„Spal jsem asi do jedenácti hodin. Když jsem se vzbudil, nikdo nebyl doma. V ledničce jsem nic nenašel, a tak jsem si řekl, že si půjdu do Alberta něco ukrást,“ takto na policii popsal jeden ze svých zcela všedních dní Antonio Horváth.

Tento den však byl přece jen něčím výjimečný. Když jej při krádeži ne poprvé přistihla pracovnice ostrahy, tak ji povalil na zem, až si zranila nohu. Zastavit se jej následně pokusila vedoucí prodejny. Aby ho pustila, musel jí dát čtyři „hlavičky“. Teprve pak se mu podařilo utéct. Nejen za to, ale i za další dvě krádeže jej prostějovský soud poslal na 18 měsíců do vězení. Kvůli přepadení a oloupení ženy na sídlišti Hloučela by si měl odsedět dalších 30 měsíců!

Dvacetiletý Antonio Horváth je už od svého listopadového extempore v Albertu ve vazbě. K soudu však nakráčel, jak se patří, a sice v bílých botách Adidas a v černých teplácích se zlatým nápisem… Člen rozvětvené cikánské rodiny obývající dům v prostějovské Rozhonově ulici to do Alberta u prostějovského nádraží měl vždy kousek. A tak tam pro jídlo či na různé „čórky“ mířil pravidelně. „V prodejně jsem zaměstnaná už jedenáct let. Po celou dobu sem neustále chodí a krade,“ vypověděla statečná vedoucí supermarketu. Poté, co Antonio nejprve povalil zaměstnankyni ostrahy, se jej právě ona pokusila zadržet. „Říkal mi, ať ho nechám, že chce jít domů. Jak jsem ho držela, tak mi dal čtyři hlavičky. Teprve pak se mi vysmekl a utekl. Vidělo to tak deset lidí, ale nikdo z nich bohužel nezasáhl…,“ vypověděla žena, která si z útoku odnesla čtyři stehy nad obočím, pět dní po něm trpěla silnými migrénami a dva týdny nemohla chodit do práce. Zaměstnankyně ostrahy pak dle svých slov měla kvůli úrazu nohy problémy v úráci, kterou dokonce musela opustit. Že by se však některá z nich od obžalovaného dočkala jakékoliv kompenzace, je krajně nepravděpodobné.

Kradl i U Ječmínka

Horváth kromě toho byl také obžalován z další krádeže v Albertu a také z toho, že sebral peněženku v restauraci U Ječmínka. Během svého poměrně svérázného vystupování před soudem se ke všem činům opakovaně doznal, aby za chvíli zase tvrdil, že „nic neudělal“. Důkazy proti němu však byly jednoznačné, a to i včetně kamerových záznamů. 

Vyrostl pro kriminál

Sám obžalovaný řadu let strávil v dětském domově, z něhož čas od času utekl, takže po něm museli pátrat policisté. Základní školu ukončil už v osmé třídě. Ač nikdy po delší dobu nepracoval, tak se poměrně záhy zapletl s drogami, konkrétně s nebezpečným pervitinem.

Jeho otcem je přitom notorický zloděj a „invalidní důchodce“ Robert Horváth zvaný „Štika“. Právě on se snažil soud přesvědčit, že jeho syn trpí schizofrenií a za své jednání tedy není odpovědný. I proto museli být předvoláni hned dva soudní znalci. Ti však přítomnost vrozené duševní poruchy nepotvrdili. „V případě obžalovaného se spíše jedná o souhru sníženého intelektu a celkové degradace osobnosti vlivem nadužívání drog,“ tlumočil jejich závěr soudce Petr Vrtěl, který však přesto při výši trestu byl nucen zohlednit sníženou příčetnost obžalovaného. „Zároveň mu byla ve výkonu trestu nařízena ochranná léčba,“ dodal Vrtěl.

Co bude, až ho pustí?

Antonio Horváth tak od soudu odcházel s trestem 18 měsíců nepodmíněně. Není to však jeho jediný trest, krádeže se totiž dopustil dva měsíce poté, co byl pravomocně odsouzen za přepadení ženy na sídlišti Hloučela. Za to dostal 30 měsícům podmínky. Je téměř jisté, že si i tento trest bude muset odsedět. A dá se přepokládat, že i po svém následném propuštění na svobodě dlouho nezůstane. Nezbývá než doufat, že se i kvůli své zcela nezvladatelné povaze pod vlivem drog nedopustí i něčeho závažnějšího než „jen“ opakovaných krádeží. 

Rozsudek dosud není pravomocný, obě procesní strany si ponechaly lhůtu pro možnost odvolání.