V rámci nedávné Noci kostelů mohli návštěvníci zavítat i do otevřené bývalé synagogy, nyní kostela Husova sboru Církve československé husitské v Demelově ulici v Prostějově. Lidé zde měli možnost vlastně poprvé od rozvolnění protiepidemických opatření zhlédnout výstavu přesunutou před časem ze Špalíčku. Šlo o 15 panelů věnujících se historii prostějovských synagog a modliteben.

 

 

„Do dnešního kostela, který v letech 1904 až 1945 sloužil prostějovské židovské obci jako hlavní templ, se tak vrátila připomínka jeho dávné historie spolu s historií prostějovské židovské obce. Návštěvník se tady dnes může seznámit nejen s tematikou prostějovských židovských svatostánků, ale také jejich rabínů, kteří v těchto místech působili. Nedílnou součástí je krátká historie prostějovské židovské komunity a židovských hřbitovů,“ pronesl v pátek 28. května Filip Gregor, historik Muzea a galerie v Prostějově.

Současný kostel Husova sboru původně nepočítal s tím, že se zúčastní celonárodní akce Noci kostelů, ovšem okolnosti kolem výstavy však vedení sboru přinutilo změnit plány. „Náš kostel je dnes otevřen opravdu mimořádně, jen z toho důvodu, že nám byla zapůjčena výstava s názvem Prostějovské modlitebny a synagogy. Celou ji připravili Filip Gregor společně s Marií Dokoupilovou. V letošním roce jsme původně nebyli připraveni na akci Noc kostelů, ovšem tato jedinečná možnost výstavy změnila naše plány. Navíc jsme všichni rádi, že se konečně po pandemii vracíme postupně do běžného života, tudíž i možnost vidět tuto jedinečnou výstavu byla pro nás silným motivem, proč v rámci celonárodní akce otevřít i náš kostel. Jsme rádi, že lidé chodí, i když v omezené míře. Žádné doprovodné kulturní vystoupení připraveno nemáme, návštěvníkům k prohlídce výstavy pouštíme jen meditační hudbu,“ řekla Večerníku přímo na místě Ivana Krejčí, duchovní Církve československé husitské v Prostějově. „Židovská minulost Prostějova je velice bohatá a lidé by na významnou historii města neměli zapomínat. Jsme rádi, že finančně tuto výstavu podpořil i spolek Hanácký Jeruzalém,“ dodala Ivana Krejčí.