Dobré odpoledne, dnes je sobota 20.4.2019
svátek slaví Marcela,
zítra Alexandra
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

03 beranovaDoc. PhDr. Věra Beranová, CSc., se koncem září loňského roku představila prostějovským příznivcům historie a umění mimo jiné i jako odbornice na moravskou výtvarnou modernu, ke které má také díky členství svého otce v uznávané Skupině olomouckých výtvarníků, velice blízký vztah. Zajímavé téma života a díla zdejších umělců se rozhodla zpracovat detailně v nejnovější publikaci, která ale bohužel ještě nebyla vydána.

Snad se to brzy změní a my, kteří se zajímáme o historicky mnohdy opomíjené osobnosti výtvarného umění, působící v Prostějově a blízkém okolí, se tak budeme moci začíst do zajímavé knihy z pera odbornice na slovo vzaté. Už nyní vás pak ale můžeme potěšit exkluzivním rozhovorem s držitelkou Ceny Josefa Dobrovského a Ceny Unie českých spisovatelů, která Večerníku například prozradila, jaké to je, být dcerou úspěšných rodičů a co ji vedlo ke studiu estetiky, na jejímž poli se jí dostalo všeobecného uznání...

Být dcerou známého otce mnohdy není nic jednoduchého. Bylo vaše dětství nějak výrazně, ať už pozitivně či negativně, ovlivněno tím, že vaším tatínkem je malíř Aljo Beran?
„Asi nejsem sama, kdo se s takovou situací musel vyrovnávat. Patřím však k těm potomkům, kde rodinné zázemí bylo požehnáním. Vaše otázka směřuje asi k mé možné ambici konkrétní výtvarné tvorby. Stejná situace však také byla ze strany mé matky klavíristky. A tak se mi vlastně dostalo výtvarného i hudebního vzdělání. Velmi brzy jsem si však uvědomila, že mi chybí talent, to těžko postižitelné, to jedinečné. Ke cti mých rodičů musím napsat, že mne nenutili do žádných uměleckých výkonů, naopak mi poskytli možnost se s uměním potkávat z té opačné strany, tedy jako divák či posluchač. A tak jsem se docela v dětském věku stala návštěvnicí všech možných výstav, četla a prohlížela si množství uměleckých monografií, navštěvovala nejdříve generální zkoušky, později
i večerní operní představení a koncerty. Celkem přirozeně se má studijní orientace ubírala tímto směrem. Byla to především filosofie, jako zastřešení všeho toho moudra, dějepis, to abych neobjevovala ´Ameriku´ a jistým završením pak dějiny umění a estetika...“
Jaký nejsilnější zážitek si spolu s vaším tatínkem spojujete?
„Asi by to nebyl jeden zážitek, byl by to spíše jeho životní postoj, jeho vztah k okolí, svým blízkým, ale také žákům, kolegům, dokonce i zvířatům. Nedovedl promarnit jediný den. (úsměv) Uvědomoval si, že umělecká činnost, vznik opravdového díla se nedá plánovat, ale každé ráno vstával s pevným plánem svých povinností, mezi které patřila i pedagogická činnost. Zvlášť jako studentka jsem často slyšela, tehdy pro mě nijak příjemné, poučování o obecné pracovní době.(úsměv)“
Jak na vás působí otcovy obrazy?
„Jedním z podstatných rysů opravdového umění je v podstatě jeho proměnlivost. Umělecké dílo nám nabízí mnoho jedinečných zážitků, ale také jistého poučení a proto je v podstatě tak přitažlivé, že na nás působí pokaždé trošku jinak. Zakopaný pes je právě v tom, že my jsme pokaždé jiní a že opravdové umění nám nechává prostor k tomu, abychom právě do něj vkládali své pocity, představy. To je v podstatě odpověď na vaši otázku. Tedy mé vnímání otcových děl se v průběhu času měnilo a mění. Vlastně stále v nich nacházím něco nového, vždyť já sama se zákonitě stále měním. (úsměv)“
V předminulém roce jste obdržela Cenu Josefa Dobrovského. Prozradíte našim čtenářům, zač jste cenu dostala a co pro vás zisk takového ocenění osobně znamená?
