Dobrý večer, dnes je pátek 21.9.2018
svátek slaví Matouš,
zítra Darina
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...

Již jedenáctým kláním pokračuje seriál PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, který má za cíl podívat se na zoubek nejen regionálním restauracím, ale také místním hostincům a nově jsme v rámci jubilejního dílu minule premiérově zabrousili do pizzerie. Vše odstartovaly dvě pilotní části na konci uplynulého roku, třetí dějství jsme vám přinesli v lednu stávajícího letopočtu, načež druhý měsíc roku 2017 vyplnily hned dva díly a v březnu jsme se premiérově vydali k hostincům. Od té doby pokračuje v každém lichém čísle nejčtenějšího regionálního periodika. 

 Jako jedenáctý přišel na řadu podnik s názvem:  RESTAURACE KOZA ZŮSTALA CELÁ PROSTĚJOV


Než se rozhodnete vstoupit...
Tato restaurace v Prostějově funguje už dva roky, a to navzdory tomu, že skeptické hlasy přisuzovaly jejímu života tři měsíce až půl roku života, ne-li spíše živoření. Kdo to kdy přece viděl, otevřít si restauraci ryze pro vegetariány! V Olomouci sice jedna prosperuje, ale tam je dvacet tisíc studentů a hlavně studentek, kteří k tomuto způsobu stravování inklinují, cožpak to jde v Prostějově, kde taková základna chybí? Jde!

Většině možná samotný název restaurace nic neříká a část z těch, kteří vědí, o co se jedná, by dovnitř nikdy nevstoupila. Navzdory tomu se „Koza“ stala hned po otevření hitem zdejší gastronomie a v poledních hodinách stěží najdete volné místo. Je tomu tak i po dvou letech, které uplynuly od oficiálního otevření.

Nebudeme vás dále napínat: jde o vegetariánskou a veganskou samoobslužnou restauraci nacházející se v hotelu Avion, restauraci vedenou mladými nadšenci, kteří se nebáli realizovat svoje netuctové nápady a nebojí se v nich pokračovat, ba co víc, nebojí se je vylepšovat a rozvíjet. Za zmínku stojí rozvoz jídel nebo pořádání vegetariánských cateringů a svateb.

Na webových stránkách i Facebooku naleznete desítky pochvalných reakcí, ve kterých se hojně vyskytuje slovo super, a to nejen od obyvatel Prostějova, ale i návštěvníků velkých měst, kteří vyjadřují lítost, že podobnou restauraci u nich nenajdou. Z celkových 315 recenzí jich 310 udělilo nejvyšší možné ocenění, včetně řady těch, kteří přiznali, že k vegetariánskému jídlu nechovají zvláštní sympatie.

Kolemjdoucí již před hotelem upoutá velký transparent s neobvyklým názvem restaurace. Nuže, vstupme dovnitř! Musíme se ale trefit do doby, kdy je restaurace v provozu, což znamená, že je třeba přijít od pondělí do pátku mezi jedenáctou a šestnáctou hodinou.

Interiér
Hotelová restaurace s sebou nese jeden handicap: vysoké stropy a okna. Tak se zkrátka ve třicátých letech hotelové (a nejen hotelové) restaurace budovaly, ale v dnešní době působí neútulně, těžko se zařizují a jejich vytápění stojí hrůzu peněz. Předchůdci nynějších nájemců se snažili s tímto neduhem vyrovnat, ale moc se jim to nedařilo a brzy provoz ukončili. U Kozy vám vysoké stropy najednou nevadí, ani si jich nestačíte všimnout. 

Vaši pozornost naopak upoutá velmi netradiční úprava stěny naproti hlavnímu vchodu: levá část je tvořena živými zelenými rostlinami, působícími velmi svěžím dojmem, pravou tvoří černá tabule plná křídou vyhotovených nápisů, pod níž najdou malý koutek na hraní děti, jejich rodičům je tak umožněno najíst se v relativním klidu. Nad hlavou vás určitě zaujmou troje elektrické hodiny ukazující čas nikoliv ve světových velkoměstech, jak bývá zvykem, ale úplně jinde, což u vás vyvolá přinejmenším úsměv na tváři. Kde, to neprozradíme, pointa vtipu se předem nesděluje...

