Příjemnou noc, dnes je pátek 21.9.2018
svátek slaví Matouš,
zítra Darina
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...

08 16_ŠišmaV minulém čísle Večerníku jsme přinesli čtenářům první díl obsáhlého rozhovoru s dvaadevadesátiletým Josefem Šišmou, který byl v letech 1956 až 1960, předsedou Městského národního výboru v Prostějově. Dodnes oddaný komunista žijící již v Uherském Hradišti vzpomínal na své dětství, totální nasazení v německém Freiburgu a svoji svazáckou činnost před rokem 1948. Už před třemi týdny pak prostřednictvím Večerníku připomněl jím prosazenou výstavbu prvního panelového domu v Prostějově, jenž vyrostl na Šárce. Dnes začneme tam, kde jsme skončili, popisem situace při jeho nástupu do funkce prvního muže na radnici... 


Pane Šišmo, v roce 1956 jste byl zvolen plenárním zasedáním předsedou Městského národního výboru, ale jenom na rok, protože v sedmapadesátém byly řádné volby. To vás zase soudruzi umluvili?
„Když mě v tom šestapadesátém roce ukecali, abych tu funkci vzal, řekli mi, že půjde pouze o pomoc na rok do řádných voleb v roce 1957. Po roce jsem tedy zašel za tehdejším vedoucím tajemníkem OV KSČ Gustavem Šlézarem a zeptal se ho, koho místo mě tedy na radnici dají. A víte, co mi řekl? Že jsem se zbláznil, dávat tam někoho jiného, když funkci vykonávám tak dobře, a lidi za mnou jdou?! Je pravda, že práce pro lidi mě strašně bavila, dokonce cikáni, ke kterým jsem často chodil na návštěvu, mě měli rádi. Takže jsem na kandidaturu kývnul a byl jsem znovu zvolen předsedou.“
Tuto funkci jste vykonával tedy do roku 1960. Co bylo potom, proč jste nepokračoval dál?
„V tom šedesátém roce jsem už necítil takovou podporu jako dřív... Byly kolem mě vyvíjeny podivné tlaky. Na OV KSČ tehdy pracoval Josef Kýr jako referent pro odběr stranického tisku, s nímž jsme si nepadli zrovna ´do oka´ a který se později začal vehementně tlačit na moje místo. Oba dva jsme byli jako oheň a voda. Pro mě je to dodnes darebák, cítil jsem, že s ním nemůžu spolupracovat. Nadřízeným soudruhům jsem jasně řekl, že na radnici budu buď já nebo Kýr!““
A jak to tedy v tom roce 1960 probíhalo?
„Dlouho jsme o celé situaci diskutovali na okrese, na stranickém plénu jsem vysvětloval, že na funkci předsedy nelpím. Nakonec bylo rozhodnuto, že novým předsedou městského národního výboru bude dosavadní místopředseda Oldřich Štarman a já budu zastávat funkci tajemníka MěNV. A tak se i stalo. Nešlo mi vůbec o funkce, vždyť když jsem z Oděvních závodů odcházel, měl jsem plat čtrnáct set osmdesát korun. Funkcí předsedy jsem si platově polepšil o sto padesát korun, takže nikdo si nemůže myslet, že jsem šel po korytu jako dnešní politici. Na pozici tajemníka městského národního výboru jsem pak působil další volební období do roku 1964.“
Jak jste se potom dostal k ředitelování Městské knihovny v Prostějově?
„V tom roce 1964 jsem šel na sekretariát strany a zeptal se, co se mnou zamýšlejí. Podle tehdejšího zákona jsem měl právo vrátit se zpět na moje původní pracoviště v Oděvních závodech, ale to mně bylo proti srsti. To místo bylo za tu dobu mého působení na radnici samozřejmě obsazeno a nechtěl jsem někoho vystrnadit ze zaměstnání. Navíc v Oděvním podniku už vyrostli jiní lidé a existovaly zde úplně jiné vazby, ve kterých jsem se moc nevyznal. Stal jsem se tedy členem školské a kulturní komise na Okresním národním výboru v Prostějově, protože kultura mě skutečně bavila, a chtěl jsem pro ni něco udělat. Už od roku 1956 jsem byl znám tím, že jsem prosazoval založení nové kulturní tradice v Prostějově. Říkal jsem všem, že když mají jinde například Jiráskův Hronov, proč my bychom nemohli mít Wolkerův Prostějov. A tak jsem byl vlastně zakladatelem tohoto festivalu, v roce 1956 se uskutečnil první ročník. Ten byl tenkrát brán jako krajská přehlídka uměleckého přednesu. O rok později se už jednalo o celostátní festival. Každým rokem jsem pak byl v organizačním výboru, scházel se s tehdejšími nejznámějšími českými spisovateli a básníky. Moc rád na tu dobu vzpomínám. No, a tak když jsem v roce 1964 přemýšlel, co se mnou bude dál, nahrála mi vlastně náhoda. Tehdejší ředitel městské knihovny Bereza odešel pracovat na ONV, a tak mi strana nabídla tuto práci. Opravdu rád jsem ji přijal.“