„Cena Josefa Dobrovského byla mým prostřednictvím udělena Výboru národní kultury za dlouholeté šíření české kultury jak v rámci konkrétní umělecké tvorby, tak také v oblasti její teoretické reflexe. Musím se však také pochlubit, že jsem v tomto roce získala Cenu Unie českých spisovatelů za obsáhlou monografii o českém estetickém myšlení nazvanou ´Když nejde jenom o krásu´, ve které se snažím dokumentovat význam estetického přístupu ke světu, jeho schopnost odrážet a formovat základní společenské problémy.“
Studovala jste filozofii, historii a estetiku, prozradíte, který obor vám přirostl nejvíc k srdci a proč?
„Již při začátku studia na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsem si uvědomila správnost své volby. Pro pochopení všeho toho, co mne kdy zajímalo, je poznání filozofie a historie, podle mého názoru, naprosto nezbytné. Estetiku a dějiny umění jsem tehdy spíše chápala jako třešničku na dortu. Až později jsem začala vnímat podstatu těchto disciplín, jejich schopnost jistého zastřešení. Měla jsem velké štěstí, že se má studijní léta časově vázala na druhou polovinu šedesátých let. Bylo to v naší historii jedno z nejšťastnějších období a tehdejší možnosti i atmosféra na vysokých školách se nedají srovnat s žádným dalším obdobím. Vzpomenu mezi mnohými významnými pedagogy působících na Palackého univerzitě filozofa prof. J. L. Fischera a estetika doc. Václava Zykmunda.“
Jste autorkou hned několika publikací zaměřených na oblast estetiky. Proč jste si vybrala ke zkoumání právě tuto oblast?
„V průběhu své vědecké a pedagogické práce jsem si stále více uvědomovala možný význam estetiky, její možnosti, případně poslání a na druhé straně nezájem společnosti o tuto disciplínu v širším kontextu o společenské vědy obecně. No a tak jsem si naivně myslela a stále myslím, že je mou povinností se pokusit to nějak změnit. (úsměv)“
Jedna z vašich knih je zaměřená i konkrétně na tvorbu vašeho otce. Když srovnáte tato dvě témata (estetika a výtvarná tvorba A. Berana), o čem se vám píše lépe, co vám jde takříkajíc víc od ruky?
„Napsat monografii věnovanou otci jsem považovala v tom dobrém slova smyslu za svou povinnost. Byla jsem si vědoma kardinálního metodologického problému. Fungovala jsem zde v podstatě ve dvou rolích. Jako umělecká historička a jako dcera, tedy nutně citově zainteresovaná bytost. Když jsem hledala cestu jak na to, zvolila jsem otevřený přístup. Čtenáři jsem přiznala, že se nemohu oprostit od svého vztahu k malíři, ale že se pokusím být co nejobjektivnější. Jak se mi to povedlo, ať zhodnotí oni sami... (úsměv)“
Jste mimo jiné i předsedkyní Výboru národní kultury. Přiblížíte našim čtenářům,
v čem konkrétně spočívá funkce takového výboru?
„Výbor národní kultury je občanské sdružení usilující o propagaci české kultury a to různými způsoby, různou formou. Je to čtvrtletník příznačně nazvaný Lípa, dále pak programy, jako jsou koncerty, výstavy. Členové a příznivci Výboru národní kultury publikují v řadě periodik, vystupují také na veřejnosti a podobně.“
Jak konkrétně mohou lidé dle vašeho názoru přispět k rozvoji národní kultury?
„Je těžko najít nějaký konkrétní klíč. Není to v podstatě složité a naši předchůdci to velmi dobře věděli. Vždyť díky vztahu k národnímu umění, slovesnosti, kultuře obecně jsme jako národ přežili. Jistě, že je jiná doba, ale tyto otázky, tyto problémy jsou asi věčné.“
Vaše podzimní přednáška v prostorách prostějovského archivu byla věnovaná moravské výtvarné moderně a jejím představitelům. Uvažujete o vydání knižní verze vámi sesbíraných faktů na toto téma?
„Je to téma, které mě dlouhodobě zajímá a mám je v podstatě zpracované, včetně obrazové dokumentace. Bohužel dnes není takový problém napsat knihu, tím samozřejmě nemyslím ty hory různých kuchařek či vzpomínek nějakých celebrit, mám na mysli odbornou publikaci a samozřejmě krásnou literaturu. Dnes je problém knihu vydat, tedy sehnat na ni peníze, i když autorovi se ani nesní o honoráři. Jednoduše řečeno: kniha je napsaná, peníze nejsou...“

