Ročně zahynou na silnicích v České republice stovky lidí. Dopravních nehod jako takových je však mnohem víc. A pochopitelně se nevyhýbají ani Prostějovsku. Důkazem jsou například smutné upomínky na tragédie v podobě malých pomníčků u cest. Jak si ale v rizikovosti komunikací stojí region nyní? Jak často a kde nejvíc se bourá? A proč?
Prostějovskem prochází několik důležitých komunikací, a sice krátký úsek dálnice D1, mnohem delší úsek dálnice D 46 a poté frekventované silnice II. třídy mezi Prostějovem a Boskovicemi, Prostějovem a Konicí či Prostějovem a Kojetínem. Je některé z těchto míst extrémně nehodové? „Silně extrémní lokalitu tohoto druhu na Prostějovsku vyloženě nemáme,“ říká František Kořínek, tiskový mluvčí Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje pro Územní odbor Prostějov.
Některá místa, kde přeci jen k nehodám dochází, přesto zmiňuje. „V minulosti byly časté problémy nebo závažné nehody na křižovatce mezi Kralicemi na Hané a Čechůvkami. Doteď je komplikovaným místem silnice mezi Prostějovem a Kostelcem na Hané s odbočkami do Smržic. A dříve také křižovatka ve Vrbátkách,“ prozrazuje o některých úsecích. Zejména silnice mezi Kostelcem na Hané a Prostějovem patří k rizikovým, rovný úsek zde svádí k vysoké rychlosti, situaci komplikují přejezdy na odbočkách.
Z konkrétních čísel pak vyplývá, že nejhorší byl rok 2018 a následně 2019, v nichž počet dopravních nehod přesáhl počet sedmi stovek. A jednou dokonce výrazně. Naopak nejméně srážek se zrodilo v letech 2017 a 2020. Možná jen dočasně. Letošek totiž má, zřejmě vinou koronavirové pandemie, náběh na rekordně nejnižší počet dopravních nehod za poslední období.
Obecně na tom Prostějovsko není v množství nehod zle ani v celorepublikovém srovnání. „Neřekl bych, že vybočujeme nad průměr. Na rondelech ve městě bývá ale problém s cyklisty, při jízdě nastanou momenty, kdy se ztratí řidiči z dohledu. Na druhou stranu z toho zpravidla nejsou vážné nehody. Rizikové je pak každé křížení, které je potenciálně nebezpečné,“ uvádí František Kořínek. A v tom, jak si stojí Prostějovsko, je zajedno s dopravním psychologem. „Nehodovost v Prostějově není příliš veliká. A od té doby, co došlo k vypnutí stacionárních radarů, se spíše snížila, než zvýšila. Skoro ve všech městech to má ekonomický charakter. S bezpečností provozu to příliš nesouvisí,“ konstatuje Alois Hudeček. Přesto policie eviduje na mapě dopravních nehod jen za březen 42 nehod.
Dopravní psycholog pak exkluzivně pro Večerník rovněž hodnotí příčiny nehod a jejich frekvenci. „Ani ne jedno procento představují technické závady, tři až čtyři jsou nečekané překážky. Ale k pětadevadesáti procentům nehod dojde selháním lidského činitele,“ upozorňuje Hudeček. V tom, které psychologické faktory u nehod převažují, má jasno. „V prvé řadě je to nevěnování se řízení a nesprávný způsob jízdy. Rychlost je podle statistik policejního prezidia až na pátém místě,“ informuje zkušený psycholog dopravy.
Alespoň nedostatečný odstup – častý nešvar zejména na dálnicích – by ale brzy mohl být postihován. „I v České republice se začnou měřit bezpečné odstupy. Je zde návrh zákona číslo 361. Podle něj by vozidla jedoucí aspoň osmdesát kilometrů v hodině a více měla dodržet odstup třiceti metrů a u nákladních aut dlouhodobě padesát metrů. Bezpečný odstup je zhruba polovina rychlosti v metrech. A platí – co neubrzdím, to neukecám,“ vzkazuje řidičům Alosi Hudeček.
Některé speciality prostějovských řidičů pak komentuje majitel autoškoly Richard Kočí. Samy o sobě jsou nevinné, nicméně mohou vést i k dopravní nehodě. „Největší problém řidičů je to, jak se v některých situacích chovat. Například při vyjíždění z obytné nebo pěší zóny, to dávám přednost všem. Konkrétním místem je, když máte po pravé straně zámek, po levé kino Metro 70, tak ti, kteří vyjíždí z obytné zóny, vám nedají přednost, i když ji mají dát. Přitom to udělá tak jeden řidič z deseti,“ upozorňuje na pravidla za volantem platná nejen pro centrum Prostějova. „Další bolestivá věc je, že se nesmí stát pět metrů před hranicemi křižovatky a přechodem pro chodce. Myslím si, že Prostějov je tím docela vyhlášený,“ dodává Kočí ke specialitě řidičů.
Prostějov je svým způsobem i městem rondelů, kterých už je na jeho území přes dvacet. Naučili se na nich řidiči jezdit? „Myslím si, že už jo. Prostějov je takový kolotoč, samý rondel. Lidi už vědí, že není dobré zastavit a podívat se, jestli můžou jet, ale už dávno to řešit, dívat se po místě a jet. To zase musím Prostějovany pochválit, v tom se posunuli. Ale trvalo to,“ poznamenává s úsměvem Richard Kočí.
Snížit nehodovost by mělo pomoci i znovuzavedení měření rychlosti v centru Prostějova.
Jak už Večerník informoval, zastupitelé schválili rozpočtové opatření ve výši 3,4 milionu korun na pořízení stacionárních radarů na měření rychlosti včetně veškeré potřebné technologie. Po dlouhých jedenácti letech se tak v Prostějově obnovuje toto razantní opatření, tedy jakýsi pomyslný bič na nesvědomité řidiče. „Právě se dokončuje výběrové řízení na pořízení radarů a technologie a po výběru dodavatele budou následovat ještě nějaké zákonné lhůty. Pokud to všechno dobře půjde, první tři stacionární radary začnou v Prostějově fungovat v červenci či na přelomu srpna,“ sdělila Večerníku Alena Rašková (ČSSD), náměstkyně primátora, v jejíž gesci je doprava v Prostějově.
Jak je už známo, první tři stacionární radary budou umístěny v Brněnské, Olomoucké a Plumlovské ulici. „Tyto lokality jsme vybrali na základě doporučení městské policie i Policie České republiky. Jde o riziková místa, kde řidiči často překračují rychlost a důsledkem toho jsou četné nehody s chodci nebo cyklisty. Těch rizikových míst je jistě daleko víc. Například Dolní, Vrahovická, Kostelecká ulice nebo Vápenice, kde je několik školských zařízení. V prvních třech případech počítáme se zahájením měření rychlosti v příštím roce. Co se týká Vápenice, tak se musíme poradit s odborníky, kde bude radar nejvhodnější k umístění,“ podotkla Rašková.
