Již několik let patří jeden z posledních koncertů sezóny v plumlovském kempu Žralok Karlu Kahovcovi a kapele George & Beatovens. Dnes šestasedmdesátiletý muzikant, zpěvák a skladatel má na svědomí řadu nestárnoucích hitů jako Modřínů háj či Paní v černém. Zpívá i písničky nezapomenutelného Petra Nováka, po kterém kapelu převzal. Večerník si s charismatickým mužem popovídal o jeho začátcích, úspěších, nezdarech i současném životě.

* Jak jste se k muzice vůbec dostal?

„Máma hrála perfektně na klavír, výborně zpívala. Táta uměl na kytaru, housle a trumpetu a taky krásně zpíval. Mamka mě přinutila chodit do hudební školy do klavíru, což mě strašně nebavilo. (úsměv) Přehrávat nezáživné etudy, když jsem měl věčně ucho přilepené k rádiu se stanicí Luxembourg, děs. Pak sestra Vlasta přinesla domů kytaru. Bylo to spíš takový pádýlko, a protože jí po pár zkouškách začaly bolet a otékat prsty, vykašlala se na to. Tak jsem se kytary ujal já. Když jsem ji poprvé držel, bylo mi jasné, že touhle cestou chci jít, že chci být kytarista. A začal jsem trénovat, i šest hodin denně. A sen hrát, jsem si nakonec splnil.“

* S kým jste začal hrát veřejně?

„Moje zlatá éra nastala, když mi bylo osmnáct a začal jsem hrát se skupinou Hell’s Devils (Pekelní ďáblové – pozn.red.) rokenrol. Byli jsme vyhlášení, nikdy jsme žádný koncert nedohráli, vždycky jsme totiž za asistence policejních obušků utíkali z podia. (smích) Rokenrol by v té době prostě holt zakázaný. V jednadvaceti jsem udělal konkurz k Matadors, kde jsem pak hrál dva roky doprovodnou kytaru. Šedesátá léta minulého století, to byla úžasná doba.“

* Od Matadors jste přešel k Flamengu?

„Dodnes se mi líbí víc melodická muzika a Matadors byli hodně tvrdí. Místo mě nastoupil Viktor Sodoma, který byl u Flamenga. Prostě jsme se ze dne na den vyměnili.“

* V roce 1969 jste opět změnil post a přešel k Country Beatu Jiřího Brabce. Proč country a co vám přineslo?

„Mám rád všechny styly - rock, pop, country. Umím i rhythm & blues, soul i klasický bigbít. Jak se říká, ´kolik umíš řečí, tolikrát jsi člověkem´. (směje se) A já tohle mám v hudbě. U Jirky jsem hrál deset let a country poslouchám dodnes. S Country Beatem jsme normalizací proklouzávali docela v pohodě. Soudruzi si mysleli, že jsme nějaká trampská kapela k táborákům, tak nás nechávali. Byli jsme dokonce dvakrát v Americe, třikrát na turné v Anglii, podívali jsme se do celého světa. Moc rád na to vzpomínám.“

* Od country do Golemu, tam jste byl jak dlouho?

„S Golemem jsem hrál do roku 1989, kdy kapela měla odjet na tříměsíční turné do Německa. Tehdy jsem tam kvůli různým okolnostem, mimo jiné narození syna, nejel. Do toho přišla sestra, že její kamarád zakládá taxislužbu. Tak jsem začal jezdit s taxíkem. (pousměje se) V podstatě do roku 1995, kdy jsem přijal nabídku Petra Nováka a jako druhý sólista nastoupil do skupiny George and Beatovens, jsem vůbec nehrál.“

* Jak na Petra Nováka vzpomínáte?

