V předchozích letech se z aktivního nohejbalisty změnil spíš ve fanouška, ale teď už je Tomáš Jorda zpátky v prvoligovém týmu prostějovských mužů. Vyhlášený hecíř dostává i zápasové šance ve vložených dvojkách a neskrývá nadšení, že může být součástí úžasného tažení Sokola I druhou nejvyšší českou soutěží. V ideálním případě až za vysněným postupem do extraligy.

* Jak jste viděl sobotní těžký a dost klíčový duel s Holicemi?

„Z Holic máme respekt, protože za ně hrají samí mladí kluci okolo dvaceti let, kteří jsou už teď velice dobří. A za pár let budou určitě útočit na postup do extraligy. Minulý vzájemný zápas u nich byl velmi vyrovnaný, ani tahle odveta u nás nebyla o moc jasnější, i když jsme vedli 5:1. Do tohoto stavu jsme hráli skvěle, až potom nastaly problémy a hosté snížili na 5:3. Naštěstí jsme pak přece jen udělali rozhodující šestý bod, vítězství nad takhle silným soupeřem má velkou cenu.“

* Co říkáte na diváckou kulisu vydařeného šlágru?

„Atmosféra byla vynikající a chceme moc poděkovat všem fanouškům, kteří dorazili na utkání. Podporovali nás suprově, takové povzbuzování nebývá ani v extralize. A řekl bych, že tolik lidí na první nohejbalovou ligu v Prostějově ještě nikdy nepřišlo, šlo o divácký rekord. Ještě jednou díky!“

* Nedělní duel proti Pankráci to okomentujete jakými slovy?

„Nikoho nepodceňujeme, ani Pankrác není vůbec špatná a každý zápas začíná za stavu 0:0. Navíc se v první trojce zranil Laďa Pírek, který má něco s kolenem. Tímhle mu přejeme brzké uzdravení. I tak jsme ale utkání zvládli, přestože to nebylo snadné, soupeř dostal několik jednotlivých soubojů až do třetích setů. Kromě jedné dvojky jsme však všechno dokázali vyhrát.“

* Nakolik vás mrzí ta jedna ztracená dvojice, u níž jste byl právě vy?

„Docela hodně, protože jsme ji měli dobře rozehranou. V prvním setu za stavu 9:9 se mi povedl kraťas a taky začátek druhého setu byl ještě dobrý, ale pak jsme bohužel udělali spoustu chyb, čehož soupeři využili. Každopádně mám radost, že dostávám zápasové příležitosti. A věřím, že i bez střídání jednou na dílčí vítězství dosáhnu. Jinak je nejdůležitější celkový výsledek, protože nohejbal je týmová hra. A dnešních 6:1 pro nás je super.“

* Jak byste okomentoval váš návrat do mančaftu?

„Snažím se na maximum, ale trochu problém je, že kvůli práci nemůžu chodit na tréninky. Přes týden totiž bývám v cizině, netrénuju a tím pádem mi pak v zápasech chybí větší jistota. Zvlášť když jsem poslední tři roky vypadl z přípravy úplně. V každém případě mám radost, že mě kluci vzali zpátky mezi sebe. A zkusím se v rámci možností zlepšovat.“

* Z kolektivního hlediska probíhá sezóna zatím fantasticky, ne?

„Přesně tak. Očekával jsem, že se budeme pohybovat na vrchních příčkách tabulky, ale jak to zatím vypadá reálně, to je za mě ohromná jízda. Velice nám pomohl loňský příchod Martina Müllera, který pořád hraje výborně, a navíc skvěle stmelil naši partu. Spolu s ním loni přišel Peťa Zemánek, letos mužstvo posílili ještě Honzové Šlézar i Pavelka, samí velice kvalitní nohejbalisté. Společně s dalšími místními kluky tvoříme bomba partu, i když se třeba někdy trochu pohádáme kvůli blbostem. Hlavně Marťas to tady obrovsky zvedl a drží celý tým na společné vlně.“