Téměř celou planetu už zcestovali za posledních dvacet let v rámci svých závodů prostějovští raftaři. Světe, div se – v Austrálii však měli až teď premiéru! „Několikrát jsme byli na Novém Zélandu, ale tady ještě ne,“ prozradil kapitán Raft teamu Tomi-Remont Prostějov Zbyněk Netopil. K protinožcům se tak hodně těšil. A domů se vrátil nadšený.

„Mistrovství světa proběhlo nedaleko města Queenstown v severním Queenslandu, kde to přes veškeré odlišnosti přírody bylo i v mnohém podobné, jako u nás v České republice. Hlavně lesy a louky vypadaly dost srovnatelně s některými oblastmi tady. Samozřejmě tam roste taky spousta úplně jiné flóry. A hlavně zvířata žijí v tamním teritoriu dost odlišná,“ pustil se rodák z Prostějova do vyprávění. Sám nemá rád klasickou přelidněnou civilizaci, tím pádem se mu v Oceánii náramně líbilo. „Nejvíc tím, jak se Australané starají o svou přírodu, aby zůstávala čistá a pokud možno nedotčená. Též přístup lidí k životu i vztahy mezi nimi, stejně jako srdečná vstřícnost k návštěvníkům jsou někde úplně jinde než v ČR. Tamní usedlíci žijí úplně v pohodě, nic zbytečně nehrotí. Třeba po prvních třech dnech našeho pobytu, kdy panovala hrozná vedra, se počasí úplně změnilo a od té doby skoro pořád silně pršelo. Všude plno vody a bláta, postupně menší záplavy, ale nikdo se nehroutil, berou to jako normální věc. Prostě jsou zvyklí a nad věcí,“ všiml si Netopil.
V nejdeštivější oblasti Austrálie zaregistroval rovněž další specifika. „Queenstown je malé městečko se třemi tisíci obyvateli, přitom vybavenost různými sportovišti je doslova vynikající. Hrozně populární je tam například ragby, vedle toho klasického i tradiční australské s trochu jinými pravidly a mnohem tvrdší. Tamní obyvatelé si nejradši jdou zahrát, jinak zasportovat nebo aspoň zafandit, aby pak večer na venku trvale nachystaných grilech opékali skvělé maso či jiné dobroty. Klidně přímo na pláži. U nás by ty grily nebo cokoliv jiného nehlídaného okamžitě někdo ukradl, tam nic podobného většinou nehrozí. Holt jiná kultura a společnost,“ pousmál se Netopil.
Pokud našinec doputuje do natolik exotické destinace, musí si dávat pozor na životu nebezpečnou faunu. „Severní Queensland je vyhlášený také tím, že v něm žije hrozně moc zvířat, která můžou člověka vážně zranit nebo přímo zabít. Kromě žraloků i medúz v moři to jsou krokodýli a především jedovatí tvorové, někteří prudce. Nejvíc hadi a pavouci. My jsme na některé narazili, ale naštěstí nám nic neudělali. Největší újmou pak bylo setkání s jedním trochu divočejším klokanem, na které narážíte zcela běžně. V horším případě je musíte objíždět autem sražené na silnici, jinak pobíhají volně či v ohradách. Ten náš divočák hodně kopal, zasadil nohama několik tvrdých ran. Byl však jen půldruhého metru vysoký, takže v pohodě,“ zasmál se muž s dobrodružnou povahou.
Během štreky do dějiště MS si prostějovští vyslanci stihli alespoň trochu prohlédnout Sydney, cestou zpátky pro změnu strávili půl dne na Bali. „V letadle jsme pak na jeden zátah strávili patnáct a půl hodiny, což je už docela extrém. Rekord ovšem ne, ten prý podle letušek dělá sedmnáct hodin. Každopádně to pasažéři musejí nějak vydržet. Pomůže natáhnout se na zemi ve speciální uličce pro tyhle případy určené. Já osobně to řeším tak, že si dám pár piv a potom většinu letu prospím,“ poskytl Netopil osvědčený recept, jak přečkat úmornou cestu na jižní polokouli.
Protože je vášnivým potápěčem, nemohl si nechat ujít – společně s několika parťáky i parťačkami – ponor do oceánu. „Queensland je vyhlášený Velkou útesovou bariérou, kde jsme se potápěli. Ryby a další mořští tvorové samozřejmě nádhera, po téhle stránce to byla paráda. Z mého pohledu však bohužel nedošlo na potápění s velkými žraloky, na což jsem se nejvíc těšil. Tohle se prý provozuje jen v Adelaide, což je na druhé straně kontinentu a tím pádem pro mě v rámci dané výpravy neřešitelné. Škoda, třeba někdy příště,“ zasnil se špičkový vodák na sklonku své vrcholové kariéry.