„S Petrem jsem se znal spoustu let, muzikantsky jsme se pořád někde potkávali. V době, kdy jsem k němu do George & Beathovens přišel, jsme nebyli rivalové, ale přátelé. My jsme se doplňovali. Petr přinesl písničku Povídej, já jsem přinesl Svou lásku jsem rozdal. Petr přinesl Náhrobní kámen, já Paní v černém. Takto jsme doplňovali repertoár. Měli jsme se velice rádi a neexistovala rivalita typu rub a líc. Tam to byl jenom líc. Věděli jsme, že na tom už není zdravotně dobře a po dvou letech nás opustil. Kruh se uzavřel. Devatenáctého srpna to bylo již neuvěřitelných šestadvacet let. Po Petrovi jsem tu kapelu vlastně zdědil, takže hrajeme stále jeho hity třeba Povídej nebo Náhrobní kámen. Jen Klaunovu zpověď nezpívám, to je jeho píseň, kterou napsal o sobě, to prostě nemůžu, nehodí se to...“

* Vraťme se ještě k době, kdy jste jezdil taxíkem. Proč vlastně?

„Po roce 1989 se do Česka valila dřív neznámá muzika, interpreti, o kterých jsme si mohli nechat jen zdát. O ty domácí najednou nikdo nestál. Žít se ale z něčeho musí a co si vzpomínám, basák na Karlově mostě maloval obrázky a Petr Novák tou dobou dělal kulisáka v Národním divadle. Já se chytl volantu a vydržel u něj pár let. Ale protože mě zákazníci poznávali, vozil jsem s sebou i fotky a rovnou je podepisoval.“ (směje se)

* Dnes tedy jezdíte s kapelou a občas i Viktorem Sodomou po vlastech českých. Plánujete vydat další CD?

„Ne, to vím přesně. Na koncertě se fanynky ptají na ty staré pecky a nezapomenou dodat, že pak už můžou jet domů. To poslední cédéčko, co jsem natočil, se jmenovalo Rub a líc a prodalo se ho nejmíň. Lidi prostě chtějí staré věci.“

* Muzikanti jsou proslulí požitkáři. Tedy aspoň se to říká. Čemu holdujete vy?

„Před lety jsem přestal kouřit. Měl jsem nemocné průdušky, dostal jsem antibiotika, půl roku nato znovu, za tři měsíce třetí a další po měsíci. V té chvíli jsem si řekl, že tak žít už nechci, a 8. března 2008 jsem típl poslední cigaretu. Bylo to to nejlepší, co jsem udělal, protože mi předtím odešel hlas a musel jsem rušit kšefty. A o pití se u mě nedá mluvit, dám si pivo či víno, protože jsem zjistil, že mi střik dělá dobře na hlasivky. Můžu zpívat pět hodin a je mi to jedno.“

* Takže žádná „droga“ vás životem neprovází?

„Hudba mě naplňuje, a že bych už měl nárok na klid, to si nedovedu představit. Jsem odjakživa zvyklej proudit, být v pohybu a žít. Nedokázal bych sedět doma s fajfkou. To radši vždycky zavolám nějakému známému a jdeme pokecat na pivo.“ (pousměje se)

 

KAREL KAHOVEC

 * narodil se 8. listopadu 1946 v Praze

* český zpěvák, hudební skladatel a kytarista

* tatínek byl automechanik, maminka švadlena, zatímco sestra Vlasta zpěvačkou a výtvarnicí, on sám se vyučil soustružníkem dřeva a dva roky dělal truhlařinu

* začínal jako bigbeatová a rockenrolová hvězda šedesátých let 20. století, kdy působil jako člen skupin The Matadors a Flamengo,

* později působil jako interpret moderní country hudby ve skupině Country Beat Jiřího Brabce, kde vystupoval vedle hlavní hvězdy tohoto souboru zpěvačky Nadi Urbánkové

* v roce 1997, po předčasné smrti zpěváka Petra Nováka, převzal jeho kapelu George & Beatovens, se kterou hraje dodnes

* v jeho profesionální kariéře mu hlavně ze začátku hodně pomáhala tehdy poměrně proslulá a známá sestra zpěvačka Vlasta Kahovcová, někdejší členka Divadla Semafor a pozdější doprovodná zpěvačka Karla Gotta ve skupině Ladislava Štaidla

* mezi známé Kahovcovy písničky patří Paní v černém, Poprava blond holky, Háj modřínů, To se budem príma mít a dalších několik písní z alba Rub a líc

* byl dvakrát ženatý, má dva sny a dva vnuky

* ve volném čase rád pobývá na chatě v Jílovém u Prahy, jezdí na motorce, hraje tenis

zajímavost: má schované všechny kalhotky a podprsenky, které mu na pódium při vystoupení házely slečny a dámy