V části restaurace je vysoký strop snížený a jakoby podepřený kmeny stromů, což se báječně hodí k přírodní stěně. Stoly a židle jsou lehké a jednoduché a co je neobvyklé, můžete se posadit na vyvýšené, skoro barové židličky k pultíku, táhnoucímu se podél okenní stěny a poobědvat s výhledem na Husserlovo náměstí. V pravé části restaurace se nachází pult se studenými i teplými pokrmy, které si sami nabíráte na talíř, u pokladny vám je zváží, přidají několik příjemných a vtipných slov, načež můžete zamířit ke stolu...

Co restaurace nabízí...
Vybíráte si z několika studených salátů i variant teplých jídel, polévka je vždy jedna, ale vždy stojí za to, ostatně jako všechno, co je v Koze nabízeno. Hlavní součástí jak salátů, tak jídel teplé kuchyně jsou obilniny, luštěniny, těstoviny a široká škála různých druhů zeleniny. Pečivo si zdejší kuchyně peče sama, stejně jako placičky, které představují dezertní část nabídky, spíše symbolickou. 

Kromě sklenice vody, která je zdarma, dostanete i populární a zdravé nápoje z čerstvého ovoce a kávu.

Jak nám chutnalo
Oba jsme navštívili restauraci mnohokrát, ačkoliv se sami k vegetariánům nepočítáme, k veganům už vůbec ne, tak můžeme říct, že jsme ochutnali postupně všechny varianty studených i teplých jídel, mnohé z nich jsme si oblíbili víc, některé méně, ale nikdy se nestalo, že by nám něco nechutnalo. Pokud je v nabídce houbová polévka, neodoláme, ještě nikdy jsme nevynechali salát Waldorf, ale tak bychom ještě mohli pokračovat ještě dlouho, protože i čočkový nebo fazolový salát jsou skvělým zážitkem. O ochucení teplých jídel kořením se ani nebudeme zmiňovat, raději si je sami vyzkoušejte. Musíme se přiznat, že jsme ještě nikdy neochutnali sladké placičky, jen jsme četli a slyšeli nadšené komentáře. Takže někdy příště.

 

Kvalita servisu
Snad nejlépe vystihuje tuto stránku jeden z pisatelů na Facebooku: „Tady je vidět, že někdo dělá svoji práci s láskou.“ Mladí provozovatelé plní netradičních nápadů, elánu a ochoty jít do rizika, navíc znalí svého řemesla - víc si ani nelze přát. Servírky hodnotit nemůžeme, neboť servírkou a číšníkem je v této samoobslužné restauraci každý host sám. Neuvěřitelně sympaticky působí provozovatel restaurace, který vám u pokladny jídlo zváží (platí se podle váhy toho, co si naberete a cena za 100 g je u všech jídel jednotná), načež přidá s úsměvem pár pozitivních a vtipných slov.

Místo úlevy...
Na toalety se dostanete uličkou za pokladnou a jejich řešení je tak neobvyklé, že odtud lidé vycházejí s úsměvem na tváři. Čistotu a vůni za WC naleznete dnes již téměř všude, ale tolik vtipných vychytávek jako tady, jsme neviděli nikde ani v tuzemsku, ani v zahraničí. Zde musíme s dobrým pocitem dát opravdu klobouk dolů.

Shrnutí - celkový dojem
Vegetariánskou restauraci „Koza zůstala celá“, provozuje společnost Vlk se nažral, s.r.o., se snad ve všem liší od ostatních. Samoobslužných zařízení s jídlem je jistě spousta, vegetariánské se také najdou, ale provozovnu s takovou dávkou pozitivní atmosféry a vtipu moc není. Na internetu návštěvníci z jiných měst píšou: „Chceme taky takovou restauraci, ale se vším všudy!“ A my se jim ani nedivíme.