kdo je Věra Beranová
Doc. PhDr. Věra Beranová, CSc., se narodila 2. dubna 1947 v Olomouci. Maturitu složila v roce 1965 v Olomouci-Hejčíně, poté studovala na Univerzitě Palackého v Olomouci obory filozofie, historie a estetika. Studium úspěšně zakončila v roce 1970. Během své kariéry působila na Komenského univerzitě v Bratislavě, Karlově Univerzitě v Praze a Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V současnosti vyučuje na několika pražských školách. Kromě výkladu estetického myšlení věnovala jednu ze svých knih i svému otci, malíři Aljo Beranovi (monografie Aljo Beran, 2000). Studenti mohou znát její publikace Kapitoly z dějin českého estetického myšlení či První kroky k estetice. Věra Beranová pravidelně publikuje v českém i zahraničním odborném tisku. Za rok 2013 získala Cenu Josefa Dobrovského a v letošním roce se stala držitelkou Ceny Unie českých spisovatelů. Věra Beranová je považována za přední českou estetičku a kunsthistoričku. Ve své práci se zaměřuje především na vývoj estetického myšlení v Čechách.

Total Comments

  • FED Cup
  • Galerie
  • Ceny Kultury
  • Prostějovské Velikonoce
  • Tvaruzkovy festival
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

Jak hodnotíte projekt sdílených kol v Prostějově?

Fotbalový sumář
Volejbalová horečka
Prostějovská basketmánie
Ceník inzerce
Hokejový servis
2017 vitejte na svete banner
Speciály Večerníku
2016 jak sel cas banner
2016 stiny minulosti banner

2018 tv pohoda banner

Barometr

V Metru vše v pořádku.

Kontrola provozu a hlavně hospodaření prostějovského kina Metro 70 dopadla na výbornou. Komise až na nějaké malé „prkotiny“, které nestály ani za řeč, neshledala žádné pochybení. Ředitelka Barbora Prágerová si tak mohla oddechnout a vedení magistrátu je rovněž spokojeno.

Chování hvězdy.

Týmu BK Olomoucko závěr nadstavbové části Kooperativy NBL nevyšel. Nejenže prohrál čtyři z posledních pěti zápasů, ale těsně před play off neunesl porážku v Opavě americký pivot Javonte Douglas, který při konflitku s jedním z hráčů domácích udeřil asistenta trenéra a po utkání nepodal soupeřům ruku...

Total Comments

Osobnost týdne

Leoš NOHA
15 noha
Zdravotník a sukničkář Adolf „Áďa“ Větvička z oblíbeného seriálu Okresní přebor se objevil v Prostějově! Známý herec vystoupil v rámci divadelní hry Macbeth - Too Much Blood. A byla to z jeho strany další jízda...

Total Comments

Číslo týdne

1711
Nezaměstnanost v celém Olomouckém kraji opět výrazně poklesla, tentokrát v součtu o osm procent! V Prostějově je aktuálně bez práce jen 1 711 osob, na druhé straně zdejší pobočka Úřadu práce ČR registruje pouze něco přes pět set volných míst. A pak si firmy nemají stěžovat, že není kde brát lidi...

Total Comments

Výrok týdne

„VYHROŽOVAL MI, ŽE KDYŽ S NÍM NEBUDU, TAK MĚ ZABIJE.“

Být chtěnou ženou, není pokaždé jednoduché. Takto si posteskla před Okresním soudem v Prostějově Renata G., bývalá družka Martina Biháriho, který nezvládl rozchod...

Total Comments