Rodák ze Žďáru nad Sázavou (*24. května 1839) je spjatý s Prostějovem především svým podnikáním v oboru sladovnictví a pivovarnictví.

Na Floriánském náměstí v domě č. 7 byla od roku 1864 sladovna Rudolfa Dvořáka. V roce 1875 vzniká i pivovar. Do firmy vstoupil jako společník Arnold Binko a podnik nese název R. Dvořák & A. Binko. Podnik potom přešel do rodiny Binkových.

Arnold Binko byl velmi podnikavý člověk. V roce 1883 závod rozšířil přístavbou chladírny a nechal vybudovat nové sklepy pro uložení až 3 000 hektolitrů piva. Měl také pronajaty sklepy v zámku.

Byl podporovatelem národní strany a aktivně se účastnil národního a spolkového dění.  Patřil k první generaci národních činitelů a bojovníků za český Prostějov vedle Josefa Vrly, Františka Možného, Eduarda Chmelaře, Floriána Nováka a Hynka Čecháčka. V červnu roku 1869 byl zakládajícím členem Sokola. Stal se také členem prvního správního výboru Sokola.

V tomto duchu vedl i svého syna Karla, který byl v letech 1907–1919 a 1924–1935 zastupitelem města a převzal vedení závodu.

Pivovar s označením „Nový pivovar“ byl ve vlastnictví Binkových do znárodnění v roce 1948. Byl přestěhován do lihovaru v Dykově ulici č. 8. Objekty se zahradou v tomto roce zakoupila prostějovská Starorežná. To už je ale jiná kapitola. Z původního pivovaru dnes zůstaly jenom sklepy a z budovy „Nového pivovaru“ v ulici Hliníky jen obvodové zdi.

Arnold Binko byl 29. října 1912 na zasedání obecního výboru jmenován čestným občanem Prostějova v kategorii „ Za českost města té doby“. Zemřel 21. listopadu 1923 v Prostějově ve svých čtyřiaosmdesáti letech.

Dnes nám tuto neprávem zapomenutou osobnost Prostějova připomínají jen archivní dokumenty, drobné zmínky v regionálních publikacích, vzpomínková kniha Ondřeje Přikryla Červánky Prostějova a místo posledního odpočinku – rodinná hrobka v severní arkádě Městského hřbitova v Prostějově. Ondřej Přikryl jej plným právem označil „za zasloužilého a vytrvalého průkopníka našeho průmyslu“.