A teď vážně: určitě se najdou lidé ochotni chodit na oběd do Kozy každý den, my „všežravci“ bereme návštěvu jako vítané zpestření stravovacího stereotypu, odlehčení až příliš zatěžovaného vegetativního systému a navození pozitivní nálady. Člověk se v Koze kvalitně a dost nají bez pocitu těžkého žaludku - jen si někdy musí dát odpoledne malou svačinku, aby vydržel do večeře.

Samoobslužná vegetariánská restaurace Koza zůstala celá se výrazně odlišuje ode všech dosud hodnocených restaurací. Má svoji specifickou (a ne malou) klientelu, převládají ženy a mladí lidé, ale pravidlo to není. Nechodí se sem posedět, ani popít pivo nebo víno - ostatně je zde ani nedostanete - chodí se sem na zdravý a chutný oběd.  Ve své kategorii si restaurace Koza zůstala celá zaslouží udělit bez váhání takřka nejvyšší možné ocenění...   

26 hvezdy4CO TO ZNAMENÁ:
5 hvězd – EXCELENTNÍ
Nemělo to jedinou chybu. Jídlo, obsluha, prostředí i další služby na vysoké úrovni. Ani při opakované návštěvě se nenašlo nic, co by nás zarazilo. PROSTĚJOVSKÝ Večerník vřele doporučuje fajnšmekrům.

4 hvězdy - VELMI DOBRÉ
Jen maličko chybí k úplné dokonalosti. Jídlo i servis na vysoké úrovni. Pokrmy jsou připraveny s invencí a z kvalitních surovin. Příjemný interiér, absolutní čistota všech prostor je samozřejmostí. Bez obav, že si trhnete ostudu, sem lze pozvat i nejvzácnější hosty.

3 hvězdy – DOBRÉ
Průměr po všech stránkách. Trochu invence při přípravě pokrmu by neuškodilo. Na druhou stranu porce zasytí a nezpůsobí žaludeční újmu. Prostředí slušné, obsluha se snaží. Je sice na čem pracovat, ale pozváním do tohoto podniku neurazíte.

2 hvězdy – SNESITELNÉ
Sem doporučujeme zajít jen tehdy, nemáme-li nic jiného na výběr. Menu nemělo žádný nápad. Dojem se snažila vylepšit ochotná obsluha, ale kde nic není... Stěží zde strávíte příjemný večer a ve dvou už určitě ne. Jako by se zde již před lety zastavil čas. 

1 hvězda – VYHNĚTE SE

Na zdejší místo bychom nepozvali ani svého největšího nepřítele. Jídlo bylo mdlé, nevábně vypadající a žaludek si je dlouho pamatoval. Také interiér byl, stejně jako jídlo, nevábný. Obsluha se ani nesnažila atmosféru místa zpříjemnit.

 
A JAK VÁM SE LÍBÍ V RESTAURACI „KOZA ZŮSTALA CELÁ“?
HLASUJTE NA WWW.VECERNIKPV.CZ, NEBO NÁM MŮŽETE NAPSAT SVOJI RECENZI NA E-MAIL: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., ČI NA ADRESU OLOMOUCKÁ 10, PROSTĚJOV
 
Pokračování seriálu v podobě 12. dílu z restaurace „RESTAURACE U DITTRICHŮ" najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vychází v pondělí 5. června


OSTATNÍ DÍLY NAJDETE ZDE:

Dnes počtvrté se potkáváme na místě, které má za cíl podívat se na zoubek nejen regionálním restauracím, ale už brzy také místním hostincům. Vše odstartovaly dva díly na konci uplynulého roku, třetí dějství nového seriálu PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku jsme vám přinesli v lednu, dnešní sondou pak uzavíráme první kvarteto.

