Stála za přípravou celé řady exkluzivních výstav výtvarných děl, které neměly nejen v Olomouckém kraji obdoby. Díky svým letitým osobním kontaktům na zástupce galerií po celé republice se právě této dámě dařilo do Prostějova dostat kolekce často velmi vzácných děl, které takto pohromadě nebyly jinde k vidění.

Po nástupu nové ředitelky do prostějovského muzea však Kamila Husaříková v této instituci skončila. Sice tak činí v nejlepším, přesto si svůj odchod dle vlastních slov představila trochu jinak... Večerník zjišťoval bližší podrobnosti této nečekané události.

Příští rok v březnu by Kamila Husaříková oslavila 45. výročí svého působení v prostějovském muzeu. Už tak neučiní, své místo opustí v rámci reorganizace, kterou nedávno představila nová ředitelka prostějovského muzea.

„Je mi jasné, že jsem už v důchodovém věku a několik let přesluhuji. Sama jsem už uvažovala, že bych skončila. Nová paní ředitelka mi tímto svým krokem mé rozhodování svým způsobem ulehčila. Práci v muzeu jsem totiž vždy měla velice ráda a je pro mě nesmírně těžké ji opustit,“ svěřila se Večerníku Kamila Husaříková, která mimo mnoha jiného stála za přípravou rozsáhlé přehlídky špičkového secesního umění či velkoryse pojatým projektem Pocta kubismu. Před čtyřmi lety také prostějovské muzeum dostalo za „její“ výstavu obrazů Josefa Čapka a koláží Jiřího Koláře Cenu Olomouckého kraje za mimořádný přínos v oblasti výtvarného umění.

S velkým ohlasem u návštěvníků muzea se však setkaly i expozice Václava Brožíka, Josefa Lady a mnoha dalších skvělých tvůrců, které mohly vzniknout i díky dlouhodobé spolupráci s agenturou TK PLUS.

Derniéra v nejlepším

Jejím posledním „majstrštykem“ se stala výstava Fenomén Saudek, na níž úzce spolupracovala s galeristou Jindřichem Skácelem. Právě tato výstava do prostor Špalíčku prostějovského muzea přitáhla největší počet návštěvníků v jeho historii. O to překvapivějším se jeví náhlý odchod této úspěšné kurátorky. Proč tedy právě nyní? „To je právě to. Mrzí mě, že mi paní ředitelka nevysvětlila, z jakého důvodu se rozhodla mé místo zrušit... Pouze mi sama tvrdila, že věk tímto důvodem není a ani nemůže být,“ posteskla si Husaříková, kterou naopak těší celá řada dojemných e-mailů od jejích dlouholetých spolupracovníků z muzeí a galerií po celé republice.

Proč musela odejít?

I proto Večerník tu samou otázku položil i nové ředitelce muzea. „Jde o celkovou reorganizaci. Ve Špalíčku by primárně měla být expozice židů, která je zatím umístěna v nezkolaudovaných prostorách ve třetím patře této budovy. Proto je třeba ji přestěhovat do prostor galerie ve druhém patře. Tím paní Husaříková, která zde výstavy zajišťovala, přijde o podstatnou část své práce. Co se týče výstav v hlavní budově muzea, tak jsem přesvědčena, že je musí být schopen zajistit studovaný kunsthistorik, který je u nás rovněž zaměstnán,“ vysvětlila Veronika Hrbáčková, která chce společně s ostatními do konce letošního roku představit nový výstavní plán s tím, že má v úmyslu koncepci výstav více propojit s muzejními sbírkami.

Nová ředitelka rovněž za jeden ze svých prvotních úkolů považuje vytvoření důstojných podmínek pro práci zaměstnanců muzea. Jak ona sama však vnímá konec dlouholeté kurátorky? „Chápu, že si paní Husaříková s ohledem na to, že v muzeu strávila téměř celý svůj profesní život, vlastní odchod představovala jinak...,“ odpověděla stručně Hrbáčková.

Na důchod se moc netěší

Sama Kamila Husaříková přesně neví, co bude dělat dál. Na užívání si starobního důchodu očividně stále není vnitřně připravena. „Ráda bych své zkušenosti ještě někde uplatnila, ale zatím mě nenapadá kde. Tak uvidíme, třeba o ně ještě bude někde zájem,“ zadoufala Husaříková.