Lidský organismus je složitý a dost křehký mechanismus. K tomu aby fungoval jak má, potřebuje nejen dostatek spánku, potravu a pravidelný pohyb, ale důležité jsou i vitaminy, minerály či jiné stopové prvky. Běžně je sice přijímáme ze stravy či ze slunečního záření, ale s příchodem podzimního a zimního období není snadné dostat do sebe přirozenou cestou tolik živin, kolik bychom potřebovali. Je tedy potřeba přehodnotit stravování a zařadit některé doplňky stravy, které nám pomohou přečkat toto náročnější období bez úhony.

 

Díky dostatku vitaminů a stopových prvků si naše tělo vytváří přirozený obranný štít, imunitu. Po jakých vitaminech bychom měli sáhnout?

Vitamin C je rozpustný ve vodě a naše tělo si ho nedokáže samo vyrobit. Musíme ho proto pravidelně doplňovat z jiných zdrojů. Přírodními zdroji vitaminu C jsou plody šípku, černý rybíz či citrusové plody, ale najdete ho v menší míře i v bramborách, brokolici, růžičkové kapustě či v jahodách. Můžete také vsadit na rakytník, jeho oranžové bobule obsahují dokonce 10krát víc vitaminu C než pomeranč. Vitamin C podporuje správné fungování metabolismu, zpevňuje cévní stěny a brání předčasnému vypadávání zubů. Kromě jiného podporuje vstřebávání železa a podporuje tvorbu bílých krvinek, které jsou důležité pro boj s infekcí. Doporučená denní dávka vitaminu C by měla být 90 mg.

Vitamin A je na rozdíl od „céčka” rozpustný v tucích. Jeho hlavní přínos pro lidské tělo spočívá v tom, že podporuje tvorbu zrakového pigmentu, díky kterému vidíme i při nízkém osvětlení. V důsledku nedostatku vitaminu A můžete trpět šeroslepostí. Je to také důležitý antioxidant, který pomáhá zbavovat tělo škodlivin a zabraňuje rychlému stárnutí. Nejvíce ho najdete v tučných rybách, v mrkvi nebo třeba ve špenátu a v kapustě. Zdrojem jsou také všechny žluté potraviny jako třeba žlutá paprika, dýně či kukuřice. Na rozdíl od vitaminu C našemu tělu stačí pouze 0,8 mg/den. Tuto hodnotu bychom měli dodržovat, jelikož vitaminem A se lze i předávkovat.

Vitamin B, pod tímto názvem se ukrývá celá řada tělu prospěšných látek. Nejčastěji se setkáte se souhrnným názvem B-komplex. Jde o 8 vitaminů – thiamin, riboflavin, niacin, kyselinu pantothenovou, pyridoxin, biotin, kyselinu listovou a kobalamin. Vitaminy ze skupiny B jsou odpovědné za správné fungování metabolismu a za dobrý stav nervové soustavy. To, že vám chybí zrovna „béčko”, poznáte jednoduše. Budete se cítit unavení, vyčerpaní a bez energie. Vitaminy B je vhodné doplnit při dlouhodobém stresu a kyselina listová (B9) je zvlášť důležitá pro těhotné ženy. Dobrým zdrojem je především hovězí a drůbeží maso, vnitřnosti a vejce či mléko. Najdete ho ale i v avokádu, švestkách, meruňkách či v pivovarských kvasnicích nebo obilných klíčcích. Doporučené dávkování je individuální a záleží na míře stresové zátěže a mnoha dalších faktorech.

Vitamin D si naše tělo umí vyrobit samo. V podkožní vrstvě ho aktivují sluneční paprsky. V zimním období je ale pobyt na slunci poměrně vzácný, proto není na škodu doplnit vitamin D pomocí vhodně zvolených doplňků stravy. Kromě toho se velké množství vitaminu D nachází i v tučných rybách, vnitřnostech či lesních houbách. Díky vitaminu D máme pevnější a odolnější kosti, bystřejší mozek a zdravé srdce. Má také velký vliv na naši imunitu a chrání před infekčními respiračními chorobami. V dřívějších dobách byla příznakem nedostatku vitaminu D tzv. křivice – onemocnění páteře, které trápilo zejména děti. V současnosti se setkáváme spíše s problémy u starších lidí. Senioři a osoby ohrožené nedostatkem vitaminu D mají křehčí kosti, trápí je bolesti svalů a častěji se jim kazí zuby. Dostatečnou denní dávku vitaminu D si v létě tělo vytvoří během 20 minut pobytu na slunci, v zimním období je pro dospělého člověka doporučené denní množství 600 MJ. U seniorů, těhotných žen a dětí se toto množství liší a o správném dávkování je vždy lepší se poradit s lékařem. Překročení doporučeného dávkování může ohrozit správnou funkci ledvin.

Vitamin E patří mezi vitaminy rozpustné v tucích, které si naše tělo neumí tvořit samo a musíme ho přijímat ve stravě. Aby se vitamin E vstřebával co nejlépe, vyrábí se ve formách s olejovým základem, jako jsou kapky a tobolky. Aby byl příjem vitaminu E co nejefektivnější, pamatujte na současný příjem mastných kyselin. Vitamin E najdete v másle, mléce, sóje, mandlích, burských oříšcích, v oleji z pšeničných klíčků a také olivovém a slunečnicovém oleji. Větší množství vitaminu E je v petrželové nati. Vitamin E je důležitý antioxidant, má pozitivní vliv na naši obranyschopnost a zlepšuje kardiovaskulární systém organismu.

Společně s vitaminy nezapomeňte tělu dodávat také stopové prvky, jako je selen, zinek anebo železo, které jsou rovněž pro zvládnutí zimy nezbytné. Poraďte se s lékařem či s lékárníkem, která kombinace bude pro vás nejvhodnější. Udělejte pro své tělo něco, za co vám poděkuje.

 

Tematická strana PROSTĚJOVSKO a ZDRAVÍ vychází jako součást tištěného vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku v pondělí 15. listopadu