A jak jsme předeslali, na stránkách nejčtenějšího regionálního periodika se v letošním roce našeho dvacátého výročí budete s touto novinkou setkávat stále více pravidelněji. Věříme, že vás zaujme a jeho úroveň bude stoupat. Navíc se bude bojovat o zajímavé výhry. Oceňovat budeme jak samotné provozovatele, tak i čtenáře. Na samém konci pak dojde i na finanční odměny.

Kdo by chtěl znát hodnotitele PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, stačí když klikne na www.vecernikpv.cz a na pravé straně najde příslušný banner, pod kterým se skrývají všechny potřebné informace i tři dříve zveřejněné díly. Teď už ale pojďme do restaurace, „U Tří bříz“ už jsou asi netrpěliví...

...........................................................................

Jako čtvrtý přišel na řadu podnik s názvem:

RESTAURACE U TŘÍ BŘÍZ PROSTĚJOV

FOTO STÁHNOUT Z WEBU

Než se rozhodnete vstoupit...

Tentokrát jsme se vypravili do restaurace, která si slušné renomé získala širokou nabídkou jídel denního menu za více než příznivou cenu a možností konání oblíbených rodinných oslav či firemní večírků. Jmenuje se „U Tří bříz“. Jestli se tam břízy někdy nacházely nebo snad ještě někde v okolí nacházejí, jsme si nikdy dříve nevšimli, a vzhledem k nastupující tmě to nebylo možné zjistit ani  v době naší návštěvy. Neformálně je mezi zákazníky používán také název ´Na Kopečku´, dříve bylo vžité ještě označení ´V Sakristii´, neboť nedaleko je kostel sv. Petra a Pavla.

Restaurace je umístěna v přízemí nemovitosti postavené v sedmdesátých letech minulého století. Provozovány jsou zde i takzvané objekty občanské vybavenosti, tedy obchody a restaurace. Nejlepším řešením je přijít pěšky, poměrně velké parkoviště v bezprostřední blízkosti totiž slouží hlavně obyvatelům přilehlého domu, a jen výjimečně tak naleznete místo k zaparkování.

Jak se stalo naším zvykem, nejprve jsme si chtěli prohlédnout internetové stránky. Přestože na nich existuje odkaz Menu PV, web hlásil: „stránka nebyla nalezena“. Náhoda to nebyla, ani opakované vyhledání v příštích dnech nepřineslo jiný výsledek. Z tohoto důvodu naše příprava tentokrát spočívala „pouze“ v absolvování rodinných oslav kulatých narozenin příbuzenstva a několika večeří při příležitosti výročních schůzí turistického oddílu...

Interiér

Vstupujeme vchodem řešeným ve stylu architektury z dob vzniku stavby. Vítají nás skleněné tabule v chladných hliníkových rámech, načež se dále ubíráme chodbou kolem záchodů, kterou se snaží „zútulnit“ reklamní panely s fotografiemi obložených mís z produkce restaurace. Dostáváme se do části, která by se dala nazvat výčepem. Po levé straně se nachází nejprve z poloviny zavřený salonek pro patnáct až dvacet osob i docela estetický barový pult s pípou.  Zbytek místnosti je zařízen jednoduchým vybavením běžného výčepu. Při naší návštěvě zde bylo poněkud nakouřeno. Nekritizujeme to, myslíme si, že každý hospodský má mít právo rozhodnout se, jaké zařízení bude provozovat, stejně tak každý návštěvník má mít právo rozhodnout se, kam půjde. Po 30. květnu 2017 však bude rozhodnuto za hospodské i návštěvníky... Naše návštěva proběhla večer, v poledne je zde kouření zakázáno.

Architekturu sedmdesátých let nezapřou ani další prostory restaurace.  Velký sál byl budován pro racionální nasycení masového množství strávníků, nikolv pro zážitkovou gastronomii v intimním prostředí. Ve stejném duchu jsou řešeny i salonky - sklo, hliník, dlažba, strohost stěn...

Co restaurace nabízí...

O nabídce poledního menu je zmínka v úvodu, výběr v příznivých cenových relacích je pravidelně obměňován. Poutač umístěný na chodníku u silnice láká projíždějící motoristy na jednu nebo dvě akce dne. O návštěvníky zřejmě nouze nebude...

