Přemýšleli jste někdy o tom, jak ulovit štiku dlouhou jako stehno antické bohyně? Proč by mohl být nespokojený malý dromedár, který vyrazil na osvětovou přednášku? Jak by to vypadalo, kdyby byl krtek velkej jako prase? A co dokáže takový jeden přerostlý hemoroid?

Pokud ne, pak by vás k podobně hravým i vtipným úvahám nepochybně přivedl závěrečný večer Wolkrova Prostějova, který uplynulou sobotu 17. června v sále Kulturního klubu Duha tradičně přinesl To nejlepší na konec. A povedl se stejně jako celý týden plný nejen básní, poezie a tance, ale hlavně zábavy a přátelství.

Pokud si myslíte, že je u nás nuda, pak jste nebyli na Wolkrově Prostějově. Tradiční přehlídka recitátorů a divadel poezie nabídla opět koňskou, v některých případech dokonce až dromedáří porci hravosti, originality, humoru, extravagance a výstřednosti lidí, jejichž životní vášní se mimo jiné stalo „propojování emocí a mluveného slova“, což s sebou přináší celou řadu „vedlejších efektů“. Mezi ně patří mimo jiné nadšení ze všeho podivného, záliba ve veselém rozvíjení fantasmagorických vizí či sklony k opilým toulkám nočním Prostějovem.

Doprovodný program festivalu pak kromě Duhy a městského divadla probíhal také na zahrádce Národního domu. V rámci něj se mimo jiné představilo například brněnské Divadlo Husa na provázku s inscenací Čas srdce.

„Vůbec poprvé jsme letos účastníkům naservírovali cimbálovku, což se setkalo s velkým nadšením,“ zmínila se Pavla Vašková z Kulturního klubu Duha, který přehlídku organizačně zaštiťoval. Ostatně v Duze se najdou již ostřílení matadoři. „Pro mě osobně je to patnáctý ročník, na jehož přípravě se podílím,“ svěřila se Martina Drmolová.    

Zatímco loňský závěrečný večer se nesl v pompézním stylu parodie na předávání Oscarů, letos šli jeho režiséři ještě dál a oceněné recitátory konfrontovali se světem umělé inteligence. Tomu byla přizpůsobena nejen třpytivá scéna, ale také oblečení návštěvníků. To nabídlo podivuhodný mix světa Star Treku, technologických hippies a šantánových tanečnic.

„Je úžasný každý hlas, každý tón, který se rozléže v tomto sále,“ přečetl úvod údajně vytvořený umělou inteligencí moderátor večera Vít Roleček, který před publikum předstoupil v šedivé futuristické róbě a purpurových lodičkách.

Hlavní otázkou večera pak bylo, zda obstojí recitátoři ve světě, jemuž budou vévodit produkty umělé inteligence? „Produkty AI budeme za chvíli sice celosvětově zahlceni, ale podobně jako v případě znečištění přírody vznikne opačný protitlak a nastanou nová šedesátá léta. Wolkrův Prostějov se tak má na co těšit,“ zaprorokoval si v této souvislosti například Vítězslav Adamec.

Že tomu tak skutečně bude, napovídalo množství energie všech mladých lidí, kteří se v Duze sešli. „Chtěla bych všem poděkovat za poezii i inteligenci – ať už přirozenou, či tu umělou – díky nimž naše město na téměř týden rozsvítili. Snad kousek té inteligence spadlo i na mě,“ zadoufala náměstkyně prostějovského primátora Milada Sokolová, která si po vyhlášení výsledků vzala zpět do opatrovnictví symbolický klíč od města. Už nyní je prakticky jisté, že za rok jej bude muset účastníkům 67. ročníku Wolkrova Prostějova opět odevzdat…