V době vašeho působení v knihovně přišla okupace vojsky Varšavské smlouvy. Jak jste na 21. srpen 1968 zareagoval?
„Několik týdnů po vpádu těchto vojsk do naší země se musel každý vedoucí činitel písemně k této situaci vyjádřit a tento spis pak byl vložen do kádrového materiálu každého straníka. Napsal jsem, že bych si nikdy nedovedl představit situaci, kdy přátelé přijedou do země přátel s tanky a střílí tady... Okupaci jsem tehdy odmítl a nesouhlasil s ní. Čekal jsem, že to může mít pro mě těžké následky. Když potom probíhaly prověrky kádrů, přišel za mnou na podzim osmašedesátého předseda školské a kulturní komise ONV Zdeněk Hlaváček. V kanceláři knihovny na mě křičel, že celou kulturu v Prostějově rozhází tak, že nezůstane kámen na kameni. Přitom to byl člověk, kterého na jaře 1968 dělníci hnali ze železáren... Řekl jsem mu, že bořit umí každý blbec, ale něco vytvořit, to už je kumšt. Zarazil se, možná se zastyděl, ale nechal mě už na pokoji. A přestože jsem to měl, lidově řečeno, kádrově polepené kvůli svému postoji k okupaci, ředitelem knihovny jsem zůstal. A dokonce mě jmenovali do prověrkové komise...(úsměv)“
Slyšeli jsme, že jste usiloval o vybudování nové knihovny. Kde měla v Prostějově stát?
„To bylo mé velké přání, přestěhovat knihovnu jinam a hlavně ji vybudovat větší. Podle původních plánů, které jsem prosazoval už jako předseda a později tajemník městského národního výboru, měla být postavena místo židovských uliček, kde dnes stojí Společenský dům. Problémem však byl nedostatek výrobních kapacit. Ministerstvo kultury chtělo výstavbu knihovny plně zajistit, ale když jsem přišel na ONV s návrhem zařadit knihovnu do okresního plánu výstavby, byl jsem odmítnut. A tak tehdy dostala přednost výstavba Prioru před knihovnou...“
Co jste dělal po roce 1974, kdy jste skončil ve funkci šéfa knihovny?
„V tomto roce mě lákali, abych šel dělat ideologického tajemníka na Okresní výbor KSČ. To jsem byl už ve výpovědi z knihovny a přemýšlel, co budu dělat dál. Jenomže o tuto nabízenu práci jsem moc nestál, a tak jsem si vybral zaměstnání, které mě velmi lákalo. Stal jsem se vedoucím Střediska výstavnictví a propagace, které mělo sídlo v opuštěném mlýně na konci Vodní ulice a organizačně spadalo pod výstaviště ´Země živitelka´ v Českých Budějovicích. Ještě předtím jsem ale za sebe do knihovny musel sehnat náhradu. Oslovil jsem Zorku Kovaříkovou, předsedkyni lidové kontroly. Řekl jsem jí, chceš koryto? Tak to po mně vezmi nebo mě z knihovny nepustí! A tak se paní Kovaříková stala mojí nástupkyní v knihovně. Ve výstavnictví jsem pracoval až do třiašedesáti let, kdy jsem odešel do starobního důchodu. Ale i potom jsem nijak neodpočíval a jako strážný v několika podnicích jsem pracoval až do osmasedmdesáti roků.“
Dovolte poslední otázku. Jak se vy, jako oddaný komunista, díváte na události listopadu roku 1989?
„Celá takzvaná sametová revoluce je jeden velký podvod na lidi! Veškerý cirkus, který se kolem převratu stal, byla snůška lží a intrik. Vezměte si například Havla. Ten v roce 1990 lidem sliboval, že jako prezident dovede národ pouze ke svobodným volbám a odstoupí. Že prý není žádný politik, že chce dělat kulturu. No, vidíte, a jak to dopadlo? A celé to jejich Občanské fórum bylo největším podfukem na národě českém. Oni tehdy moc dobře věděli, že žádné občanské fórum nikdy nevydrží, a že jde jenom o zástěrku, jak získat moc a koryta ve vládě. A podívejte se dnes, jak to s Českou republikou vypadá. Celá je rozkradená a drtivá většina majetku už nepatří Čechům nebo Moravákům. Všechno je tady německé, americké, holandské a co já vím čí ještě. Když si vzpomenu, s jakým nadšením jsme po válce všechno budovali... Je mi z toho všeho smutno!“