Stálý jídelní lístek, ze kterého jsme čerpali, je obsáhlý, nabízí dvanáct druhů jídel z vepřového masa, třináct z kuřecího masa, šest druhů pokrmů z ryb, devět bezmasých jídel a půltucet druhů zeleninových salátů pojatých jako hlavní chod, přílohové jsou pak uvedeny samostatně.

Všechny restaurace nemusí nabídkou uspokojit pana Pohlreicha, ale zde by se asi vyřádil. Hovězí maso úplně chybí, s ním zřejmě i klientela se zájmem o jídlo vyšší cenové relace. Pozastavili jsme se ale nad tím, že všechna bezmasá jídla jsou jen smažená. Dopředu litujeme vegetariánsky orientované návštěvníky a ty děti, které maso v oblibě také právě nemají.

Zkrátka jídelní lístek jako poplatný době vzniku restaurace... I názvy jídel tomu odpovídají, naštěstí jsou pod vznešenými názvy uvedeny hlavní ingredience, ze kterých se příslušný chod skládá. Alespoň něco, co v sedmdesátých letech vůbec nebývalo zvykem. A ještě jedna změna. V části věnované rybám jsou kromě (mraženého) filé dvě jídla z lososa, který je také výdobytkem porevoluční doby. Tedy ne že by tehdy neexistoval, jen prostě v tuzemsku nebyl...

Chcete-li oběd nebo večeři zakončit sladkou tečkou a nejste-li právě milovníkem zmrzlinových pohárů se šlehačkou, máte smůlu. Nebo vlastně štěstí, ušetříte svému tělu značnou dávku kalorií.

Na jídelním lístku jsme objevili jen vína rozlévaná. V daný moment nám to vyhovovalo vzhledem k tomu, že jeden z nás přijel autem. Restaurace sice disponuje také nabídkou lahvových vín, avšak díky zkušenosti z nedávné rodinné oslavy jsme věděli, že sortiment není široký a nevychlazená vína mnoho potěšení konzumentům nepřinesla.

  

Jak nám chutnalo

Předkrmy „U Tří bříz“ nevedou, takže jsme tentokrát měli jednodušší rozhodování a mohli hned přistoupit k hlavnímu chodu. Po krátké poradě s vrchním jsme zamítli jeho doporučení smažených jídel a zvolili sami. Objednali jsme jedenkrát kapsu Venecia, a to z kuřecích prsou plněných italskou šunkou, sušenými rajčaty a sýrem, druhá objednávka zněla na Kosířskou jehlu, což představoval špíz s kousky vepřového masa, slaninou, cibulí a klobásou. Pomineme-li dnes už velice „retro“ znějící nic neříkající názvy a univerzální oblohu ze syrové zeleniny, ze které guru české gastronomie Zdeněk Pohlreich leze po zdech, bylo jídlo velmi slušné, i když ne nijak mimořádné. Hlad byl zahnán, žaludek si nestěžoval, druhý den si však už nevzpomenete, co že jste to vlastně jedli...

K lítosti druhé motorizované poloviny mohl jen jeden z nás ochutnat zmíněná rozlévaná vína. Volba padla na červený Portugal a Tramín, který, jak se ukázalo, došel a byl po dohodě nahrazen odrůdou Chardonnay. Káva představovala restaurační standard.

Kvalita servisu

Personál byl přátelský, ale nikoliv nevhodně familiární. Vrchní několikrát nevtíravě položil dotaz, zda něco nepotřebujeme, vždy včas, abychom si objednali další nápoje. Humornou situaci jsme zažili s jinak ochotnou číšnicí. Podle vyšitého znaku na vestě ški zřejmě o učnicí, která místo objednaného Tramínu červeného přinesla červené víno, ale poté, co jsme si vyjasnili terminologii, sama zčervenala a asi osmkrát se nám omluvila. Paradoxem bylo, že Tramín červený stejně k dispozici nebyl...

Místo úlevy...

