V závěru našeho tematického předvoje u příležitosti 25. roku vydávání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku (NEBOJTE, JEŠTĚ TO OSLAVÍME!), jsme zabrousili do historie, abychom se ještě jednou podívali do minulosti a zbilancovali, jak šel stroj času našimi novinami. Než se však ohlédneme do roku 1997, kdy všechno začalo, chtěli bychom vám ještě jednou poděkovat za přízeň nejenom při čtení této přílohy, ale v celých uplynulých pětadvaceti letech, kdy jste nám byli věrní. Jen díky vám jsme takoví, jací jsme - nejúspěšnějším regionálním periodikem.

Nyní již pojďme tam, kde to všechno začalo. Psal se 20. květen 1997, kdy vyšlo úvodní nulté číslo PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které mělo osm stran o rozměru A4. Redakce, jejímž vydavatelem a šéfredaktorem byl Bohumil Pácl a zástupcem Leo Krč, oba byli zakladateli nového periodika na prostějovské mediální scéně, které tehdy sídlilo v Určické ulici. Začátky byly krušné, náš týdeník měl porodní bolesti, byl neznámý a o jeho prodej se starali především kameloti, kteří jej roznášeli po městě v úterních podvečerních hodinách. Bez zajímavosti ani není tehdejší cena tří korun za výtisk. Přes počáteční potíže se dařilo distribuovat stále více a více novin, které vás týden od týdne zajímaly v hojnější míře. A proto už čtvrté číslo obsahovalo deset listů a hned následující páté dokonce dvanáct! Vzrůstající zájem se projevil i na počátcích zlepšování. První celobarevnou titulní stranou a již šestnáctistránkovým obsahem jste se mohli setkat v úterý 7. října 1997. Stáli jsme 4,50 koruny. O týden dříve zaznamenala změnu také adresa redakce, která se přestěhovala na Skálovo náměstí. Za takovéhoto stavu jsme oslavili také prvního Silvestra.

Rok 1998 pokračoval ve fázi stále se rozšiřující základny čtenářů. Dalším výrazným mezníkem byla změna datovaná k 1. březnu roku 1998, kdy se současně redakce přestěhovala do Budovcovy ulice a jejím nový šéfredaktorem se stal Jaroslav Střelák. Vydavatelem zůstal B. Pácl. Zároveň Večerník změnil i tiskárnu, kdy jsme z kostelecké Joly přešli do olomouckého Novotisku. Zakládali jsme stále více oblíbenějších rubrik a opět vzrůstala naše popularita vyjádřená počtem skalních čtenářů.

První lednové číslo roku 1999 znamenalo největší změnu v dosavadní historii našich novin. Sice jsme se vrátili zpět na počet dvanácti stran, zato ovšem při výrazně větším formátu A3 při ceně 5,50 koruny. Současně také došlo k personální změně na postu šéfredaktora, z něhož odešel J. Střelák a žezla se opět plně ujal Bohumil Pácl.  Hlavně jsme ale začali vycházet již v pondělí ráno a to u všech prodejců tisku! Vězte, že tehdy to byl opravdu skok. Redaktoři zároveň přešli na daleko atraktivnější styl informování veřejnosti, což se záhy projevilo i na větší prodejnosti našich Večerníku. Novinami začal na titulní straně provázet panďulák Večerníček.

A máme tu opět další stěhování. Počátkem listopadu 1999 se redakce PV Večerníku opět přiblížila svým čtenářům, když zamířila do nově otevřeného Obchodního centra Atrium na Hlaváčkově náměstí. Tam jsme také oslavili dalšího, v pořadí již třetího Silvestra. V té době se náš týdeník už dávno vymanil z porodních bolestí a postavil se na pevné nohy dítěte předškolního věku.

Co nám přineslo Milenium? První polovina roku 2000 přinesla další vlnu nových čtenářů a zároveň i značný zájem inzerentů, který vedl k prvním pokusům o rozšíření obsahu na 16 stran. Poprvé se tak stalo v polovině června, přičemž cena 5,50 koruny zůstala stejná! V té době již probíhala intenzivní jednání o vstupu strategického partnera a v průběhu prázdnin roku 2000 došlo k založení společnosti PV Media. Šéfredaktorské křeslo zůstalo nezměněno. Definitivně jsme pak byli větší od září a v listopadu již čtenáři drželi v ruce dokonce dvacetistránkové vydání Večerníku. A přitom pořád za pět a půl koruny!

Rokem 2001 jsme se přizpůsobili žánrové době a vyhověli jsme chuti a zájmu čtenářské obce. Naše reportáže byly údernější a celkové zpravodajství daleko otevřenější. Nevyhýbali jsme se žádnému tématu, občané se na nás obraceli s důvěrou kdykoliv, když cítili sebemenší nepravost. Postupně naše periodikum přebíralo mediální otěže Prostějovska, kromě samotného města se Večerník stále více prosazoval po celém regionu. Na konci března poznala redakce ve své historii svůj pátý domov, když zamířila do Olomoucké ulice 10. Tam nás veškerá populace mohla najít více jak deset roků!