kdo je Josef Šišma
Narodil se 11. září 1922 v Náměšti na Hané a pochází ze sedmi dětí. Vyučil se v Prostějově čalouníkem a v roce 1941 byl totálně nasazen na nucené práce v německém Freiburgu. V únoru 1945 odtud utekl a vrátil se do Prostějova. Po osvobození se ihned aktivně zapojil do svazáckého hnutí a ještě před únorem 1948 byl zvolen předsedou Okresního výboru Československého svazu mládeže. Následně vstoupil do Komunistické strany Československa a stal se členem pléna Městského národního výboru, později neuvolněným místopředsedou. V roce 1956 byl jmenován předsedou MěNV v Prostějově a tuto funkci vykonával do roku 1960. Další čtyři roky pak působil na radnici jako tajemník. Od roku 1964 do roku 1974 byl ředitelem Městské knihovny v Prostějově.

„Napsal jsem, že bych si nikdy nedovedl představit situaci, kdy přátelé přijedou do země přátel tanky a střílí tady! Okupaci jsem tehdy odmítl a nesouhlasil s ní. Čekal jsem, že to může mít pro mě těžké následky...“
Muž z totality JOSEF ŠIŠMA o tom, jak zareagoval na na 21. srpen 1968

Total Comments

  • zlechov
  • supersektor
  • koselec n h
  • Interforst
  • pvecko
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

JAK VÁM SE BĚHEM LÉTA LÍBÍ V PROSTĚJOVSKÝCH RESTAURACÍCH?

Fotbalový sumář
Volejbalová horečka
Prostějovská basketmánie
Ceník inzerce
Hokejový servis
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2016 jak sel cas banner
2016 stiny minulosti banner

2018 tv pohoda banner

Barometr

Sportu dveře dokořán!

Minulý čtvrtek dopoledne bylo i za účasti ministra školství, mládeže a tělovýchovy Roberta Plagy a dalších politických i sportovních celebrit slavnostně otevřeno Národní sportovní centrum v Prostějově. Krásnou halou za 130 milionů korun od státu se město může právem pyšnit.

Káže vodu, pije víno!

Další skandál se valí na hnutí Změna pro Prostějov. Tentokrát se provalil malér na zastupitelku Hanu Naiclerovou. Tato žena porušila stavební zákon, když zakoupený dům v Čehovicích měla dle povolení rekonstruovat, známá kazatelka morálky ho však rovnou zbourala. Hrozí jí až 500 000 korun pokuty!

Total Comments

Osobnost týdne

Aneta Langerová
Zpěvačka, hudebnice a vítězka soutěže Česko hledá SuperStar z roku 2004 svým vystoupením na náměstí T. G. Masaryka uzavřela letošní Hanácké slavnosti v Prostějově. Koncert populární zpěvačky rozezpíval celé centrum a byl vydařenou tečkou za letošními hody.

aneta

Total Comments

Číslo týdne

 1769
VPodle nejnovější statistiky Úřadu práce je nyní právě tolik obyvatel Prostějovska ve věku od 18 do 64 let bez zaměstnání. Je to o tři klienty více než předchozí měsíc, ale i tak patří náš region k těm s absolutně nejnižší nezaměstnaností.

Total Comments

Výrok týdne

„DIEGO NENÍ ŽÁDNÝ BUZERANT A TOMU PEDOFILOVI SE BRÁNIL!“

Ladislav Lakatoš svérázné brání šestnáctiletého syna, kterého měl údajně obtěžovat sedmašedesátiletý Josef S.

Total Comments