Toalety se nacházejí hned vedle vchodu, přestože ve srovnání s minulostí udělaly krok vpřed co do čistoty, a půl kroku co do vybavenosti, jsou stále řešením umístěné do pivnice z roku 1970. O minimální intimitě při konání potřeby nemůže být ani řeč, alespoň na pánském WC, dámské jsme neměli možnost posoudit. V minulosti poměrně nedávné byly vylámané kliky u kabinek a jediné umyvadlo bez kohoutku, což je nyní napraveno.

Shrnutí - celkový dojem

Prostor „U Tří bříz“ je zejména restaurací pro oběd v polední pracovní přestávce, popřípadě pro klasické posezení u piva. Mimochodem podle vyvěšených diplomů dobře ošetřeného litovelského. Doporučit by se dala i pro nepříliš náročnou rodinnou oslavu, rozhodně však ne pro intimní večeři zamilované dvojice. I když jsme takový pár pro tentokrát nepředstavovali, ani volba mezi hlučným a zakouřeným výčepem verus ohromným sálem, ve kterém jsme seděli sami, neposkytuje právě příjemné prostředí.

Prostějovská restaurace „U Tří bříz“ má dobrou šanci stát se vyhledávanou v případě, že přijde do módy retro styl socialistické éry. I kdyby jídlo bylo famózní, prostory jeho úroveň chtě nechtě nad průměr nemají šanci dostat. V první větě resumé však nejde o žádnou ironii, v bývalé NDR tento styl již slaví úspěchy. Stejně tak ne každý Prostějovan potřebuje nezbytně k obědu luxus. Otázkou je, zda-li stále častější mínění spadají spíše k jídelně, vyhovuje majitelům...

Proto tentokrát udělujeme...

Total Comments

  • Restaurant Day
  • zlechov
  • supersektor
  • kostelec n h
  • Interforst
  • ČSSD - Božena Sekaninová
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

JAK VÁM SE BĚHEM LÉTA LÍBÍ V PROSTĚJOVSKÝCH RESTAURACÍCH?

Fotbalový sumář
Volejbalová horečka
Prostějovská basketmánie
Ceník inzerce
Hokejový servis
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2016 jak sel cas banner
2016 stiny minulosti banner

2018 tv pohoda banner

Barometr

Sportu dveře dokořán!

Minulý čtvrtek dopoledne bylo i za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy a dalších politických i sportovních celebrit slavnostně otevřeno Národní sportovní centrum v Prostějově. Krásnou halou za 130 milionů korun od státu se město může právem pyšnit.

Káže vodu, pije víno!

Další skandál se valí na hnutí Změna pro Prostějov. Tentokrát se provalil malér na zastupitelku Hanu Naiclerovou. Tato žena porušila stavební zákon, když zakoupený dům v Čehovicích měla dle povolení rekonstruovat, známá kazatelka morálky ho však rovnou zbourala. Hrozí jí až 500 000 korun pokuty!

Total Comments

Osobnost týdne

Aneta Langerová
Zpěvačka, hudebnice a vítězka soutěže Česko hledá SuperStar z roku 2004 svým vystoupením na náměstí T. G. Masaryka uzavřela letošní Hanácké slavnosti v Prostějově. Koncert populární zpěvačky rozezpíval celé centrum a byl vydařenou tečkou za letošními hody.

aneta

Total Comments

Číslo týdne

 1769
VPodle nejnovější statistiky Úřadu práce je nyní právě tolik obyvatel Prostějovska ve věku od 18 do 64 let bez zaměstnání. Je to o tři klienty více než předchozí měsíc, ale i tak patří náš region k těm s absolutně nejnižší nezaměstnaností.

Total Comments

Výrok týdne

„DIEGO NENÍ ŽÁDNÝ BUZERANT A TOMU PEDOFILOVI SE BRÁNIL!“

Ladislav Lakatoš svérázné brání šestnáctiletého syna, kterého měl údajně obtěžovat sedmašedesátiletý Josef S.

Total Comments