Rok 2002 jsme započali jako jediný český týdeník na prostějovském mediálním trhu. Dalším průlomem v našem vývinu byla historicky první vkládaná příloha, která byla věnována prostějovskému hokeji. V tomto kurzu jsme pokračovali i nadále, následovaly přílohy inzertní, volební a v budoucnu i další sportovně zaměřené. Expanze našeho vydavatelství pokračovala nejen na místní úrovni, ale s rokem 2004 jsme vkročili na olomouckou půdu s naším bratříčkem Olomouckým Večerníkem. V první polovině 2005 pak dostal další injekci PROSTĚJOVSKÝ Večerník, když zaznamenal rozšíření na plné dva tucty, čtyřiadvacetistránkové vydání se v následujících měsících začalo střídat s osmadvaceti. V první polovině roku 2007 došlo k novému vývoji, když vznikla silně expandovaná společnost Haná Press, jenž v následujícím období převzala i otěže nad Radničními listy.

Záhy se chopil žezla nový šéfredaktor Petr Kozák. Nejprve jakožto zástupce, pak neoficiálně, aby k 1. únoru 2011 v této funkci definitivně nahradil zakladatele a šéfredaktora Bohumila Pácla. V čele nejčtenějšího regionálního periodika stojí dodnes, tedy plných tucet roků. Záhy po jeho nástupu začal úspěšný projekt „PV Večerník v novém“, který byl spuštěn v pondělí 28. března 2011. Od té doby se z někdejšího malého „plátku“ staly největší regionální noviny v České republice! Aniž bychom se vychloubali, máme ověřeno, že žádný jiný tisk podrobného druhu nedisponuje takovou kvalitou a rozsáhlým zpravodajstvím od politiky, dění ve městě i regionu, až po společnost, kulturu a pochopitelně sport. Ten tvoří po dvě desetiletí téměř polovinu obsahu! Za poslední roky jste si také mohly navyknout na pravidelnou dávku dvaceti speciálních příloh ročně, které jsou oblíbeným vkladem téměř každého druhého čísla. I to je ojedinělý kousek. Pochopitelně muselo dojít i k expanzi v personálním složení, namísto čtyř nadšenců dnes dělá noviny okolo dvaceti zaměstnanců či spolupracovníků.

Další novinkou se pak od roku 2012 stal vložený magazín s televizním programem, což se ukázalo jako velmi dobrý tah. Po počátečním mírném úbytku čtenářů, což zřejmě zavinilo i menší zdražení výtisku na sedmnáct korun, si lidé na Večerník v novém hávu rychle začali zvykat a k jeho koupi se vrátili i ti nejkonzervativnější. Postupem dalších dvou let dostávali naši čtenáři pořádnou porci čtení, výjimkou nebyla ani stostránková vydání. Cena již nahoru nešla a to zajisté ocenili i ti, kteří se dříve navýšení ohrazovali.

Rok 2014 byl přelomový v podobě změny tiskárny a ukončení spolupráce s dlouholetým partnerem Novotisk a.s., což nám umožnil nový kontrakt s MafraPrint a.s., který přinesl mimo jiné tisk na modernějších strojích. Večerník se tak stal celobarevným týdeníkem od první do poslední stránky.

Roky 2015 a 2016 byly pro redakci mimo jiného i zkouškou odolnosti. To jsme ještě nevěděli, co přijde později. V následujících třech letech jsme stoupali v prodejnosti a do roku 2020 tak Večerník vstoupil v plné kondici. Jenže přišla koronavirová pandemie, která i na mediálním trhu způsobila takřka apokalypsu. Některá média snižují počet stran, jiná dokonce končí, Večerník ale po změně majitele rok předtím, získal ještě větší pevnou půdu pod nohami, a i když je obchodní branže čím dál složitější, nám se daří drží kvantitu i kvalitu každého pondělního čísla o 40 či spíše 48 stranách. O speciálních přílohách již byla řeč.

Svůj velký rozvoj zaznamenaly internetové stránky www.vecernikpv.cz, který namísto archívu už jsou denním zpravodajským serverem. Čím dál větší popularitu získávají také naše sociální sítě jako Facebook či Instagram.

Věříme, že náš trend z posledních let nejen udržíme, ale dokážeme ho plnými doušky maximálně rozvíjet do podoby, kterou očekáváte. Sami posuďte, co nového a co lepšího vám přineseme, jak se nám práce bude dařit. Vaše názory na veškeré novinky a vůbec celý náš Večerník nám klidně můžete posílat na známé adresy.

A aby bylo v příštích minimálně dalších pětadvaceti letech jenom dobře, to si snad přejeme úplně všichni. PROSTĚJOVSKÝ Večerník vám k tomu bude pomocníkem minimálně i po dalších dvacet pět roků...