Malebná víska na Konicku se uplynulý pátek večer napodruhé stala centrem povídání o historii železnice. V hospodě U Růžičků v Čuníně totiž spolek Čunínská zájmová agentura v čele s učitelem dějepisu Jaroslavem Nedbalem uspořádal besedu nejen o historii světové železnice, ale hlavně o vývoji Moravské západní dráhy a také o historii čunínské zastávky na místním nádražíčku. Povídání zaujalo, na setkání s historií dorazilo do čunínské hospody na padesát návštěvníků. A Večerník byl mezi nimi.
Historie železnice ve světě i prostějovském regionu je natolik rozsáhlá a bohatá na zajímavosti, že bychom potřebovali dvoje celé noviny k tomu, abychom popsali vše, co jsme se v pátek z úst přednášejícího Jaroslava Nedbala dozvěděli. „Náš spolek vznikl v rámci Sboru dobrovolných hasičů Čunín a pravidelně podobné besedy pořádáme. Nahradili jsme tak osvětovou činnost Červeného kříže, který nedávno skončil. Každoročně tady v Čuníně organizujeme tři nebo čtyři besedy. Dnes jsme si vybrali povídání o železnici, což mně osobně je nejbližší,“ řekl Večerníku Jaroslav Nedbal, který na konické škole vyučuje dějepis, český jazyk a informatiku.
Padesáti příchozím pak poutavě celé dvě hodiny vyprávěl o historii světové železnice, vzniku prvních tratí v Americe či Velké Británii. „První trať v Čechách byla zprovozněna mezi Českými Budějovicemi a Lincem. „Ale vezměte si, že první parní stroj byl vynalezen až v roce 1804 a první parní lokomotiva vyjela poprvé na železniční trať v roce 1829. Do té doby už sice nějaké tratě existovaly, ale veškeré povozy po kolejích táhly koně. Určitě není bez zajímavosti, že takový jeden kůň dokázal utáhnout po železnici až padesát tun nákladu,“ prozradil divákům na besedě Jaroslav Nedbal.
Delší časový prostor pak přednášející věnoval Moravské západní dráze a historii čunínské zastávky. „Po dlouhých desetiletích chátrání, kdy dřevěná zastávka chátrala, nám ji Správa železnic konečně opravila. Stalo se tak před třemi lety, takže náš spolek ČUZA chtěl uspořádat její slavnostní otevření. Přemýšleli jsme o nějaké recesi, ale covid nám bohužel všechno zhatil,“ vrátil se do nedávné minulosti Jaroslav Nedbal.
Moravská západní dráha se začala plánovat už v roce 1971, pak ale přišla ekonomická krize a k plánům se železničáři vrátili až po roce 1880. „V roce 1883 získal poslanec říšské rady a moravskotřebovský rodák Johann Budig koncesi pro provedení přípravných prací na projektu dráhy Prostějov – Moravská Třebová s pozdějším prodloužením do Třebovic a Svitav a s odbočkou z Chornic do Velkých Opatovic,“ připomněl úvodní plány Jaroslav Nedbal. Původní projekt navíc počítal se zastávkou vlaku i v Plumlově, nakonec se ovšem z úsporných důvodů vedla trať přes Kostelec na Hané a právě Čunín. „Ano, Čunín se stal významnou součástí jednokolejné trati se svojí vlastní zastávkou,“ potěšil čunínské patrioty Jaroslav Nedbal. Součástí historie Moravské západní dráhy je ovšem bohužel neustálé omezování provozu, které začalo v devadesátých letech minulého století.
A ještě jedna zajímavost z doby, kdy Moravská západní dráha byla teprve v plánech architektů. Celý projekt byl posvěcen uveřejněním koncesní listiny v Říšské sbírce zákonů dne 11. července 1886. V paragrafu 1 se píše: „Propůjčujeme koncessionáři právo stavěti železnici lokomotivní, jež zřízena býti má jako dráha místní o kolejích pravidelných, z Prostějova přes Plumlov, Konice, Kornici a Moravskou Třebovou do Třebovice s odbočkou z Kornice přes Jevíčko do Opatovic, a provozovati vozbu po ní.“
