném složení?

„Jsem rád, že se naše základna rozrůstá, přesto si myslím, že by to mohlo být i lepší. Zatím žádnou posilu do vedení klubu nehledáme. Nejsem si totiž vůbec jistý, jestli by to vůbec někdo chtěl dělat. Je to spousta práce, která ani není vidět, a potom to někteří nedokážou ani ocenit. V minulosti už jsme některým rodičům-kritikům práci ve výboru nabízeli, ale když jsme jim řekli, co to obnáší, a ještě zadarmo, tak už se nikdo neozval. (pousměje se) Člověk se pořád učí, ale už jsme zkušenější, tak to ve třech zatím zvládáme.“

* Před novou sezónou došlo i k určitému pohybu v realizačních týmech, mohl byste nám je popsat? Ať už se jednalo o příchody, nebo odchody.

„Před sezónou odešel Mikuláš Mihňák, který neakceptoval naši nabídku, a proto jsme museli řešit trenérskou situaci u mladších kategorií. K ročníku 2011 přišel Václav Meidl a Martin Pěcha a k přípravce Patrik Liška, který si k sobě vybral Jaroslava Ondrouška. S oběma změnami jsme maximálně spokojeni, protože kluci odvádí výbornou práci.“

* V klubu vznikla také funkce sportovního manažera mládeže, kterým se stal Filip Smejkal. Co všechno spadá pod jeho sekci a o čem bude rozhodovat?

„Po konci Marka Černoška v klubu jsme museli řešit situaci ohledně komunikace s ostatními kluby a volba padla na Filipa, a to z toho důvodu, že je s námi od samého začátku vzniku klubu. Tráví spoustu času na zimním stadionu, komunikuje s ostatními trenéry a trenéry jiných klubů, a tím pádem má největší přehled o všech hráčích u nás a v nejbližším okolí. Jeho úkolem je zajistit a případně oslovit hráče, rodiče, kteří mají zájem hrát v Prostějově. A po komunikaci s námi to pak řešíme zase společně.“

* Jak jste s fungováním této nové role zatím spokojen?

„Zatím všechno funguje, jak má, takže nemám důvod být nespokojen. Jak už jsem řekl, když se stejně něco řeší, tak jedině společně, abychom došli k co nejlepšímu výsledku. Jinak Filip je i šéftrenér a zodpovídá za práci všech trenérů v klubu, někdy tráví na stadionu skoro celý den, takže v tomto ohledu jsme s ním také velmi spokojení.“

* Sezóna je nyní v plném proudu. Jak ji z vašeho pohledu hodnotíte?

„Po loňském ročníku, který byla narušen covidem, jsme vůbec rádi, že děti mohou sportovat. Myslím si, že nám velmi pomohlo nové zázemí, protože mám pocit, jak se všichni na tréninky více těší a odráží se to i v zápasech, kdy někteří kluci chodí do šaten hned po škole a tráví celé odpoledne na zimáku. Jsme rádi, že můžeme využívat tělocvičnu, posilovnu a dvě střelnice, kde by někteří chtěli i přespávat. (směje se) Já osobně nehodnotím sezónu podle výsledku, ale podle toho, kam se ta daná kategorie výkonnostně posune. A musím říct, že bruslařsky se děti posouvají hodně. Samozřejmě někteří jsou vyspělejší herně, někteří méně, ale postupem času k tomu mentálně dospějí všichni.“

* Daří se plnit i cíle, jaké jste si před sezónou předsevzali, a mohl byste prozradit, jaké jsou?

„Pokud myslíte sportovní cíle, tak jedním z nich je, aby dorost, který už máme oproti juniorce početnější, vybojoval první ligu. Část toho kluci splnili a doufáme, že to dotáhnou i teď v nadstavbové části. Je potřeba, aby skončili do 3. místa, které zaručuje boj o postup. Je pro mě nepochopitelné, že o posun nahru hraje i reprezentační tým Polska do 16 let... Jinak v ostatních kategoriích si nějaké extra cíle nedáváme, ale určitě vidím u všech kategorií posun díky práci trenérů.“

* Vypíchl byste některou z kategorií, která vás příjemně překvapila?

„Překvapila mě hlavně kategorie ročníku 2013, kde je vidět práce Adama Winda, jenž s dětmi pracoval i v době covidu individuálně, teď se mu to vrací. Tito kluci jsou na tom pohybově lépe než jejich vrstevníci v jiných klubech.“

* Rostoucí základna mládeže potřebuje také stále větší prostor. Dá se to vůbec ještě všechno skloubit s jedinou ledovou plochou v Prostějově?

„Druhá ledová plocha už tady měla být dávno! Každý rok řešíme, jak vymyslet časy tréninků, aby děti měly co nejvíce ledu, hodně nám pomohla hokejová třída. Ale přesto je to vždy problémové. Vezměte si, že je tu ještě krasobruslení, muži, rebelky a ještě pronájmy. Stačí si spočítat, kolik po škole zůstává hodin na všechny kategorie. Věřím, že druhá plocha by se určitě využila, myslím si, že by nám to přitáhlo i více dětí. Mohlo se to dotáhnout s výstavbou nových šaten.“

* Najdete si ještě čas i na absolvování tréninku na ledě? A věnujete se i případně nějaké kategorii, nebo na to už čas nezbývá?

„Na led se dostanu už jen málokdy, a navíc se tam nechci motat trenérům, spíše se dívám za mantinelem. S trénováním jsem skončil z toho důvodu, že to nejde dělat jen tak napůl, protože často cestuji se starším synem po tenise. Tím pádem nemohu být všude.“

* Našel byste ještě něco pozitivního či negativního co byste chtěl vypíchnout?

„Tak toho by se našly spousty. Pozitivní je, že máme nové zázemí, že nám funguje hokejová třída, máme více pracovitých trenérů. Vidíme u dětí posun, máme větší důvěru z města, jde to i bez rozkrádání a podvodů. Negativního je toho taky dost, jak jsem již zmínil, chybí nám druhá plocha. Dětí sice přibývá, ale stále je to málo, nemůžeme vytvořit konkurenci. V podstatě musí hrát všichni, kteří mají ruce a nohy.“ (úsměv)

 

 

Speciální příloha MLÁDEŽNICKÝ HOKEJ vychází jako součást tištěného vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku v pondělí 13. prosince