Dnes se budu kapku motat do řemesla svým kolegům „sporťákům“, ale snad mi to jako fanouškovi sportu odpustí. Stále se mluví o tom, že základem ve všech sportech je práce s mládeží, a to i v těch prostějovských, ať již jde o tenis, hokej, fotbal, volejbal, či basketbal. A tak se zeptejme, existuje tedy v našich klubech práce s mládeží? Já už teď vím, že ano. Zjistil jsem to shodou náhod u basketbalu, posledně jmenovaného sportu. Měl jsem možnost nahlédnout do zákulisí mládežnické basketbalové základny a poodkrýt roušku, jak to tam u nich dělají.

Málokdo asi tuší, že tady máme jedno z pěti mládežnických tréninkových center v republice, pod která spadají kategorie klubů od 10 až do 23 let. K nim lze ještě přiřadit basketbalové kroužky na základních školách prostějovského regionu v celkovém počtu takřka 400 dětí a mládeže. Tento počet není omezen, jelikož každý zájemce z řad dětí se může přijít podívat a vyzkoušet si tréninkovou dávku v kategorii under10, tedy do deseti let, a to na náborových trénincích konaných dvakrát týdně. Jak jsem již uvedl, je zde výborná spolupráce se základními školami, minicentrum basketbalu najdete na ZŠ v ulici Dr. Horáka a další v rámci sportovních her třeba na základních školách ve Ptení, Protivanově a Konici. Práci s dětmi a mládeží zastřešuje projekt „Orlíčata“, který je právě zaměřen na propagaci basketbalu, v rámci něj fungují školní a klubové mikroligy. Další dobrou zprávou je i to, že talentovaní sportovci, tedy i basketbalisté, by se mohli studijně rozvíjet na Gymnáziu Jiřího Wolkera, což již funguje, ale jedná se o rozšíření.
Uskutečnil se již také velký basketbalový kemp v prostějovském Národním sportovním centru, kterého se účastnilo opravdu mnoho mladých. Zavítali na něj i hráči prvního týmu mužů, kteří jsou logicky pro mladé těmi správnými vzory, na kempu se pak stanou jejich mentory. Mohou tedy poradit, jaké to je dát se na dráhu vrcholového sportovce. Naopak mladí zase fandí v extralize a doprovází své vzory třeba na nástupech a o přestávkách hrají minizápasy. Logicky snem každého z těch mladých je hrát jednou za reprezentaci a zažít podobnou euforii jako parta okolo Tomáše Satoranského na mistrovství světa. A proto se od těch starších učí, co všechno je potřeba pro to udělat.
Zde dodejme, že ve svých kategoriích již řada z nich přičichla k reprezentaci země a reprezentovala důstojně. Talenty zde jsou a pochopitelně pokukují po extralize, reprezentaci, případně později i po nějaké té evropské soutěži. NBA je samozřejmě spíše v nedohlednu, ale je třeba snít a brát si příklady i z tamních basketbalových ikon, jakou byl třeba, nedávno bohužel zesnulý, Kobe Bryant. I prostějovské týmy si zkouší srovnání s evropskými soupeři, došlo i na zájezdy do ciziny, kde se poměřují se svými vrstevníky, o čemž píše i náš list. Dodejme, že v domácích ligách se všechny mládežnické týmy pohybují v horní polovině tabulky.
Logická otázka je, co na to všechno rodiče? A zde můžeme odpovědět, že to je velmi pozitivní bod, protože funguje princip komunity. Rodiče pomáhají na zájezdech, někdo i sponzoruje a hlavně se fandí. Existují samolepky, minidresy, trika, prostě klub žije a má de facto neoficiální fan klub. Vše je také o penězích. Namístě je pohovořit o finanční stabilitě, kterou zajišťuje i silné portfolio partnerů, mezi něž patří i statutární město Prostějov a Olomoucký kraj. Vše lze nalézt na webu www.bcm-orliprostejov.cz. Za mne se tedy sportovní budoucnosti bát nemusíme a věřím, že o některých jménech z naší sportovní líhně, ať už to bude basketbal, či jiné sporty, ještě uslyšíme.
Takže sportu zdar a pojďme do toho!