Nedávnou neděli 7. března uplynulo 68 let od tzv. Masarykiády, kdy skupinka studentů položila květiny k pomníku T. G. Masaryka. Večerníku se ozval jeden z přímých svědků těchto událostí, které dnes můžeme považovat za dávný STÍN MINULOSTI. Navzdory měnícím se režimům totiž lidé zůstávají stále stejní a je dobré si tak připomenout, jak v zájmu boje za vlastní ideály mohou bezohledně ničit ostatní.

Květiny se u sochy T.G.M. na prostějovském náměstí neobjevily náhodou. Právě 7. března má totiž svátek Tomáš. „Za jejich položením stála skupinka studentů vedená Olgou Stehlíkovou Čermákovou a Antonínem Kavičkou,“ vysvětlil pamětník tehdejších událostí Arnošt Lejsal.

To v roce 1953 bylo považováno téměř za zločin, a proto přišla na řadu velká štvanice na „třídního nepřítele“. Mezi její oběti se zařadili nejen oba jmenovaní studenti, ale až na jednu výjimku celá třída a konečně téměř všichni členové profesorského sboru. „Výjimkou byl profesor Strážnický, který pak vedl prověrky nás maturantů. Obvinění znělo špatná výchova studentů k budování socialismu,“ zavzpomínal Arnošt Lejsal.

U mnoha studentů a profesorů následně došlo k životnímu zemětřesení. Na řadu přišel zákaz dalšího studia, zhoršené vyhlídky na uplatnění v životě, a to na „doživotí“. V případě rodin profesorů pak často došlo k osobní a rodinné tragédii. „Ještě několik let jsem potkával významnou osobnost profesorského sboru profesorku latiny a řečtiny Bezdíčkovou při cestě ze zaměstnání ve šlechtitelské stanici v Kralicích. Sotva se po těžké polní práci dobelhala na autobus,“ uvedl Lejsal jeden z konkrétních osudů s tím, že dané profesorce přitěžovalo i to, že každý její den začínal návštěvou kostela.

Některým studentům postižené třídy režim nakonec dovolil maturovat později, jiným až v době uvolnění v šedesátých letech. Navzdory protestům byla nakonec socha T. G. Masaryka z prostějovského náměstí přes noc odstraněna a odvezena neznámo kam. Následovala největší demonstrace proti totalitnímu režimu od roku 1948, o které se ale dodnes příliš neví. Do ulic vyšly tisíce lidí a rozzuřený dav obsadil přízemí radnice. Komunistům se město za pomoci Lidových milic a Veřejné bezpečnosti podařilo zpátky ovládnout až pozdě večer. Začalo zatýkání, zmíněné vyhazovy ze škol, z práce a řada demonstrantů skončila v kriminále. O prostějovském jaru 1953 natáčeli Reportéři ČT. Příspěvek jste mohli vidět minulé pondělí na prvním programu a najdete jej na internetových stránkách www.ceskatelevize.cz.

Město Prostějov nechalo po revoluci v roce 1989 zhotovit sochu novou podle původního návrhu Otakara Španiela. Na stejném místě, jako stávala její předloha, byla odhalena 27. října 1998.